Ndū najə̄ yā Ngán Lebi gə̄ 19
19
Loo rāā kəla yā Nə́ɓā
1Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 2kəda ngán *Israel gə̄ malang ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ādə̄ sḭḭ̄ i de kə́ táĺ gə̄, tɔdɔ̄ mā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā, mā i de kə́ táĺ.
3Ī-ɓōlíī ndíĺ kó̰ó̰sí gə̄ ō, bɔbə̄sí ō, ī-ngɔ̄mī ndɔ̄ *sabat yāḿ gə̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
4Ī-lōōī rɔ̄sí kə rɔ̄ nə́ɓā kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ń i ɓesə̄ gə̄ ní tə́ ō, ī-lōōī no gində̄ horoó yā rāāń nə́ɓā gə̄ ń i ɓesə̄ gə̄ ní tām̄ yāsí tə́ ō, mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
5Ré a ī-tunī dā̰ yā kadə̄m̄ tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́ anī, ā ī-rāāī i kə gōó kadə̄ m̄-ndigə. 6A əsan̄ dā̰ ní i ndɔ̄ tunə̄n tə́ ō, teē gidə gō ō. Ba kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ mətá anī, gotə ń a nay ní, a róō horoó kɔ̄ɔ́. 7Ré deē kógə̄ḿ əsa dā̰ ní kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ mətá anī, a nelə̄m̄ seneé alé, tɔdɔ̄ dā̰ ní majə to̰ alé. 8Deē ń əsa ní ɓōĺ i ndíĺ yá̰á̰ kə́ kɔr̄ kam̄ tām̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ alé, adə̄ najə̄ a əsō dɔn tə́ tām̄ yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ ń ni-rāā tə́ ní. A ɔrnən̄ kɔ̄ɔ́ dan ngán *Israel gə̄ tə́.
9Dan yā sāā kōō gə̄ kə́ kem ndɔr̄ gə̄ tə́ ní ā ī-sāā kōō yāí malang alé. Ā ə́yá̰ ngé gə̄ ń ran̄ kə ngēn̄g ndɔrɔ́ ní ō, ā ī-ɓur gotə aĺ ō. 10Ā ī-tə́jā gotə kan̄ kāgə̄ ndū ń nay ní aĺ ō, ā ī-kə̄tō ngé gə̄ ń tə́sōn̄ nang tə́ ní aĺ ō. Ā ə́ya̰ yā kadə̄ nge rɔ̄ tō ndoō ō, tə̄rā kə́ nge nam̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
11Ī-lōōī ɓogə ngáń nge ɓē madə̄sí gə̄ ō, sor̄də́ ō, góĺ ta kumdə́ ō. 12Úniī rīḿ ī-túbiīń dɔ sor̄ tə́ alé, na sōgə́ ī-nujiī rāā Nə́ɓā yāsí. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
13Ī-kə́ra madí aĺ ō, ī-ɓogə yá̰a̰ yān aĺ ō. Nar tətō nge kəla yāí a to jīí tə́ kadə̄ loo tīī dɔ tə́ alé. 14Ī-tájə̄ mbíkī aĺ ō, ī-bāa róbə yā nge kum tɔ̄ɔ̄ aĺ ō. Loo ɓōĺ ndíĺ Nə́ɓā yāí n noó. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
15Ī-gāngī sarya kə́ gōtə́ aĺ dɔ deē tə́ alé. Ī-lōō kadə̄ nge ndoō, aláa de kə́ bo najə̄ loo sarya tə́ dɔ bám̄ tə́ karī, ba ī-gān̄g sarya yā ngōn̄ nge ɓē madí kə gōó. 16Ī-tétə̄ najə̄ dɔ ngééí gə̄ tə́ alé. Ə̄ndā najə̄ kə́ asə yo deē dɔ madí tə́ alé. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
17Ī-lōō gír̄ do kim̄ ngōkó̰ó̰í tə́. Ré ngōn̄ nge ɓē madí rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ anī, ī-gɔríyɔ̄n na sōgə́ najə̄ i dɔí tə́ tām̄ yān tə́. 18Ə̄ndā ba̰ā̰ aĺ ō, ə́hɔ́ ngáń nge ɓē madí gə̄ kemií tə́ aĺ ō. Ī-tár madí tītə̄ rɔ̄í īkɔ́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
19Ī-ngɔ̄mī ndū najə̄ yāḿ gə̄. Ī-tə́la yá̰a̰ yāí kə dáńg dáńg gə̄ gō naā tə́ kadə̄ tálə̄n̄ naā alé. Ī-dubə̄ kōō kə́ dáńg dáńg gə̄ kem ndɔr̄ yāí kə́ kógə̄ḿ beē tə́ alé.
