Mâki 15
15
Zîsɛ è kɛ̀ Pâle ŋɛi tuɛ
(Maafîu 27:1, 2, 11-14; Lûu 23:1-5; Zɔ̂ŋ 18:28-38)
1Ɣele-wala kɛ́ɛi, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai, ǹúu-pɔ̂lɔ-ŋai, Dɔ̂ŋ lɛ́-ƃelai da gɔyâŋ-su-ƃelai kélee dí díŋuŋ pìlaŋ. Dí Zîsɛ yée ɣìri gîe ma, dí lí la dí dɛɛ Pâle pɔ́. 2Pâle è m̀arê kɛ̀, ǹyɛɛ m̀ai, “Yá ƃa Zûu-ŋai Díkâloŋ?” È ŋ̀óo su tòo, ǹyɛɛ ma, “Yâa m̀ó.”
3Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí lɛ́ɛ mɛni támaa ƃò a Zîsɛ láa. 4Pâle è ŋɔ́nɔ m̀arê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Wóo da fé íla? M̀ɛni támaai ŋí da m̀ôi a ílaâi.”
5Kɛ́lɛ, Zîsɛ fé ŋɔ́nɔ ŋ̀óo su tòo ní. M̀ɛnii ŋí è Pâle lá kpâla ma.
Dí Zîsɛ tɛ̀ɛ a gɛ́ɛ dí bàa
(Maafîu 27:15-26; Lûu 23:13-25; Zɔ̂ŋ 18:39--19:16)
6Kóraŋ kélee su Dɛɛ-mɛi kúui ŋ̀ele, Pâle a kâa tèe gbini-pɛrɛi mu nuui dɔnɔ ŋuŋ ma ƃò gúui tí su, nyíi ǹûai da vɛ̀li mài. 7M̀aa tãi tí, nalôŋ tɔnɔ è kɛ̀ naa gbini-pɛrɛi mu. Ǹáa ƃé kɛ̀ a Barâƃa. È kɛ̀ naa diai sáma kɛ̀ kɔ̂i ǹúu láa túɛ-ƃelai pɔ́ dí nûa pàa maa námui sui. 8Nya ƃe gbɔŋ è ŋ̀á tɛ̀ ma Pâle maa-lá. Dí m̀arê kɛ̀ a gɛ́ɛ é gɛ́-mɛni pɔ́lɔi da kɛ́ ŋɔ́nɔ dîɛ. 9È dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Ka ŋ̀wɛ̂lii a gɛ́ɛ ŋá Zûu-ŋai Díkâloŋ ŋuŋ ma ƃó?” 10È m̀are kɛ̂i ŋí kɛ̀ dîa, kpɛ́ni fêi, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí pà a Zîsɛ bɔ́ kpɔara pere su.
11Kɛ́lɛ, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí lɔ̀ gbɔŋ ŋuŋ su a gɛ́ɛ dí m̀ó Pâle ma é tée Barâƃa ma Zîsɛ pɔ́ɔ ŋá. 12Pâle è ŋɔ́nɔ dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Gɛ̀ ní, lé ƃé ŋá gɛ́ a ǹalôŋ nyii ka kɛ̂ ma Zûu-ŋai díkâloŋ?”
13Dí ŋɔ́nɔ làɣi, dîyɛɛ m̀ai, “Gɛ́ dí gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.”
14Pâle ǹyɛɛ dîai, “Lé mɛni ma? Lé mɛni nyɔ́mɔɔ ƃé a gɛ́i?” Kɛ́lɛ, dí kɛ̀ lâɣii nɔ́ a zu kɛ́tɛ. “Gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.”
15Pâle è Barâƃa ŋuŋ ƃò, kpɛ́ni fêi, è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii é gbɔŋ líi laa. Nya ƃe e Zîsɛ lòkwa, é dɛɛ dípɔ a gɛ́ɛ dí gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.
