Lûu 9
9
Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃela puu káo feerɛi dítii
(Maafîu 10:5-15; Mâki 6:7-13)
1È ŋɔpôlu-ƃela puu kao feerɛi tòli díkîe ma. È wála-wâla-laa tɛ̀ɛ dípɔ da ŋ̀óo nyînaŋ nyɔ́mɔɔ kélee mɛi a gɛɛ dí kɔlɔ-fela-ŋa ƃalo. 2È dítɛ̀ɛ a gɛɛ dí Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa-mɛni ƃo, dí gɔlɔ-fela-ƃela ƃalo. 3Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Káfe li a sɛŋ kélee da kásiai ma, kpaa tuaŋ, kolâ, kpólo, sɛŋ-kao; yɛkɛ feerɛ fé kɛ̀ káyêei. 4Bɛ́rɛi nyii nɔ ka lɔ̀ mui, ka lɛɛ naa e lɛɛ zu ka li. 5Ƃɛi nɔ da wàla díyee see naa kamui, tãi kà kɛ̀ kulâi la daai ti sui, ka kákɔɔ-ŋa-muluŋ kpɛ́mɛŋ. Gáa a dímɛni-lɛɛ maa-sere.” 6Nya ƃe dí kùla naa dí li daa-ŋai su. Dí kɛ̀ Duŋ Lɛ́lɛɛi ƃoi, díkɛ núu ƃalo kwaa kélee ma.
Batâi-kɛ-nuui Zɔ̂ŋ saa-pere
(Maafîu 14:1-12; Mâki 6:14-29)
7Ɛɛlɔ nyii kɛ̀ a kâloŋ kɛ́tɛi, e mɛnii mɛ̂ni Zîsɛ e gɛ̀i. Bɛ́lɛ è pù, kpɛ́ni fêi, ǹûai da-ni dí kɛ̀ m̀ôi a gɛɛ Zɔ̂ŋ a mu siɣe saa yêei. 8Gbeli-ŋai dí kɛ̀ m̀ôi a gɛɛ Ilaiza a pá; gbeli-ŋai dîyɛɛi, “Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃela pɔlɔ-ŋai dɔnɔ a mu siɣe saa yêei.” 9Ɛɛlɔ e mò, ǹyɛɛi, “Ŋá Zɔ̂ŋ ŋuŋ têe; kɛ́lɛ, gbɛ̂ɛ ƃe ŋí ŋ́gaa mɛni támaa mɛnîi é pîlaŋ mai?” Nya ƃe è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii kpɔ́ é gáa.
Ǹúu wála lɔ́ɔlui kɔ́nɔŋ kula-pêre
(Maafîu 14:13-21; Mâki 6:30-44; Zɔ̂ŋ 6:1-14)
10Tãi Zîsɛ ŋɔsia-ƃelai dí pà la pôlui, dí mɛnii kélee ƃò ma dí gɛ̀i. Nya ƃe e lì a dîa dítee-tee kwaa ma Bɛsaida kɔlɛ ma. 11Tãi ǹûai dí mɛ̀ni lai, dí pìlaŋ bôlu. Nya ƃe e dílɛ̀ɛ naa dí pa bɔ. È lòno dípɔ é pîlaŋ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai ma, gɛ ǹûai nyii-ŋai kɛ̀ kɔ́lɛ̂i ƃalo. 12Tãi voloi maa e kɛ̀ lâai lai; ŋɔpôlu-ƃela puu kao feerɛi dí pà bɔ dí m̀ó ma, dîyɛɛi, “Gbɔŋ tɛ́ɛ a gɛɛ dí li gbanâŋ-ŋai lá da gbâlaŋ-ŋai ŋá, dí dílaâi kɔri da dímii-sɛŋ; kpɛ́ni fêi, kúkaa ƃɛ kwaa kpala ma.” 13Kɛ́lɛ, è mò dîa, ǹyɛɛi, “Ka sɛŋ da tɛɛ dípɔ dí mii.” Díyɛɛi, “Sɛŋ da fé kúyêei ƃɛ fɛ̂ɛ kpólo-kpala kpua lɔ́ɔlu da nyɛ̃ɛ feerɛ-fɛ̂ɛ nɔ ku li ku mii-sɛŋ ya ǹûai kélee mɛni ma.” 14Kpɛ́ni fêi, dí kɛ̀ a kpakolo wála lɔ́ɔlu. Nya ƃe e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, “Ka gɛ́ dí see a díkpulu tɛi-tɛi, núu buu lɔ́ɔlu é kɛ́ gbulu tɔnɔ su.” 15Nya ƃe, dí gɛ̀ ǹûai kélee dí see. 16Gɛɛ a gbólo lɔ́ɔlui siɣe da nyɛ̃ɛ feerɛi, e ŋ̀ɛi tɛ ŋelei su, e lûwa too dîa, e dísu ɣale, e dɛɛ ŋɔpôlu-ƃelai pɔ a gɛɛ dí dɛɛ ǹûai pɔ. 17Nya ƃe díkelee dí dílaa mìi, dí pela. Gbua-kpua-ŋai lɛ̂ɛ naai dí ŋá tɛ̀ ma. E kɛ̀ a kpɔ̂lɔ puu kao feerɛ.
