Matíó 4
4
Sátana a nɔ́ Yə́susu kɔsɔna
(Mə́l 1.12-13; Lúk 4.1-13)
1Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ná Yə́susu ákánána ɔ misí yɛ makɔ́tákɛ ɔkɛaka ɔwá Sátana a wɛɛ́ya kɔsɔ́na. 2Ikúílí a ná hɔ́á moómo ə́nisə má mɔɔsɛ́ a lɛ nɛ́á ata bɔɔ́la, mɛtaná yɛ́ ná wɛɛ́ya itíə́. 3Mɔkɔsɔna a ná bɛ́nyálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, a sɛ́á: «Ábá ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́, híə́nə́síə́ yííyí miɔkɔ bɛbɛlɛ́tɛ.» 4Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Mətilə má ndɔ laa ɔwá; mɔndɔ a lɛ ndɔ niŋinə ɔbánɔ́ na bɔ́labɔ́nɛ́á, mba, na bɛtambá bikimə ɔbɛ́á bɛ́ ndɔ fáma ɔ munuə wɔ́ Huɛlɛ́.» 5Nɔ́yɛ́, Sátana a ná wɛɛ́ya ákánána ɔ Yəlúsalɛma, á bətínə́ ɔ mɛnaŋanaŋa, a ná wɛɛ́ya bə́lə́kíə́ ɔ hɛlíɔ́ŋɛ́líɔ́ŋɛ́ hɛ́ Tɛ́mbɛlɛ, a sɛ́á: 6«Ábá ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́, bíə́mbínə ɔ misí. Ɔ taká, yɛ́ lɛa tilə́kə́tɔ́ ɔwá, ɛlɔ́áyɛ́ áwɔ, Huɛlɛ́ a ŋɔ iŋgínə́ índiə ɔ ɔwayɛ́ bɛáŋgɛlɛ, bɛ́ ŋɔ aŋɔ́á túána ɔ uwəbú makátá ɔkɛaka ɔwá, wə́wúə́ mɔkɔlɔ́ wɔ́ lɛ úmbúfə́nə ɔ muɔkɔ.» 7Yə́susu a sɛ́á: «Mətilə tɔ́na má ndɔ laa ɔwá; ɔ sa ndá Isə́lúkú ɔ yawɔ́á Huɛlɛ́ kɔ́sɔ́na.» 8Sátana a ná wɛɛ́ya ákánáná tɔ́na ɔ ɔmáá mɔtatánɛ ɔmbáŋá; a ná wɛɛ́ya mamanɛna má misí məkimə ínə́níə́ na túə́búə́ tuúmə, 9a sɛ́á: «Mɛ ŋɔ aŋɔ́á bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə índiə ábá ɔ ná kiníə́ ɔwámɛ busíə́ ɔkɛaka ɔwá ɔ mɛaŋɔ́á lúbúnə́kə.» 10Nɔ́yɛ́, Yə́susu a sɛ́á: «Káká hata na mɛaŋɔ́á á Sátana; ɔ taká Mətilə má ndɔ laa ɔwá; ɔ ŋɔ Isə́lúkú ɔ yawɔ́á Huɛlɛ́ lúbúnəkə, ɔ ɔwayɛ́ tɔ́na bíbúə́ ɔ ŋɔ nyamaka.» 11Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Sátana a ná wɛɛ́ya tikə, bɛáŋgɛlɛ bɛ́ Huɛlɛ́ bɛ́ ná bɛ́nyálɛ́la, bɛ́ ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔnyɛna.
Nilúmínə́ nɛ́ buolí bɔ́ Yə́susu
(Mə́l 1.14-15; Lúk 4.14-15)
12Ɛnaka Yə́susu a ɔ́kɔ́ ɔwá bá ka Yɔhánɛsɛ halɛna, bá ná wɛɛ́ya háá ɔ ɛbɔka, a ná bísúə́lə́ ɔ Kalɛ́lɛa. 13A sa kə́tuənə ɔ Násalɛtɛ, mba, a ná kə́túə́nə́kínə ɔ Kafalanahúmu, yɛ́mɔtɛ́ bətínə́ ɔ ɛsalɛ yɛ́ nɔmɔ́ nɛ́ Kalɛ́lɛa ɔ misí yɛ Sabulɔ́ŋɔ na yɛ Nɛfɛtália. 14Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́kɛaka ɔkɛaka ɔwá, bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá bɛ́ Mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Isáya bɛ́ bíúndúsíníə́ bɛ́ sɛ́á:
15«Á misí yɛ́ Sabulɔ́ŋɔ, misí yɛ Nɛfɛtália,
ɔ ɛsalɛ yɛ́ nɔmɔ́ ɔ yííní tanɛ́ yɛ Yúlútɛnɛ,
Kalɛ́lɛa yɛ bituənínə́ bɛ́ balɛmanyáhuɛlɛ́.
