Marike 1

1
Zãn Batiisi bòo lɛ á ɛ́ buie
Mat 3.1-12; Lik 3.1-18; Zãn 1.19-28
1Lɛ iè Dɔfĩn Zuú Yiezu Kirisa Bentĩnu fìi ɓánlén.
2Hɔ̀ ɛ́ wɔ́ kɛ̀a bòo lɛ ɛ́ Dɔfĩn bɔ̀háanírɔ Ezayi dàa wɛ̃́ hɔ́ nɛ hɔpe Dɔfĩn ɛ́ bie ɛ́ nɛ làa:
«Húi, nin tɔn niǹ tɔnkɛrɔ à dí kɔ́ híɛhɔ́
Ɛ̀ ɓen wookɛ kɔ wṹn ɛ̀ lɛ́ kɔ ǹ.
3 Ɓàasɔ iè ɔ̀lɛ tɛmu ɛ́ tɛ̀ lè ńɲiherà hũn ɛ́ nɛ làa:
Mì wóokɛ a Ɲunsɔ wṹn,
Mì niíníkɛ piè wṹ-cíini.»
4Á Zãn#1.4 Àpe Zãn lɛ wóò líinikɛ ɓɛ nìnbirìe hɔ̀ ɲumu hũn ɛ́ ɓɛ́ wóò ve nɛ Zãn Batiisi iè hɔ̀ lɛ á wóò líiníkɛ ɓɛ nìnbirìe hɔ̀ ɲumu hũn. lɛ wóò líiníkɛ ɓɛ nìnbirìe hɔ̀ ɲumù hũn, ɛ́ síɛ hĩ́nà lè ńɲiherà hũn ɛ́ ɓɛ̀ nìnbirìe ɛ̀ líiníkɛ hɔ ɲumu hũn kɛ́ á ɛ́ bie lɛ́ ɓà ǹ ɛ́ nɛ làa: «Mì zɛ̀ní mí tĩɛ̀ ɛ̀ mì fùansí hɔ́ bɔ̀koohɛ̃ wénlɔ́ ǹ, ɛ̀ mì lɛ́ míte nɛ ɓɛ líiníkɛ hɔ ɲumu hũn, ɛ́ Dɔfĩn ɛ́ dé sɛ́wɛ́rí ɛ́ lɛ́ miɛ ǹ.» 5Ɛ́ lé Zerizalɛɛmu lóo àá hɔ́ Zudee pɛ̃̀hɛ̃ nìɛ ɓɛ́kùi ɛ́ ɓen àá piè viì, ɛ́ ɓɛ́ bɔ̀koohɛ̃ bòo ɛ̀ bie ɓɛ nìzã̀amáa yìe hũn, á Zãn ɛ́ líiníkɛa ɓɛ̀ lè vṹn lɛ ɛ́ ɓɛ́ wóò nɛ Zurudɛ̃n hũn. 6Àpe Zãn Batiisi pɔnkɔ̀rɔ́ lɛ á hàarí zɔn ɛ́ hàarí wɔ́ àá ńɲúkṹmì dũuni, ɛ̀ piè khìrí lɛ á hàarí can mí kuò hũn ɛ́ hàarí iè sɛ̃́hṹ khìrí, ɛ̀ piè díe ɛ́ hàarí iè ńhɛ̃mɛ̀ àá kũuhɛ̃ tɔ̀rɔ́. 7À hàarí ɛ́ bie ɛ̀ lɛ́ ɓɛ́ nìzã̀amáa ǹ nɛ làa: «Àdɔ̀ vaá-ɓen niǹ máahṹ; ɓàasɔ ɛ́ pànkɛ́ wi pɔ mi, hɛ̀rí piè naahĩ́ huunìɛ ɛ́ ń mìniɛ ɛ̀ ǹ síɛ lúnlúsí ɛ̀ fuen. 8Ǹpe iè hɔ̀ ɲumu ɛ́ nín mì líiníkɛ hũn, àpe ɛ́ ɓén tíiní miɛ àá lé Mɛkɛ̃n-Sãanu
Yiezu ńlíiníɲumu àá piè hàanírɔ́ bòo
