Yɔhánɛsɛ 4
4
Yə́susu na muəndú wa bɔnɔŋɔ bɔ́ Samália
1Bɛfalísia bá ka ɔ́kɔ́kɛna ɔwá Yə́susu a ndɔ bɔkɔ́nɛna úkúniə bəəŋí, a ndɔ bɛndɔ nɛsɔa índiə bəəŋí yáyɛ́ná Yɔhánɛsɛ. 2Ɔ taká, Yə́susu wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a sa mɔndɔ nɛsɔa índiə, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná báá bá ndɔ nɛsɔa índiənə. 3Ikúílí a ná ɔ́kɔ́ yatɛ́ ɔyɛ́á bá ndɔ laa, a ná hɔalɛ́na ɔ Yútɛa, a ná híánáka ɔ Kalɛ́lɛa. 4Ɔ wákaka umə́ yɛ́ ka báá ɔwá a tɔ́mbɛ́ná ɔ Samália. 5A ná káfámá ɔ yɛ́mɔtɛ́ bətínə́ yɛ Samália hoóyi na ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɔyɛ́á Yákɔbɔ a ná índíə́ á wayɛ́á mɔná á Yɔ́sɛbɛ; bá yɛ́táyɛ́ bətínə́ ɛ́lɛakɛnɛna bá sɛ́á: «Sikálɛ». 6Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ hɛfɛa hɛ́ mənífə́ hɛ́ Yákɔbɔ hɛ́ lɛ́á. Tɔmbɔ́tɔ́ na mɔkɛnda ɔ makɔlɔ́, Yə́susu a ná sə́tuənə ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ hɛfɛa. Yɛ́ ka báá hoóyi na kɔɔsɔ. 7Muəndú ɔmɔtɛ́ wa bɔnɔŋɔ bɔ́ Samália a ná ndásá ɔ mənífə́ ɔtɔ́ka; Yə́susu a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, nyə́síə́ mɛaŋɔ́á.» 8Ɔ taká, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ka ákána ɔ bətínə́ ɔ bɛ́labɔ́nɛ́á ɔwɔ́ndɔ. 9Muəndú wa Samália a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Mba nəníə́ ɔwáwɔ á mɔndɛkɛ Yútɛnɛ ɛ́kɛ ɔ óso ɔwámɛ ɔbata ɔwá mɛ aŋɔ́á mənífə́ índíə́, ɔwámɛ ɔwá mɛ lɛ́á wa Samália əə́?» Ɔ taká, abáka Bɛyútɛnɛ na bɛndɔ bá Samália bá lɛ ɔ́kɔnɔ. 10Yə́susu a sɛ́á: «Ata ɔ bá ɔ ndɔ niəbə nɛ́ Huɛlɛ́ manya, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ aŋɔ́á mənífə́ bata, há aŋɔ́á ɔbánɔ́ ɔ ná wɛɛ́ya mənífə́ kɔ́ŋɛ́na ɔkɛaka ɔwá, a aŋɔ́á mənífə́ má buɔmɔ́ índíə́.» 11Muəndú a sɛ́á: «Á ifəyí, ɔ lɛ bá na ɛtɔ́kɛ́ná, hɛfɛa hɛ́ lɛa hɛtatánɛ tɔ́na. Hə́níə́ ɔ ndɔ mátáyɛ́ mənífə́ ɛ́takɛna əə́? 12Yəsúə́ isə́kínə́ á Yákɔbɔ a ka bəsú híihi hɛfɛa hɛ́ mənífə́ tíkínə; wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́, a ka mənífə́ má hítə́nə hɛfɛa nyááka, báyɛ́á baná na bɛ́áyɛ́á bilúkə́ bá ka nyááka tɔ́na. Ɔ ndɔ fɛka ɔwá, ɔ lɛa mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná wɛɛ́ya əə́?» 