Lucas 6
6
Rá te̱e kútáꞌán jín Jesús ya̱ súkuáꞌa re̱ꞌ ntuꞌun ráa yoko trigúꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví
(Mateo 12:1-8; Marcos 2:23-28)
1Suꞌva nkuvi yaꞌá ɨɨn ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, sáá kua̱jia̱ꞌa Jesús nteñu nu̱u̱nꞌ káá tataꞌ trigúꞌ, jee rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ ya̱ súkuáꞌa re̱ꞌ ntuꞌun ráa yoko trigúꞌ jee káváꞌ naꞌá ráa maa, jee nkene nikɨn yájíꞌ ráa. #6:1 Tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ ya̱ ntee Moisés káchíꞌ‑i ya̱ ɨɨn ñɨvɨ kúvi tuꞌun‑u yoko sáva kajiꞌ‑i, ni kua̱jia̱ꞌa‑a nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún inka ñɨvɨ retú jíso̱ko‑o. Soo ntu kúvi nakeꞌen‑e ya̱ noꞌonꞌ jín‑i. 2Jee sava rá fariseo nkachiꞌ ráa:
―¿Na̱kui chi sáꞌá rán tiñu ya̱ ntu yɨ́netuꞌ ya̱ satíñú rán sukuán ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví?
3Jee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―¿Á ni ntiáné kaꞌvi rán nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, ná nsa̱ꞌá David yanaꞌán víꞌí, sáá niso̱ko re̱ꞌ jín rá te̱e nku̱táꞌán jín re̱ꞌ rúja? 4Jee nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ veꞌi ííꞌ Ndiosíꞌ, jee nkeꞌen re̱ꞌ i̱xta̱tíláꞌ ííꞌ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ íyó xika maá Ndiosíꞌ. Jee nyajiꞌ re̱ꞌ maa jee suni njia̱ꞌa re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ, soo ntu yɨ́netuꞌ kajiꞌ na̱ni ñɨvɨ maa, chisaꞌ kua̱chi rá su̱tu̱ꞌ vá íyó kuvi kajiꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús.
5Jee suni nkachiꞌ re̱ꞌ ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, jee kúvi ni̱ꞌ I̱toꞌoꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, ya̱ kuvi tatúníꞌ ni̱ꞌ ná kúvi ya̱ saꞌá ñɨvɨ ki̱vɨ̱ꞌ vá ―nkachiꞌ Jesús.
Ɨɨn te̱e níchí naꞌá
(Mateo 12:9-14; Marcos 3:1-6)
6Jee nkuvi suꞌva inka ka̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví jee nki̱vɨ Jesús iniꞌ veꞌi sinagoga nu̱u̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel jee xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee yukuán yɨ́ꞌɨ́ ɨɨn te̱e níchí naꞌá kuáꞌá ya̱ ntu kúvi kantaꞌ. 7Jee rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ jín rá te̱e fariseo, nání ráa Jesús sáva kuniꞌ ráa retú xinúvi re̱ꞌ te̱e vá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, sáva ni̱ꞌi̱nꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kuvi xi̱kóñáꞌán ráa re̱ꞌ. 8Soo maáréꞌ jee jíníꞌ re̱ꞌ ya̱ jiáni iniꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e níchí naꞌá vá:
―Nakuiñɨꞌ nichiꞌ, jee kuiñɨ nú ma̱ꞌñú rá ñɨvɨ.
Jee nna̱kuiñɨꞌ nichiꞌ te̱e vá jee íñɨ́‑ɨ yukuán.
9Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa:
―Ka̱ka̱tu̱ꞌún ni̱ꞌ ránoꞌó: ¿Ná kúvi ya̱ yɨ́netuꞌ saꞌá‑ó rúja? ¿Á kuvi saꞌá‑ó ya̱ váꞌa áxí saꞌá‑ó ya̱ ni̱váꞌa rúja? ¿Á sikáku‑ó áxí kaꞌniꞌ‑ó? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.
10Jee nna̱kune̱ꞌyá re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ntáká rá ñɨvɨ ni̱kótíyu íñɨ́ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e níchí naꞌá vá:
―Skaáꞌ naꞌá nú.
Jee sukuán nsa̱ꞌá‑a jee nnuva̱ꞌa naꞌá‑a. 11Jee rá te̱e ya̱ nání vá nsa̱a̱ꞌ víꞌí xi̱ni̱ꞌ ráa jee nátúꞌún ráa ná kúvi ya̱ saꞌá ráa sáva kenta ráa si̱kɨ̱ꞌ Jesús.
Káji Jesús u̱xu̱ꞌ u̱vi̱ꞌ (12) rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa
(Mateo 10:1-4; Marcos 3:13-19)
12Jee sáá njia̱ꞌa rá ki̱vɨ̱ꞌ yukuán, jee kua̱ꞌa̱nꞌ Jesús xi̱ni̱ꞌ ɨɨn yuku sáva kaꞌanꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ jee naniñuꞌ káꞌánꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ. 13Jee sáá nku̱nijinꞌ, jee nkana re̱ꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ, jee nka̱ji re̱ꞌ u̱xu̱ꞌ u̱vi̱ꞌ (12) ráa, ya̱ suni nsi̱kúnání re̱ꞌ ráa apóstol, sáva kuvi ráa najiáꞌáꞌ re̱ꞌ chuichí re̱ꞌ. 14Jee rá nka̱ji re̱ꞌ ví: Simón ya̱ suni nsi̱kúnání re̱ꞌ maa Pedro, jín ñani‑i ya̱ naní Andrés, jín Jacobo jín Juan, jín Felipe, jín Bartolomé, 15jín Mateo, jín Tomás jín Jacobo se̱ꞌya yɨ́ɨ́ Alfeo, jín Simón ya̱ ni̱ñɨ re̱ꞌ jín rá te̱e ñujiínꞌ Zelote, #6:15 Rá Zelote nkuvi ñɨvɨ ya̱ nka̱ntáꞌán ráa si̱kɨ̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Roma sáva nakani núne ráa Israel nene ráa xi̱ntíín ñuunꞌ Roma. 16jín Judas se̱ꞌya yɨ́ɨ́ Jacobo, jín Judas Iscariote, ya̱ nna̱ku̱ꞌva‑a Jesús xi̱ntíín rá te̱e túfíꞌ ta̱ꞌán ráa néꞌyá ráa re̱ꞌ.