Ō̰ō̰ kūbə̄ kə́ kəlā kəjōn gə̄ i kəlā kə́ dáńg dáńg gə̄ alé.
20Ré dəngam kógə̄ḿ ɓīī kə dəyá̰, ba dəyá̰ ní i ɓəlo kə́ de kə́ rang a nongən, ba gāngə̄n̄ dɔn aĺ ɓáý ō, əya̰nən̄ dɔɔ́ aĺ ɓáý ō anī, dəngam ní a əga lamə́n, ba tɔ̄lnən̄ aĺ ō, a tɔ̄lə̄n̄ dəyá̰ ní aĺ ō, tām̄ dəyá̰ ní i kə́ teē ɓəloó aĺ ɓáý. 21Dəngam ní reē kə bal batāá ta *kújə kənge naā tə́ yā tun̄ kəgāń kə̄rā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ ń ni-rāā ní. 22Nge tun̄ yá̰a̰ a rāā yá̰á̰ kə́ yā kutə̄ń dɔ majaĺ yā deē ní ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Loo ń noō tə́ Nə́ɓā a mā̰ȳ rɔ̄n dɔ yá̰á̰ kə́ majaĺ ń ni-rāā tə́ ní.
23Ré ūgī dɔ nang kə́ Kanaan tə́ ba ə́hɔī kāgə̄ kə́ kan̄ gə̄, ká ré i kāgə̄ rí gə̄gē anī, kan̄də́ kə́ ta kəga dɔ kə́ kem ɓāl̄ mətá ní, ā ī-rāāī i yá̰á̰ kə́ majaĺ tákə̄ tə́, adə̄ ā ə́saī alé. 24Ba kan̄də́ kə́ kem ɓāl̄ kə́ nge ko̰ sɔ́ tə́ ní, ā adī Kɔ́ɔ̄ɓē malang yā tɔ̄ȳnəń kə rɔ̄nelēé. 25Kem ɓāl̄ kə́ nge ko̰ mí tə́ anī, ā ə́saī kan̄də́. Ré ī-rāāī beé anī, kāgə̄ yāsí gə̄ a anə̄n̄ ngá̰ý kadə̄ ā ə́jaī kə dɔ ɓāl̄ gə̄ kə dɔ ɓāl̄ gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
26Əsaī dā̰ loo ń ə̄nīī mósən nang tə́ tū tə́ tə́ ní alé. Ī-rāāī kɔdə̄ sāā alé. 27Əjaī gír nənga dɔsí kadə̄ gōr̄ gong aĺ ō, ī-dəsāī mbāýsí kə mbɔ́rsí gə̄ tə́ aĺ ō. 28Ī-tə́jāī rɔ̄sí kə doó loo wōn̄g yo tə́ aĺ ō, ə̄ndāī tə́ra rɔ̄sí tə́ aĺ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
29Ī-lōō mēr̄ ngōnīí kə́ dəyá̰ rāā ájə́ba na sōgə́ ə́la rɔ̄sɔl̄ dɔn tə́ ō, de kə́ kem beé gə̄ télən̄ ngé rāā ájə́ba gə̄ ō, yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ i ngá̰ý kem ɓēé ō. 30Ɔ̄rī koō ndɔ̄ *sabat yāḿ tə́ ō, ī-ɓōlíī gidə *loo kə́ táĺ yāḿ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
31Ōōī ta kɔdə̄ sāā gə̄ aĺ ō, ī-sāāī tēē aĺ ō, na sōgə́ ndíldə́ rāā adə̄ ī-téliī de kə́ yḛr gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
32Ré á̰a̰ de kə́ dɔn ndaa ɓáa ḭ́ḭ dɔɔ́. Ī-rɔȳ de kə́ tɔgə ɓə́ga. Loo ɓōĺ ndíl Nə́ɓā yāí n noó. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
