Lúqá Dí Injíl 11
11
1TE aiuṉ hoiá, paí uh kise tháṉ duʼá mangdá sí: jad mang laí, uh de shágirdáṉ vichch ikk ne uh núṉ ákhiá, Ai Ḳhudáwand, sánúṉ duʼá mangní sikhál, jihá Yuhanná bhí apne shágirdáṉ núṉ sikháliá. 2Us uhnáṉ núṉ ákhiá; Jád tusíṉ duʼá mango, táṉ ákho, Ai Báp, Terá náṉ pák rakkhiá jáe. Terí bádsháhí áe. 3Sáḍí roz dí roṭí roz sánúṉ de. 4Te sáḍíáṉ taqsíráṉ núṉ baḳhsh de; kyúṉ jo asíṉ bhí apne har qarzáí núṉ baḳhsh daṉde háṉ. Te sánúṉ azmáish vichch na liá. 5Te us uhnáṉ núṉ ákhiá, Tuháḍe vichch kihṛá hai, jih dá dost hoe, te uh addhí rátíṉ uh de kol jáke ákhe, Ai dost, mainúṉ tin roṭíáṉ udháríáṉ de; 6Kyúṉ jo merá ikk dost painḍioṉ mere kol áyá hoiá hai, te mere kol kujh nahíṉ, paí uh de agge rakkháṉ. 7Te uh andaroṉ jawáb deke ákhe; Mainúṉ aukhiáṉ na kar; hun búhá te wajjá hoiá hai, te mere bachche mere nál wicháune utte ne; maiṉ uṭṭhke tainúṉ de nahíṉ sakdá. 8Maiṉ tuhánúṉ ákhná háṉ, Bháṉweṉ us dá dost hon de sababb karke uh uṭṭhke na dewegá, táṉ bhí uh dí behayáí de sabab uh uṭṭhegá, te uhnúṉ dewegá, jinní uh núṉ loṛ pawe. 9Te maiṉ tuhánúṉ ákhná háṉ, Mango, te tuhánúṉ dittá jáegá: labbho, te tusíṉ páoge; khaṛkáo, te tuháḍe laí kholiá jáegá. 10Kyúṉ jo jihṛá mangdá hai, pá laiṉdá hai; te jihṛá labbhdá hai, uh núṉ labbh paiṉdá bai; te jihṛá khaṛkándá hai, uh de wáste kholiá jáegá. 11Tuháḍe vichchoṉ kihṛá piu hai, paí je uh dá puttar roṭí mange, táṉ uh núṉ patthar de? machchhí mange, te machchhí de tháṉ uh núṉ sapp de? 12Je anḍá mange, táṉ uh uhnúṉ thúṉwáṉ dewe? 13So je tusíṉ bure hoke apne apne játakáṉ núṉ changíáṉ changíáṉ chízáṉ deníáṉ jánde ho, táṉ uh Báp, jihṛá asmán dá hai, kinnáṉ wadhík uhnáṉ núṉ, jihṛe uh de thoṉ mangde ne, Pák Rúh zarúr dewegá. 14Te uh ikk gúnge badrúh nuṉ paí kaḍḍhdá sí. Te ajihá hoiá, pái jad badrúh nikal gayí, uh gúngá bol piá, te lok haiián hoe. 15Par kaí uhnáṉ vichchoṉ ákhan lagge, paí Uh te badrúháṉ de sardár Baʼalzabúl dí madad nál badrúháṉ núṉ kaḍḍhdá hai. 16Te hornáṉ ázmáish laí uh de thoṉ ikk asmání nishán mangiá. 17Par us uhnáṉ de ḳhiyáláṉ núṉ jáchke uhnáṉ núṉ ákhiá, Har ikk ráj, jih de vichch phuṭṭ pae barbád ho jáṉdá hai; te uh ghar, jih de vichch phuṭṭ pae, ujjaṛ jándá hai. 18So je Shaitán apne hí barḳhiláf ho jáe, táṉ uh dá ráj kíkur qáim rahegá? Tusíṉ jo ákhde ho, paí maiṉ badrúháṉ núṉ Baʼalzabúl dí madad nál kaḍḍhná háṉ. 19Te je maiṉ Baʼalzabúl dí madad nái badrúháṉ núṉ kaḍḍhná háṉ, dasso, tuháḍe puttar kih dí madad nál kaḍḍhde ne? Bas, uh tuháḍá nabeṛá karange. 20Par je maiṉ Ḳhudá dí unglí nál badrúháṉ núṉ kaḍḍhná háṉ, táṉ Ḳhudá dá ráj tuháḍe kol á pahuṉchiá. 21Jad koí zoráwar ádmí hathyár bannhke apne ghar dá pahrá de, táṉ uh de mál dí hifázat huṉdí hai. 22Par jad uh de náloṉ koí zoráwar uh de utte hamla karke jitte, táṉ uh sáre hathyár, jih de utte uh dá mán sí, uh khoh laiṉdá hai, te uh dí luṭṭ de mál núṉ wanḍ deṉdá hai. 23Jihṛá mere nál nahíṉ hai uh mere barḳhiláf hai; te jihṛá mere nál ikaṭṭhá nahíṉ kardá, so khilárdá hai. 24Jad palít rúh ádmíoṉ báhar nikaldí hai, táṉ uh sukkiaṉ tháṉwáṉ vichch árám labbhdí phirdí hai, te na labboke ákhdí hai, paí maiṉ muṛ jáwáṉgi apne ghar núṉ, jitthoṉ niklí háṉ. 25Te áke uh núṉ jháṛiá te saṉwáriá hoiá vekhdí hai. 26Tad uh jáṉdí, te apne náloṉ buríáṉ hor satt rúháṉ núṉ nál liáuṉdí hai, te uh vichch waṛke utthe wassdíáṉ ne; te us jane dá pichhlá hál pahle náloṉ bhaiṛá ho jáṉdá hai. 27Te jad uh ih galláṉ piá kardá si, ajihá hoiá pai ikk zanání ne bhíṛ vichchoṉ uchchí uchchí uh núṉ ákhiá, Dhann hai uh ḍhiḍḍ, jih de vichch túṉ rahiá, te uh mamme, jihṛe túṉ chunge. 28Par us ákhiá, Háṉ, sagoṉ ziyáda mubárak uh ne, jihṛe Ḳhudá dá kalám sunde, te uh de utte ʼamal karde ne. 29Jad bhíṛ uh de kol jamaʼ paí hundí sí, uh ákhan laggá, paí Is zamáne de lok bure ne; uh nishán labbhde ne; par Yúnas de nishán siwá hor koí nishán uhnáṉ núṉ dittá na jáegá. 30Kyúṉ jo jis tarah Yúnas Nínawe de lokáṉ laí nishán hoiá, use tarah Ibn i Ádam bhí is zamáne de lokáṉ laí hoegá. 31Dakkhan dí rání ʼAdálat vichch is zamáne deáṉ lokáṉ nál uṭṭhegí, te uhnáṉ núṉ mujrim karegí: kyúṉ jo uh te Sulemán dí hikmat sunan laí zamín díáṉ haddáṉ thoṉ áí; te vekho, ikk jihṛá Sulemán náloṉ waḍḍá hai, itthe maujúd hai. 32Nináwe de ádmí ʼAdálat vichch is zamáne de lokáṉ nál uṭṭʼhange, te uhnáṉ núṉ mujrim karange; kyúṉ jo uhnáṉ Yúnas dí manádí sunke tauba kítí; te vekho, ikk jihṛá Yúnas náloṉ waḍḍá hai, itthe maujúd hai. 33Koí díwá bálke ohle yá bhande heṭh nahíṉ rakkhdá, sagoṉ deoṛí utte rakkhdá hai, táṉ jo andar jánwále chánan vekhan. 34Terí akkh badan dá díwá hai. Jad terí akkh sáf howe, táṉ terá sárá badan bhí chánaná hai; te jad ḳharáb howe, táṉ terá badan bai hanerá hai. 35Vekh pher, ki tere vichle dá chánan haner na howe. 36So jekar terá sárá badan chánaná howe, te koí ang hanerá na rahe, táṉ sárá chánaná howegá, jihá díwá apní roshní nál tainúṉ chánan deṉdá hai. 37Jád uh gall piá kardá sí, kise Farísí uh de kol ʼarz kítí, paí Ajj merí roṭí khá; tad uh andar jáke khán baiṭhá. 