Pitɛ ŋɔkili-kpanaŋ-wooi
(Maafîu 16:13-19; Mâki 8:27-29)
18Nya ƃe e kɛ̀ ti, gɛɛ Ɣâla fɛlîi dɔnɔ kwaa mai, ŋɔpôlu-ƃelai dí kɛ̀ gɔlɛ; e dímarê kɛ́, ǹyɛɛi, “Ǹûai dí kɛ̀, dîyɛɛ, gbɛ̂ɛ ƃa ńyãa?” 19Dí mò ma, dîyɛɛi, “Batâi-kɛ-nuui Zɔ̂ŋ. Kɛ́lɛ, da-ni dí mò, Ilaiza. Gbeli-ŋai dí mò a gɛɛ ŋwɔlɔ-wɔlɔ-Ɣalai ŋɔlóno-kɛ-ƃelai dɔnɔ a mu siɣe saa yêei.” 20Kɛ́lɛ, e dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Ka mò kâa, gbɛɛ ƃa ńyãa?” Pitɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Ɣâla Ŋɔkôrai.”
Zîsɛ è lòno é pîlaŋ ŋɔmɛni sôli káa da ŋɔsaai ma
(Maafîu 16:20-28; Mâki 8:30--9:1)
21Nya ƃe e díwolii kùla, e dília-woo ƃo a gbanaŋɔɔ a gɛɛ dífe mɛnii ŋi ƃò núu da ma, 22ǹyɛɛi, “Fɛ̂ɛ nɔ núu-kpune Ǹóŋ e mɔ̃lɛ mɛni támaa su, fɛ̂ɛ nɔ ǹúu-pɔlɔ-ŋai da zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da gɔlɔ-pɔ̃yɛ-ƃelai dí dípôlu fe mì, dí bàa, à kɛ̀ ti, ŋele-kuui zaaƃa-ɣelei e m̀u siɣe saa yêei.”
Núu kpîŋ saa-wuru siɣe-pere
23È mò díkelee dîa, ǹyɛɛi, “À kɛ̀ núu da a ŋ̀wɛ̂lii e pîlaŋ ḿbôlu, tɔɔ é gíli kúla gbîŋ kponôi, é ŋɔsaa-wuruii siɣe a ɣele kélee, é kɛ́ ḿbôlu. 24Kpɛ́ni fêi, ǹúui a ŋ̀wɛ̂li é ŋɔfúlu-laai ƃáloi, a pâi ǹánîi. Kɛ́lɛ, ǹúui a ŋɔfúlu-laai làŋ ḿaa-mɛni mai, a pâi ƃálôi. 25Le lɛ́lɛɛ ƃe núu a pɔ̂ri zɔlɔ ƃôi à kɛ̀ à ǹɔii kélee kɛ̀ a bɔɔ, kɛ́lɛ, e ŋɔfúlu-laai laŋ e gbɔɔ̂i ŋuŋ-la píli? 26Kpɛ́ni fêi, ǹúui nyii kélee a ŋûmɛ ḿaa-mɛni ma da ŋ́ooi, tãi núu-kpune Ǹóŋ à pà la a ŋɔfólo-laai bɛlɛɛ la Nàŋ-nuui da Ŋ̀âla-taa-kela maa waa-ŋai dífolo-laai mai, a pâi ŋumɛ̂i ǹúui ti ma. 27Kɛ́lɛ, ŋa môi kâa a tɔ̃yâ, ǹúui da-ni díkaa tɔɔ̂ni ƃɛ nyii-ŋai dífe pâi saâi é lɛɛ la zu dí Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai kaai.”