Xínéꞌénꞌ Jesús kue̱ꞌe̱ꞌ ñɨvɨ
(Mateo 4:23-25)
17Jee kuíre nnu̱un re̱ꞌ jín ráa xi̱ni̱ꞌ yuku vá, jee íñɨ́ re̱ꞌ ɨɨn nuꞌveꞌ. Jee kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ káá ntáká nu̱u̱nꞌ tɨ́ɨn Judea, jín rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, jín rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ káá yúnteñúꞌún ya̱ tɨ́ɨn rá ñuunꞌ Tiro jín Sidón, 18nkenta ráa sáva teso̱ꞌo ráa tu̱ꞌun xínéꞌénꞌ re̱ꞌ jín sáva suni xinúvi re̱ꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rá kue̱ꞌi̱ꞌ nóꞌo ráa. Jee xínúvi re̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ xínóꞌo rá ta̱chi̱ꞌ kákini ráa. 19Jee ntáká rá ñɨvɨ núnasɨ́ ráa síkáchiꞌi ráa re̱ꞌ, chi máá maáréꞌ kéne fuersáꞌ níꞌin níso re̱ꞌ jee xínúvi re̱ꞌ ntáká ráa.
Rá ñɨvɨ ya̱ na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kuvi ráa jín rá ñɨvɨ ya̱ na̱ ka̱ꞌ kunoꞌo ráa
(Mateo 5:1-12)
20Jee nna̱kune̱ꞌyá Jesús nu̱u̱nꞌ ntáká rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ñɨvɨ nóꞌo láꞌví, chi ni̱ꞌi̱nꞌ rán ki̱vɨ rán ñuunꞌ nu̱u̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ.
21’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ vitan jíꞌíꞌ rán so̱ko, chi koo ya̱ kajiꞌ rán ne̱ kuvi iniꞌ rán.
’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ya̱ vitan náꞌyúꞌ rán, chi kiji ya̱ ne̱ kue̱ku̱ꞌ rán.
22’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó sáá táꞌvi iniꞌ ñɨvɨ néꞌyá ráa ránoꞌó, jín sáá táváꞌ ráa ránoꞌó nteñu ráa, jín sáá ténúunꞌ ráa ránoꞌó, jín sáá jíníichiꞌ ráa ránoꞌó káꞌánꞌ niva̱ꞌa ráa jie̱ꞌe̱ꞌ rán jie̱ꞌe̱ꞌ íñɨ́ rán jín nuꞌuꞌ ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ.
23’Na̱ ka̱ꞌ sɨ̱ɨ̱ꞌ kuvi iniꞌ rán rá ki̱vɨ̱ꞌ koo sukuán, jee ne̱ kanava rán ya̱ nusɨ̱ɨ̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ iniꞌ rán, chi mánasɨ́ ñáꞌnú ví ta̱ꞌvi̱ꞌ nataji Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ íyó ne̱ antivɨ́ súkún, chi suni sukuán sáꞌá kini ráa jín ránoꞌó sánikua̱ꞌ nsa̱ꞌá kini rá jííꞌ ráa jín rá te̱e nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán.
24’Chisaꞌ, ¡na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ kúká ya̱ kunoꞌo rán!, chi ya̱ nni̱ꞌi̱nꞌ rán nɨꞌɨ ya̱ kusɨ̱ɨ̱ꞌ iniꞌ rán ni tékúꞌ rán jee ntu̱náꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ rán ka̱ꞌ ichinúúnꞌ ka̱ꞌ.
25’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ vitan jee ne̱ kúvi iniꞌ rán yájíꞌ rán!, chi kiji ya̱ kujiꞌiꞌ rán so̱ko.
’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ ne̱ jiákúꞌ rán vitan!, chi kiji ya̱ koo tu̱nkuíꞌyáꞌ iniꞌ rán jee kunaꞌyuꞌ rán.
26’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó sáá nákuetúꞌún ñɨvɨ ránoꞌó!, chi suni sukuán nsa̱ꞌá rá jííꞌ yanaꞌán ráa chi nna̱kuetúꞌún ráa rá te̱e túꞌún ya̱ káchíꞌ ráa nika̱ꞌ ya̱ nákani ráa tu̱ꞌun kéne yuꞌú Ndiosíꞌ.