33Ré de kə́ tə̄rā reē ndi ɓē sesí anī, ā ī-rāāī kumən ndoō tə́ alé. 34Tə̄rā ń ndi dɔ dáńsí tə́ ní, ā ī-rāāiń i ngōn̄ nge ɓē tə́. Ā ī-táriī i tītə̄ ń ā ī-táriń rɔ̄sí sḭḭ̄ kɔ́ gə̄ ní. Tɔdɔ̄ kété ní, sḭḭ̄ i tə̄rā gə̄ dɔ nang kə́ Ejiptə tə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
35Dan ń ā ī-mbɔ̄jíī yá̰a̰ kə yá̰a̰ mbɔ̄jə́ ngāl̄ yá̰á̰, aláa kə mbal̄ mbɔ̄jə́ kɔȳ yá̰á̰, aláa kə kār̄ tɔ́r̄ yá̰á̰ anī, ī-lōōī gól̄ de gə̄ ɓogəńdə́ kə yá̰a̰ gə̄ ń noō. 36Ādī yá̰a̰ mbɔ̄jə́ kɔȳ yá̰a̰ yāsí gə̄ ō, mbalən gə̄ ō, kār̄ tɔ́r̄ yá̰a̰ yāsí gə̄ ō, i kə́ gōtə́ gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí, nge teē sesí kem ɓē kə́ Ejiptə tə́.
37Ī-ngɔ̄mī ndū najə̄ yāḿ gə̄ malang ō, yá̰a̰ kāgə̄ ɓē gə̄ malang ń m-ɔ́jə́sí ní ō. Úniī gōdə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
Currently Selected:
Ndū najə̄ yā Ngán Lebi gə̄ 19: BS
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2006, 2010 Alliance Biblique du Tchad
Ndū najə̄ yā Ngán Lebi gə̄ 19
19
Loo rāā kəla yā Nə́ɓā
1Kɔ́ɔ̄ɓē mēr̄ Moijə 2kəda ngán *Israel gə̄ malang ndū najə̄ gə̄ ń toō:
Ādə̄ sḭḭ̄ i de kə́ táĺ gə̄, tɔdɔ̄ mā Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā, mā i de kə́ táĺ.
3Ī-ɓōlíī ndíĺ kó̰ó̰sí gə̄ ō, bɔbə̄sí ō, ī-ngɔ̄mī ndɔ̄ *sabat yāḿ gə̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
4Ī-lōōī rɔ̄sí kə rɔ̄ nə́ɓā kə́ rɔ̄kum aĺ gə̄ ń i ɓesə̄ gə̄ ní tə́ ō, ī-lōōī no gində̄ horoó yā rāāń nə́ɓā gə̄ ń i ɓesə̄ gə̄ ní tām̄ yāsí tə́ ō, mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
5Ré a ī-tunī dā̰ yā kadə̄m̄ tām̄ yā kem kógə̄ḿ tə́ anī, ā ī-rāāī i kə gōó kadə̄ m̄-ndigə. 6A əsan̄ dā̰ ní i ndɔ̄ tunə̄n tə́ ō, teē gidə gō ō. Ba kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ mətá anī, gotə ń a nay ní, a róō horoó kɔ̄ɔ́. 7Ré deē kógə̄ḿ əsa dā̰ ní kə ndɔ̄ kə́ nge ko̰ mətá anī, a nelə̄m̄ seneé alé, tɔdɔ̄ dā̰ ní majə to̰ alé. 8Deē ń əsa ní ɓōĺ i ndíĺ yá̰á̰ kə́ kɔr̄ kam̄ tām̄ yā Kɔ́ɔ̄ɓē tə́ alé, adə̄ najə̄ a əsō dɔn tə́ tām̄ yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ ń ni-rāā tə́ ní. A ɔrnən̄ kɔ̄ɔ́ dan ngán *Israel gə̄ tə́.