Zîsɛ ŋɔmaa-fâleŋ-perei
(Maafîu 17:1-8; Mâki 9:2-8)
28Nya ƃe e kɛ̀ ti, gɛɛ a kpɛɛ mɛni-ŋai ŋi ƃoɔ ma ɣele lɔ́ɔlu mɛi saaƃa pôlu mai, e Pitɛ, Zɔ̂ŋ, da Zĩi dísìɣe e li a dia Ɣâla-fɛli mɛni ma ǹyée tɔɔi ma. 29Gɛɛ Ɣâla fɛlîi, ŋ̀ɛi maa e fàleŋ, ŋɔseɣei kɛ́ kole kpɔ́ pe-pe, gɛ folo. 30Nya ƃe, kpakolo feerɛ dí kɛ̀ lônoi bɔ, nyii-ŋai kɛ̀ a Mose da Ilaizai. 31Dí pà folo-laa su, dí ŋɔsaai maa-mɛni ƃo ma e kɛ̀ pâi gɛ̂i Zerusâlɛŋ. 32Nya ƃe, Pitɛ da diai kɛ̀ gɔlɛi, díŋɛi-kɔlɔŋ e kɛ̀ a ŋwiɛɛ a nyii, kɛ́lɛ, dí kɛ̀ a díŋɛi lá ƃoɔ. Dí ŋɔfólo-laai kâa da gbakolo feerɛi kɛ̀ tɔɔ̂ni gɔlɛi. 33Nya ƃe e kɛ̀ ti, díkɛɛ lîi, Pitɛ e mò Zîsɛ ma, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ǹɛ́lɛɛ̂i a gɛɛ kúkaa ƃɛ; kwaa ku ƃûu saaƃa tɔ́ɔ, dɔnɔ ímɛni ma, dɔnɔ Mose mɛni ma, dɔnɔ Ilaiza mɛni ma.” Ve mɛnii kɔlɔŋ e kɛ̀ m̀ôi. 34Gɛ́ɛ kɛ̀ nyíŋi ƃôi, ɣele-kɔlɔŋ kole è pà é dímɛi pɛ́lɛ. Nya ƃe dí kɛ̀ yaôi, díkɛɛ tɛ̂i ŋ̀ele-kɔ̂lɔŋ kolei sui. 35Wóo da e kùla ŋele-kɔlɔŋ kolei su, ǹyɛɛi, “Ńoŋ ká ŋi nyii ŋá ziɣe zui; ka ŋ̀óo mɛni.” 36Ŋ̀óoi kperaa tɛ̂i, dí Zîsɛ kàa ǹyaa tɔnɔ. Nya ƃe dí lɛ̀ɛ a dímɛi saa. Maa-tãi ti mɛnii kélee dí gàai, dífe m̀o ni núu da ma.
Zîsɛ a fɛ̂li-fɛli surɔŋ-lo ƃalo
(Maafîu 17:14-18; Mâki 9:14-27)
37Nya ƃe e kɛ̀ ti, ŋelei ti pôlu mai, díkɛɛ da yeŋ ǹyéei kwarai, da kpɔŋ kɛ́tɛ dí kɔ̀yaŋ. 38Gáa, kpakolo tɔnɔ e kùla gbɔŋ sama, gɛ laɣi, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ŋa íkpera fêi, ńoŋ-surɔŋ káa, kpɛ́ni fêi, ǹyaa nɔ ƃa lóŋ tɔnɔ kpéŋ ńyêei; 39gáa, tãi da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ a zòŋ, a naa maa felaa a lâɣi kpɔ́, fɛ̂li-fɛ̂li kɛ́ gula, gɛ́ kɛ̀ kàŋ-kàraŋ, ǹáya file-file kɛ́ tɔ̀ɔ ǹá, e gbimiliŋ kɛ́ tɛ ma, deêi ma kpanaŋɔɔ. 40Ŋá ípôlu-ƃelai kpera fè a gɛɛ dí gbɛ bôlu. Kɛ́lɛ, pɔ̂ri fé kɛ́ ni dîɛ.” 41Zîsɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Óo ŋ̀éniɛi ŋi su-ƃelai, laa-la fé káyêei, káwôlii kpɔ́lɔɔ̀i, ɣele ɣɛɛlu ƃe fɛ̂ɛ ŋa gɛ kákɔlɛ, ŋ́gɛ ńii kpele nɔ kámɛni ma? Pá ƃɛ a íloŋ-surɔŋ.” 42Gɛɛ kɛ̀ pâi nyînaŋ nyɔ́mɔɔi e dòo ǹɔii ma, fɛli-fɛli kɛ́ gula. Kɛ́lɛ, Zîsɛ e nyînaŋ nyɔ́mɔɔi kpèra, e zurɔ̂ŋ-loi ƃalo, e dɛɛ pôlu ǹâŋ pɔ. 43Nya ƃe díkelee dípɛlɛ e pù Ɣâla ŋɔwala-wala-laai mɛ́ni ma.
Zîsɛ a ŋɔ́nɔ ŋɔsaai maa-mɛni ƃó ǹaa tuɛ
(Maafîu 17:22, 23; Mâki 9:30-32)
Díkɛɛ díkili ŋá siâi a mɛnii kélee e gɛ̀i, e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, 44“Ka ǹɛɛ naa ŋ̀óo-ŋai ŋi è lɔ káwôlii; kpɛ́ni fêi, da pâi núu-kpune Ǹóŋ tɛɛ̂i nûa pɔ.” 45Kɛ́lɛ, dífe táre ni ŋ̀óoi ŋí su, è kɛ̀ a noɔɔ dîa a gɛɛ dífe tarê zu, kɛ́lɛ dí kɛ̀ yáôi a gɛɛ dí m̀arê kɛ́ é pîlaŋ m̀ɛnii ŋí ma.
Gbɛ̂ɛ ƃa ǹúui gɛ́tɛi?