13Yə́susu a sɛ́á: «Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ndɔ máama mənífə́ nyáá, a ŋɔ bá tɔ́na na nuiyí. 14Mba, wɔ́ɔwɔ ɔwá a ŋɔ mənífə́ nyáá ɔmá mɛ ŋɔ wɛɛ́ya índiə, a sa ndábá na nuiyí, mənífə́ ɔmá mɛ ŋɔ wɛɛ́ya índiə, má ŋɔ híána ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́ hɛyábálá ɔhɛ́á buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə bɔ́ ndɔ njɛa.» 15Muəndú a sɛ́á: «Á Ifəyí, tɔ́kɔ́lɛ, índíə́ mɛaŋɔ́á mátáyɛ́ mənífə́ ɔkɛaka ɔwá, nuiyí nɛ́ lɛ mɛaŋɔ́á nɔɛ́ná tɔ́na. Mɛ lɛ ndahíáná ɔ mənífə́ ɔndatɔ́ká háha.» 16Yə́susu a sɛ́á: «Káka yawɔ́á ibə́ ɛ́tá, húlə́nə́ wɛɛ́ya háha.» 17Muəndú a sɛ́á: «Mɛ lɛ bá lɔ́nɔ́tɔ.» A ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná a sɛ́á: «Ɔ ndɔ hɔ́ɔ taká na ɔlaa ɔwá, ɔ lɛ bá na ibə́. 18Ɔ taká, ɔ ka báá na bibə́ bɛ́lánɔ, mɔndɔ ɔwá nɔ ndɔ niŋə isíŋáka, a lɛ bá yawɔ́á ibə́. Ɔ lɛ ndɔ kanja.» 19Ikúílí a ná hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, muəndú wa Samália a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á ifəyí, mɛ ndɔ sinə ɔwá ɔ lɛa mɔhɛ́nátɔtányɛ́. 20Bíə́súə́ bisə́kínə́ bɛ́ Samália bá ka Huɛlɛ́ lúbúnəkə ɔ wúuwu ɔmáá ɔmbáŋá. Mba, uwənú á Bɛyútɛnɛ nɔ sɛ́á ɔ́maná ɔ Yəlúsalɛma bá ná hɔ́ánána á Huɛlɛ́ ulúbúnə.» 21Yə́susu a sɛ́á: «Á Məmíə́, manyá ɔwá, ikúílí yɛ́ lɛa ɔ ɔsákɔna ɔyɛ́á tátá ɔ wúuwu ɔmáá, tátá ɔ Yəlúsalɛma nɔ ŋɔ báá nɔ ndɔ Isə́ lúbúnə. 22Uwənú á bɛndɔ bá Samália nɔ ndɔ Huɛlɛ́ lúbúnə nɔ lɛ wɛɛ́ya manya; uwəsú á Bɛyútɛnɛ, tɔ ndɔ wɛɛ́ya lúbúnə, tɔ ndɔ wɛɛ́ya manya bɔkɔasɛ́á, nibínúə́niə nɛ́ ndɔ húlínə na Bɛyútɛnɛ. 23Mba, ikúílí yɛ́ lɛa ɔ ɔsákɔna, yɛ́ lɛa ndafámatɔ́ ɔyɛ́á, bəlúbúnə bá taká bá ŋɔ Isə́ lúbúnəkə ɔwɔŋgɔkɔnɔ umbúínyi na taká; nɔ́yɛ́ yɛ́ lɛ́á bəlúbúnə ɔbá Isə́ a ndɔ siə. 24Huɛlɛ́ a lɛa Umbúínyi; ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya lúbúnə, bá ná hɔ́ánána ɔwayɛ́ ulúbúnə ɔwɔŋgɔkɔnɔ na umbúínyi na taká.» 25Muəndú a sɛ́á: «Mɛ ndɔ manya ɔwá, Mɛ́sia a lɛa ɔ ɔsákɔna ɔwá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á, á Kilísitusu. Ikúílí a ŋɔ ndafámá, a ŋɔ bəsú nífúnəkinə bɛkɔa bikimə.» 26Yə́susu a sɛ́á: «Ɔwámɛ ɔwá mɛ ndɔ aŋɔ́á hɛ́na, mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á wɛɛ́ya.»