9Dan yā sāā kōō gə̄ kə́ kem ndɔr̄ gə̄ tə́ ní ā ī-sāā kōō yāí malang alé. Ā ə́yá̰ ngé gə̄ ń ran̄ kə ngēn̄g ndɔrɔ́ ní ō, ā ī-ɓur gotə aĺ ō. 10Ā ī-tə́jā gotə kan̄ kāgə̄ ndū ń nay ní aĺ ō, ā ī-kə̄tō ngé gə̄ ń tə́sōn̄ nang tə́ ní aĺ ō. Ā ə́ya̰ yā kadə̄ nge rɔ̄ tō ndoō ō, tə̄rā kə́ nge nam̄ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
11Ī-lōōī ɓogə ngáń nge ɓē madə̄sí gə̄ ō, sor̄də́ ō, góĺ ta kumdə́ ō. 12Úniī rīḿ ī-túbiīń dɔ sor̄ tə́ alé, na sōgə́ ī-nujiī rāā Nə́ɓā yāsí. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
13Ī-kə́ra madí aĺ ō, ī-ɓogə yá̰a̰ yān aĺ ō. Nar tətō nge kəla yāí a to jīí tə́ kadə̄ loo tīī dɔ tə́ alé. 14Ī-tájə̄ mbíkī aĺ ō, ī-bāa róbə yā nge kum tɔ̄ɔ̄ aĺ ō. Loo ɓōĺ ndíĺ Nə́ɓā yāí n noó. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
15Ī-gāngī sarya kə́ gōtə́ aĺ dɔ deē tə́ alé. Ī-lōō kadə̄ nge ndoō, aláa de kə́ bo najə̄ loo sarya tə́ dɔ bám̄ tə́ karī, ba ī-gān̄g sarya yā ngōn̄ nge ɓē madí kə gōó. 16Ī-tétə̄ najə̄ dɔ ngééí gə̄ tə́ alé. Ə̄ndā najə̄ kə́ asə yo deē dɔ madí tə́ alé. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
17Ī-lōō gír̄ do kim̄ ngōkó̰ó̰í tə́. Ré ngōn̄ nge ɓē madí rāā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ anī, ī-gɔríyɔ̄n na sōgə́ najə̄ i dɔí tə́ tām̄ yān tə́. 18Ə̄ndā ba̰ā̰ aĺ ō, ə́hɔ́ ngáń nge ɓē madí gə̄ kemií tə́ aĺ ō. Ī-tár madí tītə̄ rɔ̄í īkɔ́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
19Ī-ngɔ̄mī ndū najə̄ yāḿ gə̄. Ī-tə́la yá̰a̰ yāí kə dáńg dáńg gə̄ gō naā tə́ kadə̄ tálə̄n̄ naā alé. Ī-dubə̄ kōō kə́ dáńg dáńg gə̄ kem ndɔr̄ yāí kə́ kógə̄ḿ beē tə́ alé.
Ō̰ō̰ kūbə̄ kə́ kəlā kəjōn gə̄ i kəlā kə́ dáńg dáńg gə̄ alé.
20Ré dəngam kógə̄ḿ ɓīī kə dəyá̰, ba dəyá̰ ní i ɓəlo kə́ de kə́ rang a nongən, ba gāngə̄n̄ dɔn aĺ ɓáý ō, əya̰nən̄ dɔɔ́ aĺ ɓáý ō anī, dəngam ní a əga lamə́n, ba tɔ̄lnən̄ aĺ ō, a tɔ̄lə̄n̄ dəyá̰ ní aĺ ō, tām̄ dəyá̰ ní i kə́ teē ɓəloó aĺ ɓáý. 21Dəngam ní reē kə bal batāá ta *kújə kənge naā tə́ yā tun̄ kəgāń kə̄rā yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ ń ni-rāā ní. 22Nge tun̄ yá̰a̰ a rāā yá̰á̰ kə́ yā kutə̄ń dɔ majaĺ yā deē ní ta kum Kɔ́ɔ̄ɓē tə́. Loo ń noō tə́ Nə́ɓā a mā̰ȳ rɔ̄n dɔ yá̰á̰ kə́ majaĺ ń ni-rāā tə́ ní.
