Pláč 3
3
Nářek souženého
1Já jsem muž, který zažil#h.: viděl; n.: poznal; srv. Jr 5,12 soužení skrze hůl#Př 22,8; [poukaz na Asýrii – Iz 10,5; 14,29]; [zbraň proti nepříteli (Ex 21,20) či nástroj pro káznění dětí (Př 10,13p); obrazně nástroj kázně jednotlivce (Jb 9,34; 21,9; Ž 23,4) či národa (Iz 10,5; Pl 3,1)] jeho hněvu. 2Hnal#n.: + do zajetí; [slso používáno pro odvedení lidí do zajetí (1S 30,2; Iz 20,4) či zahnání dobytka jako kořisti (1S 3,5; Jb 24,3)] mě a přivedl do temnoty, ne do světla. 3Jen proti mně obrací znovu a znovu svou ruku, celý den.#n : stále
4Nechal chřadnout mé tělo a mou kůži, rozlámal mé kosti. 5Oblehl#h.: Postavil proti mně; (sloveso postavit ve vazbě s předložkou proti je spojováno s popisem dobývání města, postavením valu proti němu – Jr 52,4; Ez 4,2; Kaz 9,14) mě a obklopil#Jb 19,6; (v dosl. významu obklíčil; srv. 2Kr 6,14) jedem#v. 19; Jr 8,14; n : hořkostí (v. 15!) a těžkostmi. 6Způsobil, že bydlím v temnotách#(pl. možno chápat jako pl. intenzity :–) n.: nejhlubší temnotě; (poeticky pro :–) n : hrobě jako dávno zemřelí.
7Zazdil mě, abych nemohl vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem.#h.: učinil těžkým můj b. řetěz; Jr 52,11; Sd 16,21 8I když volám a křičím o pomoc, zadržuje#n.: zavřel svoje ucho před; srv. Jr 7,16; Jb 30,20 mou modlitbou. 9Moje cesty zazdil tesanými kameny, zkazil#n.: pokřivil; Jr 3,21v moje stezky.
10Je pro mě jako číhající medvěd, jako lev ve skrýši. 11Odvlekl mě z cesty#h.: mé cesty a roztrhal mě na kusy, učinil mě opuštěným. 12Napjal svůj luk a učinil mě terčem pro šíp.
13Střelil do mého nitra#h.: ledvin; Jr 12,2; Jb 16,13 šípy ze svého toulce. 14Stal jsem se posměchem všemu svému lidu,#mnoho střv. h. rkpp čte ‘amím (namísto TM: ‘amí) + Pš: (všem) národům po celý den jejich posměšnou písničkou. 15Nasytil mě hořkostí,#n: hořkými bylinami; Jb 9,18v napojil mě pelyňkem.
16Moje zuby rozdrtil štěrkem, přimáčkl mě do popela. 17Má duše byla zbavena pokoje,#h.: odvrhla pokoj; [dle paralelismu a h. myšlení nejde asi o “vnitřní pokoj”, ale o spokojenost – to, že se někomu dobře daří (srv. Dt 29,18!; 2Kr 4,26; Est 2,11)] zapomněl jsem, co je dobré.#n.: blahobyt / mít se dobře; 1Kr 10,7 18Takže jsem řekl: Je pryč#h.: zahynula moje síla#1Pa 29,11p; srv. označení Hospodina tímto výrazem – 1S 15,29 i mé očekávání na pomoc od Hospodina.#n.: má naděje v Hospodinu; ::v. 21.24; Mi 7,7; 2Kr 6,33v; Ez 37,11v
19Pamatuj na mé soužení a mé bezdomovství, na pelyněk a jed. 20Má duše na to stále pamatuje a klesá ve mně. 21To si připomínám v mysli,#h.: budu vracet do svého srdce; Dt 4,39 proto mám naději.
22Je to Hospodinovo milosrdenství,#n.: H. milosrdné činy; Ž 89,2.50; 107,43; 106,7; Iz 63,7; Oz 2,21 že jsme nezahynuli,#LXX; Pš; Tg: Hospodinovo milosrdenství nepřestalo / neskončilo; (to odpovídá paralelismu – nepominulo) neboť nepominulo jeho slitování. 23Je nová každé ráno, tvá věrnost je velká. 24Mým podílem#Ž 119,57; 16,5; 73,26; 142,5; [Hospodin sám byl dědičným podílem kněží a lévijců (Nu 18,20; Dt 10,9)] je Hospodin, říká má duše, proto v něm mám naději.
25Hospodin je dobrý k tomu, kdo na něho očekává, k člověku, jenž ho hledá. 26Je dobré, aby člověk měl naději a mlčky#n : trpělivě; Ž 37,7; 62,2 čekal na Hospodinovu záchranu. 27Pro muže je dobré, když nosí jho ve svém mládí.