27Ɔ umisíúmə́ bɔkɔ́nɛna bá ná ndáfáma, bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ usinə Yə́susu a ndɔ hɔ́ɔ na muəndú. Mba, ata ɔmɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́ a sa óso ɔ ɔwayɛ́ ɔbata a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔ ndɔ wɛɛ́ya bata əə́? Ataná, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ hɔ́ɔ́ na wɛɛ́ya əə́?» 28Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, muəndú a ná híə́yíə́ hisíní hɛ́ mənífə́ tíkə́ ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná tilə́ ɔ bətínə́, a ná bɛndɔ lakɛ́na a sɛ́á: 29«Nɔ́ sɔ́nɔ, nɔ́ ndá mɔndɔ siəlínə ɔwá a ná mɛaŋɔ́á bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ bukimə lakɛ́na. Yɛ́ sá ósó ɔbáá ɔwá a lɛa Mɛ́sia əə́?» 30Bɛndɔ bá ná fə́mə́kə́níə́ ɔ bətínə́, bá ná ákáka á Yə́susu busíə́. 31Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́ná bá sɛ́á: «Á Mulə́liə sɔ́nɔ ɔnɛ́á.» 32Mba, a sɛ́á: «Mɛ báka na bɛ́labɔ́nɛ́á ɔbɛ́á nɔ lɛ ndɔ manya.» 33Bɔkɔ́nɛna bá bɛ́bataka bá sɛ́á: «Baánɛ, wɔmɔtɛ́ mɔndɔ a ná tíkə́ nda háha wɛɛ́ya afɛ́na ɔbánɔ́ əə́?» 34A sɛ́á: «Bɛ́ámɛ́á bɛ́labɔ́nɛ́á bɛ́ lɛa ɔ ɔwɔkɛ́na wɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má na bɔ́áyɛ́á bɔsɔ́ma uwundúsiniə. 35Uwənú, bənú bɛ́múɛ́tɛ́ tátá abáka nɔ bɛ́laka nɔ sɛ́á “məhuə má nɔ́ bəsú tíkə́nə miilí ínisə əə́?” Mba ɔwámɛ, mɛ ndɔ bənú lɛna mɛ sɛ́á: “Nɔ́ məə́sə bɔkɔna, nɔ́ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ síə́línə; bɛlɔŋɔ́tɛ́ bɛ́ lɛa ɔ́nɔ́kɛ́nátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ məhuə! 36Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ huə, a lɛa na wə́yíə́ mɔsábɔ́náná kusə́nə́tɔ, a ndɔ məfumə́ kɔta ɛlɔ́áyɛ́ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə; nɔ́yɛ́, na mɔsɛla na muhuə bá ndɔ bílə́nə iŋgində́.” 37Ɔ taká, ɔŋana wɔ́ ndɔ laa wɔ́ sɛ́á: “Mɔsɛla nɔ́yɛ́, muhuə nɔ́yɛ́.” 38Ɔwámɛ, mɛ ná bənú lɔ́má ɔ məhuə ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á nɔ sa ɛmɔ́kɛ́ nyáá, bɔ́mɔtɛ́ bá ka ɛmɔ́kɛ́ nyááka, mba uwənú, nɔ ndɔ mɔsɛ́ŋɛ́ kusinə ɔ uwəbú buolí.» 39Bɛndɔ bəəŋí bá yɛ́ɛ́yɛ́ bətínə́ bá ná nɛkɔmba tálɛ́na á Yə́susu bɔkɔasɛ́á, muəndú a ka bəə́bu lɛna a sɛ́á: «A ka mɛaŋɔ́á lakɛna bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á mɛ ná kɛ́áka.» 40Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ikúílí bɛndɔ bá Samália bá ná ndáfámá ɔwayɛ́ busíə́, bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá a túə́nə́ na bəə́bu. A ka kɛaka ɔmɔ́tɔ́yɛ́ tunó tɔ́fandɛ́. 41Bɛndɔ bəəŋí bá ka bɛ́kɔnda ɔ uwəbú nɛkɔmba ɔ ɔtálɛ́na á Yə́susu ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á ɛtambá. 42Bá ná muəndú lɛ́ná bá sɛ́á: «Tátá ɔ́maná ɛlɔ́áyɛ́ bɛ́áwɔ́á bɛtambá tɔ́ ná nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́, tɔ ná wɛɛ́ya ɔ́kɔ́kɛ́ná bəsú bɛ́múɛ́tɛ́, tɔ ndɔ manya ɔwá, wɛɛ́ya taká a ŋɔ bɛndɔ bá misí nuəkəniə.»