Kunu̱u̱nꞌ‑ó rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ táꞌán ráa jín yó
(Mateo 5:38-48; 7:12)
27’Soo nu̱u̱nꞌ ránoꞌó ya̱ tésóꞌo rán ya̱ káꞌánꞌ ni̱ꞌ, káchíꞌ ni̱ꞌ ya̱: Íyó kunu̱u̱nꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán ráa jín ránoꞌó, jee saꞌá rán ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa ránoꞌó, 28ka̱ka̱nꞌ táꞌvíꞌ rán nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ ya̱ váꞌa jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ chísónínu ráa ránoꞌó nu̱u̱nꞌ ya̱ niva̱ꞌa, jee suni ka̱ka̱nꞌ táꞌvíꞌ rán nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ sáꞌá kini ráa ránoꞌó. 29Jee retú ɨɨn ñɨvɨ kátúꞌ‑u ɨɨn ichi yɨkɨnúúnꞌ nú, jee naku̱ꞌva nú inka ka̱ꞌ ichi yɨkɨnúúnꞌ nú nu̱u̱nꞌ‑u, jee koto nánikó nú maa. Jee retú ɨɨn ñɨvɨ káneeꞌ‑e saꞌma nú, jee koto kúsáꞌán nú nu̱u̱nꞌ‑u, chisaꞌ ku̱ꞌva nú kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ‑ɨ ranika̱ꞌ jín saꞌma níji nú. 30Ntáká ñɨvɨ ya̱ jíkánꞌ nantíñú nu̱u̱nꞌ nú, ku̱ꞌva maa nu̱u̱nꞌ‑u. Jee ñɨvɨ ya̱ káneeꞌ‑e nantíñú nú, jee koto jíkánꞌ nú maa nu̱u̱nꞌ‑u. 31Jee sánikua̱ꞌ kuíni rán ya̱ saꞌá ñɨvɨ jín ránoꞌó jee suni sukuán saꞌá rán jín ráa.
32’Chi retú ñúnúunꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ ñúnúunꞌ ráa ránoꞌó jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja? Chi ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi suni sáꞌá ráa sukuán, chi ñúnúunꞌ ráa rá ñɨvɨ ya̱ ñúnúunꞌ rává ráa. 33Jee retú sáꞌá rán ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ sáꞌá ráa ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ ránoꞌó, jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja?, chi suni ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi nuún sáꞌá ráa sukuán. 34Jee retú jiáꞌanúún rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ jíníꞌ rán ya̱ nachunáán ráa naniꞌinꞌ tuku rán maa, jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja?, chi suni ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi jiáꞌanúún ráa nu̱u̱nꞌ rá táꞌán yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi jín ráa, sáva naniꞌinꞌ tuku ráa maa.
35’Soo kunu̱u̱nꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ táꞌán ráa jín ránoꞌó jee saꞌá rán ya̱ váꞌa jín ráa. Jee ku̱ꞌvanúún rán nu̱u̱nꞌ ñɨvɨ sú ntu jíníꞌ rán ya̱ naniꞌinꞌ tuku rán maa. Jee máá ñáꞌnú ví ta̱ꞌvi̱ꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ rán, jee kuvi rán se̱ꞌya Ndiosíꞌ máá ñáꞌnú ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ, chi ñúnkúún iniꞌ re̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ ntu jiáꞌa ráa ya̱ kútaꞌviꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ jín rá ñɨvɨ niváꞌa. 36Jee náꞌví koo iniꞌ rán kune̱ꞌyá rán rá ñɨvɨ, kuéntáꞌ kua̱ꞌ náꞌví íyó iniꞌ Tátáꞌ rán Ndiosíꞌ.
Koto sánáaꞌ rán si̱kɨ̱ꞌ na̱ja saꞌá inka ka̱ꞌ rá ñɨvɨ
(Mateo 7:1-5)
37’Koto sánáaꞌ rán káꞌánꞌ rán si̱kɨ̱ꞌ ñɨvɨ, jee ntu sanáaꞌ Ndiosíꞌ si̱kɨ̱ꞌ ránoꞌó. Koto síjíta rán rá ñɨvɨ jín tu̱ꞌun káꞌánꞌ rán, jee ntu sijíta Ndiosíꞌ ránoꞌó. Kunekáꞌnú iniꞌ rán kune̱ꞌyá rán rá ñɨvɨ, jee kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ ránoꞌó. 38Ku̱ꞌva rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ jíniñúꞌún maa, jee taji Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán, chi chuku̱ꞌva va̱ꞌa re̱ꞌ taji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, va̱ne̱ꞌ chuchítú yúú re̱ꞌ, jee va̱ne̱ꞌ kisɨ re̱ꞌ, va̱ne̱ꞌ sikáa re̱ꞌ sikútéꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ya̱ taji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán. Kuéntáꞌ kua̱ꞌ chuku̱ꞌva rán ya̱ sáꞌá rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee sukuán nachuku̱ꞌva Ndiosíꞌ ya̱ nataji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús.
39Jee suni nkachiꞌ ka̱ꞌ Jesús tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún suꞌva nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ:
―¿Á kuvi nachuꞌun ɨɨn ñɨvɨ kuáá ichi inka ka̱ꞌ ñɨvɨ kuáá rúja? ¿Á ntu suni núvíꞌ ráa kininkava iniꞌ ɨɨn yaviꞌ rúja? 40Chi ɨɨn ñɨvɨ ya̱ súkuáꞌa‑a jee ntu kúñáꞌnú‑u ka̱ꞌ nsú káꞌ mestrúꞌ‑u ya̱ xínéꞌénꞌ maa. Chi ntáká ñɨvɨ súkuáꞌa jee sáá kenta jínu ya̱ kútúꞌva‑a, jee kenta‑a kuvi‑i kuéntáꞌ ñɨvɨ ya̱ xínéꞌénꞌ maa. 41¿Na̱ kuvi chi sanáaꞌ nú sukuán jee néꞌyá nú kua̱chi saꞌá inka ñɨvɨ kuéntáꞌ néꞌyá nú ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún ñanitáꞌán nú soo ntu̱ví néꞌyá nú kua̱chi nú ya̱ kúvi kuéntáꞌ kuꞌlu yutun yɨ́ꞌɨ́ nchinúún maánú rúja? 42Jee saáva, ¿na̱ja kuvi kachiꞌ nú nu̱u̱nꞌ ñanitáꞌán nú: “Ñaniꞌ, taji ya̱ nuꞌuꞌ tavaꞌ ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún nú”, soo ni maánú ntu néꞌyá nú kuꞌlu yɨ́ꞌɨ́ nchinúún noꞌó rúja? ¡Ñɨvɨ sansuꞌva kúvi nú! Xíꞌna ka̱ꞌ tavaꞌ kuꞌlu yutun yɨ́ꞌɨ́ nchinúún noꞌó, saájee kuvi kune̱ꞌyá kájí nú sáva tavaꞌ ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún ñanitáꞌán nú.
