TI GƐ́Ɛ́ HAÍTII 5
5
Ananáyani ngaa Safáilɔ
1Kɛ́ siỹɛndópo yiláá ngí ɣɛ́i na tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Ananáya aáva ngi ỹáh̃ai laahéingi i ɣɛi ngáá Safáilɔ. Tiyá bɛ́lɛ tí yáá wɔ́lingi ta w̃ááɣɛni. 2Ananáya i kaníngi ta gúlani mba í ngándɔɔlɔ bɔwɔ́ háaw̃a laáva i ɣɛi ngáá ti háá h̃uubatɛ taá ngi ỹáh̃a. Kɛ i vaangá ngáá kaní mátai ná, í fé Ngalángi géélaitii ngeyá. 3Kɛ Pítɛ í mɔ́ɔ́ninga, i ɣɛ ma, “Ananáya, ndeénii le Setána í í líi h̃uulaahénga yí ndɛɛ gɔ́ɔ́la Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi yáa, yí kaníngi ta gúlanga mba yí maahɔ́lɔngɔ í lɔ́wɔlɔi hááw̃a? 4Kɛ́mbɛ í ndá i ɣɛngɔ lá p̃ɛ́ɛ́ yɔ́ɔ́ ɣɛ́a maa ɣɛ? Aáva ná yí vílangɔ maaɣɛmá, kɛ́mbɛ maa gápangi ná i ɣɛngɔ ngáá í ndá, kɛ́lɛi? Ndeénii lɔ náá í kɛ́ngɔ yí gísiyangɔ ngáá faa láálii ná ɣɛndáá? Nuu búsa láá le yɔ́ɔ́ ɣɛ́ ndɛ́i sí gɔ́ɔ́langɔ ngeyá, kɛ́ Ngalá tɔ yí ndɛ́i sí gɔ́ɔ́langɔ ngeyá.” 5Ná Ananáya í ngói sí ỹɛ́nini, i h̃undɛní ndɔwɔlɔ́i wa, í há. Aáva nduwá wála i vuní nungáitii kpɛ́lɛɛ sú tí fái sí w̃aa woo ỹɛ́nini í ɣɛ́ni. 6Kɛ siỹɛ ndákpangai tí váánga, tí ngi vúw̃ai w̃ááyili, ti gúla la, tí líí lá, tí kpɔ́lu.
7Ná háwa sáángɔ gɛɣɛláá í gúlani su, kɛ ngi ỹáh̃a i vaangá. Kɛ́ aa ɣɛi faa wɔ́lɔ mba. 8Kɛ Pítɛ i laá bɛ́lɛ mɔ́ɔ́ninga, i ɣɛ ma, “Nde má ná wɔ́lii ndɔwɔlɔ́i wáá Ananáya wú maaɣɛngɔ́ sɔw̃ɔí kpɛ́lɛɛ tɔ ngáá sí.”
Kɛ Safáilɔ i ngoo yápotenga, i ɣɛ ma, “Tɔɔỹaá le, sɔw̃ɔí wúl̃a.”
9Kɛ Pítɛ i ndengá ma, i ɣɛ ma, “Aa ɣelé kɛ náa wáá lúw̃a ma ngáá wú Ndemɔí Ngalángi Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi h̃uugɔvɔ́? Wɔlɛ lɛ́ɛ siỹɛngái nátii mba ti bɛ́ɛ́ngɔ naá pɛ́lɛi laa wá. Tiyá lɔ ti í h̃íỹɛngi bɔ́lungɔ. Faalɔ yá bɛ́lɛ, tiyá lɔɔ lí ngáá í ye.” 10Ngamá nɔ́ɔ, kɛ i h̃undɛngá ndɔwɔlɔ́i wa, í há. Kɛ siỹɛngái nátii tí váánga, tí máále saangɔ́, aáva ti gúlani lá, tí kpɔ́lu ngi h̃íỹɛngi béla. 11Nduwá wála i vuní Ngala fɛ́li mbélaitii kpɛ́lɛɛ sú ti ɣɛ́i na ɛ́ɣɛ sítii kpɛ́lɛɛ tí fái sítii maa woo ỹɛ́nini.