Mat 3.13–4.11; Lik 3.21-22; 4.1-13
9Ɛ́ pehɔ̀ yìi hũn, ɛ́ Yiezu ɛ́ van lɔ́ Kalile lóo dɔ̀ lɛ ɛ́ ɓɛ́ wóò ve nɛ Nazarɛɛte ɛ́ ɓɛrɛ ɔ̀ Zãn Batiisi viì. Ápe Zãn Batiisi ɛ́ líiniɛ ɔ̀ hɔ̀ Zurudɛ̃n ɲumu hũn. 10Ɛ́ bòo lɛ ɛ́ Yiezu ɛ́ zɔn ɛ́ lé hɔ́ ɲumu hũn, á mɔn hɔ̀ hóohũn kɛ́ hɔ́ yòó hɛ́rɛ, ɛ̀ lè Mɛkɛ̃n-Sãanu ɛ́ yòó lɔ́ ɛ́ ɓen síɛ piè lɔ̀n kɛ̀a ńmɛ̀ɓóohṹ bòo sí. 11Ɛ́ hɔ́ tɛmu dɔ̀ ɛ́ yòó tɛ̀ hɔ̀ hóohũn ɛ́ nɛ làa: «Kɔ́ iè niǹ Zuú lɛ ɛ́ ń wɛ àá niǹ tĩì míkùi, ń wɛ niǹte cɛ̃̀un kɔ̀ bòo hũn.» 12Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n ɛ́ lé Mɛkɛ̃n-Sãanu ɛ́ khie fɔ́ Yiezu ɛ́ dàa van lè ńɲiherà hũn. 13Á van wɔ́ wihĩ́ dɛ̀wɛ́ (40) lè viì sɔ hũn, ɛ́ Situanɛ ɛ́ ɓɛrɛ hàaniɛ ɔ̀. Àpe àá ɓɛ́ mɛ-bìe ɛ́ temu hàarí wi ɓánlɔ̀n ɛ̀ ɓɛ̀ mɛlɛkɛɓɛ ɛ́ te piè bòo hàarí ɛ́ húi.
Yiezu hán kɛ̀ránzɛ̀ɓɛ̀ nìɛ ɓɛ̀ nɛ́ dɔ̀ venlɔ́
Mat 4.12-22; Lik 4.14-15; 5.1-11
14Pɛ̃̀hṹ lɛ ɛ́ ɓɛ́ ɓaa ɔ̀ Zãn Batiisi ɛ́ dɔ́ lé kɛ̀sí hũn vɔ́, ɛ́ pehɔ̀ máahṹ, ɛ́ Yiezu ɛ́ hĩ́nà khũ̀a van Kalile pɛ̃̀hɛ̃ hũn, ɛ́ van ɛ́ Dɔfĩn Bentĩnu ɛ̀ buie yán. 15Á wo ɛ́ bie ɛ́ nɛ làa: «Lè pɛ̃̀hṹ lɛ ɛ́ Dɔfĩn ɛ́ mii bìsí mí bɛ́záanú hũn ɛ́ wo ɓɛrɛ dɛ̃un, ɛ́ mí zɛ̀ní mí tĩɛ̀ ɛ̀ mì fùansí hɔ́ bɔ̀koohɛ̃ wénlɔ́n ǹ, ɛ̀ mì tɛ̀ lè Bentĩnu bòo.» 16Ɛ́ bòo lɛ ɛ́ Yiezu bɔ̀ hɔ̀ Kalile ɲun-bɛhɔ́ ɲunu ɛ́ khíi, á mɔn Simɔn àá ɓá zuú Andere lɛ ie ɓɛ̀ cipɛriè kɛ́ ɓɛ́ síɛ ɛ́ ɓɛ́ tàarí ɛ̀ tɛ́ dé hɔ́ ɲumu hũn. 17Ɛ́ Yiezu ɛ́ zɔn bie lɛ́ ɓà ǹ ɛ́ nɛ làa: «Mì ɓen bè niǹ máahṹ ɛ́ nín wé miɛ àá nìnbí-cɛ̀riè kɛ̀a bòo lɛ ɛ́ mí dàa wóò pɛ ɓɛ ciè bòo sí.» 18Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n, ɛ́ ɓɛ́ fùɛrɛ̀sí ɓɛ́ tàaríe ǹ ɛ̀ ɓɛ̀ khie bɔ̀ piè máahṹ. 