Jín tiñu jiáꞌnu ñɨvɨ jee kuniꞌ‑ó na̱ ñɨvɨ kúvi‑i kua̱ꞌ jíníꞌ‑ó rá vixíꞌ ɨɨn yutun
(Mateo 7:17-20; 12:33-35)
43’Chi ni ɨɨn yutun ya̱ vixíꞌ váꞌa jee ntu jiáꞌa ya̱ vixíꞌ ne̱ꞌén, jee suni ni yutun ne̱ꞌén ntu jiáꞌa ya̱ vixíꞌ váꞌa maa. 44Chi ta ɨɨn ɨɨn yutun jee jíníꞌ‑ó né ɨɨn yutun ví‑i jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ vixíꞌ jiáꞌa‑a. Chi ntu nástútú ñɨvɨ ya̱ vixíꞌ higo nu̱u̱nꞌ yu̱ku̱ꞌ iñu, jee suni ni ntu nákeꞌen ráa ya̱ vixíꞌ uva xi̱ni̱ꞌ tuíñu. 45Jee suni sukuán ɨɨn ñɨvɨ va̱ꞌa iniꞌ, jee ne̱ ya̱ váꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu váꞌa sáꞌá‑a, soo ñɨvɨ niváꞌa, jee ne̱ ya̱ níváꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu niváꞌa sáꞌá‑a. Jee maa ya̱ ñúꞌún chitú ánímaꞌ ñɨvɨ ví ya̱ kéne yuꞌú‑u káꞌánꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ u̱vi̱ꞌ veꞌi
(Mateo 7:24-27)
46Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―¿Na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ chi káꞌánꞌ rán nuꞌuꞌ, “I̱toꞌoꞌ ráníꞌ, I̱toꞌoꞌ ráníꞌ”, jee ni ntu sáꞌá ránú ya̱ káchíꞌ ni̱ꞌ rúja? 47Ntáká ñɨvɨ ya̱ váji‑i nu̱u̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee tésóꞌo‑o tu̱ꞌun káꞌánꞌ ni̱ꞌ jee sáꞌá‑a vá, jee stúvi ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ne̱ ɨɨn vá kúnkunuún koo jín ñɨvɨ vá. 48Kúnkunuún koo ñɨvɨ vá jín ɨɨn te̱e ya̱ ñani‑i veꞌi‑i, ñe̱te̱ꞌ kúnú víꞌí‑i, jee nchi̱só‑o jie̱ꞌe̱ꞌ ve̱ꞌí‑i nu̱u̱nꞌ yuúꞌ. Saájee nkiji sa̱vi̱ꞌ xéénꞌ jee nnaa nute jee ni̱ꞌin ta xá kání ntekáꞌnú veꞌi vá, soo ni ntu níyo fuersáꞌ nute sikájiáꞌ‑a veꞌi vá, chi ñani kutú re̱ꞌ veꞌi re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ yuúꞌ. 49Soo ɨɨn ñɨvɨ ya̱ tésóꞌo‑o tu̱ꞌun káchíꞌ ni̱ꞌ jee ntu sáꞌá‑a vá, jee kúnkunuún kúvi ñɨvɨ vá jín ɨɨn te̱e ya̱ ñani re̱ꞌ veꞌi re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee ntu nsamaꞌ kutú re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ‑e, jee sáá nka̱jiéꞌé káni ntekáꞌnú veꞌi vá, jee kuísá ntañúꞌún nna̱niso‑o jee íchí nnaanꞌ nɨꞌɨ veꞌi vá ―nkachiꞌ Jesús.
Currently Selected:
Lucas 6: meh
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.
Lucas 6
6
Rá te̱e kútáꞌán jín Jesús ya̱ súkuáꞌa re̱ꞌ ntuꞌun ráa yoko trigúꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví
(Mateo 12:1-8; Marcos 2:23-28)
1Suꞌva nkuvi yaꞌá ɨɨn ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, sáá kua̱jia̱ꞌa Jesús nteñu nu̱u̱nꞌ káá tataꞌ trigúꞌ, jee rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ ya̱ súkuáꞌa re̱ꞌ ntuꞌun ráa yoko trigúꞌ jee káváꞌ naꞌá ráa maa, jee nkene nikɨn yájíꞌ ráa. #6:1 Tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ ya̱ ntee Moisés káchíꞌ‑i ya̱ ɨɨn ñɨvɨ kúvi tuꞌun‑u yoko sáva kajiꞌ‑i, ni kua̱jia̱ꞌa‑a nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún inka ñɨvɨ retú jíso̱ko‑o. Soo ntu kúvi nakeꞌen‑e ya̱ noꞌonꞌ jín‑i. 2Jee sava rá fariseo nkachiꞌ ráa:
―¿Na̱kui chi sáꞌá rán tiñu ya̱ ntu yɨ́netuꞌ ya̱ satíñú rán sukuán ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví?
