Lucas 18
18
Tu̱ꞌun kúnkunuún jie̱ꞌe̱ꞌ ñaꞌan náꞌví jín te̱e jiéꞌnéꞌ kua̱chi
1Jee nna̱kani Jesús ɨɨn tu̱ꞌun kúnkunuún káꞌánꞌ suꞌva nu̱u̱nꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ sukuáni íyó kaꞌanꞌ ráa jín Ndiosíꞌ, jee koto núun iniꞌ ráa kaꞌanꞌ ráa jín re̱ꞌ. 2Jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―Ni̱yo ɨɨn te̱e jiéꞌnéꞌ kua̱chi ɨɨn nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ, ya̱ ni ntu ñúyúꞌví iniꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee ni ntu sáꞌá ñáꞌnú re̱ꞌ jín rá ñɨvɨ. 3Jee suni nu̱u̱nꞌ ñuunꞌ yukuán ni̱yo ɨɨn ñaꞌan náꞌví ya̱ yɨ́táꞌán jiáꞌánꞌ ña nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee káchíꞌ ña nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ: “Keꞌneꞌ nú tiñu jie̱ꞌe̱ꞌ kua̱chi káá nu̱u̱nꞌ nú jie̱ꞌe̱ꞌ ñɨvɨ ya̱ kénta‑a si̱kɨ̱ꞌ ni̱ꞌ”, nkachiꞌ ña. 4Jee ntu nkuíni re̱ꞌ keꞌneꞌ re̱ꞌ kua̱chi vá, soo ya̱ njia̱ꞌa tiempúꞌ jee ñani iniꞌ maáréꞌ nne̱ꞌyá re̱ꞌ maáréꞌ: “Asúnika̱ꞌ ntu ñúyúꞌví iniꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ Ndiosíꞌ, jee suni ni ntu sáꞌá ñáꞌnú ni̱ꞌ jín rá ñɨvɨ, 5soo jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ stáña̱ꞌán víꞌí ñaꞌan náꞌví yaꞌá nuꞌuꞌ, jee ichi sanáaꞌ ni̱ꞌ keꞌneꞌ ni̱ꞌ tiñu ña nama ni̱ꞌ ña, sáva ntu yɨ́táꞌán nikó ña kiji ña jee sijiávi ña nuꞌuꞌ”, nkachiꞌ re̱ꞌ ―nkachiꞌ I̱toꞌoꞌ‑ó Jesús.
6Jee suni nkachiꞌ ka̱ꞌ I̱toꞌoꞌ‑ó:
―Teso̱ꞌo tu̱ꞌun káchíꞌ te̱e jiéꞌnéꞌ kua̱chi vá ya̱ ntu nááꞌ sáꞌá re̱ꞌ. 7Soo Ndiosíꞌ, ¿á ntu suni nasaꞌá na̱a̱ꞌ re̱ꞌ keꞌneꞌ re̱ꞌ tiñu chineí re̱ꞌ rá ñɨvɨ ya̱ nka̱ji re̱ꞌ, ya̱ yɨ́táꞌán kákua̱chi ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ nuví niñuꞌ rúja? Jee, ¿á kukuéé víꞌí re̱ꞌ jee chineí re̱ꞌ ráa? Ntu̱ví. 8Chi ya̱ nááꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, ya̱ ñamani nasaꞌá na̱a̱ꞌ re̱ꞌ keꞌneꞌ re̱ꞌ tiñu chineí re̱ꞌ ráa. Soo nuꞌuꞌ ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ, jee sáá nenta ni̱ꞌ, jee, ¿á ntu su naniꞌinꞌ ni̱ꞌ koo rá ñɨvɨ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá ya̱ kuneí nijia iniꞌ ráa Ndiosíꞌ rúja? ―nkachiꞌ Jesús.
