Lucas 19
19
Jesús jín te̱e naní Zaqueo
1Jee sáá nki̱vɨ Jesús ñuunꞌ Jericó, kua̱jia̱ꞌa re̱ꞌ nteñu ñuunꞌ vá. 2Jee yukuán nééꞌ ɨɨn te̱e naní Zaqueo, jee kúvi re̱ꞌ te̱e kúñáꞌnú yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ ñuunꞌ Roma jee kúká re̱ꞌ. 3Jee núnasɨ́ re̱ꞌ núkú re̱ꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ né ɨɨn ví Jesús, soo ntu kúvi chi jie̱ꞌe̱ꞌ ni ka̱ꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá jiásɨ́ꞌ ráa, chi máá te̱e ñuꞌun kúvi re̱ꞌ. 4Jee saáva ninu re̱ꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ ichinúúnꞌ, jee nkaa re̱ꞌ ɨɨn yutun sicómoro sáva kuvi kune̱ꞌyá re̱ꞌ Jesús, chi sukuán jia̱ꞌa‑a ichi yukuán. 5Jee sáá nkenta Jesús yukuán, jee nna̱kune̱ꞌyá nichi‑i, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Zaqueo, ñamaꞌ nuun nú, chi vitan íyó kino̱o ni̱ꞌ veꞌi nú ―nkachiꞌ Jesús.
6Saájee ya̱chi̱ꞌ nnuun Zaqueo, jee nna̱kuatáꞌví‑i Jesús veꞌi‑i jee nku̱sɨ̱ɨ̱ꞌ xá iniꞌ‑i. 7Jee sáá niniꞌ rá ñɨvɨ ya̱ nkuvi sukuán, jee ntáká ráa nka̱jiéꞌé ráa táyuꞌú ráa si̱kɨ̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa:
―Nki̱vɨ re̱ꞌ kino̱o re̱ꞌ veꞌi ɨɨn te̱e íyó kua̱chi ―nkachiꞌ ráa.
8Saájee nnakui̱ñɨ̱ꞌ nichiꞌ Zaqueo, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ‑ó:
―Kune̱ꞌyá nú I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, chi ku̱ꞌva ni̱ꞌ sava rá nantíñú kúmí ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví, jee retú si̱kɨ̱ꞌ ka̱ꞌ nsi̱káa ni̱ꞌ nka̱neeꞌ ni̱ꞌ xu̱ꞌún néni ɨɨn rá ñɨvɨ, jee ku̱mi̱ꞌ íchí ka̱ꞌ naku̱ꞌva ni̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ ráa ―nkachiꞌ‑i.
9Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Vitan nkenta natavaꞌ Ndiosíꞌ ɨɨn ñɨvɨ veꞌi yaꞌá nu̱u̱nꞌ kua̱chi‑i nsi̱káku re̱ꞌ maa, chi kúvi nijia‑a se̱ꞌya tataꞌ ichiyúkúnꞌ nkene nu̱u̱nꞌ Abraham. 10Chi nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, va̱ji ni̱ꞌ nánukú ni̱ꞌ rá ñɨvɨ súkuíta ráa maáráa síkɨ́naanꞌ ráa maáráa jee sáva sikáku ni̱ꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús.
Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ xu̱ꞌún
(Mateo 25:14-30)
11Jee sáá tésóꞌo rá ñɨvɨ ya̱ káchíꞌ Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa ɨɨn tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ‑a. Nkachiꞌ re̱ꞌ sukuán, chi ya̱ nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén jee jiáni iniꞌ rá ñɨvɨ ya̱ kuíntañúꞌún kenta stúvi nijinꞌ Ndiosíꞌ tiñu tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́. 12Saáva nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Ɨɨn te̱e kúñáꞌnú kua̱ꞌa̱nꞌ íká re̱ꞌ inka ka̱ꞌ ñuunꞌ sáva natɨɨn re̱ꞌ tiñu kunisotíñú re̱ꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ, jee kuíre nikó tuku re̱ꞌ. 13Jee [ne̱ ntiáꞌan ka̱ꞌ kene re̱ꞌ] jee nkana re̱ꞌ u̱ji̱ꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ, jee njia̱ꞌa re̱ꞌ u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún ka̱a nu̱u̱nꞌ ráa jee ɨɨn ɨɨn nni̱ꞌi̱nꞌ ráa. Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: “Satíñú rán jín xu̱ꞌún yaꞌá sikuéꞌnu rán si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ, ni ya̱ kua̱ꞌa̱nꞌ ni̱ꞌ ne̱ nenta ni̱ꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
14’Soo rá ñɨvɨ ñuunꞌ re̱ꞌ táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa re̱ꞌ, jee nta̱jí ráa sava rá te̱e yósóꞌ nu̱u̱nꞌ ráa kua̱ꞌa̱nꞌ rává ya̱ta̱ꞌ re̱ꞌ sáva kachiꞌ rává nu̱u̱nꞌ rá te̱e nísotíñú inka ñuunꞌ ya̱: “Ntu kuíni ránꞌ ya̱ kuiñɨ te̱e yaꞌá kunisotíñú re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránꞌ”, nkachiꞌ rá te̱e vá.