(Maafîu 18:1-5; Mâki 9:33-37)
46Nya ƃe dí kɛ̀ sia toôi díkîe-ni loai e pîlaŋ ǹúui ma gáa a ǹúui gɛ́tɛi dísamai. 47Zîsɛ e kɛ̀ a ziai kɔlɔŋɔɔ dílii su. Nya ƃe e sia-loŋ sìɣe, e dɔɔ gɔlɛ. 48Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ǹúui nyii a ǹyée sèe zia-lôŋ ŋí mu ńaai sui, a ǹyée sée ḿû, ǹyaŋ ǹúui nyii a ǹyée sèe ḿûi, a ǹyée sée ǹúui mu ńdɛ̀ɛi, kpɛ́ni fêi, ǹúui kákelee kásama a doo-mui, ǹyaa ƃa ǹúui gɛ́tɛi.”
Ǹúui nyii vé tɔɔ ní kâai, gáa a kátà
(Mâki 9:38-40)
49Zɔ̂ŋ è zu tòo, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ku núu tɔnɔ kàa gɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ kpɛ́ ílaâi su. Ku ǹia-woo ƃo a gɛɛ vé gɛ̀, kpɛ́ni fêi, vé kɛ́ ní a kútà.”
50Kɛ́lɛ, Zîsɛ e mò ma, ǹyɛɛi, “Káfe kɔ a gɛɛ ka gbera; kpɛ́ni fêi, ǹúui nyii ve tɔɔ ni kâai, gáa a kátà.”
Sameria kpanaŋ tɔnɔ fé ǹyée sèe ní Zîsɛ mu
51Nya ƃe e kɛ̀ ti, tãi kɛ́ɛ lɛɣɛ̂i a gɛɛ dí dɛ ɣelêi, e gbɛtɛ ǹíi su a gɛɛ e li Zerusâlɛŋ. 52Nya ƃe e kela-ŋa tɛ̀ɛ ŋ̀ɛi tuɛ. Dí lì dí tɛ Sameria kpanaŋ lá a gɛɛ dí nàa kpɛtɛ m̀ɛni ma. 53Kɛ́lɛ, ǹûai dífe díyee see ni mu. Kpɛ́ni fêi, e gbɛ̀tɛ ǹíi su a gɛɛ e li Zerusâlɛŋ. 54Tãi ŋɔpôlu-ƃelai Zĩi da Zɔ̂ŋ dí gàa lai, dí mò ma, dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, ya ŋ̀wɛ̂lii ku m̀ó a gɛɛ ŋɔŋ e kula ŋelei su e dísu kara (yɛ̂ɛ berei Ilaiza e gɛ̀ lai)?”
55Kɛ́lɛ, è tìnaŋ é dília-wôo ƃó, [ǹyɛɛ, “Káfe m̀ɔlêŋ sii kɔ́lɔŋ gáa kákponôi. Kpɛ́ni fêi, núu-kpune Ǹóŋ fé pá ní a gɛɛ é núu ŋɔfúlu-laai su kara, kɛ́lɛ, è pà a gɛɛ é díƃalo.”] 56Nya ƃe dí tɛ̀ɛ dí lí gbanâŋ da kpɛ́ni lá.
Ǹûai kɛ̀ pâi kɛ̂i a Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃelai
(Maafîu 8:19-22)
57Nya ƃe è kɛ̀ tí, díkɛɛ berei ma dí kɛ́ lìi, nalôŋ tɔnɔ è mò ma, ǹyɛɛi, “Ƃɛ́i kélee ya lî naai, ŋa pâi pîlanii ípôlu.”
58Nya ƃe Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Kɛlɛ̂ŋ-ŋa kɛ̂i ƃa lôai, ŋ̀ɔni-ŋai ŋ̀elei sui dítaa káa ma, kɛ́lɛ, núu-kpune Ǹóŋ ŋuŋ-lâai fé ma.”
59È mò ǹúui da kpɛ́ni ma, ǹyɛɛi, “Pîlaŋ ḿbôlu.” Kɛ́lɛ, è mò, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, ǹɛɛ naa fúlɔi ŋá lí ŋá ńâŋ saa lóo.”
60Kɛ́lɛ, Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Ǹɛɛ naa zaa-ƃelai dí díkpɔɔ̂i-saai lóo. Kɛ́lɛ, lí, í Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa mɛ̂ni ƃó.”
61Ǹúui da kpɛ́ni è mò, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, ŋa pâi pîlanii ípôlu, kɛ́lɛ, ǹɛɛ naa fúlɔi ŋá lí ḿbɔ naa, ŋa ḿvɛli ŋánûai dîa.”
62Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Núu da fa pɔ̂ri díi-kɛ-kɔlii sonîi é bôlu-pere káa, pɔ̂ri é kɛ́ mì a gɛɛ é kɛ́ a Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai su-nuu da.”
