22
Iigehgo áda'azįįd binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
(Lk. 14:15-24)
1Nít'éé' Jesus kóníigo hane' bee ak'idi'dootį́įłii yee hach'į' hanáánáádzíí', 2Yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii díí bił ahąąh naa'nilgo baa nitsáhákees, éí aláahgo naat'áanii léi' biye' iiyehgo yá áda'íísįįd, 3áko iigehgo áda'azįįdjį' bida'asnii'ígíí hágo dabidi'doo'niił biniyé bá nidaal'a'í ayiis'a', nít'éé' áádę́ę́' doo dabíni' da. 4Áko kóníigo náá'áłdó' nidaal'a'í náánáła' anááyiis'a', Bida'asnii'ígíí ádabidohní, Jó'akon, shiye' bá áda'niidą́'ígíí k'ad hasht'eeshłaa, shibéégashii índa shibéégashii yáázh daneesk'ahígíí nidaaztseed, áádóó ałtso hahodidzaa; hágo, iigehgo áda'azįįdjį' dadohkááh. 5Nidi t'áadoo yaa nídaast'įįdí t'óó dah dahidiikai, ła' bidá'ák'ehgóó dah diiyá, ła' baa na'iiniihgóó dah diiyá, 6náánáła' éí naat'áanii bá nidaal'a'ígíí deisiłgo t'áá na'níle'dii nideistseed. 7Áko aláahgo naat'áanii báhóóchįįd, áádóó bisiláo ákǫ́ǫ́ yiyííł'aadgo nida'astseedígíí dayííghą́ą́', índa bikin haal'áhígíí yits'ą́ą́' deidííłid. 8Ákohgo bá nidaal'a'ígíí áyidííniid, Iigehgi ałtso hahodidzaa, nít'éé' bida'asnii'ígíí éí doo yą́ą́h danilį́į́góó áda'diilyaa. 9Éí bąą nihílááh, da'nítiingóó ch'íhóhkáahgo t'áá shódaozt'e'ígi iigehgo áda'azįįdjį' hágo dabidohní. 10Áko éí nidaal'a'í da'nítiingóó aheeskaigo, diné doo yá'ádaashóonii índa diné yá'ádaat'éehii t'áá shódaozt'e'ígi t'áá ałtso áádę́ę́' áłah ádayiilaa, áko nidahaaskaígíí iigeh góne' hadéébįįd.
11Nidi aláahgo naat'áanii hágo dabidoo'niidígíí yidínóoł'įįł biniyé yah ííyá, nít'éé' ákwii diné ła' iigehjį' éé' bee na'adáii doo yee hadít'éégóó yiyiiłtsą́, 12áko áháłní, Kwá'ásiní, ha'át'éego lá iigehjį' éé' bee na'adáii t'áágééd yah ííníyá? Áko t'áadoo yee haodziihí da. 13Ákohgo aláahgo naat'áanii bá nidaal'a'í áyidííniid, Bíla' índa bikee' be'ohtł'óogo, tł'óó'dóó nówehjį' chahałheełgóó ahołhan; áadi diné daachxa áádóó biwoo' ahídeidiłk'ash doo.#Mt. 8:12; 25:30; Lk. 13:28. 14Háálá lą'í bíká ádahodoo'niid, nidi t'áá díkwíí nídahaasdláá', dííniid.
Síízar bich'į' tax nahalyéhígíí bína'ídéékid
(Mk. 12:13-17; Lk. 20:20-26)
15Ákohgo Férisii danilíinii dah diikaigo, T'áá ha'át'éegoda hazaad bee hákadadi'yiilyił, daaníigo yaa nídaast'įįd. 16Áko kódaaníigo bíjí bídahooł'aahii índa Hérad yich'ijí danilínígíí hach'į' adeis'a', Na'nitiní, nihił béédahózingo t'áá aaníígóó hólne', áádóó t'áá aaníígóó Diyin God k'ehgo honít'i' bína'níłtin, índa t'áadoo diné ła' bééníldzidí da, háálá diné doo nił ał'ąą át' ée da. 17Éí bąą díí haash yit'éego baa nitsíníkeesgo bee nihił hólne'. Síízar bich'į' tax nahalyéegoósh bee haz'ą́, dooda daats'í? 18Nidi hwe'áká naat'á éí Jesus bił bééhózingo ádííniid, Nihí t'óó ádahodoł'íinii, ha'át'íishą' biniyé shíkada'iyołhil? 19Tax nahalyéii ła' nihá nísh'į́. Áko béeso denériyas wolyéhígíí ła' haa deiz'ą́. 20Nít'éé' ábijiní, Díishą' háí bitsiits'iin bik'i si'ą́, áádóó háísh bízhi' bikáá'? 21Nít'éé' ádahałní, Síízar lą́ą. Áko ábijiní, Éí lá bąą, Síízar bíhígíí Síízar baa nídahoh'níił ni, áádóó Diyin God bíhígíí éí Diyin God baa nídahoh'nííł. 22Áko éí saad deidiizts'ą́ą'go t'óó bił adahóóyóí, índa hats'ą́ąjį' dah dahidiikai.