Káámaa haítii ɛ́ɣɛ ki ndaa vilí fáitii
12Ngalángi géélaitii ti káámaa haani ngaa kindaa vilí fáitii kɛní nungái ndiiwáá. Aáva sítii kpɛ́lɛɛ ti langɔ́ í ɣɛ́i la ngáá Jísu tɔ́ɔ́ yatɛ́ mba Sɔ́lɔmɔ Vɛlɛ Hasaí w̃a í Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi bákii wá. 13Nuu véka fíli aa kɛní ɔ́ɔ́ báha ti wa ti w̃áákpɔi h̃u kíya bɛ́lɛ nungái ti ɣɛ́i taá ti lɛ ngwala. 14Kɛ́ ná fíli sú, siỹɛngáá bih̃íw̃aa taá nyah̃aá bíh̃iw̃aa tí láni ngáá Ndemɔí Jísu aáva ti báha ti wa. 15Sífaa Ngalángi géélaitii ti ɣɛ́i taa káámaa haítii kɛ, nungáitii tí vááni ngáá seebɛ yeláitii peleítii ma tí tí la mbetéitii nga ɛ́ɣɛ sabaítii ma kɛinɔɔ́ bɛ́lɛ ná Pítɛ ɔ́ɔ́ ɣɛ́ lɔ́ve ti bélaa maa nííningi í fólo ti w̃a ti wálo. 16Faŋaítii ti gúlani mɔ́ɔ bɛ́lɛ taítii su ti ɣɛ́i Jɛlúsɛl̃ɛ taa walái h̃úú béla táa vá ngáá ti héébɛ yeláitii ɛ́ɣɛ sítii ỹína nyɔítii ti ɣɛ́i ti volú, aáva ti kpɛ́lɛɛ tí wáloni.
Tí faa bá ndáni Ngalángi géélaitii ma
17Kɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí ɛ́ɣɛ kpelaa yélaitii kpɛ́lɛɛ taá ɣɛ́ ti w̃a Sájusiaitii, tí tóloma wála bátɛnga lií h̃u Ngalángi géélaitii faaw̃a. 18Tí Ngalángi géélaitii souní, tí tí víli kpindi vɛlɛ́i wu. 19Kɛ́ ná í ɣɛ́i ngáá kpindíi, Ndemɔí Ngalángi w̃áleka i vaaní í kpindi vɛlɛ́i laawó ndááwo, í tí gúla na. 20Kɛ i ndengá ti w̃a, i ɣɛ ta, “A lí, wú ló Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u. Wú kééla wói kpɛ́lɛɛ ndé nungáitii ma kɔwɔ́ato ndɛɛh̃u níínai sí wa.” 21Ná ngele í wóni, tí lííni Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u kíya nɔ́ɔ malékai í ndéni ti w̃a, tí pɛ́lɛ nungáitii kalambóma.
Ná Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí ɛ́ɣɛ kpelaa yélaitii ti yátɛni mba ỹanda yílaa, tí Júsuai ti Háá H̃uu Haa Lé Mbélai ti núú wala walaítii tólini ɛ́ɣɛ Júsuai ti géle ɣele mbélaitii kpɛ́lɛɛ tí keeláitii tɔve kpindi vɛlɛ́i la Ngalángi géélaitii póma. 22Kɛ́ ná keeláitii tí fóloni kpindi vɛlɛ́i la, taá Ngálangi géélaitii tɔ́ni na. Faalɔ, tí yangáimani, tí nde sítii ma ti ɣɛ́i ti lɔ́veni na. 23Keeláitii tí ndéni ti w̃a, ti ɣɛ́ ta, “Ní maalengɔ́ kpindi vɛlɛ́i laabɔ́lungɔ ngáá pangɔ́ faa fíli aa mba aáva naa w̃ááh̃u belé mbélaitii ti lóóni kóngitii nda, kɛ́ ná ni kóngitii ndaawóngɔ, naá nuu fíli tɔ́ngɔ mbu.” 24Ná tí polu haaléngi sí ỹɛ́nini, Ngala pɛ́lɛ w̃aah̃ú béle mbélai ti núú walaí ɛ́ɣɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔaitii, sí i gɔɔlaní ti wa ngwala, táá gísiya ngáá bɛɛ́ lɔ ɔ́ɔ́ ɣɛ ɣɛngá ngáá Ngalángi géélaitii. 25Kɛ nuu tá i vaangá, i ɣɛ ti w̃a, “A wolílo lɛ́ɛ! Siỹɛngái sítii wú tí vílingɔ kpindi vɛlɛ́i wu, tiyá lɔ Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, táá nungáitii kalámbo.” 26Faalɔ, Ngala pɛ́lɛ w̃aah̃ú béle mbélai ti núú walaí i liiní na taá kpélaa yélaitii, tí va ngáá Ngalángi géélaitii. Taá kɛ́ni ngáá ngakpá, bɔw̃álale nduwái i ɣɛi ti h̃u ngáá nungáitii tɔ́ɔ́ vá ti hɔ́ɔ́ ngáá kɔtu.