19Á mii khíi khɛ̃̀ún vɛ fĩ́i, á mɔn ɔ̀ Zebede nìɛ Zaake àá ɓá zuú Zãn kɛ́ ɓɛ́ wi ɓɛ́ ɲumu wiè hũn ɛ́ ɓɛ́ tàaríè ɛ̀ wóokɛ. 20Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n á vɔn ɓɛ̀. Ɛ́ ɓɛ́ wo fùɛrɛ̀sí ɓá yàá Zebede ǹ àá mí tɔntɛ́riè lè wie hũn ɛ̀ ɓɛ̀ khie bɔ̀ piè máahṹ.
Nùú dɔ̀ lɛ ɛ́ ńɲíkĩ́-kùanù dɔ̀ ɛ́ wi nin bòo
Lik 4.31-37
21Ɛ́ Yiezu àá mí kɛ̀ránzɛ̀ɓɛ̀ ɛ́ hĩ́nà van Kapɛrɛnayiimu lóo. Ɛ́ ɓɛ́ Zuifuɓɛ ńvũùnín sí zɔǹ, ɛ́ Yiezu ɛ́ van zɔn peɓɛ̀ ńkóoɓánlɔ̀n zũnù ɛ́ zɔn ɓɛ̀ nìnbirìe kɛ̀rán àá Dɔfĩn bienù. 22Ɛ́ ɓɛ́ nìnbirìe lɛ ɛ́ piè kɛ̀ránlɔ́ ɛ̀ ɲí ɛ́ hɔ́ hɛ̀ yòokɛa lɔ̀n cɛ̃̀un, iè hɔ̀ lɛ á yá ɓɛ̀ kɛ̀rán kɛ̀a peɓɛ̀ làndɛ́ kɛ̀ránliè, kɛ́ á den ɛ́ ɓɛ̀ kɛ̀rán kɛ̀a ie nìnbírɔ lɛ ɛ́ hɔ́ pànkɛ́ ɛ́ hɛ̀ ɲɛ̀. 23Ɛ́ pehɔ̀ yìi hũn, ɛ̀ nìnbírɔ dɔ̀ lɛ ɛ́ ńɲíkĩ́rɔ ɛ́ wi nin, ɛ́ wi peɓɛ̀ ńkóoɓánlɔ̀n zũnù sɔ hũn, á hĩ́nà wũamɛa ɛ́ nɛ làa: 24«Nazarɛɛte Yiezu, hɔ ńɓùo ɛ́ kɔ ɛ́ cɛ̀ àá kie? Kɔ́ wìe ɓɛrɛ ɛ́ kɔ́ ɓen wua kie yée? Ń dũ kɔ. Kɔ́ iè Dɔfĩn nùún lɛ ɛ́ Hɔ́ tɔrɛ.» 25Ɛ́ Yiezu ɛ́ zɔn tĩ́nɛ àpe ńɲíkĩ́rɔ ɲún hũn ɛ́ nɛ làa: «Hĩì ɛ̀ kɔ̀ lí-e pe nùún sɔ lɛ ǹ.» 26Á ńɲíkĩ́rɔ ɛ́ zɛ̀kɛ̀niɛ ɔ̀pe nùún sɔ ɓɛ̀ɓɛ̀ à wũamɛa à zɔn lɔ́-à ǹ. 27Ɛ́ ɓɛ́ nìzã̀amáa ɓɛ́kùi ɛ́ hɛ̀ bɔ̀dũmunù yòó vṹnun ɛ́ khie ɛ́ dìekɛ ɓán ɛ́ nɛ làa: «Hɔ̀pe lɛ iè hɔ̀ hɔ́sɔ? Hɔ̀ iè kɛ̀ránlɔ́ bɔ̀fĩɛ̀ lɛ pankɛ́ wi. Hɛ̀rí ɓɛ̀ ńɲíkĩ́nìɛ ápe nùún sɔ lɛ ɛ́ wóò bie hɔ bòo ɛ́ lɛ́ nin àá pànkɛ́, ɛ̀ ɓɛ̀ wé hɔ́.» 28Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n, ɛ́ Yiezu yèrè ɛ́ wo hṹn khie ɛ́ lé hɔ́pe pɛ̃̀hɛ̃ sɔ míkùi hũn.
