Yɔhánɛsɛ 10
10
Ɔŋana wɔ́ mɔtáta muɛsɛ
1Yə́susu a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a sá fíninə ɔ hɛkɔ́kɛ hɛ́ yɛla yɛ́ ɛndɔ́mbá mbá a ndɔ ɛmbambala fɛ́njálana, mɔ́táyɛ́ a lɛa muíbi, mɔtɔnɛba tɔ́na. 2Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná fínínə ɔ hɛkɔ́kɛ, wɛɛ́ya a lɛ́á mɔtáta ɛndɔ́mbá. 3Mutə́tə́niə wa hɛkɔ́kɛ a ndɔ wɛɛ́ya nikí kuninə, ɛndɔ́mbá yɛ́ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni ɔ́kɔ. A ndɔ yə́yíə́ ɛndɔ́mbá ɛ́lɛnɛna muítə tɛ́á ɔ ɔwayɛ́ niínyə. A yiítə ákakana ɔ niə́lətíə́. 4Ikúílí a ná yiítə fə́mə́kíə́ yikimə, a kɛndaka uwəbú busíə́, ɛndɔ́mbá yɛ́ wɛɛ́ya ɔŋgɔkɔ bɔkɔasɛ́á, yɛ́ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni manya. 5Mba, yɛ́ sa ndá mɔndɔ ɔŋgɔ́ ɔwá yɛ́ lɛ ndɔ manya. Ɔ nifəŋə, yɛ́ ŋɔ tɛbakɛna hata na wɛɛ́ya bɔkɔasɛ́á, yɛ́ lɛ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni manya.» 6Yə́susu a ka bəə́bu wííyí ɔŋana tɛ́ɛ́na, mba, bɛndɔ bá sa ɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á a ná bá a ndɔ siə ɔlaa. 7Yə́susu a ná híánɔ́lɔ́na ɔ bɛndɔ ɔ ɔlɛna a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Taká mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á hɛkɔ́kɛ hɛ́ yɛla yɛ́ ɛndɔ́mbá. 8Bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá ná taŋá ɔ ɔndafámá, bá lɛa boóbi, bɔtɔnɛba tɔ́na, mba, ɛndɔ́mbá yɛ́ sa bəə́bu ɔ́kɛ́na. 9Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á hɛkɔ́kɛ: Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ fínə ɔ tɔ́mbákɛna ɔ ɔwámɛ, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya nuəkəniə, a ŋɔ fíə́kinə, a ŋɔ fámáka, a ŋɔ bɔ́labɔ́nɛ́á bɔ́ŋɔ. 10Muíbi a ndɔ ndasá ɔbánɔ́ ɔ uwoóbo, ɔ ɔwɔ́nɔ, na ɔ unímə́siə. Ɔwámɛ, mɛ ka ndasá ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá báá na buɔmɔ́, bá bámɛ́nɛ́ná na bɔɛ́ta ɔ ɔyáyɛ́na. 11Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á mɔtáta muɛsɛ. Mɔtáta muɛsɛ a lɛa ɛ́mɛ́nɛ́nátɔ́ ɔ ɔwayɛ́ buɔmɔ́ uwíndiə ɛlɔ́áyɛ́ yə́yíə́ ɛndɔ́mbá. 12Mɔndɔ ɔwá a ndɔ nyɔɔ ɛlɔ́áyɛ́ mɔnɛ́á, a lɛ bá tiísi yɛ mɔtáta, tátá yə́yíə́ ɛndɔ́mbá. Ikúílí ɔyɛ́á a ná mɛkɔ yámá ɔ ɔsákɔna, a yiítə tíkə, a tɛbakɛna. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɛkɔ yɛ́ ɛndɔ́mbá halɛakɛna, hiɔ́bɔ hɛ́ sámbána. 13Ɔ taká, mɔndɔ ɔwá a ndɔ nyɔɔ ɔbánɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ mɔnɛ́á, a sa ósó ɔ ɛndɔ́mbá utə́tə́niə muɛsɛ. 14Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á mɔtáta muɛsɛ, mɛ ndɔ yə́míə́ ɛndɔ́mbá manya, yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á manya tɔ́na, 15ɛ́sɛ́á yamɛ́á Isə́ a ndɔ mɛaŋɔ́á manya, mɛ ndɔ yamɛ́á Isə́ manya tɔ́na. Mɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ índiə ɛlɔ́áyɛ́ yə́míə́ ɛndɔ́mbá. 16Mɛ báka na yímotí ɛndɔ́mbá tɔ́na ɔyɛ́á yɛ́ lɛ bá ɔ yɛ́ɛyɛ yɛla. Mɛ ná hɔ́ánána ɔ yiítə ufíniə tɔ́na, yɛ́ ŋɔ nɛ́ámɛ́á nióni ɔ́kɔ́kɛna, yɛ́ ŋɔ híána hiɔ́bɔ hímotí na mɔtáta ɔmɔtɛ́. 17Isə́ a ndɔ mɛaŋɔ́á hikiə bɔkɔasɛ́á, mɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ índiə ɔkɛaka ɔwá, mɛ híánɔ́lɔ́na ɔ bɔɛ́ta ɔwɛta. 18Ata mɔndɔ a lɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ ɛta. Mba, mɛ ndɔ bɔ́ɛ́ta índiə na wə́míə́ uhikiə. Mɛ báka na kuənjə ɔ bɔ́ɛ́ta uwíndiə, mɛ báka na kuənjə tɔ́na ɔ bɔɛ́ta ɔwɛta. Ɔ́ umbə́ndə́ ɔwá yamɛ́á Isə́ a ná mɛaŋɔ́á índíə́.»
19Ɛlɔ́áyɛ́ bɛ́táyɛ́ bɛtambá, Bɛyútɛnɛ bá ná manyɔ́ bɛ́álɔ́na. 20Bəəŋí ɔ uwəbú ətíə́ bá sɛ́á: «A báka na umbúínyi mɔbɛ́á, a lɛa ndamátɔ, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ wɛɛ́ya ɔ́kɛ́na əə́?» 21Mba, bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Abáka mɔndɔ wa umbúínyi mɔbɛ́á a lɛ hɔ́ɔ́ nɔ́yɛ́. Umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ sá ósó ɔ məə́sə má mundímə́ndímə uwubúnə!»
Bá nɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna
22Yɛ́ ka báá ikúílí yɛ́ əmbumə ɔ Yəlúsalɛma, bá ka báá ɔ ɛŋganda yɛ ɛhanyɛhányɛ́ yɛ́ ninəŋəsiə nɛ́ Tɛ́mbɛlɛ utúmbiə. 23Yə́susu a ka báá ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a bálaka a lɔɔkɔ ətíə́ yɛ makɔɛnɛ́ má yanda yɛ́ Salómono. 24Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Bɛyútɛnɛ bá ná wɛɛ́ya nɛŋɛ́lɛ́na, bá ná wɛɛ́ya lɛ́na bá sɛ́á: «Ɔ́ uyə́níə́ ikúílí ɔ ŋɔ súkə ɔ uwəsú unəŋiniə əə́? Ábá ɔ lɛa Mɛ́sia, lɛ́na bəsú tə́lə́ŋu.» 25A ná bəə́bu bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Mɛ ná bənú lakɛ́ná buɔnɔ́, mba, nɔ sá lumininə. Bɛkɔa ɔbɛ́á mɛ ndɔ kɛa ɔ niínyə nɛ́ yamɛ́á Isə́, bɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á imbóŋi híə́niniə. 26Mba nɔ lɛ ndɔ lumininə bɔkɔasɛ́á nɔ lɛ báá bá yə́míə́ ɛndɔ́mbá. 27Yə́míə́ ɛndɔ́mbá yɛ́ ndɔ nɛ́ámɛ́á nióni ɔ́kɔ, mɛ ndɔ yiítə manya, yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á ɔŋgɔ. 28Ɔwámɛ, mɛ ndɔ yiítə buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə índiə, yɛ́ sa ndə́niminə, ata mɔndɔ a sa ósó ɔ yiítə ɔlalɔna ɔ ɔwámɛ mɔkátá. 29Yamɛ́á Isə́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á yiítə índíə́, a lɛa mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná bikimə, ata mɔndɔ a lɛ bá na iŋgínə́ yɛ bɔɔ́la ɔwɔ́lɔ ɔ mɔkátá wɔ́ yamɛ́á Isə́. 30Na mɛaŋɔ́á na yamɛ́á Isə́, tɔ lɛa bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́.»