27Ná ti vááni ngáá Ngalángi géélaitii, tí lííni ngáá ti ye Faa H̃uu Haa Lé Mbélai kakála. Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí i ti w̃ɔ́ɔ́nini, 28i ɣɛ ti w̃a, “Kɛ́mbɛ ní ndángɔ wú yáá ngáá sava ngáá wálaa kalambo mbó Jísu laahéingi h̃u? Ná wú wú gálambongi híyanga hááli hááli Jɛlúsɛl̃ɛ taa h̃u, wá lɔɔ ɣɛ́ náa wú kɛ ni velé lálangɔ í ɣɛ́ la Jísu haa hái h̃u.”
29Ngalángi géélai Pítɛni ngaa Ngalángi gééla vekaitii tí tí woo yápoteni, ti ɣɛ́ ti w̃a, “Kɛ ní gólo Ngála mbɛ í lɔ́ve nuu búsa wa. 30Ngalángi mu kɛ́ɛ́ɣɛni ti ɣɛ́ngɔ taá fɛli, í Jísu wuyoɣéni sái h̃u. Jísui sí va tɔ wú pááni ngáá kpakpángi wú mbói lá kulɔ́sii w̃a, í ló na, í há. 31Ngalá ngí ngu tɛngá kélei í séi ngufema ỹándai bela ngi w̃ásandai h̃u ngáá Ngutuwɔ́ ɛ́ɣɛ Ngumaawó Mɔ́i kɛinɔɔ́ ngumaawóngi í hé Ísulɔ yeláitii mbɛ tí vólu yafé ti háá ỹɔítii mba ɛ́ɣɛ ti h̃úúhaa í ló. 32A muỹá lɔ ngáá faí sítii maa héélea kíya nɔ́ɔ Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi í na, lɛ́i Ngalá ngi tɔ́vengɔ sítii mbɛ taa gólo mbú.”
33Ná tí sí ỹɛ́nini, ti liiyaw̃ál̃angɔ i ɣɛi lá ngwala. Aáva ti ɣɛ́i náa loí tí tí váa. 34Kɛ́ siỹɛndópo yiláá i ɣɛ́i ngáá Júsuai sítii ti tá taa ɣɛ́ ti w̃a Falósiai ti tá ndaahéingi í ɣɛ́i ngáá Gamáliyɔ i ɣɛ́i ngáá kaamɔɔ Ngala sávai hááw̃a, aáva nungáitii kpɛ́lɛɛ tɔ́ɔ́ ngufema hé mbɛ. I wuyoɣéni, í ló faa lé mbélaitii su, í ndé ti w̃a ngáá tí siỹɛngái nátii kula nɛ́nɛ ngitíí ya. 35Kɛ i ndengá faa lé mbélai nátii ma, i ɣɛ ti w̃a, “Ísulɔ yélaitii, a naa w̃ááh̃u belé ngáá pangɔ́ ngáá sí wú kpatɛngá gi má ngáá wú kɛ ngáá siỹɛngái sítii. 36Fowó tá gulangɔ́ w̃a náá su siỹɛndópoi yiláá tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma, Tíyudɔ i ɣɛi bɔwɔ́ gúlani ngáá nuu tá áá kpatɛ ngáá kɛ aá lɔ ngáá nuu tá aáva siỹɛ hɔ́ndɔ nááningɔ ti báhani mba. Kɛ́ nuu ta i paaní aáva polú yélaitii kpɛ́lɛɛ tí vahá, faa fíli áa gulaní su. 37Ná ná í gúlani su, nuu báɣa táingi h̃u, siỹɛndópoi sí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Júdɔ, sí í ɣɛ́i ngáá Galéli w̃ɔí, i kɛní ngáá háwu nuu bíh̃iw̃aa tí hítɛ polú. Aáva laá bɛ́lɛ tí pááni, polú yélaitii kpɛ́lɛɛ tí vahá. 38Faalɔ, táingi sí kái kái má sí w̃áá gélei h̃u, nyá lɔɔ wú lááhi. A bé siỹɛngái sítii mba, ti lí. Ná wɔ́lii tuvaí sí táá mbo aá lɔ ngáá nuu búsa yáa háá, tiyá lɔɔ vá baah̃áma. 39Kɛ́ ná wɔ́lii áá ɣɛ́ gulangɔ́ Ngalá ngeyá, wɛ́i hómbo wɔ́ɔ́ lokola siỹɛngái sítii tuwɔ. Kɛ́ wáá ngatɔ́ nɔ́ɔ léi mba ngáá kɛ wá lɔɔ lápi ngáá Ngalá.”
