Job 13:1-16
Job 13:1-16 Bible 21 (B21)
To vše už jsem viděl očima, slyšel ušima a rozpoznal. Co víte vy, to také vím a nejsem v ničem za vámi. Teď chci se Všemohoucím promluvit, s Bohem chci projednat svou při. Vy mě jen špiníte samou lží, všichni jste šarlatáni, a ne lékaři. Kdybyste aspoň konečně umlkli, vzbudili byste dojem moudrosti! Moji námitku teď tedy poslyšte, věnujte pozornost mým stížnostem. To kvůli Bohu mluvíte tak podle? To kvůli němu řečníte falešně? Chcete snad nadržovat jemu? Chcete snad dělat obhájce Bohu? Dopadnete dobře, až vás prozkoumá? Oklamete ho, jako klamete člověka? Budete-li někomu tajně nadržovat, copak vás tvrdě neztrestá? Jeho vznešenosti nebojíte se, nepadá na vás jeho děs? Ta vaše moudra jsou slepená z popela, vaše odpovědi jsou hlína splácaná! Mlčte, teď promluvit chci já, pak ať se stane, co má se stát. Proč kůži na trh nosit chci a vlastní život nasadit? I kdyby mě zabil, i kdybych neměl naději, své cesty chci před ním obhájit. Jedině tak bych se mohl zachránit – vždyť před něj nepřijde žádný bezbožník!
Job 13:1-16 Bible Kralická 1613 (BKR)
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu. Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy. Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu. Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy. Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost. Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte. Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest? Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati? Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete? V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti. Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás? Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše. Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli. Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou? By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím. Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Job 13:1-16 Český studijní překlad (CSP)
Inu, mé oko vše vidělo, mé ucho slyšelo a porozumělo tomu. Ve srovnání s vaším poznáním jsem také já obeznámen; nejsem zpozdilejší než vy. Já však promluvím se Všemohoucím a budu chtít od Boha rozsoudit. Vy šíříte klam, ano všichni jste lékaři k ničemu. Kéž se stane, že nadobro zmlknete, to ať je vaší moudrostí. Slyšte přece mou stížnost, věnujte pozornost námitkám mých rtů. Cožpak budete kvůli Bohu prohlašovat zvrácenost, budete kvůli němu prohlašovat záludnost? Budete mu snad nadržovat, pokud za Boha povedete při? Bude to snad dobré, až vás prověří, jestliže ho chcete podvádět, jako se podvádí člověk? Přísně vás pokárá, pokud budete tajně nadržovat. Což vás neohromí jeho vznešenost a nepadne na vás strach z něj? Vaše vzpomínky jsou pořekadla z popela, vaše obranné valy jsou jako valy z hlíny. Mlčte a nechte mě být, ať mohu promluvit já, ať na mě přijde cokoliv. Proč mám nést své maso ve svých zubech a svůj život brát do svých rukou? Jestli mě skolí, budu v něho skládat naději; pouze nechám rozsoudit v jeho přítomnosti své cesty. I to je mi ke spáse, neboť bezbožný před jeho tvář nepřijde.