15’Jee nni̱kó tuku re̱ꞌ ñuunꞌ re̱ꞌ, sáá nni̱ꞌi̱nꞌ re̱ꞌ tiñu nísotíñú re̱ꞌ tátúníꞌ re̱ꞌ, jee nta̱jí re̱ꞌ nna̱kana re̱ꞌ rá musúꞌ ya̱ njiáꞌa re̱ꞌ xu̱ꞌún nu̱u̱nꞌ ráa, sáva kuniꞌ re̱ꞌ na̱ja ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ xu̱ꞌún nsa̱tíñú jín ta ɨɨn ɨɨn ráa. 16Jee musúꞌ nkenta xíꞌnañúꞌún nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, ɨɨn xu̱ꞌún ntaji nú nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ jee nnenta u̱ji̱ꞌ‑i”, nkachiꞌ‑i. 17Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Íyó váꞌa, máá musúꞌ va̱ꞌa kúvi nú. Chi síkúnkuvi na̱a̱ꞌ nú sú ɨɨn tiñu lúlí, saáva taji ni̱ꞌ tiñu kunisotíñú nú tatúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ u̱ji̱ꞌ rá ñuunꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
18’Jee nkenta tuku ya̱ uvíꞌ musúꞌ, jee nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, ɨɨn xu̱ꞌún ntaji nú nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ jee nnenta u̱ꞌu̱nꞌ‑u”, nkachiꞌ‑i. 19Jee suni nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Noꞌó ranika̱ꞌ suni kani ni̱ꞌ noꞌó kunisotíñú nú tatúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ u̱ꞌu̱nꞌ rá ñuunꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
20’Jee nkenta tuku inka ka̱ꞌ musúꞌ, jee nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, kune̱ꞌyá, yaꞌá íyó xu̱ꞌún nú, chi nchu̱va̱ꞌa ni̱ꞌ maa iniꞌ ɨɨn pañúꞌ, 21chi yu̱ꞌví ni̱ꞌ noꞌó, chi kúvi nú ɨɨn te̱e xichiꞌ yɨ́ɨ́ víꞌí, chi nákeꞌen nú ya̱ ntu ntéváꞌa nú, jee nákeꞌen nú tataꞌ sáꞌá ya̱ ntu ntaji nú”, nkachiꞌ‑i. 22Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Musúꞌ kánéꞌén, jee jín rá tu̱ꞌun nkene yuꞌú maánú, sanáaꞌ ni̱ꞌ si̱kɨ̱ꞌ nú ya̱ íyó si̱kɨ̱ꞌ nú, chi ya̱ jíníꞌ nú ya̱ kúvi ni̱ꞌ ɨɨn te̱e xichiꞌ yɨ́ɨ́ víꞌí, chi nákeꞌen ni̱ꞌ ya̱ ntu ntéváꞌa ni̱ꞌ, jee nákeꞌen ni̱ꞌ tataꞌ sáꞌá ya̱ ntu ntaji ni̱ꞌ. 23Saájee, ¿na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ chi ntu ñákɨ́nꞌ va̱ꞌa nú xu̱ꞌún ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ káá xu̱ꞌún sátíñú‑u jee jiáꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ rúja? Jee sáá nenta ni̱ꞌ jee nakeꞌen ni̱ꞌ maa ne̱ jín si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ rúja”, nkachiꞌ te̱e xí xu̱ꞌún vá.