3Jee nna̱xiníkó Jesús jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―¿Á ni ntiáné kaꞌvi rán nu̱u̱nꞌ Tutuꞌ níso Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ, ná nsa̱ꞌá David yanaꞌán víꞌí, sáá niso̱ko re̱ꞌ jín rá te̱e nku̱táꞌán jín re̱ꞌ rúja? 4Jee nki̱vɨ re̱ꞌ iniꞌ veꞌi ííꞌ Ndiosíꞌ, jee nkeꞌen re̱ꞌ i̱xta̱tíláꞌ ííꞌ yósóꞌ nu̱u̱nꞌ íyó xika maá Ndiosíꞌ. Jee nyajiꞌ re̱ꞌ maa jee suni njia̱ꞌa re̱ꞌ maa nu̱u̱nꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ, soo ntu yɨ́netuꞌ kajiꞌ na̱ni ñɨvɨ maa, chisaꞌ kua̱chi rá su̱tu̱ꞌ vá íyó kuvi kajiꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús.
5Jee suni nkachiꞌ re̱ꞌ ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Nuꞌuꞌ, ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, jee kúvi ni̱ꞌ I̱toꞌoꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, ya̱ kuvi tatúníꞌ ni̱ꞌ ná kúvi ya̱ saꞌá ñɨvɨ ki̱vɨ̱ꞌ vá ―nkachiꞌ Jesús.
Ɨɨn te̱e níchí naꞌá
(Mateo 12:9-14; Marcos 3:1-6)
6Jee nkuvi suꞌva inka ka̱ꞌ ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví jee nki̱vɨ Jesús iniꞌ veꞌi sinagoga nu̱u̱nꞌ kútútú rá ñɨvɨ Israel jee xínéꞌénꞌ re̱ꞌ Tu̱ꞌun Ndiosíꞌ. Jee yukuán yɨ́ꞌɨ́ ɨɨn te̱e níchí naꞌá kuáꞌá ya̱ ntu kúvi kantaꞌ. 7Jee rá te̱e xínéꞌénꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ jín rá te̱e fariseo, nání ráa Jesús sáva kuniꞌ ráa retú xinúvi re̱ꞌ te̱e vá ki̱vɨ̱ꞌ nájiáví, sáva ni̱ꞌi̱nꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kuvi xi̱kóñáꞌán ráa re̱ꞌ. 8Soo maáréꞌ jee jíníꞌ re̱ꞌ ya̱ jiáni iniꞌ ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e níchí naꞌá vá:
―Nakuiñɨꞌ nichiꞌ, jee kuiñɨ nú ma̱ꞌñú rá ñɨvɨ.
Jee nna̱kuiñɨꞌ nichiꞌ te̱e vá jee íñɨ́‑ɨ yukuán.
9Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ ráa:
―Ka̱ka̱tu̱ꞌún ni̱ꞌ ránoꞌó: ¿Ná kúvi ya̱ yɨ́netuꞌ saꞌá‑ó rúja? ¿Á kuvi saꞌá‑ó ya̱ váꞌa áxí saꞌá‑ó ya̱ ni̱váꞌa rúja? ¿Á sikáku‑ó áxí kaꞌniꞌ‑ó? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.
10Jee nna̱kune̱ꞌyá re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ntáká rá ñɨvɨ ni̱kótíyu íñɨ́ nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ te̱e níchí naꞌá vá:
―Skaáꞌ naꞌá nú.
Jee sukuán nsa̱ꞌá‑a jee nnuva̱ꞌa naꞌá‑a. 11Jee rá te̱e ya̱ nání vá nsa̱a̱ꞌ víꞌí xi̱ni̱ꞌ ráa jee nátúꞌún ráa ná kúvi ya̱ saꞌá ráa sáva kenta ráa si̱kɨ̱ꞌ Jesús.
Káji Jesús u̱xu̱ꞌ u̱vi̱ꞌ (12) rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa
(Mateo 10:1-4; Marcos 3:13-19)
12Jee sáá njia̱ꞌa rá ki̱vɨ̱ꞌ yukuán, jee kua̱ꞌa̱nꞌ Jesús xi̱ni̱ꞌ ɨɨn yuku sáva kaꞌanꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ jee naniñuꞌ káꞌánꞌ re̱ꞌ jín Ndiosíꞌ. 13Jee sáá nku̱nijinꞌ, jee nkana re̱ꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ, jee nka̱ji re̱ꞌ u̱xu̱ꞌ u̱vi̱ꞌ (12) ráa, ya̱ suni nsi̱kúnání re̱ꞌ ráa apóstol, sáva kuvi ráa najiáꞌáꞌ re̱ꞌ chuichí re̱ꞌ. 14Jee rá nka̱ji re̱ꞌ ví: Simón ya̱ suni nsi̱kúnání re̱ꞌ maa Pedro, jín ñani‑i ya̱ naní Andrés, jín Jacobo jín Juan, jín Felipe, jín Bartolomé, 15jín Mateo, jín Tomás jín Jacobo se̱ꞌya yɨ́ɨ́ Alfeo, jín Simón ya̱ ni̱ñɨ re̱ꞌ jín rá te̱e ñujiínꞌ Zelote, #6:15 Rá Zelote nkuvi ñɨvɨ ya̱ nka̱ntáꞌán ráa si̱kɨ̱ꞌ rá ñɨvɨ ñuunꞌ Roma sáva nakani núne ráa Israel nene ráa xi̱ntíín ñuunꞌ Roma. 16jín Judas se̱ꞌya yɨ́ɨ́ Jacobo, jín Judas Iscariote, ya̱ nna̱ku̱ꞌva‑a Jesús xi̱ntíín rá te̱e túfíꞌ ta̱ꞌán ráa néꞌyá ráa re̱ꞌ.