Tu̱ꞌun kúnkunuún jie̱ꞌe̱ꞌ ɨɨn te̱e fariseo jín ɨɨn te̱e nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ vetíñú
9Jee suni nkachiꞌ re̱ꞌ tu̱ꞌun kúnkunuún suꞌva nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ ya̱ jiáni iniꞌ ráa ya̱ kúvi ráa ñɨvɨ na̱a̱ꞌ, jee kúníichiꞌ iniꞌ ráa rá inka ka̱ꞌ rá ñɨvɨ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
10―U̱vi̱ꞌ rá te̱e nkaa ráa kua̱ꞌa̱nꞌ ráa kua̱kaꞌanꞌ ráa jín Ndiosíꞌ iniꞌ veñu̱ꞌun Jerusalén, jee ɨɨn ráa ví te̱e yɨ́ꞌɨ́ ñujiínꞌ fariseo jee inka ka̱ꞌ ví te̱e nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ ñuunꞌ Roma. 11Jee te̱e fariseo vá íñɨ́ nichiꞌ‑i, jee káꞌánꞌ‑i jie̱ꞌe̱ꞌ‑e jee káchíꞌ‑i suꞌva: “Ndiosíꞌ, táji ni̱ꞌ ya̱ kútaꞌviꞌ nu̱u̱nꞌ nú ya̱ ntu kúvi ni̱ꞌ kuéntáꞌ kua̱ꞌ kúvi rá inka ka̱ꞌ rá te̱e, ya̱ kúvi te̱e kuíꞌná, te̱e kánéꞌén, te̱e téní kúsíkɨ́ iniꞌ jín kuéntáꞌ súka̱ꞌ kua̱ꞌ íyó te̱e tíꞌñá yaꞌá ya̱ nástútú‑u xu̱ꞌún náneeꞌ ñuunꞌ Roma. 12Jee nééꞌ niteꞌ ni̱ꞌ u̱vi̱ꞌ íchí ya̱ semana, jee suni táji ni̱ꞌ u̱ji̱ꞌ ni u̱ji̱ꞌ ta sientúꞌ ntáká nu̱u̱nꞌ ya̱ níꞌínꞌ ni̱ꞌ”, nkachiꞌ fariseo vá. 13Soo te̱e vá ya̱ nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ ñuunꞌ Roma, íñɨ́ íká‑a ntíꞌ, jee ni ntu kíji iniꞌ‑i nna̱nenu̱u̱nꞌ‑u súkún, chisaꞌ kúun‑u naꞌá‑a ni̱ka‑a, jee káchíꞌ‑i: “Ndiosíꞌ, kunáꞌví iniꞌ nú kune̱ꞌyá nú nuꞌuꞌ ya̱ ñɨvɨ kua̱chi kúvi ni̱ꞌ”, nkachiꞌ‑i. 14Jee káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ te̱e vá nástútú xu̱ꞌún náneeꞌ vetíñú Roma, jee nsa̱ꞌá Ndiosíꞌ ya̱ nkino̱o na̱a̱ꞌ‑a nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ sáá nni̱kó‑o veꞌi‑i. Soo inka te̱e vá ntu̱ví. Chi ntáká ñɨvɨ ya̱ kutéyɨ́ɨ́‑ɨ sáꞌá ñáꞌnú‑u maáa, jee saꞌ kino̱o kanuun ñɨvɨ vá. Jee ɨɨn ñɨvɨ ya̱ sáꞌá núun‑u maáa ñúláꞌví iniꞌ‑i maáa, jee ni̱ꞌi̱nꞌ‑i ya̱ nuñáꞌnú‑u.