24’Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ íñɨ́ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: “Kaneeꞌ rán xu̱ꞌún xi̱ntíín‑i, jee naku̱ꞌva rán maa nu̱u̱nꞌ musúꞌ ya̱ ya ínaꞌá u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún”, nkachiꞌ re̱ꞌ. 25Jee nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá: “I̱toꞌoꞌ, ya̱ ínaꞌá‑a u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún”, nkachiꞌ ráa. 26Jee káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránú ya̱ ntáká ñɨvɨ ya̱ ya kúmí‑i jee naku̱ꞌva ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u, soo ñɨvɨ ya̱ ntu kúmí jeesaꞌ kaneeꞌ nɨꞌɨ súka̱ꞌ matíꞌínꞌ kúmí‑i. 27Jee rá ñɨvɨ ya̱ jíto u̱ꞌvi̱ꞌ ráa nuꞌuꞌ, maáráa ya̱ ntu kuíni ráa kunisotíñú ni̱ꞌ tatúníꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, kuákeꞌen ránú ráa kiji ráa yaꞌá, jee kaꞌniꞌ rán ráa ichinúúnꞌ ni̱ꞌ yaꞌá”, nkachiꞌ re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Kívɨ Jesús nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén
(Mateo 21:1-11; Marcos 11:1-11; Juan 12:12-19)
28Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tu̱ꞌun vá, jee nakeꞌen re̱ꞌ ichinúúnꞌ kua̱nkaa re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 29Jee nkuvi suꞌva sáá nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Betfagé jín ñuunꞌ Betania, yatin yuku naní Olivos, jee nchu̱ichí re̱ꞌ u̱vi̱ꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ráa. 30Jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Kuáꞌán rán kuaríáꞌ káá ichinúúnꞌ, jee sáá ki̱vɨ rán yukuán, jee naniꞌinꞌ rán ɨɨn burrúꞌ lúlí jiáá núꞌníꞌ ti̱ꞌ, ya̱ ni ɨɨn ñɨvɨ ni ntiáꞌan kosoꞌ maa. Jee nanají rán maa kiji rán jín‑i. 31Jee retú ɨɨn ñɨvɨ jíkátu̱ꞌún‑u ránoꞌó: “¿Na̱kui chi nánají rán ti̱ꞌ?”, jee suꞌva kachiꞌ rán: “Maá I̱toꞌoꞌ‑ó jíniñúꞌún maa”, kachiꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús.
32Jee sáá kua̱ꞌa̱nꞌ rá te̱e nchu̱ichí Jesús jee nna̱niꞌinꞌ ráa sánikua̱ꞌ nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa. 33Jee sáá nánají ráa burrúꞌ lúlí jiáá vá, jee nkachiꞌ rá te̱e xín burrúꞌ vá:
―¿Na̱kui chi nánají rán burrúꞌ ráníꞌ? ―nkachiꞌ rá te̱e vá.
34Jee nkachiꞌ ráa:
―Maá I̱toꞌoꞌ‑ó jíniñúꞌún re̱ꞌ maa ―nkachiꞌ ráa.
35Jee kua̱ꞌa̱nꞌ ráa jín ti̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Jesús. Jee nchi̱só ráa rá saꞌma ráa ya̱ta̱ꞌ burrúꞌ lúlí jiáá vá jee nsi̱káa ráa Jesús ña̱ko̱so̱ꞌ re̱ꞌ ya̱ta̱ꞌ ti̱ꞌ. 36Jee sáá jíka re̱ꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ jee jiákɨ́nꞌ néꞌín rá ñɨvɨ saꞌma ráa iniꞌ ichi nu̱u̱nꞌ kɨ̱jia̱ꞌa re̱ꞌ. 37Jee sáá nku̱yatin re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nákaninuun ichi yuku Olivos, jee ntáká rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ ya̱ níkɨ́nꞌ ráa re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, kúsɨ́ɨꞌ víꞌí iniꞌ ráa, jee nka̱jiéꞌé ráa nákuetúꞌún ni̱ꞌin ráa Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ntáká rá tiñu a̱nasɨ́ váꞌa niniꞌ ráa ya̱ nsa̱ꞌá re̱ꞌ. 38Jee nkachiꞌ ráa:
―Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi maáréꞌ ya̱ nísotíñú tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́, ya̱ váji jín tiñu ñáꞌnú nu̱u̱nꞌ súví I̱toꞌoꞌ‑ó Ndiosíꞌ. Násaꞌá mániꞌ táꞌán re̱ꞌ yó jín Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ antivɨ́, jee na̱ ka̱ꞌ viiꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ kúñáꞌnú Ndiosíꞌ ya̱ íyó re̱ꞌ ne̱ antivɨ́ súkún ―nkachiꞌ ráa.