Gamáliyɔ laahi ngoí sí i kɛní ngáá háwu tí luw̃á. 40Kɛ tí Ngalángi géélaitii tolínga, tí tí léve, tí nde ti w̃a ngáá tálaa mɔ́ɔ́ yɛpɛ Jísu laahéingi h̃u. Tí béni náa nátii mba, tí lí. 41Ngalángi géélaitii ti híɣeni náa faa le mbélaitii kákala ngáá kooh̃unɛ́ɛ́, bɔw̃álale Ngalá ngi ɣɛi náa lokohéini ti wu ngáá tí máánɔw̃ɔ yéɣe Jísu haaw̃a. 42Hɔ́wɔ fíli Ngalángi géélaitii taá bení kalambo mbóndai ɛ́ɣɛ keela woó vándai léndai wa kɔwɔ́ato Jísu wa ngáá kɛ laá lɔ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i. Tɔ́ɔ́ ɣɛ́ Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u ɛ́ɣɛ tí vɛ́lɛitii nda taa kalambongí ná wo ɛ́ɣɛ táa keela woó vándai lé.
ప్రస్తుతం ఎంపిక చేయబడింది:
TI GƐ́Ɛ́ HAÍTII 5: KNNT
హైలైట్
షేర్ చేయి
కాపీ
మీ పరికరాలన్నింటి వ్యాప్తంగా మీ హైలైట్స్ సేవ్ చేయబడాలనుకుంటున్నారా? సైన్ అప్ చేయండి లేదా సైన్ ఇన్ చేయండి
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000
TI GƐ́Ɛ́ HAÍTII 5
5
Ananáyani ngaa Safáilɔ
1Kɛ́ siỹɛndópo yiláá ngí ɣɛ́i na tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Ananáya aáva ngi ỹáh̃ai laahéingi i ɣɛi ngáá Safáilɔ. Tiyá bɛ́lɛ tí yáá wɔ́lingi ta w̃ááɣɛni. 2Ananáya i kaníngi ta gúlani mba í ngándɔɔlɔ bɔwɔ́ háaw̃a laáva i ɣɛi ngáá ti háá h̃uubatɛ taá ngi ỹáh̃a. Kɛ i vaangá ngáá kaní mátai ná, í fé Ngalángi géélaitii ngeyá. 3Kɛ Pítɛ í mɔ́ɔ́ninga, i ɣɛ ma, “Ananáya, ndeénii le Setána í í líi h̃uulaahénga yí ndɛɛ gɔ́ɔ́la Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi yáa, yí kaníngi ta gúlanga mba yí maahɔ́lɔngɔ í lɔ́wɔlɔi hááw̃a? 4Kɛ́mbɛ í ndá i ɣɛngɔ lá p̃ɛ́ɛ́ yɔ́ɔ́ ɣɛ́a maa ɣɛ? Aáva ná yí vílangɔ maaɣɛmá, kɛ́mbɛ maa gápangi ná i ɣɛngɔ ngáá í ndá, kɛ́lɛi? Ndeénii lɔ náá í kɛ́ngɔ yí gísiyangɔ ngáá faa láálii ná ɣɛndáá? Nuu búsa láá le yɔ́ɔ́ ɣɛ́ ndɛ́i sí gɔ́ɔ́langɔ ngeyá, kɛ́ Ngalá tɔ yí ndɛ́i sí gɔ́ɔ́langɔ ngeyá.” 5Ná Ananáya í ngói sí ỹɛ́nini, i h̃undɛní ndɔwɔlɔ́i wa, í há. Aáva nduwá wála i vuní nungáitii kpɛ́lɛɛ sú tí fái sí w̃aa woo ỹɛ́nini í ɣɛ́ni. 6Kɛ siỹɛ ndákpangai tí váánga, tí ngi vúw̃ai w̃ááyili, ti gúla la, tí líí lá, tí kpɔ́lu.