Piɛre ɓà he-hṹnu àá dɔriè bìkuì wiɛnírɔ́
Mat 8.14-17; Lik 4.38-41
29Ɛ́ ɓɛ́ zɔn lɔ́ ɓɛ́ Zuifuɓɛ ńkóobánlɔ̀n zũnù hũn. Ɛ́ Zaake àá Zãn ɛ́ khie bɔ̀ɓán àá Yiezu ɛ́ dàa van Simɔn àá Andere ɓà yíe. 30Ɛ́ ɓɛ́ van yú Simɔn ɓà he-hũnu kɛ́ á dũmua ɛ́ tɛkɛà bɔn. Ɛ́ mí làa hũn, ɛ́ ɓɛ́ khie bie hɔ̀ ɛ́ lɛ́ Yiezu ǹ. 31Ɛ́ Yiezu ɛ́ van lúwiniɛ ɔ̀ ǹ, à síɛ zɛ̃nkɛa piè núnú ǹ, à hóoniɛ ɔ̀ yòoniɛ; ɛ́ piè tɛkɛ-benlè ɛ́ yòó lɔ́ pie lɔ̀n, á hĩ́nà khie perɛ ɓà ǹ. 32Ɛ́ bòo lɛ ɛ́ hɔ́ zĩihṹ ɛ́ van dɛ̃un, lɛ ɛ́ lé wurù ɛ́ lú vɔ́, ɛ́ ɓɛ́ nìnbirìe ɛ́ wóò vɛ dàá ɓɛ́ dɔriè àá ɓɛ́ nìnbirìe lɛ ɛ́ ɓɛ́ ńɲíkĩ́nìɛ ɛ́ wi nin ɓɛ́kùi ɛ̀ dàá ɓen Yiezu viì. 33Ɛ́ ɓɛ́ lóo nìɛ ɓɛ́kùi ɛ́ ɓɛrɛ kírie dɛ̃̀ lè zĩínù ɲunù. 34Ɛ́ Yiezu wiɛniɛ dɔriè bìkuì lɛ hɔ duò àá mí ɲúuhɛ̃ ɲúuhɛ̃ ɛ́ wi nin, à lò ɲɛùn ńɲíkĩ́nìɛ bìkuì ɛ́ líeniɛ ɓɛ̀ nìnbirìe ǹ. À hṹn yáà fùansí ɓɛ́pe ńɲíkĩ́nìɛ ǹ nɛ ɓɛ bie, iè hɔ̀ lɛ ɛ́ ɓɛ́pe ɛ́ den dũ-a.
Yiezu ɛ́ lè Bentĩnu ɛ̀ buie hɔ Kalile pɛ̃̀hɛ̃ hũn
Lik 4.42-44
35Ɛ́ bòolɛ ɛ́ hɔ́ sí ɛ́ van ɛ́ tĩi, kɛ́ hɔ́ síbínú lò pɛ́wi wi, ɛ́ Yiezu hĩ́nà van lɔ́ lé viì lɛ ɛ́ nìnbírɔ mí hũn ɛ́ van lɔ́ Dɔfĩn ɛ̀ hɛ̃nnin. 36Ɛ́ Simɔn àá ɓá ńkɔhĩ́ ɛ́ hĩ́nà van lɔ́ ɛ́ ɔ̀ cɛ̀. 37Ɛ́ bòo lɛ ɛ́ ɓɛ́ van mɔn ɔ̀, ɛ́ ɓɛ́ zɔn bie lɛ́ à ǹ ɛ́ nɛ làa: «Ɓɛ̀ nìnbirìe ɓɛ́kùi ɛ́ kɔ̀ cɛ̀.» 