Yə́susu a nɔ́ mɔná wa mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa niŋəsiə
(Mat 8.5-13; Lúk 7.1-10)
43Ɛnaka Yə́susu á túmbíə́ tunó tɔ́fandɛ́ ɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka, a ná hɔalɛ́na, a ná ákáná ɔ Kalɛ́lɛa. 44A ka laa wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a sɛ́á: «Abáka bá lɛ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ lúbúnə́ ɔ ɔwáyɛ́ bɔnɔŋɔ.» 45Ata nɔ́yɛ́, a ná káfámá ɔ Kalɛ́lɛa, bátáyɛ́ bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya káhá muɛsɛ bɔkɔasɛ́á, bəə́bu tɔ́na bá ka báá ɔ ɛŋganda ɔ Yəlúsalɛma, bá ka siəkínə yatɛ́ ɔyɛ́á a ná kɛ́áka ɔmɔ́tɔ́yɛ́.
46Umə́, a ná ndahíáná ɔ Kána ɔ nɛkɛ́tɛ nɛ́ misí yɛ Kalɛ́lɛa ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ná mənífə́ híə́nə́síə́ məluku. Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa wa munəni a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ Kafalanahúmu ɔwá wayɛ́á mɔná a ná bá náátɔ. 47A ná ɔ́kɔ́kɛ́ná bá ndɔ hɔ́ɔ́ ɔwá, Yə́susu a nɔ́ ndafámá ɔ Kalɛ́lɛa ɔ húlə́kinə ɔ Yútɛa, a ná ákana, a ná ká wɛɛ́ya nibə; a ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá a ákáná ɔ Kafalanahúmu ɛlɔ́áyɛ́ wayɛ́á mɔná ɔ uniŋəsiə ɔwá a ná báá hoóyi ɔ uwə́kunə. 48Yə́susu a sɛ́á: «Ábá nɔ sa tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə na bisə́mə́tə́ sinə nɔ sa ósó ulumininə.» 49Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, sɔ́nɔ ɔwámɛ ɔmbɛ́la ubusíə́ ɔbɔ́á wamɛ́á mɔná a wəə.» 50Yə́susu a sɛ́á: «Káka, wawɔ́á mɔná a lɛa ɔ buɔmɔ́.» Wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ a ná lumínínə ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na, a ná ákana. 51Ɛ́sɛ́á a ná báá ɔ ɛnɔ́mɛ yɛ́ ɔ uwúluəkə, a ná báyɛ́á bɔnyɛna ɛ́nyánána, bá ná wɛɛ́ya lɛná bá sɛ́á: «Wawɔ́á mɔná a lɛa muɔmɔ́.» 52Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa a ná bəə́bu batá a sɛ́á: «Ɔ́ uyə́níə́ ikúílí a ná niŋə́ əə́?» Bá sɛ́á: «Naánɛkɔla ɔ ɔŋgɛ́ŋɛ́ úmotí wɔ́ əlimə yɛ kɔɔsɔ.» 53Isə́ a ná manya ɔwá, ɔ́ yɛ́táyɛ́ ikúílí Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Wawɔ́á mɔná a lɛa muɔmɔ́.» Nɔ́yɛ́, wɛɛ́ya na nɛ́áyɛ́á nikúlə nikimə bá ná níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́. 54Ɔ́ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə tɔ́ ná úndúsíníə́ tɔ́fandɛ́ ɔtɔ́á Yə́susu a ná kɛ́áka. Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɛnaka a ndáfámá ɔ Kalɛ́lɛa ɔ húlə́kinə ɔ Yútɛa.