31Nɔ́yɛ́, Bɛyútɛnɛ bá ná híánɔ́lɔ́na ɔ miɔkɔ ɔbáta mbá bá wɛɛ́ya luməkə. 32Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ ná kɛ́áka nɔ ná bɛkɔa bɛɛsɛ bɛ́ yamɛ́á Isə́ siəkínə́ biəŋí. Mba, ɔ́ búə́níə́ bɔkɔa nɔ ndɔ siə ɔwámɛ ɔwɔnɛ́na na miɔkɔ əə́?»
33Bɛyútɛnɛ bá sɛ́á: «Tátá ɛlɔ́áyɛ́ bɔkɔa buɛsɛ tɔ ndɔ siə ɔwáwɔ ɔwɔnɛ́na na miɔkɔ, mba, ɛlɔ́áyɛ́ ɔkɔ́ba wɔ́ Huɛlɛ́ bɔkɔasɛ́á, ɔwáwɔ ɔwá ɔ lɛ́á mɔndɔ, ɔ ndɔ siə ɔlaa ɔwá bá aŋɔ́á ɛ́lɛ́ákɛ́nɛ́ná Huɛlɛ́.» 34Yə́susu a sɛ́á: «Bá ka tiləkə ɔ uwənú umbə́ndə́ ɔwá, Huɛlɛ́ a sɛ́á: “Mɛ ka laa ɔwá, nɔ lɛa bɛhuɛlɛ́.” 35Tɔ ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ laa, mɔndɔ a sa ósó ɔ muítə uhúə́siə. Tɔ́ ákáná usinə, bááyɛ́ ɔbá bá ná Ɛtambá yɛ́ Huɛlɛ́ ɔ́kɔ́, a ka bəə́bu ɛ́lɛakɛnɛna bɛhuɛlɛ́. 36Ɔwámɛ, Isə́ a ka mɛaŋɔ́á yɔmɔkɛna, a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má tɔ́na ɔ misí. Mba, nəníə́ nɔ ósó ɔlaa ɔwá mɛ ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́ba bɔkɔasɛ́á, mɛ ná láá mɛ sɛ́á, mɛ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́ əə́? 37Ábá mɛ lɛ ndɔ bɛkɔa bɛ́ yamɛ́á Isə́ kɛa, nɔ lɛ níə́núə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwámɛ. 38Mba, ábá mɛ ndɔ bɛɛ́ta kɛa, ɛnáká nɔ sá nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, nɔ́ lumínínə ɔ bɛ́táyɛ́ bɛkɔa ɔkɛaka ɔwá, nɔ manyá muɛsɛ nɔ sɛ́á, Isə́ a lɛa ɔ ɔwámɛ nuúmə́, ɛ́sɛ́á mɛ lɛ́á á Isə́ nuúmə́.» 39Nɔ́yɛ́, bá ka siəkə tɔ́na ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, a ná sɔ́tɔ́nɔ́á ɔ uwəbú makátá. 40Yə́susu a ná tilə́ ɔ yííní tanɛ́ yɛ́ Yúlútɛnɛ, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á Yɔhánɛsɛ a ná taŋá ɔ nɛsɔa uwíndiənə, a ná tuənə́kínə umə́. 41Bɛndɔ bəəŋí bá ná ndáfámáká ɔwayɛ́ busíə́, bá sɛ́á: «Yɔhánɛsɛ a sa isə́mə́tə́ kɛa ata ɛ́mɔtɛ́, mba, bikimə ɔbɛ́á a ná lááka ɛlɔ́áyɛ́ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ, bɛ́ ka báá taká.» 42Umə́ tɔ́na, bəəŋí bá ná níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́.
موجودہ انتخاب:
Yɔhánɛsɛ 10: tvu
سرخی
شئیر
کاپی
کیا آپ جاہتے ہیں کہ آپ کی سرکیاں آپ کی devices پر محفوظ ہوں؟ Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
Yɔhánɛsɛ 10
10
Ɔŋana wɔ́ mɔtáta muɛsɛ
1Yə́susu a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a sá fíninə ɔ hɛkɔ́kɛ hɛ́ yɛla yɛ́ ɛndɔ́mbá mbá a ndɔ ɛmbambala fɛ́njálana, mɔ́táyɛ́ a lɛa muíbi, mɔtɔnɛba tɔ́na. 2Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná fínínə ɔ hɛkɔ́kɛ, wɛɛ́ya a lɛ́á mɔtáta ɛndɔ́mbá. 3Mutə́tə́niə wa hɛkɔ́kɛ a ndɔ wɛɛ́ya nikí kuninə, ɛndɔ́mbá yɛ́ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni ɔ́kɔ. A ndɔ yə́yíə́ ɛndɔ́mbá ɛ́lɛnɛna muítə tɛ́á ɔ ɔwayɛ́ niínyə. A yiítə ákakana ɔ niə́lətíə́. 4Ikúílí a ná yiítə fə́mə́kíə́ yikimə, a kɛndaka uwəbú busíə́, ɛndɔ́mbá yɛ́ wɛɛ́ya ɔŋgɔkɔ bɔkɔasɛ́á, yɛ́ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni manya. 5Mba, yɛ́ sa ndá mɔndɔ ɔŋgɔ́ ɔwá yɛ́ lɛ ndɔ manya. Ɔ nifəŋə, yɛ́ ŋɔ tɛbakɛna hata na wɛɛ́ya bɔkɔasɛ́á, yɛ́ lɛ ndɔ nɛ́áyɛ́á nióni manya.» 6Yə́susu a ka bəə́bu wííyí ɔŋana tɛ́ɛ́na, mba, bɛndɔ bá sa ɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á a ná bá a ndɔ siə ɔlaa. 7Yə́susu a ná híánɔ́lɔ́na ɔ bɛndɔ ɔ ɔlɛna a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Taká mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á hɛkɔ́kɛ hɛ́ yɛla yɛ́ ɛndɔ́mbá. 8Bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá ná taŋá ɔ ɔndafámá, bá lɛa boóbi, bɔtɔnɛba tɔ́na, mba, ɛndɔ́mbá yɛ́ sa bəə́bu ɔ́kɛ́na. 9Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á hɛkɔ́kɛ: Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ fínə ɔ tɔ́mbákɛna ɔ ɔwámɛ, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya nuəkəniə, a ŋɔ fíə́kinə, a ŋɔ fámáka, a ŋɔ bɔ́labɔ́nɛ́á bɔ́ŋɔ. 10Muíbi a ndɔ ndasá ɔbánɔ́ ɔ uwoóbo, ɔ ɔwɔ́nɔ, na ɔ unímə́siə. Ɔwámɛ, mɛ ka ndasá ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ bá báá na buɔmɔ́, bá bámɛ́nɛ́ná na bɔɛ́ta ɔ ɔyáyɛ́na. 11Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á mɔtáta muɛsɛ. Mɔtáta muɛsɛ a lɛa ɛ́mɛ́nɛ́nátɔ́ ɔ ɔwayɛ́ buɔmɔ́ uwíndiə ɛlɔ́áyɛ́ yə́yíə́ ɛndɔ́mbá. 12Mɔndɔ ɔwá a ndɔ nyɔɔ ɛlɔ́áyɛ́ mɔnɛ́á, a lɛ bá tiísi yɛ mɔtáta, tátá yə́yíə́ ɛndɔ́mbá. Ikúílí ɔyɛ́á a ná mɛkɔ yámá ɔ ɔsákɔna, a yiítə tíkə, a tɛbakɛna. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɛkɔ yɛ́ ɛndɔ́mbá halɛakɛna, hiɔ́bɔ hɛ́ sámbána. 13Ɔ taká, mɔndɔ ɔwá a ndɔ nyɔɔ ɔbánɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ mɔnɛ́á, a sa ósó ɔ ɛndɔ́mbá utə́tə́niə muɛsɛ. 14Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á mɔtáta muɛsɛ, mɛ ndɔ yə́míə́ ɛndɔ́mbá manya, yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á manya tɔ́na, 15ɛ́sɛ́á yamɛ́á Isə́ a ndɔ mɛaŋɔ́á manya, mɛ ndɔ yamɛ́á Isə́ manya tɔ́na. Mɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ índiə ɛlɔ́áyɛ́ yə́míə́ ɛndɔ́mbá. 16Mɛ báka na yímotí ɛndɔ́mbá tɔ́na ɔyɛ́á yɛ́ lɛ bá ɔ yɛ́ɛyɛ yɛla. Mɛ ná hɔ́ánána ɔ yiítə ufíniə tɔ́na, yɛ́ ŋɔ nɛ́ámɛ́á nióni ɔ́kɔ́kɛna, yɛ́ ŋɔ híána hiɔ́bɔ hímotí na mɔtáta ɔmɔtɛ́. 17Isə́ a ndɔ mɛaŋɔ́á hikiə bɔkɔasɛ́á, mɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ índiə ɔkɛaka ɔwá, mɛ híánɔ́lɔ́na ɔ bɔɛ́ta ɔwɛta. 18Ata mɔndɔ a lɛ ndɔ bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ ɛta. Mba, mɛ ndɔ bɔ́ɛ́ta índiə na wə́míə́ uhikiə. Mɛ báka na kuənjə ɔ bɔ́ɛ́ta uwíndiə, mɛ báka na kuənjə tɔ́na ɔ bɔɛ́ta ɔwɛta. Ɔ́ umbə́ndə́ ɔwá yamɛ́á Isə́ a ná mɛaŋɔ́á índíə́.»
19Ɛlɔ́áyɛ́ bɛ́táyɛ́ bɛtambá, Bɛyútɛnɛ bá ná manyɔ́ bɛ́álɔ́na. 20Bəəŋí ɔ uwəbú ətíə́ bá sɛ́á: «A báka na umbúínyi mɔbɛ́á, a lɛa ndamátɔ, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ wɛɛ́ya ɔ́kɛ́na əə́?» 21Mba, bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Abáka mɔndɔ wa umbúínyi mɔbɛ́á a lɛ hɔ́ɔ́ nɔ́yɛ́. Umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ sá ósó ɔ məə́sə má mundímə́ndímə uwubúnə!»
Bá nɔ́ Yə́susu bɛ́sáŋɔna
22Yɛ́ ka báá ikúílí yɛ́ əmbumə ɔ Yəlúsalɛma, bá ka báá ɔ ɛŋganda yɛ ɛhanyɛhányɛ́ yɛ́ ninəŋəsiə nɛ́ Tɛ́mbɛlɛ utúmbiə. 23Yə́susu a ka báá ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a bálaka a lɔɔkɔ ətíə́ yɛ makɔɛnɛ́ má yanda yɛ́ Salómono. 24Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Bɛyútɛnɛ bá ná wɛɛ́ya nɛŋɛ́lɛ́na, bá ná wɛɛ́ya lɛ́na bá sɛ́á: «Ɔ́ uyə́níə́ ikúílí ɔ ŋɔ súkə ɔ uwəsú unəŋiniə əə́? Ábá ɔ lɛa Mɛ́sia, lɛ́na bəsú tə́lə́ŋu.» 25A ná bəə́bu bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Mɛ ná bənú lakɛ́ná buɔnɔ́, mba, nɔ sá lumininə. Bɛkɔa ɔbɛ́á mɛ ndɔ kɛa ɔ niínyə nɛ́ yamɛ́á Isə́, bɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á imbóŋi híə́niniə. 26Mba nɔ lɛ ndɔ lumininə bɔkɔasɛ́á nɔ lɛ báá bá yə́míə́ ɛndɔ́mbá. 27Yə́míə́ ɛndɔ́mbá yɛ́ ndɔ nɛ́ámɛ́á nióni ɔ́kɔ, mɛ ndɔ yiítə manya, yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á ɔŋgɔ. 28Ɔwámɛ, mɛ ndɔ yiítə buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə índiə, yɛ́ sa ndə́niminə, ata mɔndɔ a sa ósó ɔ yiítə ɔlalɔna ɔ ɔwámɛ mɔkátá. 29Yamɛ́á Isə́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á yiítə índíə́, a lɛa mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná bikimə, ata mɔndɔ a lɛ bá na iŋgínə́ yɛ bɔɔ́la ɔwɔ́lɔ ɔ mɔkátá wɔ́ yamɛ́á Isə́. 30Na mɛaŋɔ́á na yamɛ́á Isə́, tɔ lɛa bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́.»