38Ɛ́ Yiezu ɛ́ zɔn kɔ̃́niɛ ɓɛ̀ ɛ́ nɛ làa: «Mì ke vɛ àá vi-ɓuɛ̀ hɔ̀ lóoniɛ̀ lɛ ɛ́ vɛ́ khie wi hũn, ɛ̀ ǹ ɓiɛ̀ yí lé Dɔfĩn bienù ɛ̀ vɛ buie yán iè hɔ̀ lɛ ɛ́ sí iè hɔ̀pe bòo hũn ɛ́ ń dàá ɓɛrɛ.» 39À khie bɔ̀ hɔ̀ Kalile pɛ̃̀hɛ̃ míkùi ǹ, ɛ́ Dɔfĩn bienù ɛ̀ buie ɓɛ Zuifuɓɛ ńkóobánlɔ̀n zĩhĩ́ɛ hũn, kɛ́ á ɓɛ̀ ńɲíkĩ́nìɛ ɛ̀ ɲɛ́ líení ɓɛ́ nìnbirìe ǹ.
Ɓèré dɔ̀ wiɛnírɔ́ bòo
Mat 8.1-4; Lik 5.12-16
40Ɛ́ ɓèré dɔ̀ ɛ́ van ɓɛrɛ ɛ́ ɓen lúsí mí nunkɛ́yìe lɔ̀n Yiezu híɛhɔ́ à ɛ́ ɔ̀ ɓɔ́nɓɔ́ninin ɛ́ nɛ làa: «Kɛ́ kɔ́ tɛ̀, ɛ́ kɔ́ dɛ̀ ɛ́ lɛ́ ɛ́ nín wɛ, ɛ́ wé nìnbírɔ lɛ ɛ́ ce.» 41Ɛ́ piè miinɛ yòó ɓaa Yiezu, á líeniɛ mí núnú ɛ́ lɔ́ han ɔ̀ ǹ à zɔn bie lɛ́ à ǹ ɛ́ nɛ làa: «Ń wɛ hɔ, ɛ́ kɔ́ wo wɛ!» 42Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n, ɛ́ piè ɓèrému ɛ́ yòó lɔ́ piè lɔ̀n, á wo wɔ́ nìnbírɔ lɛ ɛ́ ce. 43Ɛ́ pehɔ̀ lɔ̀n, ɛ́ Yiezu khũàniɛ ɔ̀ ǹ, à bie lɛ́ à ǹ sãaniɛ ɛ́ nɛ làa: 44«Bí lɛ nɛ nìnbírɔ dɔ̀ ɛ́ ɲí hɔ́, kɛ́ kɔ́ vɛ zɛ̃́ní kɔ́te à Dɔfĩn khɛ̃́ndàarɔ ǹ, ɛ̀ kɔ̀ lɛ́ hɔ́ bòo lɛ á Moyiize làndɛ́ nɛ kɔ́ fɔ́ɓán ɛ̀ kɔ̀ lén kɔ́ wanlɔ́ bòo hũn, ɛ̀ dàá zɛ̃́ní lɛ́ ɓɛ́ nìnbirìe ɓɛ́kùi ǹ kɛ́ kɔ́ wan.» 45Á nùún sɔ ɛ́ wo khie cɔ́. Kɛ́ á den van ɛ́ hɔ̀ bòo lɛ wɔ́-à ǹ ɛ̀ buie viì míkùi. Ɛ́ pehɔ̀ bòo hũn, ɛ́ Yiezu wo yí bĩniɛ dɛ̀ lóo dɔ̀ ɛ́ yá vɛ zɔ ɛ̀ nìnbirìe mi wɛ̀. Á wo hṹn wóò vɛ lé kań àá lɔ́kɔ́rɛ́, ɛ̀ ɓɛ̀ nìnbirìe ɛ̀ vɛ lé hɔ́ vuò míkùi hũn, ɛ̀ ɓen tɛ̀rɛ́ á yán.

اکنون انتخاب شده:

Marike 1: bwj

های‌لایت

به اشتراک گذاشتن

مقایسه

کپی

None

می خواهید نکات برجسته خود را در همه دستگاه های خود ذخیره کنید؟ برای ورودثبت نام کنید یا اگر ثبت نام کرده اید وارد شوید