Genesis 1
1
Počátek
1Na počátku#Př 8,22–24; Ž 93,2; 102,25–27v; Iz 40,21; Mk 13,19; J 1,1–3; He 1,10–12; 1J 1,1; [Jde o počátek vesmíru a člověka; nikoli Boha, který přebývá ve věčnosti (Iz 66,1n – tj. mimo prostor a čas.] stvořil#v. 21.27; Iz 42,5; 45,12.18; Ž 90,2v; Sk 17,24v; Ř 1,20; He 11,3v; Zj 4,11; 10,6; [h. slso bārā’ se používá pouze o Bohu a popisuje stvoření něčeho nového a dokonalého. Buď se jedná o stvoření z ničeho jako při prvotním stvoření (He 11,3v), anebo o obnovu nebo přetvoření pro nový účel či nové uspořádání (srv. Ž 51,10; Iz 65,17)] Bůh#[h. výraz ’Elōhîm je plurál od ’Elôah velmi častý ve spojení se sg. slovesa; v takovém případě označuje jediného pravého Boha a plurál pak vyjadřuje Boží majestát a svrchovanost. Naproti tomu ve spojení se slovesem v pl. (např. Sd 2,3) a také v případech zřejmých z kontextu (Dt 4,28; 6,14) se jedná o bohy – pohanská božstva] nebesa a zemi. 2Země#n.: Země pak …; h.: A země … byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. 3I řekl Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo. 4Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil#[klíčový výraz kapitoly (srv. v. 6.7.14.18) a vůbec celého Zákona (Ex 26,33; Lv 10,10; 20,24; Nu 8,14; Dt 4,41; 10,8; srv. 1Kr 8,53; Neh 9,2; Ez 42,20); zde vidíme, že světlo existuje souběžně s tmou, ale vzájemně se vylučují (nemísí se); srv. J 1,5] Bůh světlo od tmy.#n.: temnoty; v. 2 5Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno,#[tak je v židovském pojetí chápán den – od večera přes ráno do soumraku] jeden#n.: První den.
6I řekl Bůh: Budiž klenba uprostřed vod a nechť odděluje vody od vod. 7Bůh tedy udělal klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou, od vod, které byly nad klenbou. A stalo se tak. 8Bůh nazval klenbu nebesy; a byl večer a bylo ráno, den druhý.
9I řekl Bůh: Ať se vody pod nebesy shromáždí na jedno místo a ukáže se souš. A stalo se tak. 10Bůh nazval souš zemí a nahromaděné vody nazval moři. Bůh viděl, že to bylo dobré. 11I řekl Bůh: Ať země dá vyrašit trávě, zeleni vysévající semeno, ovocnému stromoví nesoucímu na zemi ovoce podle svého druhu, ve kterém je jeho semeno. A stalo se tak. 12Země vydala trávu, zeleň vysévající semeno podle svého druhu a stromoví nesoucí ovoce, ve kterém je jeho semeno podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. 13A byl večer a bylo ráno, den třetí.
14I řekl Bůh: Ať jsou světla#n.: světelná tělesa na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, k určování časů, dnů a let. 15A ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi. A stalo se tak. 16Bůh udělal dvě veliká světla:#Ž 74,16; 136,7nn; Jr 31,35; [slova slunce a měsíc nejsou prav. záměrně použita, protože oba výrazy označovaly uctívaná pohanská božstva (srv. Dt 4,19); zde je naopak zdůrazněno (dále ještě třemi slovesy, popisujícími jejich funkci), že to jsou stvořené věci, nikoliv božstva] Větší světlo, aby vládlo ve dne,#n. (h.): pro vládu dne / noci; (n : aby svítilo ve …) a menší světlo, aby vládlo v noci,#n. (h.): pro vládu dne / noci; (n : aby svítilo ve …) a hvězdy.#Ž 8,4; Iz 40,26; Am 5,8; [pro jejich množství jsou v Písmu vícekrát použity k vyjádření velkého počtu – např. Gn 15,5; Dt 1,10; Na 3,16] 17Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi, 18a aby ovládala den a noc#n.: vládla ve dne a v noci a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré. 19A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
20I řekl Bůh: Ať se vody hemží živou havětí#h.: havětí duše živé a ať létavci#Tímto výrazem překládáme h. ‘ôp̱ , které zahrnuje vše, co létá, tedy jak ptactvo, tak hmyz. Na jiných místech h. výraz dle souvislosti překládáme většinou “pták” / “ptactvo” létají nad zemí pod#h.: na / proti tváři … nebeskou klenbou. 21Bůh stvořil veliké draky a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré. 22A Bůh je požehnal#v. 28; 2,3; 5,2; 12,2; [v h. je slso ḇrḵ vždy spojeno s předmětem v akuzativnim postavení; v češtině je obvyklejší používání dativu, proto používáme akuzativ pouze v případech, kdy lépe vystihuje míru nebo způsob, jak se k předmětu vztahuje] slovy: Ploďte a množte se#[tím není řečeno, že by zvířata byla myslící stvoření, která by měla poslechnout příkaz, ale vyjádřeno, že plodnost ve zvířecím světě je důsledkem Božího nařízení, a nikoliv výsledkem pohanského kultu plodnosti] a naplňte vody v mořích; a létavci ať se rozmnoží na zemi. 23A byl večer a bylo ráno, den pátý.
24I řekl Bůh: Ať země vydá formy života podle jeho druhu: Dobytek, plazy#sg.; h. slovo může zahrnovat i brouky (tj. vše, co se hýbe na zemi) a zemskou zvěř podle svého druhu. A stalo se tak. 25Bůh učinil zemskou zvěř podle jejího druhu, dobytek podle jeho druhu a každého zemského plaza podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
26I řekl Bůh: Učiňme#[Tato řeč v pl. je předmětem stálých dohadů a diskusí. Může být svědectvím o Trojici, může být projevem Božího uvažování o jeho úmyslech, může být oznamováním jeho úmyslů těm, kteří mají přístup do jeho přítomnosti; (srv. 3,22!; 11,7; Jb 1,6–12; 2,1–6; Iz 6,8; 1Kr 22,19–23; Jr 23,18; Za 3,1–7)] člověka#[na kolektivní význam “lidi / lidstvo” (zastoupené v násl. verši mužem a ženou) poukazuje následný pl. slovesa panovat; srv. 6,1.5] k#n.: na náš / v našem …; našemu obrazu,#9,6; 5,3; 1K 11,7; Ef 4,24; srv. Ko 3,10p; [tzn. aby pro stvoření představoval Boha] jako naši podobu,#n.: v naší podobě, podle našeho tvaru aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. 27Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu.#n.: mužského a ženského pohlaví. 5,2; Dt 4,16; Mt 19,4 28Bůh je požehnal a řekl jim:#h.: + Bůh Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe. 29A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm. 30Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrm každou zelenou rostlinu. A stalo se tak. 31Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.
اکنون انتخاب شده:
Genesis 1: CSP
هایلایت
به اشتراک گذاشتن
کپی
می خواهید نکات برجسته خود را در همه دستگاه های خود ذخیره کنید؟ برای ورودثبت نام کنید یا اگر ثبت نام کرده اید وارد شوید
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.