Gɔkuluƃa-ŋai dí ɣɛ́lɛ maa kùla Zîsɛ kponôi
(Maafîu 27:27-31; Zɔ̂ŋ 19:2, 3)
16Gɔkuluƃa-ŋai dí lì a Zîsɛ gâloŋ-pɛrɛ kɛ́tɛi mu (da kɛ̂ ma pelatôliɔŋ) Dí díƃarâai kélee tòli da dia ní dí ŋá tɛ̀ ma naa. 17Dí yokpo kpɔlu mu tɛiɣɛɛ tòo Zîsɛ mà, dí ɣalêŋ ƃɔrɔ pala dí zee ŋ̀ûa. 18Díkɛ ɣɛ́lɛ maa kulâi gbonôi dîyɛɛi, “Ée Zîsɛ, Zûu-ŋai Díkâloŋ!” 19Dí ŋ̀uŋ lòkwa a kpalo dí díla-ya pu ma dí pɛlɛ díŋume ŋá ŋ̀ɛ́i túɛ. 20Gɛ́ɛ da kpɛ̀ɛ a ɣɛ́lɛ-maa kula gbonôi, dí ǹyokpo kpɔlu mu tɛiɣɛɛi kùla ma, dí gbɔɔ̂i seɣei too ma. Dí nàa lì la a gɛ́ɛ dí gbamo wuru ma.
Dí Zîsɛ kpàmo ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma
(Maafîu 27:32-44; Lûu 23:26-43; Zɔ̂ŋ 19:17-27)
21Sailini naloŋ Samaŋ è kɛ̀ kùla kpâlaŋ ŋá gɛ́ tɛ̀ɛ naa pere. Samaŋ è kɛ̀ a Alezaŋda da Lûfɔ dínâŋ. Gɔkuluƃa-ŋai dí gɛ̀ é Zîsɛ ŋɔsaa-wuruii síɣe. 22Dí lì a Zîsɛ kwaa da ma, da kɛ̀ ma Gâagɛta (nyíi zu kulâi ƃa ŋuŋ-konoŋ-kwaai ma Ibulu-wooi sui). 23Dí kɔ́ a gɛ́ɛ dí ŋwã́ai sumoɔɔ a sále nyɔ́mɔɔ sîi da tɛɛ Zîsɛ pɔ́. Zále sîi ŋí láa ƃa mâa. Kɛ́lɛ vé pɔ̂ri ní kɛ̀ gbelêi. 24Nya ƃe dí gbàmo ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma. Dí ŋɔseɣei kɔ̀ a kpɛɛŋ díkîe-ní loai a gɛ́ɛ dí gɔ́lɔŋ gbɛ̂ɛ ƃé maa nɛ̃ɛ̂i é lɛ́ɛ ǹyêei. 25Dí Zîsɛ kpàmo a aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ a ɣele-wala. 26M̀ɛnii dí mò a ǹáai dí bɔ̃̀yɛ m̀ɛi, ŋ̀óo ká ŋí, “Zûu-ŋai Díkâloŋ.” 27Dí ŋúma-ƃela feerɛ kpàmo máŋ ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ-ŋa ma gɔlɛ. Dɔnɔ è kɛ̀ ǹáa-mii-yee mɛi-pere, gbeli kɛ́ ƃò gɔɔ-yee mɛi-pere. [ 28Nya ƃe Ŋ̀âla-kɔlɔi ŋ̀óo ŋ̀aa-see è kɛ̀ yɛ̂ɛ berei bɔ̃yɛɛ̂i lai, “Dí gɔni tòo dɔ̂ŋ kara-ƃelai díwɔ̂i ma.”] 29Diai tɛ̀ɛ naai dí ǹaraŋ dí díŋuŋ kpɛ́mɛŋ, dîyɛɛ mai, “Aá! Yái ya Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi wòlo í dɔɔ ɣele kûu saaƃa yee mui, 30íkpîŋ ƃálo wɛ̂, í kúla ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma í pîlaŋ!” 31Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da Dɔ̂ŋ lɛ́-ƃelai máŋ dí ɣɛlɛ-maa kula gbonôi díkîe-ní loai bere tɔnɔi tí su, dîyɛɛi, “È núu da kpɛ́ni-ŋa ƃàlo, kɛ́lɛ, va pɔ̂ri gbîŋ ƃâloi. 32Tɔɔ Eezuɛ Ŋɔkâloŋ, Kôrai, é kúla ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma é pîlaŋ lónii ma, a gɛ́ɛ kú naa káa kú láa la.”
Diai dí díkpàmo Zîsɛ kɔlɛi, dia máŋ dí kɛ̀ ǹarânii.
Zîsɛ è sàa
(Maafîu 27:45-56; Lûu 23:44-49; Zɔ̂ŋ 19:28-30)
33Aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi dai seriɛɛi, ǹɔii gwaa kélee è kpìni, é lɛ́ɛ la zu aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ é seri. 34Aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ ma, Zîsɛ e làɣi a zu kɛ́tɛ, ǹyɛɛi, “Yɛ̂loi, Yɛ̂loi, lama saƃɛ́tâni?” Zu-kulâi ƃa, “Ŋáɣâlai, Ŋáɣâlai, ya íyee kulâi ḿû, lé mɛni ma?”
