Lükáč 12
12
XII. TÁL.
I. Od skazlivosti varvanja 1–12.
II. Kristuš öročino ne deli 13–21.
III. Düševni kinč 22–34.
IV. Düševno verustüvanje 35–49.
V. Od okornosti poslüšávcov rêči Bože 50–59.
I.
1V eti dnévi, gda bi se po desét jezero lüdstva v küp správlalo tak, da bi se klačili, záčao je praviti vučeníkom svojim: naj prvo varte se od kvasá Farizeušov, kí je skazlívost. 2Nikaj je pa nej tak skrito, štero bi se vö nê vjavilo, i skrovno, štero bi se nê zvedilo. 3Záto štera ste vu kmici pravili, vu svetlosti bode slíšano; i, štera ste vu vüha gúčali v kamuraj, nazvečavalo se bode na strehaj. 4Velim pa vám priátelom mojim: ne bojte se oni, ki vmárjajo têlo, i po eti nemajo več kâ činiti. 5Pokážem vám pa, koga se bojte. Bojte se toga, ki potom, kak je vmoro têlo, oblást má vržti vu gehenno i düšo. Zaistino velim vám, toga se bojte. 6Nejli pét vrábcov odávajo za dvá pêneza? i eden z med njíh nej je pozábleni pred Bogom. 7Vaše gláve pa i vsi vlaské so zračúnami. Záto ne bojte se, od vnôgi vrábcov ste dragši. 8Velim pa vám: vsáki, ki me bode vadlüvao pred lüdmi i Sin človeči bode ga vadlüvao pred angelmi Božimi. 9Ki me pa zatají pred lüdmi, toga zatajim i jas pred angelmi Božimi. 10I vsáki, kí erčé edno rêč prôti Sini človečemi, odpüstí se njemi; kí de pa Dühá svétoga preklínjao, ne odpüstí se njemi. 11Gda bodo pa vas pelali vu správišče i pred vládnike i pred oblásti, ne skrbte se; kakda, ali kak se bodte zagovárjali, ali ka te gúčali. 12Ár svéti Düh de vás včio vu onoj tistoj vöri, štera bode potrêbno gúčati.
II.
13Erkao je pa níki njemi z lüdstva: Vučitel, erči brati mojemi, naj razdelí z menom öročíno. 14On pa erčé njemi: človek, što me je postavo sodca, ali delnika med vami? 15Erčé pa k njim: glédajte, i varte se od skopôsti; ár je nikoga njegov žítek nej v tom, kâ obiljáva z poíštvom. 16Erkao njim je pa eto príliko govoréči: nikomi bogátomi človeki je dobro prineslo iménje. 17I premišlávao si je vu sebi govoréči: ka bom činio? nemam mesta, gde správim vküp sád moj? 18I erčé: tô bom čínio: razmečem moje škegnje, i vékše bom cimprao, i tam vküp správim vsa zrašenjá moja, i dobra moja. 19I erčém düši mojoj: düša, máš vnôga dobra na vnôgo lêt, správlena, počívaj si, jej, pí, dobre vôle boj! 20Erčé pa njemi Bôg: nespameten, eto nôč bodo düšo tvojo od tébe prosili, štera si pa spravo, koga bodo? 21Tak se njemi zgodí, kí sám sebi kinče správla; i nej je bogat vu Bôgi.
III.
22Erčé pa vučeníkom svojim: záto velim vám: ne skrbte se za düšo vašo, ka bodte jeli; niti za têlo, z kim se bodte odêvali. 23Düša je več, liki jêstvina; i têlo, liki odetel. 24Vzemte na pamet kôvrane; ne sêjajo, niti ne ženjajo, niti kámre nemajo, niti škegnja, i Bôg je hráni; od koga bole ste ví bôgši od ftíčov? 25Što pa med vami more djáti k visokosti svojoj eden lakét, či se gli skrbí za tô? 26Či záto to náj ménše nemrete, ka se za ta drüga skrbíte? 27Vzemte na pamet liliome, kakda rastéjo; ne delajo, niti ne predéjo. Velim pa vám: niti Šalamon vu vsoj díki svojoj se je nej tak odêvao, kako eti eden. 28Či záto trávo, štera je dnes na pôli, vütro se pa v péč vrže, Bôg tak odêva; od koga bole vás, maloverci? 29I ví ne pítajte, ka te jeli, ali ka te pilí, i ne zglejüjte se. 30Ár vsa eta poganje etoga svêta spitávajo; vaš Oča pa zná, ká eta potrebüjete. 31Nego iščite králevstvo Bože, i eta vsa se vám privržejo. 32Ne boj se málí šereg; ár se je dopadnolo Oči vašemi dati vám králevstvo. 33Odájte poíštva vaša, i dájte álmoštvo. Napravte si mošnjé, štere ne ostarajo, kinč nezmenkani vu nebésaj; kama se tát ne približa, niti ga mol ne skvarí. 34Ár gde je kinč vaš, tam je i srcé vaše.