Xínéꞌénꞌ Jesús kue̱ꞌe̱ꞌ ñɨvɨ
(Mateo 4:23-25)
17Jee kuíre nnu̱un re̱ꞌ jín ráa xi̱ni̱ꞌ yuku vá, jee íñɨ́ re̱ꞌ ɨɨn nuꞌveꞌ. Jee kue̱ꞌe̱ꞌ víꞌí rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ káá ntáká nu̱u̱nꞌ tɨ́ɨn Judea, jín rá ñɨvɨ ñuunꞌ Jerusalén, jín rá ñɨvɨ rá ñuunꞌ káá yúnteñúꞌún ya̱ tɨ́ɨn rá ñuunꞌ Tiro jín Sidón, 18nkenta ráa sáva teso̱ꞌo ráa tu̱ꞌun xínéꞌénꞌ re̱ꞌ jín sáva suni xinúvi re̱ꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rá kue̱ꞌi̱ꞌ nóꞌo ráa. Jee xínúvi re̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ xínóꞌo rá ta̱chi̱ꞌ kákini ráa. 19Jee ntáká rá ñɨvɨ núnasɨ́ ráa síkáchiꞌi ráa re̱ꞌ, chi máá maáréꞌ kéne fuersáꞌ níꞌin níso re̱ꞌ jee xínúvi re̱ꞌ ntáká ráa.
Rá ñɨvɨ ya̱ na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kuvi ráa jín rá ñɨvɨ ya̱ na̱ ka̱ꞌ kunoꞌo ráa
(Mateo 5:1-12)
20Jee nna̱kune̱ꞌyá Jesús nu̱u̱nꞌ ntáká rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ñɨvɨ nóꞌo láꞌví, chi ni̱ꞌi̱nꞌ rán ki̱vɨ rán ñuunꞌ nu̱u̱nꞌ tátúníꞌ Ndiosíꞌ.
21’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ vitan jíꞌíꞌ rán so̱ko, chi koo ya̱ kajiꞌ rán ne̱ kuvi iniꞌ rán.
’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó ya̱ vitan náꞌyúꞌ rán, chi kiji ya̱ ne̱ kue̱ku̱ꞌ rán.
22’Na̱ ka̱ꞌ netuꞌ ka̱ꞌ kúvi ránoꞌó sáá táꞌvi iniꞌ ñɨvɨ néꞌyá ráa ránoꞌó, jín sáá táváꞌ ráa ránoꞌó nteñu ráa, jín sáá ténúunꞌ ráa ránoꞌó, jín sáá jíníichiꞌ ráa ránoꞌó káꞌánꞌ niva̱ꞌa ráa jie̱ꞌe̱ꞌ rán jie̱ꞌe̱ꞌ íñɨ́ rán jín nuꞌuꞌ ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ.
23’Na̱ ka̱ꞌ sɨ̱ɨ̱ꞌ kuvi iniꞌ rán rá ki̱vɨ̱ꞌ koo sukuán, jee ne̱ kanava rán ya̱ nusɨ̱ɨ̱ꞌ nasɨ́kuitɨꞌ ka̱ꞌ iniꞌ rán, chi mánasɨ́ ñáꞌnú ví ta̱ꞌvi̱ꞌ nataji Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ íyó ne̱ antivɨ́ súkún, chi suni sukuán sáꞌá kini ráa jín ránoꞌó sánikua̱ꞌ nsa̱ꞌá kini rá jííꞌ ráa jín rá te̱e nna̱kani tu̱ꞌun nkene yuꞌú máá maá Ndiosíꞌ ne̱ yanaꞌán.
24’Chisaꞌ, ¡na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ kúká ya̱ kunoꞌo rán!, chi ya̱ nni̱ꞌi̱nꞌ rán nɨꞌɨ ya̱ kusɨ̱ɨ̱ꞌ iniꞌ rán ni tékúꞌ rán jee ntu̱náꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ rán ka̱ꞌ ichinúúnꞌ ka̱ꞌ.
25’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ vitan jee ne̱ kúvi iniꞌ rán yájíꞌ rán!, chi kiji ya̱ kujiꞌiꞌ rán so̱ko.
’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó ñɨvɨ ya̱ ne̱ jiákúꞌ rán vitan!, chi kiji ya̱ koo tu̱nkuíꞌyáꞌ iniꞌ rán jee kunaꞌyuꞌ rán.
26’¡Na̱ ka̱ꞌ náꞌví ka̱ꞌ ránoꞌó sáá nákuetúꞌún ñɨvɨ ránoꞌó!, chi suni sukuán nsa̱ꞌá rá jííꞌ yanaꞌán ráa chi nna̱kuetúꞌún ráa rá te̱e túꞌún ya̱ káchíꞌ ráa nika̱ꞌ ya̱ nákani ráa tu̱ꞌun kéne yuꞌú Ndiosíꞌ.