Káchíꞌ Jesús ya̱ kuvi ya̱ váꞌa jín rá súchí lúlí
(Mateo 19:13-15; Marcos 10:13-16)
15Jee ña̱na̱ka rá ñɨvɨ rá su̱chí kuáchí ráa nu̱u̱nꞌ Jesús sáva chisó re̱ꞌ naꞌá re̱ꞌ rává, soo sáá niniꞌ rá te̱e kútáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ ráa, jee nnu̱xeenꞌ ráa nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ vá. 16Soo nkana Jesús ráa, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Ku̱ꞌva rán kiji rá súchí lúlí nu̱u̱nꞌ ni̱ꞌ, jee koto kúsáꞌán rán kiji ráa. Chi rá ñɨvɨ suꞌva ya̱ kúneí iniꞌ ráa nuꞌuꞌ ví ya̱ ki̱vɨ ráa xi̱ntíín Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa. 17Jee máá naáꞌ vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán, néni ɨɨn ñɨvɨ ya̱ ntu jiáꞌayuꞌú‑u ya̱ tátúníꞌ Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ‑u, kuéntáꞌ jiáꞌayuꞌú ɨɨn su̱chí lúlí yaꞌá, ni nkúvi ki̱vɨ ráa naꞌá Ndiosíꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Te̱e súchí kúká
(Mateo 19:16-30; Marcos 10:17-31)
18Iɨn te̱e kúñáꞌnú ni̱ka̱tu̱ꞌún‑u Jesús, jee nkachiꞌ‑i:
―Mestrúꞌ, te̱e va̱ꞌa ví nú, ¿ná kúvi ya̱ saꞌá ni̱ꞌ sáva ni̱ꞌi̱nꞌ ni̱ꞌ ya̱ kutekuꞌ ni̱ꞌ nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ? ―nkachiꞌ‑i.
19Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ‑u:
―¿Na̱chi káchíꞌ nú ya̱ kúvi ni̱ꞌ te̱e va̱ꞌa? Ni ɨɨn ñɨvɨ ntu kúvi ñɨvɨ va̱ꞌa, chi métúꞌún Ndiosíꞌ ví ya̱ va̱ꞌa iniꞌ. 20Jee ya jíníꞌ nú rá tu̱ꞌun nta̱túníꞌ Ndiosíꞌ ya̱: “Koto sáꞌá téní nú, koto sáꞌá nú ni̱yɨ, koto sákuíꞌná nú, koto kátúꞌún nú si̱kɨ̱ꞌ ñanitáꞌán nú, saꞌá ñáꞌnú nú nu̱u̱nꞌ tátáꞌ nú jín nu̱u̱nꞌ nánáꞌ nú” ―nkachiꞌ Jesús.
21Jee nkachiꞌ te̱e vá:
―Nɨꞌɨ tiñu yaꞌá va̱ji síkúnkuvi ni̱ꞌ maa ne̱ lúlí ni̱ꞌ ―nkachiꞌ‑i.
22Jee sáá nteso̱ꞌo Jesús ya̱ nkachiꞌ‑i, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u:
―Kúmániꞌ ɨɨn ka̱ꞌ tiñu íyó saꞌá nú. Xi̱kó nú nɨꞌɨ rá nantíñú kúmí nú, jee ku̱ꞌva xu̱ꞌún vá nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ láꞌví, saájee ni̱ꞌi̱nꞌ nú ta̱ꞌvi̱ꞌ váꞌa ka̱ꞌ yɨ́yáꞌvi víꞌí ne̱ antivɨ́ súkún. Jee neꞌenꞌ kunikɨnꞌ nú nuꞌuꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
23Jee sáá nteso̱ꞌo te̱e vá jie̱ꞌe̱ꞌ rá yaꞌá ya̱ nkachiꞌ Jesús, jee nnu̱kuéká víꞌí iniꞌ‑i, chi kúká víꞌí‑i. 24Jee sáá niniꞌ Jesús ya̱ nnu̱kuéká víꞌí iniꞌ‑i jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―¡Na̱ ka̱ꞌ víjí víꞌí ka̱ꞌ vá ki̱vɨ rá ñɨvɨ kúká xi̱ntíín Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u! 25Víjí ka̱ꞌ ki̱vɨ ɨɨn ñɨvɨ kúká xi̱ntíín Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u nsú káꞌ jia̱ꞌa ɨɨn kitɨ máá káꞌnú naní kameyúꞌ ɨɨn yaviꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ yɨkɨtíkú ―nkachiꞌ Jesús.