موجودہ انتخاب:
Yɔhánɛsɛ 4: tvu
سرخی
شئیر
کاپی
کیا آپ جاہتے ہیں کہ آپ کی سرکیاں آپ کی devices پر محفوظ ہوں؟ Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
Yɔhánɛsɛ 4
4
Yə́susu na muəndú wa bɔnɔŋɔ bɔ́ Samália
1Bɛfalísia bá ka ɔ́kɔ́kɛna ɔwá Yə́susu a ndɔ bɔkɔ́nɛna úkúniə bəəŋí, a ndɔ bɛndɔ nɛsɔa índiə bəəŋí yáyɛ́ná Yɔhánɛsɛ. 2Ɔ taká, Yə́susu wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a sa mɔndɔ nɛsɔa índiə, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná báá bá ndɔ nɛsɔa índiənə. 3Ikúílí a ná ɔ́kɔ́ yatɛ́ ɔyɛ́á bá ndɔ laa, a ná hɔalɛ́na ɔ Yútɛa, a ná híánáka ɔ Kalɛ́lɛa. 4Ɔ wákaka umə́ yɛ́ ka báá ɔwá a tɔ́mbɛ́ná ɔ Samália. 5A ná káfámá ɔ yɛ́mɔtɛ́ bətínə́ yɛ Samália hoóyi na ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɔyɛ́á Yákɔbɔ a ná índíə́ á wayɛ́á mɔná á Yɔ́sɛbɛ; bá yɛ́táyɛ́ bətínə́ ɛ́lɛakɛnɛna bá sɛ́á: «Sikálɛ». 6Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ hɛfɛa hɛ́ mənífə́ hɛ́ Yákɔbɔ hɛ́ lɛ́á. Tɔmbɔ́tɔ́ na mɔkɛnda ɔ makɔlɔ́, Yə́susu a ná sə́tuənə ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ hɛfɛa. Yɛ́ ka báá hoóyi na kɔɔsɔ. 7Muəndú ɔmɔtɛ́ wa bɔnɔŋɔ bɔ́ Samália a ná ndásá ɔ mənífə́ ɔtɔ́ka; Yə́susu a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, nyə́síə́ mɛaŋɔ́á.» 8Ɔ taká, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ka ákána ɔ bətínə́ ɔ bɛ́labɔ́nɛ́á ɔwɔ́ndɔ. 9Muəndú wa Samália a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Mba nəníə́ ɔwáwɔ á mɔndɛkɛ Yútɛnɛ ɛ́kɛ ɔ óso ɔwámɛ ɔbata ɔwá mɛ aŋɔ́á mənífə́ índíə́, ɔwámɛ ɔwá mɛ lɛ́á wa Samália əə́?» Ɔ taká, abáka Bɛyútɛnɛ na bɛndɔ bá Samália bá lɛ ɔ́kɔnɔ. 10Yə́susu a sɛ́á: «Ata ɔ bá ɔ ndɔ niəbə nɛ́ Huɛlɛ́ manya, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ aŋɔ́á mənífə́ bata, há aŋɔ́á ɔbánɔ́ ɔ ná wɛɛ́ya mənífə́ kɔ́ŋɛ́na ɔkɛaka ɔwá, a aŋɔ́á mənífə́ má buɔmɔ́ índíə́.» 11Muəndú a sɛ́á: «Á ifəyí, ɔ lɛ bá na ɛtɔ́kɛ́ná, hɛfɛa hɛ́ lɛa hɛtatánɛ tɔ́na. Hə́níə́ ɔ ndɔ mátáyɛ́ mənífə́ ɛ́takɛna əə́? 12Yəsúə́ isə́kínə́ á Yákɔbɔ a ka bəsú híihi hɛfɛa hɛ́ mənífə́ tíkínə; wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́, a ka mənífə́ má hítə́nə hɛfɛa nyááka, báyɛ́á baná na bɛ́áyɛ́á bilúkə́ bá ka nyááka tɔ́na. Ɔ ndɔ fɛka ɔwá, ɔ lɛa mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná wɛɛ́ya əə́?» 