38Te Farísí vekhke taʼajjub kítá, paí uh khán thoṉ pahláṉ kyúṉ nahíṉ nihátá. 39Par Ḳhudáwand uh núṉ ákhiá, He Farísío, tusíṉ kaṭorá te tháli báharoṉ táṉ sáf karde ho, par tuháḍe andar luṭṭ te sharárat bharí hoí hai. 40Nádáno, jis báhar núṉ banáyá, us andar núṉ bhí nahíṉ banáyá? 41Par, háṉ, andarlíáṉ chízáṉ ḳhairát karo; táṉ, vekho, sab kujh tuháḍe laí pák hai. 42Par, ai Farísío, tuháḍe utte afsos, paí tusíṉ púdna te zere te har ikk ság dá daswáṉ hissá deṉde ho, te insáf te Ḳhudá dí muhabbat núṉ chhaḍḍ deṉde ho. Cháhídá sí, paí ihnáṉ núṉ karde, te uhnáṉ núṉ bhí na chhaḍḍde. 43Ai Farísío, tuháḍe utte afsos, paí tusíṉ ʼibáḍatḳháneáṉ vichch uchchíáṉ kursíáṉ, te bázáráṉ vichch salám cháhuṉde ho. 44Tuháḍe utte afsos, paí tusíṉ uhnáṉ qabráṉ wángar ho, jihṛíáṉ dissdíáṉ nahíṉ, te lok uhnáṉ de utte ṭurde phirde beḳhabar rahṉde ne. 45Tad ikk sharíʼat de sikhálanwále uh núṉ jawáb dittá, Ai Ustád, ih ákhke túṉ sáḍí bhí nind á karná haiṉ. 46Us ákhiá, Ai sharíʼat de sikhálanwáleo, tuháḍe utte bhí afsos, paí tusíṉ ajihe bhár ádmíáṉ utte ladde ho jihṛe masáṉ chukke jáṉde ne, te áo apní ikk unglí nál uhnáṉ bháráṉ núṉ nahíṉ hilánde. 47Tuháḍe utte afsos, pai, tusiṉ nabiáṉ díáṉ qabráṉ banáṉde ho, tuhaḍe waḍḍeáṉ ne uhnáṉ núṉ mar suṭṭiá sí. 48So tusíṉ apne waḍḍeáṉ de kammáṉ de gawáh ho, te uhnáṉ utte rází rahṉde ho; kyúṉ jo uhnáṉ táṉ uhnáṉ núṉ qatl kítá, te tusíṉ uhnáṉ díáṉ qabráṉ banáṉde ho. 49Ise laí Ḳhudá dí hikmat ne bhí ákhiá hai, paí Maiṉ nabíáṉ te rasúláṉ núṉ uhnáṉ kol ghalláṉgí; te uh uhnáṉ vichchoṉ kaíáṉ núṉ már suṭṭange, te satánge. 50Táṉ jo sáre nabíáṉ dá ḳhúṉ, jihṛá dunyá de muḍḍhoṉ ḍoholiá gayá, so is zamáne thoṉ bhariá jáe! 51Hábil de ḳhúṉ thoṉ laike Zakaríyáh de ḳhúṉ tíkur, jihṛá qurbángáh te haikal de wichch ghár máriá gayá, maiṉ tuhánúṉ sach ákhná háṉ, paí ise zamáne thoṉ bhariá jáegá. 52Ai sharíʼat sikhálanwáleo, tuháḍe utte afsos, paí tusáṉ gián dí kunjí khoh layí; tusíṉ áp bhí andar na gaye, te andar jánwáleáṉ núṉ bhí rok rakkhiá. 53Te jad uh utthoṉ niklan laggá, táṉ faqíh te Farísí burí tarah uh de gal pain lage, te bahutíáṉ galláṉ dí bábat uh de nál bahsná shurúʼ kítá: 54Te uh dí súh vichch is ummed utte sán, paí uh de muṉhoṉ koí gall phaṛ laie.
Aktualisht i përzgjedhur:
Lúqá Dí Injíl 11: PNT1927R
Thekso
Ndaje
Copy
A doni që theksimet tuaja të jenë të ruajtura në të gjitha pajisjet që keni? Regjistrohu ose hyr
Historical texts published by British and Foreign Bible Society 1917-1927.