26Jee rá ñɨvɨ nteso̱ꞌo ráa ya̱ nkachiꞌ Jesús, jee nkachiꞌ ráa:
―¿Né ɨɨn ñɨvɨ kuvi kuneí‑i ya̱ ni̱ꞌi̱nꞌ‑i ya̱ natavaꞌ Ndiosíꞌ maa nu̱u̱nꞌ kua̱chi‑i nanitáꞌvíꞌ‑i rúja? ―nkachiꞌ ráa.
27Jee nkachiꞌ Jesús:
―Rá tiñu ya̱ ntu kúvi saꞌá ni ɨɨn ñɨvɨ, soo kuvi saꞌá Ndiosíꞌ maa ―nkachiꞌ Jesús.
28Saájee nkachiꞌ Pedro:
―Kune̱ꞌyá, ránuꞌuꞌ chi nxi̱nóo ránꞌ ya̱ kúmí ránꞌ jee níkɨ́nꞌ ránꞌ noꞌó ―nkachiꞌ‑i.
29Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ rá ñɨvɨ yukuán:
―Máá nááꞌ nijia vá káchíꞌ ni̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rán ya̱ néni ɨɨn ñɨvɨ xinóo‑o veꞌi áxí ñasɨ́ꞌɨ́‑ɨ áxí rá ñaniꞌ‑i áxí ku̱ꞌvi̱ꞌ‑i áxí rá sɨꞌɨ́‑ɨ, áxí rá se̱ꞌya‑a jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ ki̱vɨ‑ɨ xi̱ntíín Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ tatúníꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ‑u, 30jee si̱kɨ̱ꞌ ka̱ꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ‑i iniꞌ ñɨ̱vɨ́ yaꞌá tiempúꞌ tékúꞌ‑u ñɨ̱vɨ́ yaꞌá, nsú káꞌ kua̱ꞌ nxi̱nóo‑o, jee tiempúꞌ kiji ichinúúnꞌ ni̱ꞌi̱nꞌ‑i kutekuꞌ‑u nɨ́ɨ́nkání jín Ndiosíꞌ saꞌá re̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
Tukuni káchítu̱ꞌún Jesús jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kuviꞌ re̱ꞌ
(Mateo 20:17-19; Marcos 10:32-34)
31Saájee ntavaꞌ sɨ́ɨ́n Jesús ni uxúꞌ u̱vi̱ꞌ (12) rá te̱e kutáꞌán jín re̱ꞌ súkuáꞌa re̱ꞌ, jee nkachiꞌ re̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ráa:
―Kune̱ꞌyá rán. Kua̱nkaa‑ó ñuunꞌ káꞌnú Jerusalén, jee yukuán sikúnkuvi ntáká rá tu̱ꞌun ntee rá te̱e ya̱ njiáꞌa Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ráa ne̱ yanaꞌán jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ kunoꞌo nuꞌuꞌ ya̱ nta̱jí Ndiosíꞌ nu̱u̱nꞌ ñɨ̱vɨ́ sáva kuvi ni̱ꞌ Se̱ꞌya Ñɨvɨ. 32Chi naku̱ꞌva rá ñɨvɨ nuꞌuꞌ xi̱ntíín rá ñɨvɨ ya̱ ntu kúvi nación Israel, jee kaꞌanꞌ u̱ꞌvi̱ꞌ ráa kune̱ꞌyá ráa nuꞌuꞌ, jee tenu̱u̱nꞌ ráa nuꞌuꞌ, jee tiesɨ̱ɨ́ ráa nuꞌuꞌ, 33jee chiꞌi ráa yoꞌo nuꞌuꞌ, jee kaꞌniꞌ ráa nuꞌuꞌ. Soo ki̱vɨ̱ꞌ uníꞌ natekuꞌ i̱i̱ꞌ ni̱ꞌ kene ni̱ꞌ nteñu rá ni̱yɨ jee nako̱o yɨkɨkúñu ni̱ꞌ ―nkachiꞌ Jesús.
34Soo maáráa chi, ni ntu ñáku̱ꞌun iniꞌ ráa jie̱ꞌe̱ꞌ rá tu̱ꞌun nkachiꞌ re̱ꞌ, chi nyɨse̱ꞌí tu̱ꞌun vá nu̱u̱nꞌ ráa jee saáva ntu jiáku̱ꞌun iniꞌ ráa rá káchíꞌ re̱ꞌ.