Atualmente selecionado:
Lûu 9: KWB
Destaque
Partilhar
Copiar
Quer salvar os seus destaques em todos os seus dispositivos? Faça o seu registo ou inicie sessão
Lûu 9
9
Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃela puu káo feerɛi dítii
(Maafîu 10:5-15; Mâki 6:7-13)
1È ŋɔpôlu-ƃela puu kao feerɛi tòli díkîe ma. È wála-wâla-laa tɛ̀ɛ dípɔ da ŋ̀óo nyînaŋ nyɔ́mɔɔ kélee mɛi a gɛɛ dí kɔlɔ-fela-ŋa ƃalo. 2È dítɛ̀ɛ a gɛɛ dí Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa-mɛni ƃo, dí gɔlɔ-fela-ƃela ƃalo. 3Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Káfe li a sɛŋ kélee da kásiai ma, kpaa tuaŋ, kolâ, kpólo, sɛŋ-kao; yɛkɛ feerɛ fé kɛ̀ káyêei. 4Bɛ́rɛi nyii nɔ ka lɔ̀ mui, ka lɛɛ naa e lɛɛ zu ka li. 5Ƃɛi nɔ da wàla díyee see naa kamui, tãi kà kɛ̀ kulâi la daai ti sui, ka kákɔɔ-ŋa-muluŋ kpɛ́mɛŋ. Gáa a dímɛni-lɛɛ maa-sere.” 6Nya ƃe dí kùla naa dí li daa-ŋai su. Dí kɛ̀ Duŋ Lɛ́lɛɛi ƃoi, díkɛ núu ƃalo kwaa kélee ma.
Batâi-kɛ-nuui Zɔ̂ŋ saa-pere
(Maafîu 14:1-12; Mâki 6:14-29)
7Ɛɛlɔ nyii kɛ̀ a kâloŋ kɛ́tɛi, e mɛnii mɛ̂ni Zîsɛ e gɛ̀i. Bɛ́lɛ è pù, kpɛ́ni fêi, ǹûai da-ni dí kɛ̀ m̀ôi a gɛɛ Zɔ̂ŋ a mu siɣe saa yêei. 8Gbeli-ŋai dí kɛ̀ m̀ôi a gɛɛ Ilaiza a pá; gbeli-ŋai dîyɛɛi, “Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃela pɔlɔ-ŋai dɔnɔ a mu siɣe saa yêei.” 9Ɛɛlɔ e mò, ǹyɛɛi, “Ŋá Zɔ̂ŋ ŋuŋ têe; kɛ́lɛ, gbɛ̂ɛ ƃe ŋí ŋ́gaa mɛni támaa mɛnîi é pîlaŋ mai?” Nya ƃe è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii kpɔ́ é gáa.
Ǹúu wála lɔ́ɔlui kɔ́nɔŋ kula-pêre
(Maafîu 14:13-21; Mâki 6:30-44; Zɔ̂ŋ 6:1-14)
10Tãi Zîsɛ ŋɔsia-ƃelai dí pà la pôlui, dí mɛnii kélee ƃò ma dí gɛ̀i. Nya ƃe e lì a dîa dítee-tee kwaa ma Bɛsaida kɔlɛ ma. 11Tãi ǹûai dí mɛ̀ni lai, dí pìlaŋ bôlu. Nya ƃe e dílɛ̀ɛ naa dí pa bɔ. È lòno dípɔ é pîlaŋ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai ma, gɛ ǹûai nyii-ŋai kɛ̀ kɔ́lɛ̂i ƃalo. 12Tãi voloi maa e kɛ̀ lâai lai; ŋɔpôlu-ƃela puu kao feerɛi dí pà bɔ dí m̀ó ma, dîyɛɛi, “Gbɔŋ tɛ́ɛ a gɛɛ dí li gbanâŋ-ŋai lá da gbâlaŋ-ŋai ŋá, dí dílaâi kɔri da dímii-sɛŋ; kpɛ́ni fêi, kúkaa ƃɛ kwaa kpala ma.” 13Kɛ́lɛ, è mò dîa, ǹyɛɛi, “Ka sɛŋ da tɛɛ dípɔ dí mii.” Díyɛɛi, “Sɛŋ da fé kúyêei ƃɛ fɛ̂ɛ kpólo-kpala kpua lɔ́ɔlu da nyɛ̃ɛ feerɛ-fɛ̂ɛ nɔ ku li ku mii-sɛŋ ya ǹûai kélee mɛni ma.” 14Kpɛ́ni fêi, dí kɛ̀ a kpakolo wála lɔ́ɔlu. Nya ƃe e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, “Ka gɛ́ dí see a díkpulu tɛi-tɛi, núu buu lɔ́ɔlu é kɛ́ gbulu tɔnɔ su.” 15Nya ƃe, dí gɛ̀ ǹûai kélee dí see. 16Gɛɛ a gbólo lɔ́ɔlui siɣe da nyɛ̃ɛ feerɛi, e ŋ̀ɛi tɛ ŋelei su, e lûwa too dîa, e dísu ɣale, e dɛɛ ŋɔpôlu-ƃelai pɔ a gɛɛ dí dɛɛ ǹûai pɔ. 17Nya ƃe díkelee dí dílaa mìi, dí pela. Gbua-kpua-ŋai lɛ̂ɛ naai dí ŋá tɛ̀ ma. E kɛ̀ a kpɔ̂lɔ puu kao feerɛ.