23Ré ūgī dɔ nang kə́ Kanaan tə́ ba ə́hɔī kāgə̄ kə́ kan̄ gə̄, ká ré i kāgə̄ rí gə̄gē anī, kan̄də́ kə́ ta kəga dɔ kə́ kem ɓāl̄ mətá ní, ā ī-rāāī i yá̰á̰ kə́ majaĺ tákə̄ tə́, adə̄ ā ə́saī alé. 24Ba kan̄də́ kə́ kem ɓāl̄ kə́ nge ko̰ sɔ́ tə́ ní, ā adī Kɔ́ɔ̄ɓē malang yā tɔ̄ȳnəń kə rɔ̄nelēé. 25Kem ɓāl̄ kə́ nge ko̰ mí tə́ anī, ā ə́saī kan̄də́. Ré ī-rāāī beé anī, kāgə̄ yāsí gə̄ a anə̄n̄ ngá̰ý kadə̄ ā ə́jaī kə dɔ ɓāl̄ gə̄ kə dɔ ɓāl̄ gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
26Əsaī dā̰ loo ń ə̄nīī mósən nang tə́ tū tə́ tə́ ní alé. Ī-rāāī kɔdə̄ sāā alé. 27Əjaī gír nənga dɔsí kadə̄ gōr̄ gong aĺ ō, ī-dəsāī mbāýsí kə mbɔ́rsí gə̄ tə́ aĺ ō. 28Ī-tə́jāī rɔ̄sí kə doó loo wōn̄g yo tə́ aĺ ō, ə̄ndāī tə́ra rɔ̄sí tə́ aĺ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
29Ī-lōō mēr̄ ngōnīí kə́ dəyá̰ rāā ájə́ba na sōgə́ ə́la rɔ̄sɔl̄ dɔn tə́ ō, de kə́ kem beé gə̄ télən̄ ngé rāā ájə́ba gə̄ ō, yá̰á̰ kə́ gōtə́ aĺ i ngá̰ý kem ɓēé ō. 30Ɔ̄rī koō ndɔ̄ *sabat yāḿ tə́ ō, ī-ɓōlíī gidə *loo kə́ táĺ yāḿ ō. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
31Ōōī ta kɔdə̄ sāā gə̄ aĺ ō, ī-sāāī tēē aĺ ō, na sōgə́ ndíldə́ rāā adə̄ ī-téliī de kə́ yḛr gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
32Ré á̰a̰ de kə́ dɔn ndaa ɓáa ḭ́ḭ dɔɔ́. Ī-rɔȳ de kə́ tɔgə ɓə́ga. Loo ɓōĺ ndíl Nə́ɓā yāí n noó. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
33Ré de kə́ tə̄rā reē ndi ɓē sesí anī, ā ī-rāāī kumən ndoō tə́ alé. 34Tə̄rā ń ndi dɔ dáńsí tə́ ní, ā ī-rāāiń i ngōn̄ nge ɓē tə́. Ā ī-táriī i tītə̄ ń ā ī-táriń rɔ̄sí sḭḭ̄ kɔ́ gə̄ ní. Tɔdɔ̄ kété ní, sḭḭ̄ i tə̄rā gə̄ dɔ nang kə́ Ejiptə tə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí.
35Dan ń ā ī-mbɔ̄jíī yá̰a̰ kə yá̰a̰ mbɔ̄jə́ ngāl̄ yá̰á̰, aláa kə mbal̄ mbɔ̄jə́ kɔȳ yá̰á̰, aláa kə kār̄ tɔ́r̄ yá̰á̰ anī, ī-lōōī gól̄ de gə̄ ɓogəńdə́ kə yá̰a̰ gə̄ ń noō. 36Ādī yá̰a̰ mbɔ̄jə́ kɔȳ yá̰a̰ yāsí gə̄ ō, mbalən gə̄ ō, kār̄ tɔ́r̄ yá̰a̰ yāsí gə̄ ō, i kə́ gōtə́ gə̄. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē Nə́ɓā yāsí, nge teē sesí kem ɓē kə́ Ejiptə tə́.
37Ī-ngɔ̄mī ndū najə̄ yāḿ gə̄ malang ō, yá̰a̰ kāgə̄ ɓē gə̄ malang ń m-ɔ́jə́sí ní ō. Úniī gōdə́. Mā i Kɔ́ɔ̄ɓē.
Currently Selected:
:
Highlight
Copy
Compare
Share
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2006, 2010 Alliance Biblique du Tchad