35Diai kɛ̀ tɔɔ̂ni naai, díta-ní dí m̀ɛni dí m̀ó, dîyɛɛi, “Ka gáa. Gáa Ilaiza tólîi.” 36Núu tɔnɔ è lì a kîrɛ é fɛ̀ɛ-waa láa fɛ́ɛ a ŋwã́ai kpona é ǹɔ́ kpalo ŋá e dɛɛ Zîsɛ pɔ́ a gɛ́ɛ e gbele, ǹyɛɛi, “Ka tɔɔ kú gáa à kɛ̀ Ilaiza a pâi pâi é gula ma é bîlaŋ.”
37Kɛ́lɛ, Zîsɛ e làɣi é Ǹɛ̃wo gbɛɛ ŋái tóo.
38Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi mu seɣei su è ƃèla gîei feerɛ é síɣe ŋ̀uŋ tuɛ é yéŋ gwara. 39Gɔkuluƃa-ŋai mɛi-nuui è kɛ̀ tɔɔ̂ni ŋ̀ɛi tinaŋɔɔ Zîsɛ pɔ́ naa pere. Gɛ́ɛ a Ǹɛ̃wo gbɛɛ ŋái too pêre káai, è m̀o ǹyɛɛ, “Tɔ̃yâ ma, ǹalôŋ ŋí è kɛ̀ a Ɣâla Ǹóŋ.”
40Nɛyâa da-ŋa dí kɛ̀ tɔɔ̂ni kwaa kôyaa ma díkɛ naa kàa. Mere Madalini è kɛ̀ dísama, da Mere nyii kɛ̀ a Zĩi-loŋ da Zosɛ díleei. Nɛnî da kpɛ́ni è kɛ̀ dísama máŋ. Ǹáa ƃé kɛ̀ a Salômi. 41Ǹɛyâai ŋí dí kɛ̀ Zîsɛ pôlu díkɛ tíi kɛ̀ mì gɛ́ɛ kɛ̀ Galalii. É kúla ǹɛyâai ŋí pôlu, nɛnî da kpɛ́ni-ŋa, dí kɛ̀ naa nyíi da Zîsɛ-ní dí pà Zerusâlɛŋ.
Dí Zîsɛ lòo
(Maafîu 27:57-61; Lûu 23:50-56; Zɔ̂ŋ 19:38-42)
42-43Zosɛ Alimatîa è pà naa a ɣele-wulii. Ǹalôŋ è kɛ̀ a gɔyâŋ su nuui dɔnɔ nyíi ƃaa kɛ́-maa kɛ́tɛ è kɛ̀ mài. Ǹyaa máŋ è kɛ̀ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai perei kâai a zu kôyaa. È ǹíi kpèle é lí Pâle pɔ́ é m̀arê kɛ́ Zîsɛ pomai mɛni ma. Ǹyaŋ è kɛ̀ a Vii-tɔɔ-ɣelei maa-tua ɣelei, nyii kɛ̀ a maa sãai kpɛtɛ-ɣelei. 44Pâle è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii e gɔ́lɔŋ à kɛ̀ Zîsɛ a saa a tɔ̃yâ. Nya ƃe è ǹɔii maa kpɛ́-ƃelai mɛi-nuui tòli é m̀arê kɛ́ a gɛ́ɛ é kili ŋa pono tɛɛ bɔ́. 45Gɔkuluƃa-ŋai mɛi-nuui kɛ́ɛ a m̀ó m̀a a gɛ́ɛ a saai, è tèe bomai ma, Zosɛ é lí la. 46Nya ƃe Zosɛ è seɣe kole yà, é bomai kúla ŋúrii ma é m̀aa kpiniŋ la, é ǹáa ƃolôŋ su, nyii dí dèe kɔni kɛ́tɛ sui, é kɔni kíliŋ é dɔɔ gɔni-ƃoloŋ lá. 47Mere Madalini da Zosɛ ǹee Mere, dí ƃɛ́i kàa dí Zîsɛ lòo naai.