7Ná háwa sáángɔ gɛɣɛláá í gúlani su, kɛ ngi ỹáh̃a i vaangá. Kɛ́ aa ɣɛi faa wɔ́lɔ mba. 8Kɛ Pítɛ i laá bɛ́lɛ mɔ́ɔ́ninga, i ɣɛ ma, “Nde má ná wɔ́lii ndɔwɔlɔ́i wáá Ananáya wú maaɣɛngɔ́ sɔw̃ɔí kpɛ́lɛɛ tɔ ngáá sí.”
Kɛ Safáilɔ i ngoo yápotenga, i ɣɛ ma, “Tɔɔỹaá le, sɔw̃ɔí wúl̃a.”
9Kɛ Pítɛ i ndengá ma, i ɣɛ ma, “Aa ɣelé kɛ náa wáá lúw̃a ma ngáá wú Ndemɔí Ngalángi Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi h̃uugɔvɔ́? Wɔlɛ lɛ́ɛ siỹɛngái nátii mba ti bɛ́ɛ́ngɔ naá pɛ́lɛi laa wá. Tiyá lɔ ti í h̃íỹɛngi bɔ́lungɔ. Faalɔ yá bɛ́lɛ, tiyá lɔɔ lí ngáá í ye.” 10Ngamá nɔ́ɔ, kɛ i h̃undɛngá ndɔwɔlɔ́i wa, í há. Kɛ siỹɛngái nátii tí váánga, tí máále saangɔ́, aáva ti gúlani lá, tí kpɔ́lu ngi h̃íỹɛngi béla. 11Nduwá wála i vuní Ngala fɛ́li mbélaitii kpɛ́lɛɛ sú ti ɣɛ́i na ɛ́ɣɛ sítii kpɛ́lɛɛ tí fái sítii maa woo ỹɛ́nini.
Káámaa haítii ɛ́ɣɛ ki ndaa vilí fáitii
12Ngalángi géélaitii ti káámaa haani ngaa kindaa vilí fáitii kɛní nungái ndiiwáá. Aáva sítii kpɛ́lɛɛ ti langɔ́ í ɣɛ́i la ngáá Jísu tɔ́ɔ́ yatɛ́ mba Sɔ́lɔmɔ Vɛlɛ Hasaí w̃a í Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi bákii wá. 13Nuu véka fíli aa kɛní ɔ́ɔ́ báha ti wa ti w̃áákpɔi h̃u kíya bɛ́lɛ nungái ti ɣɛ́i taá ti lɛ ngwala. 14Kɛ́ ná fíli sú, siỹɛngáá bih̃íw̃aa taá nyah̃aá bíh̃iw̃aa tí láni ngáá Ndemɔí Jísu aáva ti báha ti wa. 15Sífaa Ngalángi géélaitii ti ɣɛ́i taa káámaa haítii kɛ, nungáitii tí vááni ngáá seebɛ yeláitii peleítii ma tí tí la mbetéitii nga ɛ́ɣɛ sabaítii ma kɛinɔɔ́ bɛ́lɛ ná Pítɛ ɔ́ɔ́ ɣɛ́ lɔ́ve ti bélaa maa nííningi í fólo ti w̃a ti wálo. 16Faŋaítii ti gúlani mɔ́ɔ bɛ́lɛ taítii su ti ɣɛ́i Jɛlúsɛl̃ɛ taa walái h̃úú béla táa vá ngáá ti héébɛ yeláitii ɛ́ɣɛ sítii ỹína nyɔítii ti ɣɛ́i ti volú, aáva ti kpɛ́lɛɛ tí wáloni.
Tí faa bá ndáni Ngalángi géélaitii ma
17Kɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí ɛ́ɣɛ kpelaa yélaitii kpɛ́lɛɛ taá ɣɛ́ ti w̃a Sájusiaitii, tí tóloma wála bátɛnga lií h̃u Ngalángi géélaitii faaw̃a. 18Tí Ngalángi géélaitii souní, tí tí víli kpindi vɛlɛ́i wu. 19Kɛ́ ná í ɣɛ́i ngáá kpindíi, Ndemɔí Ngalángi w̃áleka i vaaní í kpindi vɛlɛ́i laawó ndááwo, í tí gúla na. 20Kɛ i ndengá ti w̃a, i ɣɛ ta, “A lí, wú ló Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u. Wú kééla wói kpɛ́lɛɛ ndé nungáitii ma kɔwɔ́ato ndɛɛh̃u níínai sí wa.” 21Ná ngele í wóni, tí lííni Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u kíya nɔ́ɔ malékai í ndéni ti w̃a, tí pɛ́lɛ nungáitii kalambóma.