39Saájee sava rá te̱e fariseo ya̱ íñɨ́ nteñu rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá, nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Mestrúꞌ, nuxeenꞌ nú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ níkɨ́nꞌ ráa noꞌó súkuáꞌa nú ráa ya̱ kasɨꞌ ráa yuꞌú ráa ―nkachiꞌ rá te̱e vá.
40Jee nna̱xiníkó Jesús:
―Káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránoꞌó ya̱ retú níín kuvi rá ñɨvɨ yaꞌá jee kanajíín rá yu̱u̱ꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús.
41Jee sáá nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén, jee nne̱ꞌyá re̱ꞌ maa jee nnaꞌyuꞌ re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ‑e, 42jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Ránoꞌó ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, ne̱ maáránoꞌó, ¡na̱ ka̱ꞌ kúvi iniꞌ ni̱ꞌ ya̱ kukáꞌnú iniꞌ rán vitan ná kúvi ya̱ saꞌá‑a numa̱ni̱ꞌ ránú jín Ndiosíꞌ! Soo yɨ́séꞌí‑i nu̱u̱nꞌ rán saáva ntu kúvi kuniꞌ rán maa. 43Chi kiji rá ki̱vɨ nu̱u̱nꞌ rán, sáá kiji rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán jín ránoꞌó kichuti̱yu̱ꞌ ráa ránoꞌó kasɨꞌ ti̱yu̱ꞌ ráa kuráꞌ koo kua̱íyó yuꞌú ñuunꞌ ránú, jee ntáká ichi kasɨꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rán. 44Jee xtánɨ́ꞌ ráa nɨꞌɨ ñuunꞌ rán jee xináánꞌ ráa rá se̱ꞌya ñuunꞌ rán jín ñuunꞌ rán. Jee ni nsáꞌ xinóo ráa kosoꞌ táꞌán ni ɨɨn ka̱ꞌ rá yu̱u̱ꞌ rá veꞌi nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ vá, chi jie̱ꞌe̱ꞌ nika̱ꞌ ya̱ ntu nnákuniꞌ rán tiempúꞌ nkenta Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán sáva saꞌá ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ ránoꞌó.
Ntavaꞌ Jesús rá ñɨvɨ nééꞌ xíkó iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú Jerusalén
(Mateo 21:12-17; Marcos 11:15-19; Juan 2:13-22)
45Jee sáá nki̱vɨ Jesús chíkéꞌi iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú, jee nka̱jiéꞌé re̱ꞌ ntavaꞌ re̱ꞌ chíkéꞌi ntáká rá ñɨvɨ ya̱ nééꞌ xíkó [jín suni rá ñɨvɨ kéꞌen]. 46Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ káchíꞌ ya̱: “Veꞌi ni̱ꞌ kúvi veꞌi nu̱u̱nꞌ káꞌánꞌ rá ñɨvɨ jín ni̱ꞌ.” Soo ránoꞌó chi nsa̱ꞌá rán maa ɨɨn kava rá ñɨvɨ kui̱ꞌná ―nkachiꞌ Jesús.
47Jee ta ki̱vɨ̱ꞌ xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú yukuán. Soo rá su̱tu̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá te̱e xínéꞌénꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ jín rá te̱e kúñáꞌnú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ, núkú ráa na̱ja ni̱ꞌi̱nꞌ ráa kaꞌniꞌ ráa re̱ꞌ. 48Jee ni ntu níꞌínꞌ ráa na̱ja saꞌá ráa maa, chi ntáká rá ñɨvɨ va̱ne̱ꞌ tée va̱ꞌa rá so̱ꞌo ráa kávii tésóꞌo va̱ꞌa ráa rá tu̱ꞌun káchíꞌ re̱ꞌ.