IV.
35Naj bodo vaše ledevjé opásane i svêče goréče. 36I ví prispodobni bojdte k lüdém čákajôčim gospodára svojega; gda se püsti z gostüvanja; da njemi pridôčemi i trüpajôčemi preci odpréjo. 37Bláženi so slugi oni, štere, pridôči gospodár, nájde verostüvajôče. Zaistino velim vám, kâ se opáše i doli je posadí, i proidôči, slüžo bode njim. 38I či príde vu drügoj stráži, ali vu trétjoj stráži príde, i nájde je tak, bláženi so slugi oni. 39Tô pa znájte: ka da bi znao hížni gospodár, v šteroj vöri tát príde, verostüvao bi, i ne bi dopüsto podkopati hižo svojo. 40Záto i ví bojdite gotovi: ár v šteroj vöri ne štímate, príde Sin človeči. 41Erčé pa njemi Peter: Gospodne, li nám práviš eto príliko, ali pa vsêm? 42Erčé pa Gospôd: što je veren šafar i spameten, šteroga postávi gospodár nad držinov svojov; naj ji dá vu svojem vrêmeni vö zmerjeno jêstvino? 43Bláženi je on sluga, šteroga gospodár njegov, gda príde, nájde tak činéčega. 44Zaistino velim vám, ka ga nad vsêm poištvom svojim postávi. 45Či bode pa pravo on sluga vu srci svojem: müdí se moj gospodár domô pridti, i začne biti sluge i slüžbenice, i jesti i piti i zapájati se. 46Príde gospodár sluga onoga vu dnévi, v šterom ga ne čáka, i vu vöri, za štero ne zna; i raztála ga i tál njegov z timi nevernimi položi. 47On sluga pa, kí zná volo gospodára svojega, i ne priprávi se k njê, niti ne čini pôleg vôle njegove, bit bode z vnôgim. 48Kí pa ne zna, čini pa kaštige vrêdna dela, bit bode z malim. Vsákomi pa, komi je dáno dosta, dosta se bode od njega prosilo; i komi je vnôgo poročeno, več bodo prosili od njega. 49Ogen sem prišao lüčat na zemlo; i kak ščém, da bi se zážgao.
V.
50Z krstom se pa mám okrstiti; i kak se stiskávam, dokeč se skonča. 51Štímate, ka sem prišao mér dávat na zemli bodôčim? Nej, velim vám; nego bole razdeljenjé. 52Ár bode ji od eti máo pét vu hiži ednoj razdeljeni, trijé prôti dvöma, i dvá prôti trêm. 53Razdili se oča prôti síni, i sin prôti oči; mati prôti čéri, i čí prôti materi; svekrva prôti snehi svojoj, i sneha prôti svekrvi svojoj. 54Erkao je pa i tomi lüdstvi: gda vídite oblák zhájati od sunčenoga záhoda, preci právite: ploha ide, i tak je. 55I, gda jüg píše, právite: kâ vročína bode, i je. 56Skazlívci, obráz zemlé i nebés znáte vardêvati; vrêmen pa eto kakda, ka ne vardêvate? 57Ka je pa, ka samí od sébe ne sôdite to pravično. 58Ár, gda ideš z protivníkom tvojim k poglavníki, na pôti na tom boj, da se ga oslobodiš; naj te kak ne privlečé k sodci, i sodec te dá porkolábi, i porkoláb te vrže vu temnico. 59Velim tebi: ka ne boš vö šô odnut, dokeč i te slêdnji pênez ne pláčaš.
Currently Selected:
Lükáč 12: PREK28
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
PREK28 © 2017 Društvo Svetopisemska družba Slovenije.
Svetopisemska družba se posveča širjenju Svetega pisma, da bi njegovo življenjsko sporočilo lahko doseglo vse ljudi. Tudi ti lahko pomagaš pri tem delu!