Pitɛ ŋɔkili-kpanaŋ-wooi
(Maafîu 16:13-19; Mâki 8:27-29)
18Nya ƃe e kɛ̀ ti, gɛɛ Ɣâla fɛlîi dɔnɔ kwaa mai, ŋɔpôlu-ƃelai dí kɛ̀ gɔlɛ; e dímarê kɛ́, ǹyɛɛi, “Ǹûai dí kɛ̀, dîyɛɛ, gbɛ̂ɛ ƃa ńyãa?” 19Dí mò ma, dîyɛɛi, “Batâi-kɛ-nuui Zɔ̂ŋ. Kɛ́lɛ, da-ni dí mò, Ilaiza. Gbeli-ŋai dí mò a gɛɛ ŋwɔlɔ-wɔlɔ-Ɣalai ŋɔlóno-kɛ-ƃelai dɔnɔ a mu siɣe saa yêei.” 20Kɛ́lɛ, e dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Ka mò kâa, gbɛɛ ƃa ńyãa?” Pitɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Ɣâla Ŋɔkôrai.”
Zîsɛ è lòno é pîlaŋ ŋɔmɛni sôli káa da ŋɔsaai ma
(Maafîu 16:20-28; Mâki 8:30--9:1)
21Nya ƃe e díwolii kùla, e dília-woo ƃo a gbanaŋɔɔ a gɛɛ dífe mɛnii ŋi ƃò núu da ma, 22ǹyɛɛi, “Fɛ̂ɛ nɔ núu-kpune Ǹóŋ e mɔ̃lɛ mɛni támaa su, fɛ̂ɛ nɔ ǹúu-pɔlɔ-ŋai da zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da gɔlɔ-pɔ̃yɛ-ƃelai dí dípôlu fe mì, dí bàa, à kɛ̀ ti, ŋele-kuui zaaƃa-ɣelei e m̀u siɣe saa yêei.”
Núu kpîŋ saa-wuru siɣe-pere
23È mò díkelee dîa, ǹyɛɛi, “À kɛ̀ núu da a ŋ̀wɛ̂lii e pîlaŋ ḿbôlu, tɔɔ é gíli kúla gbîŋ kponôi, é ŋɔsaa-wuruii siɣe a ɣele kélee, é kɛ́ ḿbôlu. 24Kpɛ́ni fêi, ǹúui a ŋ̀wɛ̂li é ŋɔfúlu-laai ƃáloi, a pâi ǹánîi. Kɛ́lɛ, ǹúui a ŋɔfúlu-laai làŋ ḿaa-mɛni mai, a pâi ƃálôi. 25Le lɛ́lɛɛ ƃe núu a pɔ̂ri zɔlɔ ƃôi à kɛ̀ à ǹɔii kélee kɛ̀ a bɔɔ, kɛ́lɛ, e ŋɔfúlu-laai laŋ e gbɔɔ̂i ŋuŋ-la píli? 26Kpɛ́ni fêi, ǹúui nyii kélee a ŋûmɛ ḿaa-mɛni ma da ŋ́ooi, tãi núu-kpune Ǹóŋ à pà la a ŋɔfólo-laai bɛlɛɛ la Nàŋ-nuui da Ŋ̀âla-taa-kela maa waa-ŋai dífolo-laai mai, a pâi ŋumɛ̂i ǹúui ti ma. 27Kɛ́lɛ, ŋa môi kâa a tɔ̃yâ, ǹúui da-ni díkaa tɔɔ̂ni ƃɛ nyii-ŋai dífe pâi saâi é lɛɛ la zu dí Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai kaai.”