Ná Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí ɛ́ɣɛ kpelaa yélaitii ti yátɛni mba ỹanda yílaa, tí Júsuai ti Háá H̃uu Haa Lé Mbélai ti núú wala walaítii tólini ɛ́ɣɛ Júsuai ti géle ɣele mbélaitii kpɛ́lɛɛ tí keeláitii tɔve kpindi vɛlɛ́i la Ngalángi géélaitii póma. 22Kɛ́ ná keeláitii tí fóloni kpindi vɛlɛ́i la, taá Ngálangi géélaitii tɔ́ni na. Faalɔ, tí yangáimani, tí nde sítii ma ti ɣɛ́i ti lɔ́veni na. 23Keeláitii tí ndéni ti w̃a, ti ɣɛ́ ta, “Ní maalengɔ́ kpindi vɛlɛ́i laabɔ́lungɔ ngáá pangɔ́ faa fíli aa mba aáva naa w̃ááh̃u belé mbélaitii ti lóóni kóngitii nda, kɛ́ ná ni kóngitii ndaawóngɔ, naá nuu fíli tɔ́ngɔ mbu.” 24Ná tí polu haaléngi sí ỹɛ́nini, Ngala pɛ́lɛ w̃aah̃ú béle mbélai ti núú walaí ɛ́ɣɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔaitii, sí i gɔɔlaní ti wa ngwala, táá gísiya ngáá bɛɛ́ lɔ ɔ́ɔ́ ɣɛ ɣɛngá ngáá Ngalángi géélaitii. 25Kɛ nuu tá i vaangá, i ɣɛ ti w̃a, “A wolílo lɛ́ɛ! Siỹɛngái sítii wú tí vílingɔ kpindi vɛlɛ́i wu, tiyá lɔ Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, táá nungáitii kalámbo.” 26Faalɔ, Ngala pɛ́lɛ w̃aah̃ú béle mbélai ti núú walaí i liiní na taá kpélaa yélaitii, tí va ngáá Ngalángi géélaitii. Taá kɛ́ni ngáá ngakpá, bɔw̃álale nduwái i ɣɛi ti h̃u ngáá nungáitii tɔ́ɔ́ vá ti hɔ́ɔ́ ngáá kɔtu.
27Ná ti vááni ngáá Ngalángi géélaitii, tí lííni ngáá ti ye Faa H̃uu Haa Lé Mbélai kakála. Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí i ti w̃ɔ́ɔ́nini, 28i ɣɛ ti w̃a, “Kɛ́mbɛ ní ndángɔ wú yáá ngáá sava ngáá wálaa kalambo mbó Jísu laahéingi h̃u? Ná wú wú gálambongi híyanga hááli hááli Jɛlúsɛl̃ɛ taa h̃u, wá lɔɔ ɣɛ́ náa wú kɛ ni velé lálangɔ í ɣɛ́ la Jísu haa hái h̃u.”
29Ngalángi géélai Pítɛni ngaa Ngalángi gééla vekaitii tí tí woo yápoteni, ti ɣɛ́ ti w̃a, “Kɛ ní gólo Ngála mbɛ í lɔ́ve nuu búsa wa. 30Ngalángi mu kɛ́ɛ́ɣɛni ti ɣɛ́ngɔ taá fɛli, í Jísu wuyoɣéni sái h̃u. Jísui sí va tɔ wú pááni ngáá kpakpángi wú mbói lá kulɔ́sii w̃a, í ló na, í há. 31Ngalá ngí ngu tɛngá kélei í séi ngufema ỹándai bela ngi w̃ásandai h̃u ngáá Ngutuwɔ́ ɛ́ɣɛ Ngumaawó Mɔ́i kɛinɔɔ́ ngumaawóngi í hé Ísulɔ yeláitii mbɛ tí vólu yafé ti háá ỹɔítii mba ɛ́ɣɛ ti h̃úúhaa í ló. 32A muỹá lɔ ngáá faí sítii maa héélea kíya nɔ́ɔ Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi í na, lɛ́i Ngalá ngi tɔ́vengɔ sítii mbɛ taa gólo mbú.”