Kunu̱u̱nꞌ‑ó rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ táꞌán ráa jín yó
(Mateo 5:38-48; 7:12)
27’Soo nu̱u̱nꞌ ránoꞌó ya̱ tésóꞌo rán ya̱ káꞌánꞌ ni̱ꞌ, káchíꞌ ni̱ꞌ ya̱: Íyó kunu̱u̱nꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ ta̱ꞌán ráa jín ránoꞌó, jee saꞌá rán ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ táꞌvi iniꞌ ráa néꞌyá ráa ránoꞌó, 28ka̱ka̱nꞌ táꞌvíꞌ rán nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ ya̱ váꞌa jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ chísónínu ráa ránoꞌó nu̱u̱nꞌ ya̱ niva̱ꞌa, jee suni ka̱ka̱nꞌ táꞌvíꞌ rán nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ sáꞌá kini ráa ránoꞌó. 29Jee retú ɨɨn ñɨvɨ kátúꞌ‑u ɨɨn ichi yɨkɨnúúnꞌ nú, jee naku̱ꞌva nú inka ka̱ꞌ ichi yɨkɨnúúnꞌ nú nu̱u̱nꞌ‑u, jee koto nánikó nú maa. Jee retú ɨɨn ñɨvɨ káneeꞌ‑e saꞌma nú, jee koto kúsáꞌán nú nu̱u̱nꞌ‑u, chisaꞌ ku̱ꞌva nú kɨ̱ꞌɨ̱nꞌ‑ɨ ranika̱ꞌ jín saꞌma níji nú. 30Ntáká ñɨvɨ ya̱ jíkánꞌ nantíñú nu̱u̱nꞌ nú, ku̱ꞌva maa nu̱u̱nꞌ‑u. Jee ñɨvɨ ya̱ káneeꞌ‑e nantíñú nú, jee koto jíkánꞌ nú maa nu̱u̱nꞌ‑u. 31Jee sánikua̱ꞌ kuíni rán ya̱ saꞌá ñɨvɨ jín ránoꞌó jee suni sukuán saꞌá rán jín ráa.
32’Chi retú ñúnúunꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ ñúnúunꞌ ráa ránoꞌó jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja? Chi ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi suni sáꞌá ráa sukuán, chi ñúnúunꞌ ráa rá ñɨvɨ ya̱ ñúnúunꞌ rává ráa. 33Jee retú sáꞌá rán ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ sáꞌá ráa ya̱ váꞌa nu̱u̱nꞌ ránoꞌó, jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja?, chi suni ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi nuún sáꞌá ráa sukuán. 34Jee retú jiáꞌanúún rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ jíníꞌ rán ya̱ nachunáán ráa naniꞌinꞌ tuku rán maa, jee, ¿ná váꞌa kúvi ya̱ sáꞌá rán rúja?, chi suni ne̱ rá ñɨvɨ yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi jiáꞌanúún ráa nu̱u̱nꞌ rá táꞌán yɨ́ꞌɨ́ nu̱u̱nꞌ kua̱chi jín ráa, sáva naniꞌinꞌ tuku ráa maa.
35’Soo kunu̱u̱nꞌ rán rá ñɨvɨ ya̱ túfíꞌ táꞌán ráa jín ránoꞌó jee saꞌá rán ya̱ váꞌa jín ráa. Jee ku̱ꞌvanúún rán nu̱u̱nꞌ ñɨvɨ sú ntu jíníꞌ rán ya̱ naniꞌinꞌ tuku rán maa. Jee máá ñáꞌnú ví ta̱ꞌvi̱ꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ rán, jee kuvi rán se̱ꞌya Ndiosíꞌ máá ñáꞌnú ka̱ꞌ nu̱u̱nꞌ nɨꞌɨ, chi ñúnkúún iniꞌ re̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ ntu jiáꞌa ráa ya̱ kútaꞌviꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ jín rá ñɨvɨ niváꞌa. 36Jee náꞌví koo iniꞌ rán kune̱ꞌyá rán rá ñɨvɨ, kuéntáꞌ kua̱ꞌ náꞌví íyó iniꞌ Tátáꞌ rán Ndiosíꞌ.
Koto sánáaꞌ rán si̱kɨ̱ꞌ na̱ja saꞌá inka ka̱ꞌ rá ñɨvɨ
(Mateo 7:1-5)
37’Koto sánáaꞌ rán káꞌánꞌ rán si̱kɨ̱ꞌ ñɨvɨ, jee ntu sanáaꞌ Ndiosíꞌ si̱kɨ̱ꞌ ránoꞌó. Koto síjíta rán rá ñɨvɨ jín tu̱ꞌun káꞌánꞌ rán, jee ntu sijíta Ndiosíꞌ ránoꞌó. Kunekáꞌnú iniꞌ rán kune̱ꞌyá rán rá ñɨvɨ, jee kunekáꞌnú iniꞌ Ndiosíꞌ kune̱ꞌyá re̱ꞌ ránoꞌó. 38Ku̱ꞌva rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ jíniñúꞌún maa, jee taji Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ rán, chi chuku̱ꞌva va̱ꞌa re̱ꞌ taji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, va̱ne̱ꞌ chuchítú yúú re̱ꞌ, jee va̱ne̱ꞌ kisɨ re̱ꞌ, va̱ne̱ꞌ sikáa re̱ꞌ sikútéꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ya̱ taji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán. Kuéntáꞌ kua̱ꞌ chuku̱ꞌva rán ya̱ sáꞌá rán nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ, jee sukuán nachuku̱ꞌva Ndiosíꞌ ya̱ nataji re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ―nkachiꞌ Jesús.
