Matio 21
21
Yěsô ne ńkúu Yerósalem pá’ fùɔ
(Malékuse 11.1-11; Lukase 19.28-40; Jâŋ 12.12-19)
1Yěsô pâ *ngàŋa kwò yé gʉa tà ne ńkúu Yerósalem, ńnyé ńgwɔ́ shÿó Mbedfajé, á jʉ’ʉ lekwɔ’ɔ́ metÿǒ mèvɛ olive. Á leen ńké ńtúm *ngàŋa kwò yé yépʉ́a, 2ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Pi gʉa tsɛ̀ɛ lá’ yɛ̂ gie áa mvfò pi lɛ, pi ge leen kúu wó é gyá nzìkásè, mbà mé ně ńcʉŋ, míŋ we gwɔ lejʉ́ŋ yé, pi kyɛ́’ɛ wɔ́b, ńdɔgɔ wɔ́b ńtó, ńná né mèŋ. 3Pi lɔɔn ne ńkyɛ́’ɛ, nyìŋ gɔɔn nò, pi tsɔ́’ ngie: A Ndè zɔ ne ńtsɔ́ɔn. Mbà à ge gwóon nyé pi lɔg ńgʉa. 4Mɔɔn menò gwɔ́ pá’ɔɔn ńdɔgɔ ḿbumte ná nò gie à *ntsẅì nkʉ̀ Ssé la lá’ ńgɔɔn ngie:
5«Pi tsẅii mbwó pʉ̀a pie ée tsɛ̀ɛ tÿǒsoŋo Sioŋ ngie:
Pɔ́ líe ńgyá pá’ fùɔ wɔ́b ne ńtóo né lejʉ́ŋ pɔ́b,
ńgwɔ́ ngàŋ mbʉ́lè,
ńnéŋe ndùm nzìkásè, á gwɔ́ mùɔ nzìkásè».
6 *Ngàŋa kwò Yěsô gʉa ńkúu wó, ńgÿo kɔ́ɔkɔ́ wɔ́ pɔ́ pá’ Yěsô ně ńtsẅi, 7ńdɔg nzìkásè pɔ́ múɔ ńtó, ńzáb menzsǒ fÿɔg mɔ́b nkà’ menzìkásè, Yěsô ńnéŋe nà tsɔ̌. 8Lelÿò pʉ̀a saŋte menzsǒ mɔ́b ndùm mánzsè, petsɔ́ pʉ̀a fag mbwó tÿǒ ńtó saŋte mánzsè yɔ́b.
9Àlá’ gwɔ́ mvfò, yetsɔ́ gwɔ́ nzèm, ńgiŋe ńgɔɔn ngie:
“Gugẅî”#21.9 A lɔgɔ ńgwɔ́ Hosana. E lɔgɔ ńgwɔ́ ntí gie pà Yuda lɔ́ɔn ńdɔgɔ sie fùɔ. ! Mbwó nyìŋ na ngẅɛ fùɔ Ndavíd
Mbʉ́lè gwɔ́ né nyìŋ gẅie à tóo ná lezíŋ Cʉ̀apʉ̀a.
Gugẅî mbwó Ssé tàa tÿǒ lepwó
10Yěsô gʉa tà ńkúu Yerósalem, àtÿǒsoŋ pú ńcʉ́’ʉ, èpʉ̀a ne ńzɛ́te ngie: Wɔɔn nyìŋ gwɔ́ pɔ́ wɔ̌? 11Àlá’ tsɔ́’ ngie: Aa Yěsô á *ntsẅì nkʉ̀ Ssé, à fóo tÿǒsoŋo Nǎzarɛd nà pàga ngwòŋ Galilea.
