Lûu 8
8
Nɛyâa da-ni dí tíi kɛ̀ Zîsɛ mi
1Nya ƃe e kɛ̀ ti, nàa pôlu ma Zîsɛ e lì daa kpaya-kpayai da bɛlɛ-pɛlɛɛi kélee su, gɛ Ɣâla-woo ƃo, gɛ Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa-tuŋ lɛ́lɛɛ-ŋai lɛ. Ŋɔpôlu-ƃela puu kao feerɛi dí kɛ̀ gɔlɛ, 2bɛlɛɛ nɛyâai dîa e nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai kpɛ̀ dípôlui, e díkula díkɔlɔ-fela-ŋai su: Mere Madalini nyii e nyînaŋ nyɔ́mɔɔ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi kpɛ̀ bôlui, 3bɛlɛɛ Zoana ma nyii kɛ̀ a Ɛɛlɔ ŋɔpɛ́rɛi mɛi káa-nuu kɛ́tɛi Sûza ŋɔnɛnîi, da Suzana, bɛlɛɛ gbeli-ŋai dîa kɛ̀ kpɔnîi dîa a díyee-sãa.
Záŋ bîlaŋɔɔi zí-sɛŋ sí-nuui mai
(Maafîu 13:1-9; Mâki 4:1-9)
4Tãi kpɔŋ kɛ́tɛ e ŋá tɛ̀ ma, ǹûai kɛ́ɛ da kula daa tɛi-tɛi-ŋai kélee sui, dí pà bɔ, e sáŋ sɔ̀ɔ dîɛ, ǹyɛɛi, 5“Sí-sɛŋ sí-nuu tɔnɔ ƃé lì ŋɔsí-sɛŋ sîi. Gɛɛ zîi, da è tòo berei ma, ǹûai dí sía mɛi, ŋɔni-ŋai ŋelei sui dí pa dí gbele. 6Da-ni dí tòo kɔni ŋá. Díkɛɛ da pɔmûŋ, dí kpàla, kpɛ́ni fêi, yá fé kɛ́ ní naa. 7Da è tòo ɣalêŋ-kpɔlɔ su. Díkelee dí pɔ̀muŋ a gîe, nya ƃe, ŋalêŋ-kpɔlɔi e kpìniŋ la e bàa. 8Da è tòo lɔii lɛ́lɛɛ ma, é pɔmûŋ, bɔmûŋ tɛi-tɛi kélee e ƃa a ŋuŋ tɔnɔ.” Gɛɛ a mɛni-ŋai ŋi ƃói, e làɣi ɣelêi, ǹyɛɛ, “Ǹúui wóli káa ma a gɛɛ e mɛni mɛnii, tɔɔ e mɛni.”
Záŋ-ŋai maa sâpoi
(Maafîu 13:10-17; Mâki 4:10-12)
9Ŋɔpôlu-ƃelai dí m̀arê kɛ̀, dîyɛɛi, “Záŋ ŋi su-kulai ƃa le?”
10E mò dîa, ǹyɛɛ, “Káa ƃe Ɣâla ŋɔkâloŋ-laai maa-loo mɛni-ŋai kɔlɔŋɔɔ tɛɛ̂i kápɔ, kɛ́lɛ, ǹûai kpeli-ŋai dɛɛ̂i dípɔ a sáŋ a gɛɛ da gàa, dífe ŋá kaa, da m̀ɛni, dífe tàre zu.
Zîsɛ è záŋ bîlaŋɔɔi zí-sɛŋ sí-nuui mai su-kula ŋɔpôlu-ƃelai dîa
(Maafîu 13:18-23; Mâki 4:13-20)
11“Záŋ ŋí su-kulai ká ŋí: Zí-sɛŋ-kaoi ƃa Ŋ̀âla-wooi. 12Nyii-ŋai berei mai, dia ƃa ǹûai da mɛ̀nii. À kɛ̀ ti, Dɛ̂ƃele a pâ e ŋ̀óoi kula dílii su a gɛɛ dífe pɔ̂ri lâai la, dí ƃalo. 13Nyii-ŋai tôo gɔnii ŋái, dia ƃa ǹûai da ŋ̀óoi mɛ̀ni, dí zɔlɔ ƃo a lii-nɛ̃ɛ. Kɛ́lɛ, dísame fé dímu, da lâa la a tãi kpua, kɛ́lɛ, su-kɔɔŋ a pâ dípɔ dí too pôlu. 14Nyii-ŋai tòo ŋalêŋ-kpɔlɔi sui, dia ƃa ǹûai da m̀ɛni, kɛ́lɛ, tãi da lì, ǹɔii su-mɛni lii-sɛlɛŋ, dɔɔ-laa lii-nɛ̃ɛi, da vulu-laa lii-nɛ̃ɛi da díkpàaŋ a gɛɛ díƃa fé pɔlɔ. 15Nyii-ŋai ǹɔii lɛ́lɛɛi mai, dia ƃa ǹûai da m̀ɛni dí ŋ̀óoi lâai kɛ́ a tɔ̃yâ-lii lɛ́lɛɛ dí ƃa a lii-kpele-perei.
Ŋɔŋ-leŋ mɛi pɛlɛɛ a sɛŋ-fôlo
(Mâki 4:21-25)
16“Núu da fa pɔ̂ri laŋpo tɔɔ̂i e m̀ɛi pɛlɛ a sɛŋ-folo, kpaa máŋ e zee gbìŋ mu. Kɛ́lɛ, a zèe sɛŋ da mɛi a gɛɛ ǹûai lɔ̂i dí gwaa-ponoɔi káa.
17“Sɛŋ da fé naa ǹoɔ́ɔ nyii ve pâi kâai, kpaa máŋ loo-mɛni nyii ve pâi kɔ́lɔnîi, kpaa é kúla pono ŋá.
18“Maa-mɛni ma, ka kámɛi káa berei ka mɛni la; kpɛ́ni fêi, ǹúui sɛŋ da káa ǹyêei, ǹyaa ƃe da a pâi tɛɛ̂i bɔ, ǹúui sɛŋ da fé ǹyêei, ǹyaa máŋ, nyii gíli káa ma a gɛɛ gáa ǹyêei, a pâi kulâi ǹyêei.”
Zîsɛ ǹee da ǹêɣe-ni
(Maafîu 12:46-50; Mâki 3:31-35)
19Nya ƃe ǹee da ǹêɣe-ni dí pà bɔ. Kɛ́lɛ, dífe pɔ̂ri ni lɛɣɛ̂i la gbɔŋ-too-pere ma. 20Nya ƃe dí mò ma, dîyɛɛi, “Ílee da ílêɣe-ni díkaa tɔɔ̂ni ŋini ŋá, da ŋ̀wɛ̂lii a gɛɛ dí íkaa.”
21Nya ƃe e díwoo su tòo, ǹyɛɛ dîa, “Nee da ńêɣe-ni ƃa diai da Ŋ̀âla-wooi mɛ̀ni dí gɛ́i.”
Zîsɛ e vãai kpèra
(Maafîu 8:23-27; Mâki 4:35-41)
22Nya ƃe e kɛ̀ ti, e kɛ̀ a ɣele tɔnɔ, e pili yá ŋá-keleŋ su da ŋɔpôlu-ƃelai. E mò dîa, ǹyɛɛi, “Kwaa lí ǹyái pôlu zîŋ-ƃelai nyíti ma manaa-pere.” Nya ƃe dí kɛ̀ liî. 23Díkɛɛ ǹyái tiyenii, nyii e zòŋ. Nya ƃe fãa kɛ́tɛ e pɛ̀lɛ tɛ̂ɛi ma ǹyái ŋá. Géleŋ lá e kɛ̀ nâa fɛɛ̂i a yá. Díkelee dí kɛ̀ saa-wolo lá. 24Nya ƃe dí lì bɔ, dí ŋ̀ɛi lá ƃo, dîyɛɛ ma, “Kaamɔ̂ɔ! Kaamɔ̂ɔ! Kúŋuŋ lá káa pilîi!” Nya ƃe e ŋ̀ɛi lá ƃò e lono vãai pɔ bɛlɛɛ ǹya-ɣiliŋ ma; dí kpèra tumoɔ ma, gwaai kélee ma e kɛ́ tɔ̀ŋ. 25Nya ƃe e mò dîa, ǹyɛɛi, “Kálaa-lai káa mi?”
Dí kɛ̀ yaôi. Dípɛlɛ e pù, díkɛ mo díkîe-ni ma, dîyɛɛi, “Gɛ̀ ní, gbɛ̂ɛ ƃe ŋi? Kpɛ́ni fêi, a lôno vãai pɔ da ǹyái dí ŋ̀óo mɛ̀nii.”
Zîsɛ è Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ kɔlɔ-fela ƃàlo Gɛnɛsara lɔii sui
(Maafîu 8:28-34; Mâki 5:1-20)
26Dí sèri Gɛnɛsara lɔii su nyii gáa Galalii kɔlɛi. 27Gɛɛ nâa a seri zîŋ ŋái, da daai-su-kpakolo tɔnɔ dí kɔyâŋ, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋa díkɛ ƃo bôlu. E kɛ̀ kpɔ́ a gaŋ a tãi su kôyaa. Ve tela kɛ́ ní pɛ́rɛ da mu, fɛ̂ɛ molôŋ-saŋ su. 28Gɛɛ a Zîsɛ káai, e làɣi e too gɔ́ɔ mu e m̀ó a ŋ̀óo su kɛ́tɛ, ǹyɛɛi, “Le-mɛni ƃe íyeêi í gɛ́ a ńyãa, Zîsɛ, yái a Ŋ̀âla Gɛ́tɛi Ǹóŋ? Ŋa íkpera fêi, ífe ŋ́ɛi maa nɔ̃̂ɔ.” 29È nyiŋi ƃò kpɛ́ni fêi, Zîsɛ è gɛ̀ nyînaŋ nyɔ́mɔɔi é kúla nalôŋ pôlu. (Kpɛ́ni fêi, nyînaŋ nyɔ́mɔɔi è kɛ̀ ǹyée pɛlɛ̂i ma fie-fie. Nya ƃe dí nalôŋ sôŋ dí ŋili a yɔlɔ, dí dòo kpɔnɔ-ŋá díkɛ m̀ɛi kâa. Kɛ́lɛ è ǹyɔlɔi têe, é gbɔnɔi kúla gɔ́ɔ mâ, nyînaŋ nyɔ́mɔɔi kɛ́ lí la vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su.)
30Zîsɛ e m̀arê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Ílaa ƃa gbɛ̂ɛ?”
E mò ma, ǹyɛɛi, “Kpɔŋ-too.” Kpɛ́ni fêi, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ támaa dí kɛ̀ bôlu. 31Nya ƃe dí gberâi fé a gɛɛ ve dítɛɛ ǹóa kɛ́tɛ kpóŋ kôyaa su.
32Kwii-ƃoi-kpulu kɛ́tɛ ƃe kɛ̀ naa, díkɛ dílaa mìi ǹyéei ma; nya ƃe nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí gbera fê a gɛɛ e dílɛɛ naa dí kɛ́ moi-kpulu kɛ́tɛi pôlu. Zîsɛ e fàa ma. 33Nya ƃe, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí kùla nalôŋ pôlu, dí li moi-ŋai pôlu. Moi-ŋai dí botoi yêŋ a kirɛ, dí píli boai su, dí lɛɛ ǹyái su.
34Mòi mɛi-kaa-ƃelai kɛ́ɛ da mɛnii ŋi káa kɛ̂i, dí lì a kirɛ, dí m̀o daai su da ǹɔii kélee su. 35Nya ƃe ǹûai dí lì a gɛɛ dí mɛnii káa kɛ̂i. Dí pà Zîsɛ pɔ, dí nalôŋ káa nyii nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí kɛ̀ bôlui, gɛ ƃo seêni Zîsɛ kɔ́ɔ mu, maa ɣiriɛ, gíli ŋá ponoɔ nâa. Gɛɛ ti, dí yào. 36Diai mɛnii káa kɛ̀i, dí mò dîa berei nalôŋ, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí kɛ̀ bôlui, e kɛ̀ nâa a maloɔ lai. 37Nya ƃe gbɔŋ kélee kùla Gɛnɛsara lɔii gwaa kélee mai, dí Zîsɛ kpera fé a gɛɛ e siɣe díkɔlɛ e li. Kpɛ́ni fêi, yao kɛ́tɛ e dísòŋ. Nya ƃe Zîsɛ e pìli yá ŋá-keleŋ su, e li pôlu. 38Nalôŋ ǹyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí kùla bôlui è Zîsɛ kperâi fè a gɛɛ é lɛ́ɛ gɔlɛ.
Kɛ́lɛ, è dɛ̀ɛ pôlu, ǹyɛɛ ma, 39“Lí ípɔ naa, í mɛni kɛ́tɛi lɛ́ dîa Ɣâla a gɛ́ yɛ̂i.”
Nya ƃe è lì, è duŋ táa-tâa daai su kwaa kélee mɛni kɛ́tɛi Zîsɛ è gɛ̀ mìi.
Zailɔ è ǹóŋ-nɛnii maa-kpera fe kɛ̀
(Maafîu 9:18-26; Mâki 5:21-43)
40Nya ƃe è kɛ̀ tí, tãi Zîsɛ è pène la pôlui, gbɔŋ è ǹyée sèe mù a lii-nɛ̃ɛ. Kpɛ́ni fêi, díkelee dí kɛ̀ maa kpɛnîi. 41Nya ƃe nalôŋ tɔnɔ e pà, ǹáa ƃe kɛ̀ a Zailɔ, nyii kɛ̀ a Ŋ̀âla-fɛli-kerei mɛi-nuui; e tòo Zîsɛ kɔ́ɔ mu, e gbera fé a gɛɛ e pa ŋɔpɛ́rɛi mu, 42kpɛ́ni fêi, lóŋ-nɛni tɔnɔ kpéŋ ƃe kɛ̀ ǹyêei, ŋɔpɔlɔ-pɔlɔ-laa e lɛ̀ɛ a guro e kɛ́ a kóraŋ puu kao feerɛ, nya ƃe e kɛ̀ saâi.
Nɛnî tɔnɔ e ǹyée lɛ̀ɣɛ Zîsɛ ŋɔyokpoi ma
Zîsɛ kɛ́ɛ liî naai, kpɔŋ e kɛ̀ a dínaŋɔɔ ma. 43Nɛnî tɔnɔ ƃe kɛ̀ naa, ŋãa-kɔlɔ-fela e kɛ̀ ma kóraŋ puu kao feerɛ yée mu. Zɛŋ-kaoi kɛ̀ ǹyêei e gélee tɛ̀ɛ ŋɔkɔlɔ-fela sále-ƃelai pɔ. Díta tɔnɔ kpîŋ fe pɔ̂ri ni kɛ̀ m̀álôi. 44Nɛnîi e pà Zîsɛ pôlu-pere e ŋɔyokpoi soŋ ŋ̀óli lá; a naa maa felaa, ŋ̀ãai kɛ̀ pûi e kpèra. 45Nya ƃe Zîsɛ e mò, ǹyɛɛi, “Gbɛ̂ɛ ƃe lɛ̀ɣɛ mâi?”
Tãi ǹûai kélee dí dísia mai, Pitɛ da ǹûai kélee kɛ̀ gɔlɛi dí mò ma, dîyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, gbɔŋ kɛ́tɛi ŋí káa íkɔlɛ, díkɛ tɛɛ a sɔ̂ɔ yâ!”
46Kɛ́lɛ, Zîsɛ è mò, ǹyɛɛi, “Núu da e lɛ̀ɣɛ mâ; kpɛ́ni fêi, ŋá gɔ́lɔŋ a gɛɛ wala-wala-laa a kula ŋ́gbonôi.” 47Tãi nɛnîi e gàa la a gɛɛ maa-mɛni fa ŋɔ́nɔ pɔ̂ri loôi, e kɛ̀ kpɛ̃linii, e pa e too Zîsɛ kɔ́ɔ mu e mɛnii ƃo ǹûai kélee ŋɛi e pîlaŋ mɛnii ma e lɛ̀ɣɛ la mai, da berei e ƃàlo la a maa félaai. 48Nya ƃe e mò ma, ǹyɛɛi, “Ńoŋ-nɛnii, ílaa-lai a íƃalo; lí lii-sêe su.”
Zailɔ ǹóŋ-nɛnii e m̀u sìɣe saa yêei
49Gɛɛ kɛ̀ lônoi, núu da e kùla Ŋ̀âla-fɛli-kerei mɛi-nuui ŋɔpɛ́rɛi mu, ǹyɛɛ ma, “Íloŋ-nɛnii aâ saa; ífe fũa-fũa tɔ̀ɔ Kaamɔ̂ɔ ma ŋɔ́nɔ.”
50Kɛ́lɛ, tãi Zîsɛ e nyiŋi mɛni lai, e mò ma ǹyɛɛi, “Ífe yao; láa nɔ la, ǹyaŋ íloŋ-nɛnii a pâi ƃálôi.”
51Gɛɛ a pá bɛ́rɛi mui, ve faa ni ma núu da e lɔ naa, fɛ̂ɛ Pitɛ, Zĩi, Zɔ̂ŋ, da ǹôloŋ ǹâŋ, bɛlɛɛ ǹee ma. 52Ǹûai kélee dí kɛ̀ gbêɣei toôi, díkɛ díkeŋe lá tua; kɛ́lɛ, e mò dîa, ǹyɛɛi, “Káfe wɔlɔ; ve saa ni, kɛ́lɛ, a nyiî.”
53Nya ƃe dí ɣɛlɛ-maa kùla gbonôi ŋ̀ɛi. Kpɛ́ni fêi, dí kɛ̀ a gɔ́lɔŋɔɔ a gɛɛ e kɛ̀ a zaa. 54È zòŋ a ǹyée, é dòli, ǹyɛɛi, “Nɛnî-lo, ímu siɣe.” 55Ŋɔmɔ̂leŋ e pà ŋɔ́nɔ gbonôi, a nàa maa felaa e m̀u siɣe; e mò dîa a gɛɛ dí mii-sɛŋ tɛɛ ǹôloŋ pɔ. 56Ǹôloŋ ǹâŋ da ǹee dípɛlɛ e pù; kɛ́lɛ, e dília-woo ƃò a gbanaŋɔɔ a gɛɛ dífe mo núu da ma mɛnii a kɛ́i.
Atualmente selecionado:
Lûu 8: KWB
Destaque
Partilhar
Copiar
Quer salvar os seus destaques em todos os seus dispositivos? Faça o seu registo ou inicie sessão