Důvěra v Boha uprostřed souženíUkázka

Obnov naše dny, Hospodine!

SOAP: Pláč 5:21

Jak se naše čtení knihy Pláč chýlí ke konci, nacházíme uprostřed všeho toho nepopsatelného utrpení a bolesti jednoduchou, ale hlubokou modlitbu pokání. Autor této knihy věří, že Bůh se neodvrací od kajícného srdce a je soucitný, nesmírně laskavý a věrný (Exodus 34:6). Prosí Boha, aby dovolil lidu Judy vrátit se k němu – k Hospodinu, aby tak mohly být jejich životy zachráněny a obnoveny. Jeremiáš ví, že mimo Boha není ani život ani naděje.

Celá kniha Pláč je záznamem o lidu, který sklízel, co zasel. Je to dobře známý biblický princip, který vyučoval také Pavel v knize Galatským:“Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život“ (6:8).

Jak se učíme více a více o praktikování nářku v našem každodenním životě, kéž nikdy nezapomínáme na to, kdo je zdrojem veškerého života, radosti, obnovy a víry. Je to náš Pán, náš nebeský Otec, svatý a spravedlivý Stvořitel, který nás miluje nadevše, který nadevše nenávidí hřích a který je nade vším svatý. Kéž může prosba o navrácení a obnovu v Pláči 5:21 být pravidelnou modlitbou těch z nás, které chtějí Boha milovat nesmírně. Prosme ho, aby nám každý den umožnil kráčet po Jeho boku, abychom se od něj nikdy neodvrátily a nezapomněly na něj.

S výjimkou třetí kapitoly je kniha Pláč při studiu Bible často přeskakovaná. Může to být proto, že v nás vyvolává rozpory a nutí nás pochybovat o Bohu, Jeho záměrech a Jeho povaze. Takové otázky však k němu Boží děti přibližují. Životodárné odpovědi na to, kdo je Bůh, kterého známe a kterému sloužíme, nacházíme právě v hlubokém, pravdivém a duši zkoumajícím procesu. V odpovědích na tyto otázky, které můžou být po dobu našeho pobytu tady na zemi naplněny pouze vírou, nacházíme také hluboký pokoj.

Kniha Pláč je kniha poetická a většina jejího obsahu je psána formou akrostichu – od A do Z (pozn.: každá sloka prvních čtyř písní začíná jedním písmenem hebrejské abecedy). To znamená, že má být čtena v kuse, bez zastávek uprostřed. Poskytuje nám tak dokonalý obraz o praktikování nářku. Máme za úkol pokračovat krok za krokem v celém procesu a nezastavovat se v polovině. Nejprve volejme k Bohu se vším, co nás tíží, a vyznávejme mu své hříchy, ale pak mu také důvěřujme a chvalme ho.