Yěsô jwǒŋ pàsẅiŋ shúm tsɛ̀ɛ jʉ’ʉ Ssé
(Malékuse 11.15-19; Lukase 19.45-48; Jâŋ 2.13-16)
12Yěsô gʉa tà ńkúu tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé, ńtág pàsẅiŋ shúm pâ pàjúu, ńtsó mekǔ metʉ̌a pàkube nkáb ḿma’a ssé, ńgíŋe ńtág melʉŋ pàsẅiŋ mekàpʉ̀ŋ ńgwá’, 13ńdeen ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Áa tsɛ̀ɛ ŋwà’ne Ssé, e Ssé gɔɔn ngie: «Mé ge lá’a tóŋo ndá yɔ̀ɔn ngie: Ndá sẅíŋtè Tá pi ne ńdɔgɔ ńgÿo nkʉ̀a metsǒŋ» 14Pàfʉ̀ menÿɔ́g mbɔɔ pàpwɔ́’te mekwò piŋ tóo lejʉ́ŋ Yěsô tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé, á gÿo pɔ́ zeŋe. 15*Metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ *pàkyagte lepʉ̌ Mǒsê, gyá menò mmɔɔn mmɔɔn mie Yěsô gÿǒ, ńgíŋ ńjú’ pá’ penkʉ́ ée tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé ńzɔbɔ ńgɔɔn ngie: Gugẅî, àgù’te áa mbwó nyìŋ na ngẅɛ fùɔ Ndavíd, ńgyáŋa lóŋ, 16ńdeen ńké ńzɛ́te Yěsô ngie: Tá ɔ̀ ne ńjú’u mmó gie penkʉ́ ne ńgɔɔn lɛ? Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: N ne ńjú’u! MÀbiŋ ngie: Pi laa fó ńtóŋ nkàŋ ŋwà’ne Ssé gẅie é gɔɔn ngie: «Penkʉ́ tà mbɔɔ pûɔ mepÿɛ́, ńne ńdɔgɔ ncwò wɔ́b ńgu’te gú pá’ ɔ̀ ka tsɔ̌ɔn» wɔ ka? 17Ńgɔɔn pú’u, ńnyé wɔ́b, éfó tÿǒsoŋ ńkẅɛ ńgʉa né Mbetáni, ńkúu wó ńdá’.
Yěsô něŋ ndòon ná tsɔ́ tÿǒ mbÿě ngem #21.17 A lɔgɔ ngwɔ́ tÿǒ gie me toŋo le figue, a gwɔ pɔ pá’ mbÿe ngem. Me pye tsɛ menká’ a Israel, a zém mentɔ̌ɔn e faŋte ncʉa membÿe gem.
18Njÿó gÿo ńdʉ́a pɔ́ gwaa piŋ né tÿǒsoŋ, nzyè gyáŋa Yěsô. 19Á gyá tÿǒ mbÿě ngem ngʉ̀ŋe mánzsè, ńgʉa tsìŋe wó, ńgyá pɔ́ ndà’ meffo mǒ, ńgɔɔn né tÿǒ ayɛ̌ ngie: Ɔ̀ tě ńdá’a ńgíŋe ńzéme ntɔ̌ɔn wɔ́! Àtÿǒ ayɛ̌ gwóon ńjúm. 20*Ngàŋa kwò yé gyá pá’ á jǔm, á pú ńcʉa wɔ́b, pɔ́ gɔɔn ngie: Á gÿo lêkɔ́ tá tÿǒ yɔɔn tyé pɔ́ fʉ̀’ yɔɔn ńjúm? 21Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: Mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, pi lɔɔn ńzáb ntʉ́m nà Ssé, tà pi tè mʉ́’te, mbà pi ge ku’u légÿo mmó gie mèŋ n gÿǒ nà tÿǒ mbÿě ngem lɔɔn. Mbà à lɔɔn ńgwɔ́ pi gɔɔn né lekwɛ́ sɛ̂ ngie: Fó jʉ’ɛ ńgʉa ńtyé tsɛ̀ɛ ntse té pàa! É jú’ ncwò gẅí 22Pi lɔɔn ńzáb ntʉ́m nà Ssé, ésẅíŋte yé ńdúɔ kɔ́ɔkɔ́ wɔ́, mbà à ge ná.
Yěsô lɔgɔ lezíŋ wɔ́ fa’a?
(Malékuse 11.27-33; Lukase 20.1-8)
23Yěsô gíŋe ḿbiŋe tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé tà ńzye lézí’i pʉ̀a nò Ssé, *metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ melÿò tsɛ̀ɛ lá’ tó ńzɛ́te yé ngie: Ɔ̀ lɔgɔ lezíŋ wɔ́ ńgÿo mɔɔn menò? Kwà’ wɔ̌ zɔ túmo ɔ́ ngie ɔ̀ gÿo pú’u? 24Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: Mbɔɔ mèŋ yɔ́ɔn n ge zɛ́te gẅi tà’a nò. Pi tsɔ́’ɔ mbwó mèŋ, mèŋ n deen ńké shwóŋó gẅi kwà’ nyìŋ gẅie à ka túmo wɔ̀ɔn ńgÿo mɔɔn menò. 25Àwɔ̌ la túmo Jâŋ lénu’ pʉ̀a ntse? E Ssé ka nyìŋ mesoŋ? Pɔ́ jú’, ńkwaŋte tsetsɛ̀ɛ pɔ́b ngie: Pege lɔɔn ngie e Ssé zɔ la túmo yé, mbà à ge zɛ́te wégè ngie tà mélà’a kɔ́ pege la tè zẅíŋe nò gie Jâŋ lɔ̌ɔn ńgɔɔn wɔ́? 26MÀbiŋ ngie pʉ̀a mesoŋ, mbà lá’ té ge nyé wégè wɔ́, mélà’mie pʉ̀a metsèm ne ńzsé ngie Jâŋ laa *ntsẅì nkʉ̀ Ssé. 27Pɔ́ kwaŋ pú’u, ńcʉ́’ ńtsɔ́’ pɔ́ ngie: Peg kaa zsé. Yěsô gɔɔn né pɔ́b ngie: Mbɔɔ mèŋ yɔ́ɔn n te shwóŋó gẅi nyìŋ gẅie n dɔgɔ lezíŋ sé ńgÿo mɔɔn menò wɔ́.
Sagá nò ná penkʉ́ nyìŋ mépʉ́a
28Yěsô gíŋe ńgɔɔn ngie: Pi jú’u yɔɔn nò, éshwóŋó wɔ̀ɔn gí nò gie pi kwaŋá mǒ. Àtsɔ̌ nyìŋ lǎ’ ńgẅiin penkʉ́ pé mépʉ́a, ńgɔɔn mbwó mvɔ́g mvfò ngie: Míŋ wɔ̀ɔn, gʉa nká’ lyɛ̌’ yɔɔn ńzɔ́gɔ wó fa’. 29Á tsɔ́’ ngie: Mèŋ n dʉ̌’. Mbiŋ ńnéŋe, ńdʉa mmó gie á ně ńgÿo á gɔɔn pú’u, ńgʉa né nká’. 30Tá wɔb gíŋe ńgɔɔn pɔ tà’a nò mbwó wetsɔ́ múɔ, wɛ̌ múɔ tsɔ́’ ngie: Oon, mèŋ n ge gʉa, tá’, ńgɔɔn pú’u, ńké tè wó gʉa. 31Àwɔ̌ nà penkʉ́ pɔɔn mépʉ́a la gÿo mmó gie tá wɔ́b ne ńkwoŋo? *Mentándá pànùŋe pwɔ́’ pâ melÿò tsɛ̀ɛ lá’ tsɔ́’ ngie: Aa ndùŋ mvfò. Yěsô leen ńké ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, pàkẅé ncùb pà *Roma pâ pàkáa tÿǒ pànzwě ne njÿó pì *lefùɔ Ssé ńcʉa gẅí, 32ńti pá’ Jâŋ la tó ńnyɛɛ gẅi mánzsè gẅie e Ssé ne ńkwoŋo ngie pi giŋe mǒ, tá pi lʉ’ʉ nò gie à gɔ̌ɔn lʉ’. Pàkẅé ncùb mbɔɔ pàkáa tÿǒ pànzwě ké ńzẅíŋ, pi piŋ ńké tè gyá pú’u, ńkúbe mà gẅi, ńzẅíŋ gí wɔ́
Sagá nò ná pʉ̀a pie mé la cʉ́me nká’ mbwó pɔ́b
(Malékuse 12.1-12; Lukase 20.9-19)
33Yěsô gɔɔn ngie: Pi gíŋe ńjú’ tsɔ̌ sagá nò. Àtsɔ̌ ndÿò lǎ’ ńgẅiin jʉ’ʉ nká’ yé, ńgʉa wó ḿbye metÿǒ mie mé kyéen mentɔ̌ɔn ńdɔg ńnyɛte melù’, ḿbwóon nkàŋ nká’ ńdɔg ḿbú ńkíle, ńgʉa tsɛ̀ɛ nká’ ńtúŋo jʉ’ gie mé ge kyéen mentɔ̌ɔn wó, ḿbwóon tà’ shʉ̀a ndá gẅie mé ge kwɔ́’ɔ tyé tsɛ̀ɛ wó tá pyɛ́bɛ nká’, ńgÿo pú’u, ńcʉ́me nká’ mbwó pànyɛte melù’, ńdeen ńké ńgʉa lé túm 34Àfʉ̀’ʉ lékáb ntɔ̌ɔn tÿǒ gÿo ńku’, á túm megàŋa fà’ pé mbwó pʉ̀a pie ée nká’ ngie pɔ́ gʉa ńkẅé mé mentɔ̌ɔn tÿǒ ńdɔg ńtó. 35Pɔ́ gʉa tà ńkúu wó, pʉ̀a pie ée nká’ yé la gwe ná mvɔ́g mvfò ńcúɔ yé, ńzẅé mbɔ́ɔntè, ḿbiŋ ńdɔg metóon ńtémte mbɔ́ɔntè yétá ńzẅé. 36Àndÿò wa gíŋe ńtúm petsɔ́ megàŋa fà’ tà pɔ́ gyɔ́ɔn ńcʉa pe mvfò. Tá pʉ̀a pa gíŋe ńgÿo pé pá’ pɔ́ zɔ̌ɔn ńgÿo ná petsɔ́ megàŋa fà’ la. 37Àndÿò leen ńké ńtúmo kwà’ míŋ we, ńne ńkwaŋa ngie á ge gǎ wɔ́, pɔ́ gÿo mekù’ mé. 38Tá pʉ̀a pa gyá míŋ ndÿò wa, ńgɔɔn tsetsɛ̀ɛ pɔ́b ngie: Ànjÿò ndá we wɛ̂ gẅie à tóo lɛ̂. Pi tó pege zẅé yé ńjÿó nká’, 39ńgɔɔn pú’u, ńgwoon yé, éshwoŋo yé ńdɔg fó nká’ ńkẅɛ, ńgʉa ńzẅé!
40Yěsô zɛ́te ngie: Tà ndÿò wɔɔn ge gÿo tó, é gÿo lêkɔ́ ná pʉ̀a pie à la cʉ́me nká’ né pɔ́b? 41Mé tsɔ́’ ngie: À ge tó gÿo mé zẅéte mefÿɛ́ apɛ̌, é piŋ cʉ́me nká’ mbwó petsɔ́ pʉ̀a mendyɛ̀’ɛ, pie á ge gÿo ku’ fʉ̀’ gie mé kyéen melù’, pɔ́ ná mé. 42Yěsô gɔɔn né pɔ́b ngie: Á lɔɔn tè kɔ́ wɔ́, mbà pi leen ńtóŋo jʉ’ʉ ŋwà’ne Ssé gie á gɔɔn ngie:
«Tóon gẅie pàpwóon ndá la gwá’,
leen ńcʉ́’ʉ tóon gẅie yé zɔ pi’ ndá.
Cʉ̀apʉ̀a zɔ la gÿo pú’u,
á gwɔ́ máa nò mbòŋo á menÿɔ́g pege»?
43Áa pú’u, tá mèŋ shwóŋó gẅi ngie mé ge kẅé jʉ’ʉ gí tsɛ̀ɛ *lefùɔ Ssé, é náa mbwó tsɔ́ túm gie á ge gÿo mmó gie e Ssé ne ńkwoŋo. [ 44Tóon ŋwɛ́ aa gẅie nyìŋ lɔɔn ńgwe mǒ, mbà ngàŋ ge pwɔ́’te, á piŋ ńgwe ná nyìŋ, mbà à ge pú gwɔ’ɔ ngàŋ.] 45*Metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ pà *farisay jú’ yɔɔn sagá nò, ńdiŋ ngie à gɔɔn né pɔ́b, 46éfa’ shÿó légwoon yé, tá ḿbɔ́g nÿɔ́g lá’, á nue lá’ la ne ńzsé ngie Yěsô aa *ntsẅì nkʉ̀ Ssé.