Одоогоор Сонгогдсон:
Lucas 19: meh
Тодруулга
Хуваалцах
Хувилах
Тодруулсан зүйлсээ бүх төхөөрөмждөө хадгалмаар байна уу? Бүртгүүлэх эсвэл нэвтэрнэ үү
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
Lucas 19
19
Jesús jín te̱e naní Zaqueo
1Jee sáá nki̱vɨ Jesús ñuunꞌ Jericó, kua̱jia̱ꞌa re̱ꞌ nteñu ñuunꞌ vá. 2Jee yukuán nééꞌ ɨɨn te̱e naní Zaqueo, jee kúvi re̱ꞌ te̱e kúñáꞌnú yósóꞌ nu̱u̱nꞌ rá te̱e nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ ñuunꞌ Roma jee kúká re̱ꞌ. 3Jee núnasɨ́ re̱ꞌ núkú re̱ꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ né ɨɨn ví Jesús, soo ntu kúvi chi jie̱ꞌe̱ꞌ ni ka̱ꞌ rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá jiásɨ́ꞌ ráa, chi máá te̱e ñuꞌun kúvi re̱ꞌ. 4Jee saáva ninu re̱ꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ ichinúúnꞌ, jee nkaa re̱ꞌ ɨɨn yutun sicómoro sáva kuvi kune̱ꞌyá re̱ꞌ Jesús, chi sukuán jia̱ꞌa‑a ichi yukuán. 5Jee sáá nkenta Jesús yukuán, jee nna̱kune̱ꞌyá nichi‑i, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Zaqueo, ñamaꞌ nuun nú, chi vitan íyó kino̱o ni̱ꞌ veꞌi nú ―nkachiꞌ Jesús.
6Saájee ya̱chi̱ꞌ nnuun Zaqueo, jee nna̱kuatáꞌví‑i Jesús veꞌi‑i jee nku̱sɨ̱ɨ̱ꞌ xá iniꞌ‑i. 7Jee sáá niniꞌ rá ñɨvɨ ya̱ nkuvi sukuán, jee ntáká ráa nka̱jiéꞌé ráa táyuꞌú ráa si̱kɨ̱ꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa:
―Nki̱vɨ re̱ꞌ kino̱o re̱ꞌ veꞌi ɨɨn te̱e íyó kua̱chi ―nkachiꞌ ráa.
8Saájee nnakui̱ñɨ̱ꞌ nichiꞌ Zaqueo, jee nkachiꞌ‑i nu̱u̱nꞌ I̱toꞌoꞌ‑ó:
―Kune̱ꞌyá nú I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, chi ku̱ꞌva ni̱ꞌ sava rá nantíñú kúmí ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví, jee retú si̱kɨ̱ꞌ ka̱ꞌ nsi̱káa ni̱ꞌ nka̱neeꞌ ni̱ꞌ xu̱ꞌún néni ɨɨn rá ñɨvɨ, jee ku̱mi̱ꞌ íchí ka̱ꞌ naku̱ꞌva ni̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ ráa ―nkachiꞌ‑i.
9Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Vitan nkenta natavaꞌ Ndiosíꞌ ɨɨn ñɨvɨ veꞌi yaꞌá nu̱u̱nꞌ kua̱chi‑i nsi̱káku re̱ꞌ maa, chi kúvi nijia‑a se̱ꞌya tataꞌ ichiyúkúnꞌ nkene nu̱u̱nꞌ Abraham. 10Chi nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, va̱ji ni̱ꞌ nánukú ni̱ꞌ rá ñɨvɨ súkuíta ráa maáráa síkɨ́naanꞌ ráa maáráa jee sáva sikáku ni̱ꞌ ráa ―nkachiꞌ Jesús.
Tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ xu̱ꞌún
(Mateo 25:14-30)
11Jee sáá tésóꞌo rá ñɨvɨ ya̱ káchíꞌ Jesús, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa ɨɨn tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún káꞌánꞌ‑a. Nkachiꞌ re̱ꞌ sukuán, chi ya̱ nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén jee jiáni iniꞌ rá ñɨvɨ ya̱ kuíntañúꞌún kenta stúvi nijinꞌ Ndiosíꞌ tiñu tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́. 12Saáva nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Ɨɨn te̱e kúñáꞌnú kua̱ꞌa̱nꞌ íká re̱ꞌ inka ka̱ꞌ ñuunꞌ sáva natɨɨn re̱ꞌ tiñu kunisotíñú re̱ꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ, jee kuíre nikó tuku re̱ꞌ. 13Jee [ne̱ ntiáꞌan ka̱ꞌ kene re̱ꞌ] jee nkana re̱ꞌ u̱ji̱ꞌ rá musúꞌ re̱ꞌ, jee njia̱ꞌa re̱ꞌ u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún ka̱a nu̱u̱nꞌ ráa jee ɨɨn ɨɨn nni̱ꞌi̱nꞌ ráa. Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa: “Satíñú rán jín xu̱ꞌún yaꞌá sikuéꞌnu rán si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ, ni ya̱ kua̱ꞌa̱nꞌ ni̱ꞌ ne̱ nenta ni̱ꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
14’Soo rá ñɨvɨ ñuunꞌ re̱ꞌ táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa re̱ꞌ, jee nta̱jí ráa sava rá te̱e yósóꞌ nu̱u̱nꞌ ráa kua̱ꞌa̱nꞌ rává ya̱ta̱ꞌ re̱ꞌ sáva kachiꞌ rává nu̱u̱nꞌ rá te̱e nísotíñú inka ñuunꞌ ya̱: “Ntu kuíni ránꞌ ya̱ kuiñɨ te̱e yaꞌá kunisotíñú re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránꞌ”, nkachiꞌ rá te̱e vá.
15’Jee nni̱kó tuku re̱ꞌ ñuunꞌ re̱ꞌ, sáá nni̱ꞌi̱nꞌ re̱ꞌ tiñu nísotíñú re̱ꞌ tátúníꞌ re̱ꞌ, jee nta̱jí re̱ꞌ nna̱kana re̱ꞌ rá musúꞌ ya̱ njiáꞌa re̱ꞌ xu̱ꞌún nu̱u̱nꞌ ráa, sáva kuniꞌ re̱ꞌ na̱ja ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ xu̱ꞌún nsa̱tíñú jín ta ɨɨn ɨɨn ráa. 16Jee musúꞌ nkenta xíꞌnañúꞌún nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, ɨɨn xu̱ꞌún ntaji nú nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ jee nnenta u̱ji̱ꞌ‑i”, nkachiꞌ‑i. 17Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Íyó váꞌa, máá musúꞌ va̱ꞌa kúvi nú. Chi síkúnkuvi na̱a̱ꞌ nú sú ɨɨn tiñu lúlí, saáva taji ni̱ꞌ tiñu kunisotíñú nú tatúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ u̱ji̱ꞌ rá ñuunꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
18’Jee nkenta tuku ya̱ uvíꞌ musúꞌ, jee nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, ɨɨn xu̱ꞌún ntaji nú nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ ñaꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ jee nnenta u̱ꞌu̱nꞌ‑u”, nkachiꞌ‑i. 19Jee suni nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Noꞌó ranika̱ꞌ suni kani ni̱ꞌ noꞌó kunisotíñú nú tatúníꞌ nú nu̱u̱nꞌ u̱ꞌu̱nꞌ rá ñuunꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ.
20’Jee nkenta tuku inka ka̱ꞌ musúꞌ, jee nkachiꞌ‑i: “I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, kune̱ꞌyá, yaꞌá íyó xu̱ꞌún nú, chi nchu̱va̱ꞌa ni̱ꞌ maa iniꞌ ɨɨn pañúꞌ, 21chi yu̱ꞌví ni̱ꞌ noꞌó, chi kúvi nú ɨɨn te̱e xichiꞌ yɨ́ɨ́ víꞌí, chi nákeꞌen nú ya̱ ntu ntéváꞌa nú, jee nákeꞌen nú tataꞌ sáꞌá ya̱ ntu ntaji nú”, nkachiꞌ‑i. 22Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u: “Musúꞌ kánéꞌén, jee jín rá tu̱ꞌun nkene yuꞌú maánú, sanáaꞌ ni̱ꞌ si̱kɨ̱ꞌ nú ya̱ íyó si̱kɨ̱ꞌ nú, chi ya̱ jíníꞌ nú ya̱ kúvi ni̱ꞌ ɨɨn te̱e xichiꞌ yɨ́ɨ́ víꞌí, chi nákeꞌen ni̱ꞌ ya̱ ntu ntéváꞌa ni̱ꞌ, jee nákeꞌen ni̱ꞌ tataꞌ sáꞌá ya̱ ntu ntaji ni̱ꞌ. 23Saájee, ¿na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ chi ntu ñákɨ́nꞌ va̱ꞌa nú xu̱ꞌún ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ káá xu̱ꞌún sátíñú‑u jee jiáꞌnu si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ rúja? Jee sáá nenta ni̱ꞌ jee nakeꞌen ni̱ꞌ maa ne̱ jín si̱kɨ̱ꞌ‑ɨ rúja”, nkachiꞌ te̱e xí xu̱ꞌún vá.