39Jee suni nkachiꞌ ka̱ꞌ Jesús tu̱ꞌun ya̱ kúnkunuún suꞌva nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ:
―¿Á kuvi nachuꞌun ɨɨn ñɨvɨ kuáá ichi inka ka̱ꞌ ñɨvɨ kuáá rúja? ¿Á ntu suni núvíꞌ ráa kininkava iniꞌ ɨɨn yaviꞌ rúja? 40Chi ɨɨn ñɨvɨ ya̱ súkuáꞌa‑a jee ntu kúñáꞌnú‑u ka̱ꞌ nsú káꞌ mestrúꞌ‑u ya̱ xínéꞌénꞌ maa. Chi ntáká ñɨvɨ súkuáꞌa jee sáá kenta jínu ya̱ kútúꞌva‑a, jee kenta‑a kuvi‑i kuéntáꞌ ñɨvɨ ya̱ xínéꞌénꞌ maa. 41¿Na̱ kuvi chi sanáaꞌ nú sukuán jee néꞌyá nú kua̱chi saꞌá inka ñɨvɨ kuéntáꞌ néꞌyá nú ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún ñanitáꞌán nú soo ntu̱ví néꞌyá nú kua̱chi nú ya̱ kúvi kuéntáꞌ kuꞌlu yutun yɨ́ꞌɨ́ nchinúún maánú rúja? 42Jee saáva, ¿na̱ja kuvi kachiꞌ nú nu̱u̱nꞌ ñanitáꞌán nú: “Ñaniꞌ, taji ya̱ nuꞌuꞌ tavaꞌ ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún nú”, soo ni maánú ntu néꞌyá nú kuꞌlu yɨ́ꞌɨ́ nchinúún noꞌó rúja? ¡Ñɨvɨ sansuꞌva kúvi nú! Xíꞌna ka̱ꞌ tavaꞌ kuꞌlu yutun yɨ́ꞌɨ́ nchinúún noꞌó, saájee kuvi kune̱ꞌyá kájí nú sáva tavaꞌ ya̱ká lúlí yánká yɨ́ꞌɨ́ nchinúún ñanitáꞌán nú.
Jín tiñu jiáꞌnu ñɨvɨ jee kuniꞌ‑ó na̱ ñɨvɨ kúvi‑i kua̱ꞌ jíníꞌ‑ó rá vixíꞌ ɨɨn yutun
(Mateo 7:17-20; 12:33-35)
43’Chi ni ɨɨn yutun ya̱ vixíꞌ váꞌa jee ntu jiáꞌa ya̱ vixíꞌ ne̱ꞌén, jee suni ni yutun ne̱ꞌén ntu jiáꞌa ya̱ vixíꞌ váꞌa maa. 44Chi ta ɨɨn ɨɨn yutun jee jíníꞌ‑ó né ɨɨn yutun ví‑i jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ vixíꞌ jiáꞌa‑a. Chi ntu nástútú ñɨvɨ ya̱ vixíꞌ higo nu̱u̱nꞌ yu̱ku̱ꞌ iñu, jee suni ni ntu nákeꞌen ráa ya̱ vixíꞌ uva xi̱ni̱ꞌ tuíñu. 45Jee suni sukuán ɨɨn ñɨvɨ va̱ꞌa iniꞌ, jee ne̱ ya̱ váꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu váꞌa sáꞌá‑a, soo ñɨvɨ niváꞌa, jee ne̱ ya̱ níváꞌa ñúꞌún iniꞌ ánímaꞌ‑a, jee yukuán kéne tiñu niváꞌa sáꞌá‑a. Jee maa ya̱ ñúꞌún chitú ánímaꞌ ñɨvɨ ví ya̱ kéne yuꞌú‑u káꞌánꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Tu̱ꞌun jie̱ꞌe̱ꞌ u̱vi̱ꞌ veꞌi
(Mateo 7:24-27)
46Saájee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―¿Na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ chi káꞌánꞌ rán nuꞌuꞌ, “I̱toꞌoꞌ ráníꞌ, I̱toꞌoꞌ ráníꞌ”, jee ni ntu sáꞌá ránú ya̱ káchíꞌ ni̱ꞌ rúja? 47Ntáká ñɨvɨ ya̱ váji‑i nu̱u̱nꞌ nuꞌuꞌ, jee tésóꞌo‑o tu̱ꞌun káꞌánꞌ ni̱ꞌ jee sáꞌá‑a vá, jee stúvi ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ne̱ ɨɨn vá kúnkunuún koo jín ñɨvɨ vá. 48Kúnkunuún koo ñɨvɨ vá jín ɨɨn te̱e ya̱ ñani‑i veꞌi‑i, ñe̱te̱ꞌ kúnú víꞌí‑i, jee nchi̱só‑o jie̱ꞌe̱ꞌ ve̱ꞌí‑i nu̱u̱nꞌ yuúꞌ. Saájee nkiji sa̱vi̱ꞌ xéénꞌ jee nnaa nute jee ni̱ꞌin ta xá kání ntekáꞌnú veꞌi vá, soo ni ntu níyo fuersáꞌ nute sikájiáꞌ‑a veꞌi vá, chi ñani kutú re̱ꞌ veꞌi re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ yuúꞌ. 49Soo ɨɨn ñɨvɨ ya̱ tésóꞌo‑o tu̱ꞌun káchíꞌ ni̱ꞌ jee ntu sáꞌá‑a vá, jee kúnkunuún kúvi ñɨvɨ vá jín ɨɨn te̱e ya̱ ñani re̱ꞌ veꞌi re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ñu̱ꞌún, jee ntu nsamaꞌ kutú re̱ꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ‑e, jee sáá nka̱jiéꞌé káni ntekáꞌnú veꞌi vá, jee kuísá ntañúꞌún nna̱niso‑o jee íchí nnaanꞌ nɨꞌɨ veꞌi vá ―nkachiꞌ Jesús.
Currently Selected:
:
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.