Zîsɛ ŋɔmaa-fâleŋ-perei
(Maafîu 17:1-8; Mâki 9:2-8)
28Nya ƃe e kɛ̀ ti, gɛɛ a kpɛɛ mɛni-ŋai ŋi ƃoɔ ma ɣele lɔ́ɔlu mɛi saaƃa pôlu mai, e Pitɛ, Zɔ̂ŋ, da Zĩi dísìɣe e li a dia Ɣâla-fɛli mɛni ma ǹyée tɔɔi ma. 29Gɛɛ Ɣâla fɛlîi, ŋ̀ɛi maa e fàleŋ, ŋɔseɣei kɛ́ kole kpɔ́ pe-pe, gɛ folo. 30Nya ƃe, kpakolo feerɛ dí kɛ̀ lônoi bɔ, nyii-ŋai kɛ̀ a Mose da Ilaizai. 31Dí pà folo-laa su, dí ŋɔsaai maa-mɛni ƃo ma e kɛ̀ pâi gɛ̂i Zerusâlɛŋ. 32Nya ƃe, Pitɛ da diai kɛ̀ gɔlɛi, díŋɛi-kɔlɔŋ e kɛ̀ a ŋwiɛɛ a nyii, kɛ́lɛ, dí kɛ̀ a díŋɛi lá ƃoɔ. Dí ŋɔfólo-laai kâa da gbakolo feerɛi kɛ̀ tɔɔ̂ni gɔlɛi. 33Nya ƃe e kɛ̀ ti, díkɛɛ lîi, Pitɛ e mò Zîsɛ ma, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ǹɛ́lɛɛ̂i a gɛɛ kúkaa ƃɛ; kwaa ku ƃûu saaƃa tɔ́ɔ, dɔnɔ ímɛni ma, dɔnɔ Mose mɛni ma, dɔnɔ Ilaiza mɛni ma.” Ve mɛnii kɔlɔŋ e kɛ̀ m̀ôi. 34Gɛ́ɛ kɛ̀ nyíŋi ƃôi, ɣele-kɔlɔŋ kole è pà é dímɛi pɛ́lɛ. Nya ƃe dí kɛ̀ yaôi, díkɛɛ tɛ̂i ŋ̀ele-kɔ̂lɔŋ kolei sui. 35Wóo da e kùla ŋele-kɔlɔŋ kolei su, ǹyɛɛi, “Ńoŋ ká ŋi nyii ŋá ziɣe zui; ka ŋ̀óo mɛni.” 36Ŋ̀óoi kperaa tɛ̂i, dí Zîsɛ kàa ǹyaa tɔnɔ. Nya ƃe dí lɛ̀ɛ a dímɛi saa. Maa-tãi ti mɛnii kélee dí gàai, dífe m̀o ni núu da ma.
Zîsɛ a fɛ̂li-fɛli surɔŋ-lo ƃalo
(Maafîu 17:14-18; Mâki 9:14-27)
37Nya ƃe e kɛ̀ ti, ŋelei ti pôlu mai, díkɛɛ da yeŋ ǹyéei kwarai, da kpɔŋ kɛ́tɛ dí kɔ̀yaŋ. 38Gáa, kpakolo tɔnɔ e kùla gbɔŋ sama, gɛ laɣi, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ŋa íkpera fêi, ńoŋ-surɔŋ káa, kpɛ́ni fêi, ǹyaa nɔ ƃa lóŋ tɔnɔ kpéŋ ńyêei; 39gáa, tãi da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ a zòŋ, a naa maa felaa a lâɣi kpɔ́, fɛ̂li-fɛ̂li kɛ́ gula, gɛ́ kɛ̀ kàŋ-kàraŋ, ǹáya file-file kɛ́ tɔ̀ɔ ǹá, e gbimiliŋ kɛ́ tɛ ma, deêi ma kpanaŋɔɔ. 40Ŋá ípôlu-ƃelai kpera fè a gɛɛ dí gbɛ bôlu. Kɛ́lɛ, pɔ̂ri fé kɛ́ ni dîɛ.” 41Zîsɛ e zu tòo, ǹyɛɛi, “Óo ŋ̀éniɛi ŋi su-ƃelai, laa-la fé káyêei, káwôlii kpɔ́lɔɔ̀i, ɣele ɣɛɛlu ƃe fɛ̂ɛ ŋa gɛ kákɔlɛ, ŋ́gɛ ńii kpele nɔ kámɛni ma? Pá ƃɛ a íloŋ-surɔŋ.” 42Gɛɛ kɛ̀ pâi nyînaŋ nyɔ́mɔɔi e dòo ǹɔii ma, fɛli-fɛli kɛ́ gula. Kɛ́lɛ, Zîsɛ e nyînaŋ nyɔ́mɔɔi kpèra, e zurɔ̂ŋ-loi ƃalo, e dɛɛ pôlu ǹâŋ pɔ. 43Nya ƃe díkelee dípɛlɛ e pù Ɣâla ŋɔwala-wala-laai mɛ́ni ma.
Zîsɛ a ŋɔ́nɔ ŋɔsaai maa-mɛni ƃó ǹaa tuɛ
(Maafîu 17:22, 23; Mâki 9:30-32)
Díkɛɛ díkili ŋá siâi a mɛnii kélee e gɛ̀i, e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, 44“Ka ǹɛɛ naa ŋ̀óo-ŋai ŋi è lɔ káwôlii; kpɛ́ni fêi, da pâi núu-kpune Ǹóŋ tɛɛ̂i nûa pɔ.” 45Kɛ́lɛ, dífe táre ni ŋ̀óoi ŋí su, è kɛ̀ a noɔɔ dîa a gɛɛ dífe tarê zu, kɛ́lɛ dí kɛ̀ yáôi a gɛɛ dí m̀arê kɛ́ é pîlaŋ m̀ɛnii ŋí ma.
Gbɛ̂ɛ ƃa ǹúui gɛ́tɛi?
