Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Kazatel 4

4
Závidím mrtvým
1Když jsem se rozhlédl, znovu jsem viděl jen samé bezpráví pod sluncem: Slzy utiskovaných – útěcha nikde. Moc v rukou utiskovatelů – útěcha nikde! 2Proto závidím dávno mrtvým spíše než těm, kdo jsou dosud naživu. 3Nejšťastnější je ale ten, kdo ještě nebyl a neviděl zlo, které se děje pod sluncem!
4Shledal jsem také, že všechno pachtění a snaha o úspěch pramení z lidské závisti vůči bližnímu. I to je marnost a honba za větrem!
5Hlupák do klína složí ruce
a potom sžírá se.
6Lepší špetka klidu
než náruč námahy
a honba za větrem!
Dvěma je lépe
7Když jsem se rozhlédl, viděl jsem další marnost pod sluncem: 8Někdo je sám a nikoho nemá, je bez dětí a bez bratrů. Jeho pachtění ale nebere konce, očima lační po větším bohatství. „Pro koho se to vlastně pachtím, proč si odpírám všechno pohodlí? I to je marnost a bídné úsilí.“
9Lépe je dvěma nežli samotnému;
jejich námaha má štědrou odměnu:
10Padne-li jeden z nich, druhý ho zvedne,
padne-li osamělý, běda, kdo zvedne jej?!
11Dva lidé spolu spící lépe zahřejí se,
jak ale zahřeje se ten, kdo spí sám?
12Je-li napaden jeden, dva spolu odolají;
trojitý provázek se těžko přetrhne!
13Lepší je chudý a moudrý mladík než starý a pošetilý král, který si ani nenechá poradit. 14Bývalý vězeň se může stát králem, rozený král zase chudákem. 15Viděl jsem, že všichni, kdo žili pod sluncem, drželi s oním mladíkem, který nastoupil po králi. 16Stanul v čele nespočetných zástupů, těm, kdo přišli potom, se ale nelíbil. Ano, i to je marnost a honba za větrem.
Nespěchej mluvit
17Dej pozor na své kroky, když jdeš do Božího domu. Přicházej raději naslouchat než přinášet oběť hlupáků – ti ani nevědí, jak špatně jednají!

Právě zvoleno:

Kazatel 4: B21

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas