Důvěra v Boha uprostřed souženíUkázka

Hloubka utrpení

SOAP: Pláč 4:17

Včerejší čtení z třetí kapitoly knihy Pláč přineslo alespoň nějakou úlevu a naději. Ve čtvrté kapitole se však dostáváme zpět do tvrdé reality obrovského a nelidského utrpení. Babyloňané dobyli Jeruzalém, pronásledovali jeho obyvatele a zajatce odváděli pryč. V Judsku zničili ještě další města a celý region zanechali v naprosté devastaci. Lidé, kteří zde zůstali, živořili v nelidských podmínkách a úpadku. Autor knihy nepřestává naříkat nad situací, která ho obklopuje a my se spolu s ním učíme o nářku a o tom, jak naříkat.

Judsko „marně čekalo pomoc“ od egyptského národa. Ten se ale stáhl a nechal Judu trpět pod babylonskou invazí.

Jak často hledáme marně pomoc na nesprávných místech my? Unavíme se, začneme pochybovat, a nakonec si uvědomíme, že žádná z věcí, do kterých jsme vkládaly naději, nás nemůže zachránit. Možná jsme také měly přátele a rádce, jako byl prorok Jeremiáš, kteří nám říkali, abychom se obrátily k Pánu a hledaly pomoc u něj. My jsme ale odmítaly. Přišlo nám to příliš malicherné a bezvýznamné, abychom o tom mluvily s Hospodinem. Nebo jsme možná nevěděly, jak k němu se vším, co máme na srdci, přistupovat.

Takový postoj u sebe můžeme pozorovat, když dojde na nářek. Nerozumíme tomu, co se děje, nevidíme žádnou naději a máme pocit, že Bůh mlčí. Chceme křičet a ptát se „Proč?! Jak dlouho ještě, Pane?!“, ale nejsme si jisté, zda jsou takové projevy při komunikaci se Stvořitelem nebe a země vhodné.

Nářek a jeho praktikování pomáhá obtěžkanému utrápenému srdci přistupovat k Božímu trůnu milosti. Věřícím nejen usnadňuje, ale i je povzbuzuje, aby k Hospodinu přicházeli a sdíleli s ním všechno, co je trápí. On je náš nebeský Otec, který své děti hluboce miluje.

Přiznáváme, že hledáme pomoc na špatných místech a vyznáváme tento hřích. Pamatujeme na to, kdo je Bůh a vzýváme Jeho svatost bez ohledu na naše životní okolnosti. Bůh je pravda a stejně tak je pravda to, co říká. Utrpení kolem nás může být zdrcující, ale správnou reakcí na něj je naše víra v Boha, který má vše pod kontrolou. Můžeme ho chválit za to, že nám v takových chvílích dal způsob, jak se vyjadřovat – nářek a jeho praktikování.