Aninéédę́ę́' náádi'doojahgi bína'ídíkid
(Mk. 12:18-27; Lk. 20:27-40)
23Nít'éé' t'áá éí bijį́ Sádjusii danilíinii haa yíkai, éí aninéédę́ę́' doo náá'di'yiijeeh da daaní,#Acts 23:8. áko nidahódééłkidgo 24kódaaní, Na'nitiní, Mózes áníí nít'éé', Diné ła'da ha'áłchíní t'áadoo haleehí dadziztsą́ągo bił hajíí'áázh éí hwe'asdzą́ą́ nít'éé' yę́ę ts'ídá yá náá'doogeh, áko éí bínaaí yę́ę bá áł chíní hwee hodooleeł.#Deut. 25:5,6. 25Áko nihitahgi ashiiké tsosts'id yilt'éego t'áá ła' háájéé' lá; alą́ąjį'ígíí azyeh, nidi t'áadoo ba'áłchíní haleehí daaztsą́, áko hatsilí éí hwe'asdzą́ą́ nít'é'ígíí yaa náánádzá. 26T'áá ákót'éego akéé' góne' índa táá' góne' naagháhígíí ałdó' índa wónáásdóó t'áá tsosts'id yilt'éego ákódáát'įįd. 27Akéédę́ę́' índa éí asdzání daaztsą́. 28Áko aninéédę́ę́' náá'di'yiijeeh bijį́įdishą' díí tsosts'id yilt'é yę́ę éí háidíígíí be'asdzą́ą́ jílį́į doo? Háálá t'áá ałtso be'asdzą́ą́ jílį́į́ nít'éé'.
29Nidi Jesus hach'į' hanáánáádzíi'go áhodííniid, Nida'ayohsííh, háálá Diyin God bizaad bee ak'eda'ashchínígíí índa Diyin God bibee adziilii doo nihił béédahózin da. 30Jó, aninéédę́ę́' náá'di'yiijeeh baa hoolzhiizhdi, diné doo nááda'dooyeh da, doo nidi ahaa dabi'dii'níił da doo, nidi yá'ąąshdi Diyin God bidiyingo nidaal'a'ígíigi ádajít'ée doo. 31Nidi aninéédę́ę́' náá'di'yiijeeh bídéét'i'gi, Diyin God kóníigo yee nihich'į' haadzíi'iísh t'ah doo dayínółta' da? 32Shí Éíbraham biDiyin God áádóó Áízak biDiyin God índa Jéíkab biDiyin God nishłį́.#Ex. 3:6. Diyin God éí daneeznáanii doo biDiyin God jílį́į da, nidi dahináanii biDiyin God jílį́. 33Áko áłah ílínígíí éí deidiizts'ą́ą'go, hana'nitin yik'ee t'óó bił adahóóyóí.
Bik'eh ó'oo'níiłii ts'ídá aláahdi át'éii
(Mk. 12:28-34; Lk. 10:25-28)
34Nidi hó éí Sádjusii danilíinii t'áadoo yee hanáádaodziihígóó ádajiilaaígíí Férisii danilíinii yaa dahodiizts'ą́ą'go haa áłah silį́į́'. 35Áko ła', bee haz'áanii yik'eh hoo'į́įgo yína'niłtiní nilį́į́ léi' háka'iiłhilgo nahódééłkid, 36Na'nitiní, bee haz'áanii biyi'dóoshą' bik'eh ó'oo'níiłii háidíígíí ts'ídá aláahgo bee haz'ą́? 37Jesus áhodííniid,
Nijéí t'áá át'é bee, áádóó nii' sizíinii t'áá át'é bee, índa níni' t'áá át'é bee
Bóhólníihii niDiyin God ayóó'ííní'ní.#Deut. 6:5.
38Éí ts'ídá aláahgo áádóó alą́ąjį' bik' eh ó'oo'níiłii át'é. 39Áádóó naaki góne'ígíí t'áá éigi ánáánát'é,
T'áá ni ádíí'ní'nínígi át'éego bił kééhót'íinii ayóó'ííní'ní.#Lev. 19:18.
40Áko díí naakigo bik'eh ó'oo'níiłii éí bee haz'áanii t'áá ałtso índa Diyin God yá dahalne'ii bina'nitin t'áá ałtso bitsé siláii át'é.#Lk. 10:25-28.
David biye' bína'ídíkid
(Mk. 12:35-37; Lk. 20:41-44)
41Áádóó Férisii danilíinii áłah nilį́įgo łahgo Jesus nahódééłkid, 42kóníigo, Christshą' haa yit'éego baa nitsídaahkees? Éíshą' háí biye'? Áko ádahodííniid, David lá biye' ni. 43Áko Jesus áháłní, Ákoshą' haa yit'éego David, Níłch'i Diyinii yee Bóhólníihii yiłníigo kóní:
44Bóhólníihii éí shiBóhólníihii áyidííniid,
Nida'ana'í bik'i dííníl'eezgo ániishłaajį'#22:44 Bik'i dííníl'eezgo ániishłaajį', nínígíí éí, Ná bik'eh díshdlį́į'jį', níigo ání. Nish'náájí dah sínídá, nínígíí éí aláahgo anílį́, jíníigo óolyé. Ps. 110:1.
shinish'náájí dah sínídá.
45Áko David, shiBóhólníihii hałníigo, ha'át' éegoshą' biye' jílį́? 46Áko diné ła'da saad t'ááłá'í nidi doo yee hach'į' hanáánáodziih át'ée da, índa éí bijį́į́dóó diné t'áá ałtso t'ááłáhígo ninááhódídóołkiłgi nidi hats'ąą dáátiid.