Atualmente selecionado:
Mâki 15: KWB
Destaque
Partilhar
Copiar
Quer salvar os seus destaques em todos os seus dispositivos? Faça o seu registo ou inicie sessão
Mâki 15
15
Zîsɛ è kɛ̀ Pâle ŋɛi tuɛ
(Maafîu 27:1, 2, 11-14; Lûu 23:1-5; Zɔ̂ŋ 18:28-38)
1Ɣele-wala kɛ́ɛi, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai, ǹúu-pɔ̂lɔ-ŋai, Dɔ̂ŋ lɛ́-ƃelai da gɔyâŋ-su-ƃelai kélee dí díŋuŋ pìlaŋ. Dí Zîsɛ yée ɣìri gîe ma, dí lí la dí dɛɛ Pâle pɔ́. 2Pâle è m̀arê kɛ̀, ǹyɛɛ m̀ai, “Yá ƃa Zûu-ŋai Díkâloŋ?” È ŋ̀óo su tòo, ǹyɛɛ ma, “Yâa m̀ó.”
3Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí lɛ́ɛ mɛni támaa ƃò a Zîsɛ láa. 4Pâle è ŋɔ́nɔ m̀arê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Wóo da fé íla? M̀ɛni támaai ŋí da m̀ôi a ílaâi.”
5Kɛ́lɛ, Zîsɛ fé ŋɔ́nɔ ŋ̀óo su tòo ní. M̀ɛnii ŋí è Pâle lá kpâla ma.
Dí Zîsɛ tɛ̀ɛ a gɛ́ɛ dí bàa
(Maafîu 27:15-26; Lûu 23:13-25; Zɔ̂ŋ 18:39--19:16)
6Kóraŋ kélee su Dɛɛ-mɛi kúui ŋ̀ele, Pâle a kâa tèe gbini-pɛrɛi mu nuui dɔnɔ ŋuŋ ma ƃò gúui tí su, nyíi ǹûai da vɛ̀li mài. 7M̀aa tãi tí, nalôŋ tɔnɔ è kɛ̀ naa gbini-pɛrɛi mu. Ǹáa ƃé kɛ̀ a Barâƃa. È kɛ̀ naa diai sáma kɛ̀ kɔ̂i ǹúu láa túɛ-ƃelai pɔ́ dí nûa pàa maa námui sui. 8Nya ƃe gbɔŋ è ŋ̀á tɛ̀ ma Pâle maa-lá. Dí m̀arê kɛ̀ a gɛ́ɛ é gɛ́-mɛni pɔ́lɔi da kɛ́ ŋɔ́nɔ dîɛ. 9È dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Ka ŋ̀wɛ̂lii a gɛ́ɛ ŋá Zûu-ŋai Díkâloŋ ŋuŋ ma ƃó?” 10È m̀are kɛ̂i ŋí kɛ̀ dîa, kpɛ́ni fêi, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí pà a Zîsɛ bɔ́ kpɔara pere su.
11Kɛ́lɛ, zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai dí lɔ̀ gbɔŋ ŋuŋ su a gɛ́ɛ dí m̀ó Pâle ma é tée Barâƃa ma Zîsɛ pɔ́ɔ ŋá. 12Pâle è ŋɔ́nɔ dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Gɛ̀ ní, lé ƃé ŋá gɛ́ a ǹalôŋ nyii ka kɛ̂ ma Zûu-ŋai díkâloŋ?”
13Dí ŋɔ́nɔ làɣi, dîyɛɛ m̀ai, “Gɛ́ dí gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.”
14Pâle ǹyɛɛ dîai, “Lé mɛni ma? Lé mɛni nyɔ́mɔɔ ƃé a gɛ́i?” Kɛ́lɛ, dí kɛ̀ lâɣii nɔ́ a zu kɛ́tɛ. “Gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.”
15Pâle è Barâƃa ŋuŋ ƃò, kpɛ́ni fêi, è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii é gbɔŋ líi laa. Nya ƃe e Zîsɛ lòkwa, é dɛɛ dípɔ a gɛ́ɛ dí gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma.
Gɔkuluƃa-ŋai dí ɣɛ́lɛ maa kùla Zîsɛ kponôi
(Maafîu 27:27-31; Zɔ̂ŋ 19:2, 3)
16Gɔkuluƃa-ŋai dí lì a Zîsɛ gâloŋ-pɛrɛ kɛ́tɛi mu (da kɛ̂ ma pelatôliɔŋ) Dí díƃarâai kélee tòli da dia ní dí ŋá tɛ̀ ma naa. 17Dí yokpo kpɔlu mu tɛiɣɛɛ tòo Zîsɛ mà, dí ɣalêŋ ƃɔrɔ pala dí zee ŋ̀ûa. 18Díkɛ ɣɛ́lɛ maa kulâi gbonôi dîyɛɛi, “Ée Zîsɛ, Zûu-ŋai Díkâloŋ!” 19Dí ŋ̀uŋ lòkwa a kpalo dí díla-ya pu ma dí pɛlɛ díŋume ŋá ŋ̀ɛ́i túɛ. 20Gɛ́ɛ da kpɛ̀ɛ a ɣɛ́lɛ-maa kula gbonôi, dí ǹyokpo kpɔlu mu tɛiɣɛɛi kùla ma, dí gbɔɔ̂i seɣei too ma. Dí nàa lì la a gɛ́ɛ dí gbamo wuru ma.