16Ilúkunə yɛ́ bɛndɔ ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ niŋə ɔ ibínə́binə,
yɛ́ ŋɔ isəmú yɛŋɛ́ŋa siəkinə!
Isəmú yɛ́ ŋɔ báyɛ́ nɔmakɛna ɔbá bá lɛ́á ɔ ihúə́húə́ yɛ́ bɔnɔŋɔ bɔ́ bəwə́nú.»
17Ɔ lúmə́kə ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yə́susu a ná botólíə́ ɔ Imbə́nú Yɛɛsɛ uyəmbələniə ɔ bɛndɔ, a sɛ́á: «Nɔ́ mɛlɛ́má kɔ́ŋɔ́náka, ɔ taká Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ lɛa hoóyi».
Yə́susu a nɔ́ bəlumbəlumbə bə́nisə ɛ́lɛakɛna
(Mə́l 1.16-20; Lúk 5.1-11)
18Bɔ́mɔtɛ́ buɔsɛ́, Yə́susu a ka báá a ndɔ kɛnda ɔ ɛsɛ́lɛ́ yɛ́ nɔmɔ́ nɛ́ Kalɛ́lɛa. A ná bənínyə́ yámá báfandɛ́: Símono ɔwá bá ndɔ ɛ́lɛnɛna; Bíə́lə na wayɛ́á munínyə́ á Andɛlɛ́: Bá ka báá ɔ nibúnjə́ uwəmbinə ɔ nɔmɔ́; ɔ taká, bá ka báá bəlumbəlumbə. 19A sɛ́á: «Nɔ́ mɛaŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ mbá mɛ ŋɔ bənú híə́nəsiə bɔnɔ́fɔ́nɔfɔ bá bɛndɔ.» 20Ɔ umisíumə́, bá ná mə́búə́ məbúnjə́ niása, bá ná wɛɛ́ya ɔŋgɔ́kɔ. 21A ná ákáná ɔ busíə́, a ná bənínyə́ bənə́bənə́ yámá báfandɛ́: Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ baná bá Sɛbɛtɛ́; bá ka báá ɔ isóyí nuúmə́ na yəbúə́ isə́ ɔ uwəbú məbúnjə́ ɔtábɔ́na. Yə́susu a ná bəə́bu ɛ́lɛ́na. 22Ɔ umisíúmə́, bá ná yə́búə́ isóyí na yəbúə́ isə́ bɛ́yákálɛ́la, bá ná Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ.
Yə́susu na iloŋo yɛ́ bɛndɔ
(Mə́l 1.39; Lúk 4.44; 6.17-18)
23Yə́susu a ka báá a ndɔ húlə́ kɛnda ɔ misí mikimə yɛ́ Kalɛ́lɛa; a bɛndɔ úkúnəkiə ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na má Bɛyútɛnɛ má bɔ́táyɛ́ bɔnɔŋɔ, a Imbə́nú Yɛɛsɛ yɛ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ yəmbələkəniə, a bɛnákɛnákɛ niŋəsəkiə na bíə́búə́ bɛfɛ́kɛ́ bikimə. 24Nɛ́áyɛ́á niínyə nɛ́ ná yambána ɔ bɔnɔŋɔ bukimə bɔ́ Sília, bá wɛɛ́ya bɛndɔ bəkimə húlə́kəninə ɔbá bá ná báá bá ndɔ ɛnyɛnya yɛ mɛɛ́mbɔ mikimə náá, ata bááyɛ́ ɔbá imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ná báá yɛ́ ndɔ bəə́bu tuŋulə, bá bítíə́, na bɛkátá; Yə́susu a bəə́bu niŋəsəkiə. 25Iloŋo yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ yɛ́ húlə́kinə ɔ Kalɛ́lɛa, na ɔ misí yɛ Tɛkabɔ́lɔ, ɔ Yəlúsalɛma, ɔ Yútɛa na ɔ misí yɛ yííní tanɛ́ yɛ nuíyi nɛ́ Yúlútɛnɛ.
Àwon tá yàn lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí:
Matíó 4: tvu
Ìsàmì-sí
Pín
Daako
Ṣé o fẹ́ fi àwọn ohun pàtàkì pamọ́ sórí gbogbo àwọn ẹ̀rọ rẹ? Wọlé pẹ̀lú àkántì tuntun tàbí wọlé pẹ̀lú àkántì tí tẹ́lẹ̀
© 2019, CABTAL