33Ná tí sí ỹɛ́nini, ti liiyaw̃ál̃angɔ i ɣɛi lá ngwala. Aáva ti ɣɛ́i náa loí tí tí váa. 34Kɛ́ siỹɛndópo yiláá i ɣɛ́i ngáá Júsuai sítii ti tá taa ɣɛ́ ti w̃a Falósiai ti tá ndaahéingi í ɣɛ́i ngáá Gamáliyɔ i ɣɛ́i ngáá kaamɔɔ Ngala sávai hááw̃a, aáva nungáitii kpɛ́lɛɛ tɔ́ɔ́ ngufema hé mbɛ. I wuyoɣéni, í ló faa lé mbélaitii su, í ndé ti w̃a ngáá tí siỹɛngái nátii kula nɛ́nɛ ngitíí ya. 35Kɛ i ndengá faa lé mbélai nátii ma, i ɣɛ ti w̃a, “Ísulɔ yélaitii, a naa w̃ááh̃u belé ngáá pangɔ́ ngáá sí wú kpatɛngá gi má ngáá wú kɛ ngáá siỹɛngái sítii. 36Fowó tá gulangɔ́ w̃a náá su siỹɛndópoi yiláá tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma, Tíyudɔ i ɣɛi bɔwɔ́ gúlani ngáá nuu tá áá kpatɛ ngáá kɛ aá lɔ ngáá nuu tá aáva siỹɛ hɔ́ndɔ nááningɔ ti báhani mba. Kɛ́ nuu ta i paaní aáva polú yélaitii kpɛ́lɛɛ tí vahá, faa fíli áa gulaní su. 37Ná ná í gúlani su, nuu báɣa táingi h̃u, siỹɛndópoi sí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Júdɔ, sí í ɣɛ́i ngáá Galéli w̃ɔí, i kɛní ngáá háwu nuu bíh̃iw̃aa tí hítɛ polú. Aáva laá bɛ́lɛ tí pááni, polú yélaitii kpɛ́lɛɛ tí vahá. 38Faalɔ, táingi sí kái kái má sí w̃áá gélei h̃u, nyá lɔɔ wú lááhi. A bé siỹɛngái sítii mba, ti lí. Ná wɔ́lii tuvaí sí táá mbo aá lɔ ngáá nuu búsa yáa háá, tiyá lɔɔ vá baah̃áma. 39Kɛ́ ná wɔ́lii áá ɣɛ́ gulangɔ́ Ngalá ngeyá, wɛ́i hómbo wɔ́ɔ́ lokola siỹɛngái sítii tuwɔ. Kɛ́ wáá ngatɔ́ nɔ́ɔ léi mba ngáá kɛ wá lɔɔ lápi ngáá Ngalá.”
Gamáliyɔ laahi ngoí sí i kɛní ngáá háwu tí luw̃á. 40Kɛ tí Ngalángi géélaitii tolínga, tí tí léve, tí nde ti w̃a ngáá tálaa mɔ́ɔ́ yɛpɛ Jísu laahéingi h̃u. Tí béni náa nátii mba, tí lí. 41Ngalángi géélaitii ti híɣeni náa faa le mbélaitii kákala ngáá kooh̃unɛ́ɛ́, bɔw̃álale Ngalá ngi ɣɛi náa lokohéini ti wu ngáá tí máánɔw̃ɔ yéɣe Jísu haaw̃a. 42Hɔ́wɔ fíli Ngalángi géélaitii taá bení kalambo mbóndai ɛ́ɣɛ keela woó vándai léndai wa kɔwɔ́ato Jísu wa ngáá kɛ laá lɔ í ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i. Tɔ́ɔ́ ɣɛ́ Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u ɛ́ɣɛ tí vɛ́lɛitii nda taa kalambongí ná wo ɛ́ɣɛ táa keela woó vándai lé.
ప్రస్తుతం ఎంపిక చేయబడింది:
:
హైలైట్
షేర్ చేయి
కాపీ
మీ పరికరాలన్నింటి వ్యాప్తంగా మీ హైలైట్స్ సేవ్ చేయబడాలనుకుంటున్నారా? సైన్ అప్ చేయండి లేదా సైన్ ఇన్ చేయండి
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000