13Yə́susu a sɛ́á: «Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ndɔ máama mənífə́ nyáá, a ŋɔ bá tɔ́na na nuiyí. 14Mba, wɔ́ɔwɔ ɔwá a ŋɔ mənífə́ nyáá ɔmá mɛ ŋɔ wɛɛ́ya índiə, a sa ndábá na nuiyí, mənífə́ ɔmá mɛ ŋɔ wɛɛ́ya índiə, má ŋɔ híána ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́ hɛyábálá ɔhɛ́á buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə bɔ́ ndɔ njɛa.» 15Muəndú a sɛ́á: «Á Ifəyí, tɔ́kɔ́lɛ, índíə́ mɛaŋɔ́á mátáyɛ́ mənífə́ ɔkɛaka ɔwá, nuiyí nɛ́ lɛ mɛaŋɔ́á nɔɛ́ná tɔ́na. Mɛ lɛ ndahíáná ɔ mənífə́ ɔndatɔ́ká háha.» 16Yə́susu a sɛ́á: «Káka yawɔ́á ibə́ ɛ́tá, húlə́nə́ wɛɛ́ya háha.» 17Muəndú a sɛ́á: «Mɛ lɛ bá lɔ́nɔ́tɔ.» A ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná a sɛ́á: «Ɔ ndɔ hɔ́ɔ taká na ɔlaa ɔwá, ɔ lɛ bá na ibə́. 18Ɔ taká, ɔ ka báá na bibə́ bɛ́lánɔ, mɔndɔ ɔwá nɔ ndɔ niŋə isíŋáka, a lɛ bá yawɔ́á ibə́. Ɔ lɛ ndɔ kanja.» 19Ikúílí a ná hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, muəndú wa Samália a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á ifəyí, mɛ ndɔ sinə ɔwá ɔ lɛa mɔhɛ́nátɔtányɛ́. 20Bíə́súə́ bisə́kínə́ bɛ́ Samália bá ka Huɛlɛ́ lúbúnəkə ɔ wúuwu ɔmáá ɔmbáŋá. Mba, uwənú á Bɛyútɛnɛ nɔ sɛ́á ɔ́maná ɔ Yəlúsalɛma bá ná hɔ́ánána á Huɛlɛ́ ulúbúnə.» 21Yə́susu a sɛ́á: «Á Məmíə́, manyá ɔwá, ikúílí yɛ́ lɛa ɔ ɔsákɔna ɔyɛ́á tátá ɔ wúuwu ɔmáá, tátá ɔ Yəlúsalɛma nɔ ŋɔ báá nɔ ndɔ Isə́ lúbúnə. 22Uwənú á bɛndɔ bá Samália nɔ ndɔ Huɛlɛ́ lúbúnə nɔ lɛ wɛɛ́ya manya; uwəsú á Bɛyútɛnɛ, tɔ ndɔ wɛɛ́ya lúbúnə, tɔ ndɔ wɛɛ́ya manya bɔkɔasɛ́á, nibínúə́niə nɛ́ ndɔ húlínə na Bɛyútɛnɛ. 23Mba, ikúílí yɛ́ lɛa ɔ ɔsákɔna, yɛ́ lɛa ndafámatɔ́ ɔyɛ́á, bəlúbúnə bá taká bá ŋɔ Isə́ lúbúnəkə ɔwɔŋgɔkɔnɔ umbúínyi na taká; nɔ́yɛ́ yɛ́ lɛ́á bəlúbúnə ɔbá Isə́ a ndɔ siə. 24Huɛlɛ́ a lɛa Umbúínyi; ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya lúbúnə, bá ná hɔ́ánána ɔwayɛ́ ulúbúnə ɔwɔŋgɔkɔnɔ na umbúínyi na taká.» 25Muəndú a sɛ́á: «Mɛ ndɔ manya ɔwá, Mɛ́sia a lɛa ɔ ɔsákɔna ɔwá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á, á Kilísitusu. Ikúílí a ŋɔ ndafámá, a ŋɔ bəsú nífúnəkinə bɛkɔa bikimə.» 26Yə́susu a sɛ́á: «Ɔwámɛ ɔwá mɛ ndɔ aŋɔ́á hɛ́na, mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á wɛɛ́ya.»