Dí Zîsɛ kpàmo ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma
(Maafîu 27:32-44; Lûu 23:26-43; Zɔ̂ŋ 19:17-27)
21Sailini naloŋ Samaŋ è kɛ̀ kùla kpâlaŋ ŋá gɛ́ tɛ̀ɛ naa pere. Samaŋ è kɛ̀ a Alezaŋda da Lûfɔ dínâŋ. Gɔkuluƃa-ŋai dí gɛ̀ é Zîsɛ ŋɔsaa-wuruii síɣe. 22Dí lì a Zîsɛ kwaa da ma, da kɛ̀ ma Gâagɛta (nyíi zu kulâi ƃa ŋuŋ-konoŋ-kwaai ma Ibulu-wooi sui). 23Dí kɔ́ a gɛ́ɛ dí ŋwã́ai sumoɔɔ a sále nyɔ́mɔɔ sîi da tɛɛ Zîsɛ pɔ́. Zále sîi ŋí láa ƃa mâa. Kɛ́lɛ vé pɔ̂ri ní kɛ̀ gbelêi. 24Nya ƃe dí gbàmo ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma. Dí ŋɔseɣei kɔ̀ a kpɛɛŋ díkîe-ní loai a gɛ́ɛ dí gɔ́lɔŋ gbɛ̂ɛ ƃé maa nɛ̃ɛ̂i é lɛ́ɛ ǹyêei. 25Dí Zîsɛ kpàmo a aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ a ɣele-wala. 26M̀ɛnii dí mò a ǹáai dí bɔ̃̀yɛ m̀ɛi, ŋ̀óo ká ŋí, “Zûu-ŋai Díkâloŋ.” 27Dí ŋúma-ƃela feerɛ kpàmo máŋ ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ-ŋa ma gɔlɛ. Dɔnɔ è kɛ̀ ǹáa-mii-yee mɛi-pere, gbeli kɛ́ ƃò gɔɔ-yee mɛi-pere. [ 28Nya ƃe Ŋ̀âla-kɔlɔi ŋ̀óo ŋ̀aa-see è kɛ̀ yɛ̂ɛ berei bɔ̃yɛɛ̂i lai, “Dí gɔni tòo dɔ̂ŋ kara-ƃelai díwɔ̂i ma.”] 29Diai tɛ̀ɛ naai dí ǹaraŋ dí díŋuŋ kpɛ́mɛŋ, dîyɛɛ mai, “Aá! Yái ya Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi wòlo í dɔɔ ɣele kûu saaƃa yee mui, 30íkpîŋ ƃálo wɛ̂, í kúla ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma í pîlaŋ!” 31Zâla láa soŋ-ƃela kpaya-kpayai da Dɔ̂ŋ lɛ́-ƃelai máŋ dí ɣɛlɛ-maa kula gbonôi díkîe-ní loai bere tɔnɔi tí su, dîyɛɛi, “È núu da kpɛ́ni-ŋa ƃàlo, kɛ́lɛ, va pɔ̂ri gbîŋ ƃâloi. 32Tɔɔ Eezuɛ Ŋɔkâloŋ, Kôrai, é kúla ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i ma é pîlaŋ lónii ma, a gɛ́ɛ kú naa káa kú láa la.”
Diai dí díkpàmo Zîsɛ kɔlɛi, dia máŋ dí kɛ̀ ǹarânii.
Zîsɛ è sàa
(Maafîu 27:45-56; Lûu 23:44-49; Zɔ̂ŋ 19:28-30)
33Aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi dai seriɛɛi, ǹɔii gwaa kélee è kpìni, é lɛ́ɛ la zu aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ é seri. 34Aƃai ǹɔ́ɔlu mɛi náaŋ ma, Zîsɛ e làɣi a zu kɛ́tɛ, ǹyɛɛi, “Yɛ̂loi, Yɛ̂loi, lama saƃɛ́tâni?” Zu-kulâi ƃa, “Ŋáɣâlai, Ŋáɣâlai, ya íyee kulâi ḿû, lé mɛni ma?”