(Maafîu 18:1-5; Mâki 9:33-37)
46Nya ƃe dí kɛ̀ sia toôi díkîe-ni loai e pîlaŋ ǹúui ma gáa a ǹúui gɛ́tɛi dísamai. 47Zîsɛ e kɛ̀ a ziai kɔlɔŋɔɔ dílii su. Nya ƃe e sia-loŋ sìɣe, e dɔɔ gɔlɛ. 48Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ǹúui nyii a ǹyée sèe zia-lôŋ ŋí mu ńaai sui, a ǹyée sée ḿû, ǹyaŋ ǹúui nyii a ǹyée sèe ḿûi, a ǹyée sée ǹúui mu ńdɛ̀ɛi, kpɛ́ni fêi, ǹúui kákelee kásama a doo-mui, ǹyaa ƃa ǹúui gɛ́tɛi.”
Ǹúui nyii vé tɔɔ ní kâai, gáa a kátà
(Mâki 9:38-40)
49Zɔ̂ŋ è zu tòo, ǹyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, ku núu tɔnɔ kàa gɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ kpɛ́ ílaâi su. Ku ǹia-woo ƃo a gɛɛ vé gɛ̀, kpɛ́ni fêi, vé kɛ́ ní a kútà.”
50Kɛ́lɛ, Zîsɛ e mò ma, ǹyɛɛi, “Káfe kɔ a gɛɛ ka gbera; kpɛ́ni fêi, ǹúui nyii ve tɔɔ ni kâai, gáa a kátà.”
Sameria kpanaŋ tɔnɔ fé ǹyée sèe ní Zîsɛ mu
51Nya ƃe e kɛ̀ ti, tãi kɛ́ɛ lɛɣɛ̂i a gɛɛ dí dɛ ɣelêi, e gbɛtɛ ǹíi su a gɛɛ e li Zerusâlɛŋ. 52Nya ƃe e kela-ŋa tɛ̀ɛ ŋ̀ɛi tuɛ. Dí lì dí tɛ Sameria kpanaŋ lá a gɛɛ dí nàa kpɛtɛ m̀ɛni ma. 53Kɛ́lɛ, ǹûai dífe díyee see ni mu. Kpɛ́ni fêi, e gbɛ̀tɛ ǹíi su a gɛɛ e li Zerusâlɛŋ. 54Tãi ŋɔpôlu-ƃelai Zĩi da Zɔ̂ŋ dí gàa lai, dí mò ma, dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, ya ŋ̀wɛ̂lii ku m̀ó a gɛɛ ŋɔŋ e kula ŋelei su e dísu kara (yɛ̂ɛ berei Ilaiza e gɛ̀ lai)?”
55Kɛ́lɛ, è tìnaŋ é dília-wôo ƃó, [ǹyɛɛ, “Káfe m̀ɔlêŋ sii kɔ́lɔŋ gáa kákponôi. Kpɛ́ni fêi, núu-kpune Ǹóŋ fé pá ní a gɛɛ é núu ŋɔfúlu-laai su kara, kɛ́lɛ, è pà a gɛɛ é díƃalo.”] 56Nya ƃe dí tɛ̀ɛ dí lí gbanâŋ da kpɛ́ni lá.
Ǹûai kɛ̀ pâi kɛ̂i a Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃelai
(Maafîu 8:19-22)
57Nya ƃe è kɛ̀ tí, díkɛɛ berei ma dí kɛ́ lìi, nalôŋ tɔnɔ è mò ma, ǹyɛɛi, “Ƃɛ́i kélee ya lî naai, ŋa pâi pîlanii ípôlu.”
58Nya ƃe Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Kɛlɛ̂ŋ-ŋa kɛ̂i ƃa lôai, ŋ̀ɔni-ŋai ŋ̀elei sui dítaa káa ma, kɛ́lɛ, núu-kpune Ǹóŋ ŋuŋ-lâai fé ma.”
59È mò ǹúui da kpɛ́ni ma, ǹyɛɛi, “Pîlaŋ ḿbôlu.” Kɛ́lɛ, è mò, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, ǹɛɛ naa fúlɔi ŋá lí ŋá ńâŋ saa lóo.”
60Kɛ́lɛ, Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Ǹɛɛ naa zaa-ƃelai dí díkpɔɔ̂i-saai lóo. Kɛ́lɛ, lí, í Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa mɛ̂ni ƃó.”
61Ǹúui da kpɛ́ni è mò, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, ŋa pâi pîlanii ípôlu, kɛ́lɛ, ǹɛɛ naa fúlɔi ŋá lí ḿbɔ naa, ŋa ḿvɛli ŋánûai dîa.”
62Zîsɛ è mò ma, ǹyɛɛi, “Núu da fa pɔ̂ri díi-kɛ-kɔlii sonîi é bôlu-pere káa, pɔ̂ri é kɛ́ mì a gɛɛ é kɛ́ a Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai su-nuu da.”
Atualmente selecionado:
:
Destaque
Partilhar
Copiar
Quer salvar os seus destaques em todos os seus dispositivos? Faça o seu registo ou inicie sessão