27Ɔ umisíúmə́ bɔkɔ́nɛna bá ná ndáfáma, bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ usinə Yə́susu a ndɔ hɔ́ɔ na muəndú. Mba, ata ɔmɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́ a sa óso ɔ ɔwayɛ́ ɔbata a sɛ́á: «Yatɛ́ ɔ ndɔ wɛɛ́ya bata əə́? Ataná, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ndɔ hɔ́ɔ́ na wɛɛ́ya əə́?» 28Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, muəndú a ná híə́yíə́ hisíní hɛ́ mənífə́ tíkə́ ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná tilə́ ɔ bətínə́, a ná bɛndɔ lakɛ́na a sɛ́á: 29«Nɔ́ sɔ́nɔ, nɔ́ ndá mɔndɔ siəlínə ɔwá a ná mɛaŋɔ́á bɔ́ámɛ́á buɔmɔ́ bukimə lakɛ́na. Yɛ́ sá ósó ɔbáá ɔwá a lɛa Mɛ́sia əə́?» 30Bɛndɔ bá ná fə́mə́kə́níə́ ɔ bətínə́, bá ná ákáka á Yə́susu busíə́. 31Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́ná bá sɛ́á: «Á Mulə́liə sɔ́nɔ ɔnɛ́á.» 32Mba, a sɛ́á: «Mɛ báka na bɛ́labɔ́nɛ́á ɔbɛ́á nɔ lɛ ndɔ manya.» 33Bɔkɔ́nɛna bá bɛ́bataka bá sɛ́á: «Baánɛ, wɔmɔtɛ́ mɔndɔ a ná tíkə́ nda háha wɛɛ́ya afɛ́na ɔbánɔ́ əə́?» 34A sɛ́á: «Bɛ́ámɛ́á bɛ́labɔ́nɛ́á bɛ́ lɛa ɔ ɔwɔkɛ́na wɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔ́má na bɔ́áyɛ́á bɔsɔ́ma uwundúsiniə. 35Uwənú, bənú bɛ́múɛ́tɛ́ tátá abáka nɔ bɛ́laka nɔ sɛ́á “məhuə má nɔ́ bəsú tíkə́nə miilí ínisə əə́?” Mba ɔwámɛ, mɛ ndɔ bənú lɛna mɛ sɛ́á: “Nɔ́ məə́sə bɔkɔna, nɔ́ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ síə́línə; bɛlɔŋɔ́tɛ́ bɛ́ lɛa ɔ́nɔ́kɛ́nátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ məhuə! 36Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ huə, a lɛa na wə́yíə́ mɔsábɔ́náná kusə́nə́tɔ, a ndɔ məfumə́ kɔta ɛlɔ́áyɛ́ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə; nɔ́yɛ́, na mɔsɛla na muhuə bá ndɔ bílə́nə iŋgində́.” 37Ɔ taká, ɔŋana wɔ́ ndɔ laa wɔ́ sɛ́á: “Mɔsɛla nɔ́yɛ́, muhuə nɔ́yɛ́.” 38Ɔwámɛ, mɛ ná bənú lɔ́má ɔ məhuə ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á nɔ sa ɛmɔ́kɛ́ nyáá, bɔ́mɔtɛ́ bá ka ɛmɔ́kɛ́ nyááka, mba uwənú, nɔ ndɔ mɔsɛ́ŋɛ́ kusinə ɔ uwəbú buolí.» 39Bɛndɔ bəəŋí bá yɛ́ɛ́yɛ́ bətínə́ bá ná nɛkɔmba tálɛ́na á Yə́susu bɔkɔasɛ́á, muəndú a ka bəə́bu lɛna a sɛ́á: «A ka mɛaŋɔ́á lakɛna bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á mɛ ná kɛ́áka.» 40Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ikúílí bɛndɔ bá Samália bá ná ndáfámá ɔwayɛ́ busíə́, bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá a túə́nə́ na bəə́bu. A ka kɛaka ɔmɔ́tɔ́yɛ́ tunó tɔ́fandɛ́. 41Bɛndɔ bəəŋí bá ka bɛ́kɔnda ɔ uwəbú nɛkɔmba ɔ ɔtálɛ́na á Yə́susu ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á ɛtambá. 42Bá ná muəndú lɛ́ná bá sɛ́á: «Tátá ɔ́maná ɛlɔ́áyɛ́ bɛ́áwɔ́á bɛtambá tɔ́ ná nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́, tɔ ná wɛɛ́ya ɔ́kɔ́kɛ́ná bəsú bɛ́múɛ́tɛ́, tɔ ndɔ manya ɔwá, wɛɛ́ya taká a ŋɔ bɛndɔ bá misí nuəkəniə.»