35Diai kɛ̀ tɔɔ̂ni naai, díta-ní dí m̀ɛni dí m̀ó, dîyɛɛi, “Ka gáa. Gáa Ilaiza tólîi.” 36Núu tɔnɔ è lì a kîrɛ é fɛ̀ɛ-waa láa fɛ́ɛ a ŋwã́ai kpona é ǹɔ́ kpalo ŋá e dɛɛ Zîsɛ pɔ́ a gɛ́ɛ e gbele, ǹyɛɛi, “Ka tɔɔ kú gáa à kɛ̀ Ilaiza a pâi pâi é gula ma é bîlaŋ.”
37Kɛ́lɛ, Zîsɛ e làɣi é Ǹɛ̃wo gbɛɛ ŋái tóo.
38Ŋ̀âla-pɛrɛ Kɛ́tɛi mu seɣei su è ƃèla gîei feerɛ é síɣe ŋ̀uŋ tuɛ é yéŋ gwara. 39Gɔkuluƃa-ŋai mɛi-nuui è kɛ̀ tɔɔ̂ni ŋ̀ɛi tinaŋɔɔ Zîsɛ pɔ́ naa pere. Gɛ́ɛ a Ǹɛ̃wo gbɛɛ ŋái too pêre káai, è m̀o ǹyɛɛ, “Tɔ̃yâ ma, ǹalôŋ ŋí è kɛ̀ a Ɣâla Ǹóŋ.”
40Nɛyâa da-ŋa dí kɛ̀ tɔɔ̂ni kwaa kôyaa ma díkɛ naa kàa. Mere Madalini è kɛ̀ dísama, da Mere nyii kɛ̀ a Zĩi-loŋ da Zosɛ díleei. Nɛnî da kpɛ́ni è kɛ̀ dísama máŋ. Ǹáa ƃé kɛ̀ a Salômi. 41Ǹɛyâai ŋí dí kɛ̀ Zîsɛ pôlu díkɛ tíi kɛ̀ mì gɛ́ɛ kɛ̀ Galalii. É kúla ǹɛyâai ŋí pôlu, nɛnî da kpɛ́ni-ŋa, dí kɛ̀ naa nyíi da Zîsɛ-ní dí pà Zerusâlɛŋ.
Dí Zîsɛ lòo
(Maafîu 27:57-61; Lûu 23:50-56; Zɔ̂ŋ 19:38-42)
42-43Zosɛ Alimatîa è pà naa a ɣele-wulii. Ǹalôŋ è kɛ̀ a gɔyâŋ su nuui dɔnɔ nyíi ƃaa kɛ́-maa kɛ́tɛ è kɛ̀ mài. Ǹyaa máŋ è kɛ̀ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai perei kâai a zu kôyaa. È ǹíi kpèle é lí Pâle pɔ́ é m̀arê kɛ́ Zîsɛ pomai mɛni ma. Ǹyaŋ è kɛ̀ a Vii-tɔɔ-ɣelei maa-tua ɣelei, nyii kɛ̀ a maa sãai kpɛtɛ-ɣelei. 44Pâle è kɛ̀ ŋ̀wɛ̂lii e gɔ́lɔŋ à kɛ̀ Zîsɛ a saa a tɔ̃yâ. Nya ƃe è ǹɔii maa kpɛ́-ƃelai mɛi-nuui tòli é m̀arê kɛ́ a gɛ́ɛ é kili ŋa pono tɛɛ bɔ́. 45Gɔkuluƃa-ŋai mɛi-nuui kɛ́ɛ a m̀ó m̀a a gɛ́ɛ a saai, è tèe bomai ma, Zosɛ é lí la. 46Nya ƃe Zosɛ è seɣe kole yà, é bomai kúla ŋúrii ma é m̀aa kpiniŋ la, é ǹáa ƃolôŋ su, nyii dí dèe kɔni kɛ́tɛ sui, é kɔni kíliŋ é dɔɔ gɔni-ƃoloŋ lá. 47Mere Madalini da Zosɛ ǹee Mere, dí ƃɛ́i kàa dí Zîsɛ lòo naai.
Atualmente selecionado:
:
Destaque
Partilhar
Copiar
Quer salvar os seus destaques em todos os seus dispositivos? Faça o seu registo ou inicie sessão