28Ať sedí o samotě a mlčí, když to na něj vloží. 29Ať položí svá ústa do prachu, snad je ještě naděje. 30Ať nastaví tvář tomu, kdo ho bije, ať se nasytí potupou.
31Neboť Panovník neodvrhne navěky; 32neboť jestliže sklíčil, slituje se podle svého hojného milosrdenství. 33Neboť ne z vlastního rozmaru#h.: ze svého srdce; srv. Nu 16,28; ::24,13; 1Kr 12,33; Ez 13,2 pokořuje či skličuje syny člověka.
34Srazit pod nohy všechny vězně země, 35převracet právo muže před tváří Nejvyššího, 36podvádět člověka při jeho sporu, to Panovník nechce vidět!#n.: což to P. nevidí; n : to P. neschvaluje
37Je někdo, kdo#h.: Kdo je ten, jenž řekl a stalo se, když to Panovník nepřikázal? 38Cožpak zlé věci i dobro nevychází z úst Nejvyššího? 39Co si má co stěžovat živý člověk#h.: , + muž na trest za svoje hříchy?#K: sg.; Dt 24,15; Jr 30,15
40Prozkoumejme svoje cesty, vyzpytujme je, a navraťme se k Hospodinu. 41Pozvedněme svoje srdce#srv. Jl 2,13 i ruce#h.: do dlaní; Ž 28,2; 141,2; 63,5 k Bohu v nebesích. 42Bouřili jsme se a byli vzpurní a ty jsi neodpustil.
43Zahalil ses hněvem a stíhal jsi nás, zabíjel jsi a neměl jsi soucit. 44Zahalil ses oblakem, aby nepronikla žádná modlitba. 45Učinil jsi nás smetím a odpadem#n.: nepoužitelným odpadem; 1K 4,13 mezi národy.
46Všichni naši nepřátelé si na nás otvírali ústa. 47Přišel na nás strach a propast, zpustošení a zkáza. 48Z mých očí plynou proudy vody nad zkázou dcery mého lidu.
49Moje oči vylévají slzy,#h.: teče; n : slzí nedají se zastavit, bez odpočinku,#n.: bezpřestání; 2,18 50dokud Hospodin nepohledí a nepodívá se z nebes. 51Moje oči#n : To, co vidím; srv. 1S 30,3n; L 19,41n působí mé duši bolest pro všechny dcery mého města.#n : úděl všech žen v Jeruzalémě
52Moji nepřátelé mě bezdůvodně lovili#h.: lovením lovili; Mi 7,2 jako ptáka. 53Snažili se ukončit můj život v cisterně a hodili na mě kamení. 54Na mou hlavu natekla voda. Řekl jsem: Jsem ztracen.#h.: vyťat; Iz 53,8; n : Je se mnou konec; [h. idiom pro hrozbu smrti (Ez 37,11; Ž 88,6)]
55Ze dna cisterny jsem vzýval#h.: volal; 2Kr 5,11; Iz 12,4; Jl 3,5 tvé jméno, Hospodine. 56Uslyšel jsi můj hlas: Nezavírej své ucho před mojí prosbou o úlevu, před mým voláním o pomoc. 57Přiblížil ses v den, kdy jsem tě volal. Řekl jsi: Neboj se!
58Vedl jsi, Panovníku, spory mé duše, vykoupil jsi můj život. 59Viděl jsi, Hospodine, mně způsobenou křivdu.#h.: můj útlak; n.: jak mi křivdí Zjednej mi právo!#h.: Suď mé právo; Ž 26,1; 2S 18,31; 1Kr 8,32 60Viděl jsi všechnu jejich pomstu, všechny jejich plány proti mně.
61Slyšel jsi jejich hanění, Hospodine, všechny jejich plány proti mně. 62Slova#h.: rty; srv. Př 14,7; Ž 59,8 mých protivníků a jejich mumlání#n.: přemítání; srv. slso Př 24,2; ::Joz 1,8 proti mně po celý den. 63Pohleď, ať sedí nebo stojí,#h.: jejich sezení a jejich vstávání; tj. ať dělají cokoliv / při jakékoliv činnosti; (Ž 139,2; Dt 6,7) jsem jejich posměšnou písničkou.
64Odplať jim, Hospodine, za to, co vykonali, za skutky jejich rukou. 65Dej jim zatvrzelé srdce, ať na ně dopadne tvoje kletba. 66Stíhej je s hněvem a vyhlaď je zpod nebes, Hospodine.
Právě zvoleno:
Pláč 3: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.