Yə́susu a nɔ́ mɔná wa mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa niŋəsiə
(Mat 8.5-13; Lúk 7.1-10)
43Ɛnaka Yə́susu á túmbíə́ tunó tɔ́fandɛ́ ɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka, a ná hɔalɛ́na, a ná ákáná ɔ Kalɛ́lɛa. 44A ka laa wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a sɛ́á: «Abáka bá lɛ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ lúbúnə́ ɔ ɔwáyɛ́ bɔnɔŋɔ.» 45Ata nɔ́yɛ́, a ná káfámá ɔ Kalɛ́lɛa, bátáyɛ́ bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya káhá muɛsɛ bɔkɔasɛ́á, bəə́bu tɔ́na bá ka báá ɔ ɛŋganda ɔ Yəlúsalɛma, bá ka siəkínə yatɛ́ ɔyɛ́á a ná kɛ́áka ɔmɔ́tɔ́yɛ́.
46Umə́, a ná ndahíáná ɔ Kána ɔ nɛkɛ́tɛ nɛ́ misí yɛ Kalɛ́lɛa ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á a ná mənífə́ híə́nə́síə́ məluku. Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa wa munəni a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ Kafalanahúmu ɔwá wayɛ́á mɔná a ná bá náátɔ. 47A ná ɔ́kɔ́kɛ́ná bá ndɔ hɔ́ɔ́ ɔwá, Yə́susu a nɔ́ ndafámá ɔ Kalɛ́lɛa ɔ húlə́kinə ɔ Yútɛa, a ná ákana, a ná ká wɛɛ́ya nibə; a ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá a ákáná ɔ Kafalanahúmu ɛlɔ́áyɛ́ wayɛ́á mɔná ɔ uniŋəsiə ɔwá a ná báá hoóyi ɔ uwə́kunə. 48Yə́susu a sɛ́á: «Ábá nɔ sa tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə na bisə́mə́tə́ sinə nɔ sa ósó ulumininə.» 49Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, sɔ́nɔ ɔwámɛ ɔmbɛ́la ubusíə́ ɔbɔ́á wamɛ́á mɔná a wəə.» 50Yə́susu a sɛ́á: «Káka, wawɔ́á mɔná a lɛa ɔ buɔmɔ́.» Wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ a ná lumínínə ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na, a ná ákana. 51Ɛ́sɛ́á a ná báá ɔ ɛnɔ́mɛ yɛ́ ɔ uwúluəkə, a ná báyɛ́á bɔnyɛna ɛ́nyánána, bá ná wɛɛ́ya lɛná bá sɛ́á: «Wawɔ́á mɔná a lɛa muɔmɔ́.» 52Mɔkɔfɔnɛa mɔŋɛ́ŋa a ná bəə́bu batá a sɛ́á: «Ɔ́ uyə́níə́ ikúílí a ná niŋə́ əə́?» Bá sɛ́á: «Naánɛkɔla ɔ ɔŋgɛ́ŋɛ́ úmotí wɔ́ əlimə yɛ kɔɔsɔ.» 53Isə́ a ná manya ɔwá, ɔ́ yɛ́táyɛ́ ikúílí Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Wawɔ́á mɔná a lɛa muɔmɔ́.» Nɔ́yɛ́, wɛɛ́ya na nɛ́áyɛ́á nikúlə nikimə bá ná níə́búə́ nɛkɔmba tálɛ́ná ɔ ɔwayɛ́. 54Ɔ́ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə tɔ́ ná úndúsíníə́ tɔ́fandɛ́ ɔtɔ́á Yə́susu a ná kɛ́áka. Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɛnaka a ndáfámá ɔ Kalɛ́lɛa ɔ húlə́kinə ɔ Yútɛa.
موجودہ انتخاب:
:
سرخی
شئیر
کاپی
کیا آپ جاہتے ہیں کہ آپ کی سرکیاں آپ کی devices پر محفوظ ہوں؟ Sign up or sign in
© 2019, CABTAL