24’Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ íñɨ́ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: “Kaneeꞌ rán xu̱ꞌún xi̱ntíín‑i, jee naku̱ꞌva rán maa nu̱u̱nꞌ musúꞌ ya̱ ya ínaꞌá u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún”, nkachiꞌ re̱ꞌ. 25Jee nkachiꞌ rá ñɨvɨ vá: “I̱toꞌoꞌ, ya̱ ínaꞌá‑a u̱ji̱ꞌ xu̱ꞌún”, nkachiꞌ ráa. 26Jee káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránú ya̱ ntáká ñɨvɨ ya̱ ya kúmí‑i jee naku̱ꞌva ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u, soo ñɨvɨ ya̱ ntu kúmí jeesaꞌ kaneeꞌ nɨꞌɨ súka̱ꞌ matíꞌínꞌ kúmí‑i. 27Jee rá ñɨvɨ ya̱ jíto u̱ꞌvi̱ꞌ ráa nuꞌuꞌ, maáráa ya̱ ntu kuíni ráa kunisotíñú ni̱ꞌ tatúníꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa, kuákeꞌen ránú ráa kiji ráa yaꞌá, jee kaꞌniꞌ rán ráa ichinúúnꞌ ni̱ꞌ yaꞌá”, nkachiꞌ re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Kívɨ Jesús nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ Jerusalén
(Mateo 21:1-11; Marcos 11:1-11; Juan 12:12-19)
28Jee sáá nkuvi nkachiꞌ Jesús rá tu̱ꞌun vá, jee nakeꞌen re̱ꞌ ichinúúnꞌ kua̱nkaa re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén. 29Jee nkuvi suꞌva sáá nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Betfagé jín ñuunꞌ Betania, yatin yuku naní Olivos, jee nchu̱ichí re̱ꞌ u̱vi̱ꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ ráa. 30Jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Kuáꞌán rán kuaríáꞌ káá ichinúúnꞌ, jee sáá ki̱vɨ rán yukuán, jee naniꞌinꞌ rán ɨɨn burrúꞌ lúlí jiáá núꞌníꞌ ti̱ꞌ, ya̱ ni ɨɨn ñɨvɨ ni ntiáꞌan kosoꞌ maa. Jee nanají rán maa kiji rán jín‑i. 31Jee retú ɨɨn ñɨvɨ jíkátu̱ꞌún‑u ránoꞌó: “¿Na̱kui chi nánají rán ti̱ꞌ?”, jee suꞌva kachiꞌ rán: “Maá I̱toꞌoꞌ‑ó jíniñúꞌún maa”, kachiꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús.
32Jee sáá kua̱ꞌa̱nꞌ rá te̱e nchu̱ichí Jesús jee nna̱niꞌinꞌ ráa sánikua̱ꞌ nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa. 33Jee sáá nánají ráa burrúꞌ lúlí jiáá vá, jee nkachiꞌ rá te̱e xín burrúꞌ vá:
―¿Na̱kui chi nánají rán burrúꞌ ráníꞌ? ―nkachiꞌ rá te̱e vá.
34Jee nkachiꞌ ráa:
―Maá I̱toꞌoꞌ‑ó jíniñúꞌún re̱ꞌ maa ―nkachiꞌ ráa.
35Jee kua̱ꞌa̱nꞌ ráa jín ti̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Jesús. Jee nchi̱só ráa rá saꞌma ráa ya̱ta̱ꞌ burrúꞌ lúlí jiáá vá jee nsi̱káa ráa Jesús ña̱ko̱so̱ꞌ re̱ꞌ ya̱ta̱ꞌ ti̱ꞌ. 36Jee sáá jíka re̱ꞌ kua̱ꞌa̱nꞌ re̱ꞌ jee jiákɨ́nꞌ néꞌín rá ñɨvɨ saꞌma ráa iniꞌ ichi nu̱u̱nꞌ kɨ̱jia̱ꞌa re̱ꞌ. 37Jee sáá nku̱yatin re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nákaninuun ichi yuku Olivos, jee ntáká rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ ya̱ níkɨ́nꞌ ráa re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, kúsɨ́ɨꞌ víꞌí iniꞌ ráa, jee nka̱jiéꞌé ráa nákuetúꞌún ni̱ꞌin ráa Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ ntáká rá tiñu a̱nasɨ́ váꞌa niniꞌ ráa ya̱ nsa̱ꞌá re̱ꞌ. 38Jee nkachiꞌ ráa:
―Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi maáréꞌ ya̱ nísotíñú tátúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́, ya̱ váji jín tiñu ñáꞌnú nu̱u̱nꞌ súví I̱toꞌoꞌ‑ó Ndiosíꞌ. Násaꞌá mániꞌ táꞌán re̱ꞌ yó jín Ndiosíꞌ ya̱ nééꞌ antivɨ́, jee na̱ ka̱ꞌ viiꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ kúñáꞌnú Ndiosíꞌ ya̱ íyó re̱ꞌ ne̱ antivɨ́ súkún ―nkachiꞌ ráa.
39Saájee sava rá te̱e fariseo ya̱ íñɨ́ nteñu rá ñɨvɨ kue̱ꞌe̱ꞌ vá, nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ:
―Mestrúꞌ, nuxeenꞌ nú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ níkɨ́nꞌ ráa noꞌó súkuáꞌa nú ráa ya̱ kasɨꞌ ráa yuꞌú ráa ―nkachiꞌ rá te̱e vá.
40Jee nna̱xiníkó Jesús:
―Káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ránoꞌó ya̱ retú níín kuvi rá ñɨvɨ yaꞌá jee kanajíín rá yu̱u̱ꞌ yaꞌá ―nkachiꞌ Jesús.
41Jee sáá nku̱yatin re̱ꞌ ñuunꞌ Jerusalén, jee nne̱ꞌyá re̱ꞌ maa jee nnaꞌyuꞌ re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ‑e, 42jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Ránoꞌó ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, ne̱ maáránoꞌó, ¡na̱ ka̱ꞌ kúvi iniꞌ ni̱ꞌ ya̱ kukáꞌnú iniꞌ rán vitan ná kúvi ya̱ saꞌá‑a numa̱ni̱ꞌ ránú jín Ndiosíꞌ! Soo yɨ́séꞌí‑i nu̱u̱nꞌ rán saáva ntu kúvi kuniꞌ rán maa. 43Chi kiji rá ki̱vɨ nu̱u̱nꞌ rán, sáá kiji rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán jín ránoꞌó kichuti̱yu̱ꞌ ráa ránoꞌó kasɨꞌ ti̱yu̱ꞌ ráa kuráꞌ koo kua̱íyó yuꞌú ñuunꞌ ránú, jee ntáká ichi kasɨꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rán. 44Jee xtánɨ́ꞌ ráa nɨꞌɨ ñuunꞌ rán jee xináánꞌ ráa rá se̱ꞌya ñuunꞌ rán jín ñuunꞌ rán. Jee ni nsáꞌ xinóo ráa kosoꞌ táꞌán ni ɨɨn ka̱ꞌ rá yu̱u̱ꞌ rá veꞌi nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ vá, chi jie̱ꞌe̱ꞌ nika̱ꞌ ya̱ ntu nnákuniꞌ rán tiempúꞌ nkenta Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán sáva saꞌá ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ ránoꞌó.
Ntavaꞌ Jesús rá ñɨvɨ nééꞌ xíkó iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú Jerusalén
(Mateo 21:12-17; Marcos 11:15-19; Juan 2:13-22)
45Jee sáá nki̱vɨ Jesús chíkéꞌi iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú, jee nka̱jiéꞌé re̱ꞌ ntavaꞌ re̱ꞌ chíkéꞌi ntáká rá ñɨvɨ ya̱ nééꞌ xíkó [jín suni rá ñɨvɨ kéꞌen]. 46Jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ káchíꞌ ya̱: “Veꞌi ni̱ꞌ kúvi veꞌi nu̱u̱nꞌ káꞌánꞌ rá ñɨvɨ jín ni̱ꞌ.” Soo ránoꞌó chi nsa̱ꞌá rán maa ɨɨn kava rá ñɨvɨ kui̱ꞌná ―nkachiꞌ Jesús.
47Jee ta ki̱vɨ̱ꞌ xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ iniꞌ veñu̱ꞌun káꞌnú yukuán. Soo rá su̱tu̱ꞌ kúñáꞌnú jín rá te̱e xínéꞌénꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ jín rá te̱e kúñáꞌnú nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ, núkú ráa na̱ja ni̱ꞌi̱nꞌ ráa kaꞌniꞌ ráa re̱ꞌ. 48Jee ni ntu níꞌínꞌ ráa na̱ja saꞌá ráa maa, chi ntáká rá ñɨvɨ va̱ne̱ꞌ tée va̱ꞌa rá so̱ꞌo ráa kávii tésóꞌo va̱ꞌa ráa rá tu̱ꞌun káchíꞌ re̱ꞌ.
Одоогоор Сонгогдсон:
:
Тодруулга
Хуваалцах
Хувилах
Тодруулсан зүйлсээ бүх төхөөрөмждөө хадгалмаар байна уу? Бүртгүүлэх эсвэл нэвтэрнэ үү
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.