31Nɔ́yɛ́, Bɛyútɛnɛ bá ná híánɔ́lɔ́na ɔ miɔkɔ ɔbáta mbá bá wɛɛ́ya luməkə. 32Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ ná kɛ́áka nɔ ná bɛkɔa bɛɛsɛ bɛ́ yamɛ́á Isə́ siəkínə́ biəŋí. Mba, ɔ́ búə́níə́ bɔkɔa nɔ ndɔ siə ɔwámɛ ɔwɔnɛ́na na miɔkɔ əə́?»
33Bɛyútɛnɛ bá sɛ́á: «Tátá ɛlɔ́áyɛ́ bɔkɔa buɛsɛ tɔ ndɔ siə ɔwáwɔ ɔwɔnɛ́na na miɔkɔ, mba, ɛlɔ́áyɛ́ ɔkɔ́ba wɔ́ Huɛlɛ́ bɔkɔasɛ́á, ɔwáwɔ ɔwá ɔ lɛ́á mɔndɔ, ɔ ndɔ siə ɔlaa ɔwá bá aŋɔ́á ɛ́lɛ́ákɛ́nɛ́ná Huɛlɛ́.» 34Yə́susu a sɛ́á: «Bá ka tiləkə ɔ uwənú umbə́ndə́ ɔwá, Huɛlɛ́ a sɛ́á: “Mɛ ka laa ɔwá, nɔ lɛa bɛhuɛlɛ́.” 35Tɔ ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ laa, mɔndɔ a sa ósó ɔ muítə uhúə́siə. Tɔ́ ákáná usinə, bááyɛ́ ɔbá bá ná Ɛtambá yɛ́ Huɛlɛ́ ɔ́kɔ́, a ka bəə́bu ɛ́lɛakɛnɛna bɛhuɛlɛ́. 36Ɔwámɛ, Isə́ a ka mɛaŋɔ́á yɔmɔkɛna, a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má tɔ́na ɔ misí. Mba, nəníə́ nɔ ósó ɔlaa ɔwá mɛ ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́ba bɔkɔasɛ́á, mɛ ná láá mɛ sɛ́á, mɛ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́ əə́? 37Ábá mɛ lɛ ndɔ bɛkɔa bɛ́ yamɛ́á Isə́ kɛa, nɔ lɛ níə́núə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwámɛ. 38Mba, ábá mɛ ndɔ bɛɛ́ta kɛa, ɛnáká nɔ sá nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, nɔ́ lumínínə ɔ bɛ́táyɛ́ bɛkɔa ɔkɛaka ɔwá, nɔ manyá muɛsɛ nɔ sɛ́á, Isə́ a lɛa ɔ ɔwámɛ nuúmə́, ɛ́sɛ́á mɛ lɛ́á á Isə́ nuúmə́.» 39Nɔ́yɛ́, bá ka siəkə tɔ́na ɔ ɔwayɛ́ ɔhalɛna, mba, a ná sɔ́tɔ́nɔ́á ɔ uwəbú makátá. 40Yə́susu a ná tilə́ ɔ yííní tanɛ́ yɛ́ Yúlútɛnɛ, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á Yɔhánɛsɛ a ná taŋá ɔ nɛsɔa uwíndiənə, a ná tuənə́kínə umə́. 41Bɛndɔ bəəŋí bá ná ndáfámáká ɔwayɛ́ busíə́, bá sɛ́á: «Yɔhánɛsɛ a sa isə́mə́tə́ kɛa ata ɛ́mɔtɛ́, mba, bikimə ɔbɛ́á a ná lááka ɛlɔ́áyɛ́ wɔ́ɔwɔ mɔndɔ, bɛ́ ka báá taká.» 42Umə́ tɔ́na, bəəŋí bá ná níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́.
موجودہ انتخاب:
:
سرخی
شئیر
کاپی
کیا آپ جاہتے ہیں کہ آپ کی سرکیاں آپ کی devices پر محفوظ ہوں؟ Sign up or sign in
© 2019, CABTAL