Náxinákune̱ꞌyá Jesús ɨɨn te̱e kuáá ñuunꞌ Jericó
(Mateo 20:29-34; Marcos 10:46-52)
35Jee sáá kua̱kuyatin Jesús ñuunꞌ Jericó, jee ɨɨn te̱e kuáá nééꞌ re̱ꞌ yuíchí jíkánꞌ re̱ꞌ sikútaꞌviꞌ rá ñɨvɨ re̱ꞌ. 36Jee sáá nteso̱ꞌo re̱ꞌ kue̱ꞌe̱ꞌ rá ñɨvɨ jiáꞌa ráa yukuán, jee ni̱ka̱tu̱ꞌún re̱ꞌ na̱ jie̱ꞌe̱ꞌ kúvi ya̱ kuáꞌán ráa yukuán. 37Jee nkachiꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ ya̱ Jesús, te̱e ñuunꞌ Nazaret, kua̱jia̱ꞌa‑a yukuán. 38Saájee kánajíín re̱ꞌ jee nkachiꞌ re̱ꞌ:
―¡Jesús, Se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ David! ¡Kunáꞌví iniꞌ nú kune̱ꞌyá nú nuꞌuꞌ! ―nkachiꞌ re̱ꞌ.
39Jee rá ñɨvɨ kuáꞌánꞌ ichinúúnꞌ nnu̱xeenꞌ ráa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ ya̱ kasɨꞌ re̱ꞌ yuꞌú re̱ꞌ, sosaꞌ saꞌ víꞌí káꞌ nka̱najíín re̱ꞌ:
―¡Se̱ꞌya ichiyúkúnꞌ tataꞌ David, kunáꞌví iniꞌ nú kune̱ꞌyá nuꞌuꞌ!
40Saájee ña̱kui̱ñɨ̱ꞌ Jesús, jee nta̱túníꞌ re̱ꞌ ya̱ kinaka ráa maa nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ. Jee sáá nkanta‑a nu̱u̱nꞌ re̱ꞌ, jee ni̱ka̱tu̱ꞌún re̱ꞌ maa:
41―¿Ná kúvi ya̱ kúníꞌ nú ya̱ saꞌá ni̱ꞌ jín nú? ―nkachiꞌ re̱ꞌ.
Jee nkachiꞌ te̱e kuáá vá:
―I̱toꞌoꞌ ni̱ꞌ, kuíni ni̱ꞌ ya̱ nunijinꞌ nchinúún ni̱ꞌ sáva kuvi nakune̱ꞌyá ni̱ꞌ ―nkachiꞌ‑i.
42Jee nkachiꞌ Jesús nu̱u̱nꞌ‑u:
―Nunijinꞌ nchinúún nú natu̱vi nakune̱ꞌyá nú. Chi jie̱ꞌe̱ꞌ ya̱ ínúꞌ iniꞌ nú kúneí iniꞌ nú nuꞌuꞌ, jee nxi̱núvi‑i nó ―nkachiꞌ Jesús.
43Jee kuísá ntañúꞌún kuitɨꞌ nnu̱nijinꞌ nchinúún‑u, jee nna̱kune̱ꞌyá‑a, jee nchi̱nikɨnꞌ‑ɨ Jesús, jee nákuetúꞌún‑u Ndiosíꞌ. Jee ntáká rá ñɨvɨ ya̱ niniꞌ ráa ya̱ nkuvi, suni nákuetúꞌún ráa Ndiosíꞌ jie̱ꞌe̱ꞌ vá.
Одоогоор Сонгогдсон:
Lucas 18: meh
Тодруулга
Хуваалцах
Хувилах
Тодруулсан зүйлсээ бүх төхөөрөмждөө хадгалмаар байна уу? Бүртгүүлэх эсвэл нэвтэрнэ үү
© 2022, Wycliffe Bible Translators, Inc. All rights reserved.