Àwon tá yàn lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí:
Matio 21: NGBM
Ìsàmì-sí
Pín
Daako
Ṣé o fẹ́ fi àwọn ohun pàtàkì pamọ́ sórí gbogbo àwọn ẹ̀rọ rẹ? Wọlé pẹ̀lú àkántì tuntun tàbí wọlé pẹ̀lú àkántì tí tẹ́lẹ̀
Nouveau Testament en Ngienboum © Alliance Biblique du Cameroun, 2007.
Matio 21
21
Yěsô ne ńkúu Yerósalem pá’ fùɔ
(Malékuse 11.1-11; Lukase 19.28-40; Jâŋ 12.12-19)
1Yěsô pâ *ngàŋa kwò yé gʉa tà ne ńkúu Yerósalem, ńnyé ńgwɔ́ shÿó Mbedfajé, á jʉ’ʉ lekwɔ’ɔ́ metÿǒ mèvɛ olive. Á leen ńké ńtúm *ngàŋa kwò yé yépʉ́a, 2ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Pi gʉa tsɛ̀ɛ lá’ yɛ̂ gie áa mvfò pi lɛ, pi ge leen kúu wó é gyá nzìkásè, mbà mé ně ńcʉŋ, míŋ we gwɔ lejʉ́ŋ yé, pi kyɛ́’ɛ wɔ́b, ńdɔgɔ wɔ́b ńtó, ńná né mèŋ. 3Pi lɔɔn ne ńkyɛ́’ɛ, nyìŋ gɔɔn nò, pi tsɔ́’ ngie: A Ndè zɔ ne ńtsɔ́ɔn. Mbà à ge gwóon nyé pi lɔg ńgʉa. 4Mɔɔn menò gwɔ́ pá’ɔɔn ńdɔgɔ ḿbumte ná nò gie à *ntsẅì nkʉ̀ Ssé la lá’ ńgɔɔn ngie:
5«Pi tsẅii mbwó pʉ̀a pie ée tsɛ̀ɛ tÿǒsoŋo Sioŋ ngie:
Pɔ́ líe ńgyá pá’ fùɔ wɔ́b ne ńtóo né lejʉ́ŋ pɔ́b,
ńgwɔ́ ngàŋ mbʉ́lè,
ńnéŋe ndùm nzìkásè, á gwɔ́ mùɔ nzìkásè».
6 *Ngàŋa kwò Yěsô gʉa ńkúu wó, ńgÿo kɔ́ɔkɔ́ wɔ́ pɔ́ pá’ Yěsô ně ńtsẅi, 7ńdɔg nzìkásè pɔ́ múɔ ńtó, ńzáb menzsǒ fÿɔg mɔ́b nkà’ menzìkásè, Yěsô ńnéŋe nà tsɔ̌. 8Lelÿò pʉ̀a saŋte menzsǒ mɔ́b ndùm mánzsè, petsɔ́ pʉ̀a fag mbwó tÿǒ ńtó saŋte mánzsè yɔ́b.
9Àlá’ gwɔ́ mvfò, yetsɔ́ gwɔ́ nzèm, ńgiŋe ńgɔɔn ngie:
“Gugẅî”#21.9 A lɔgɔ ńgwɔ́ Hosana. E lɔgɔ ńgwɔ́ ntí gie pà Yuda lɔ́ɔn ńdɔgɔ sie fùɔ. ! Mbwó nyìŋ na ngẅɛ fùɔ Ndavíd
Mbʉ́lè gwɔ́ né nyìŋ gẅie à tóo ná lezíŋ Cʉ̀apʉ̀a.
Gugẅî mbwó Ssé tàa tÿǒ lepwó
10Yěsô gʉa tà ńkúu Yerósalem, àtÿǒsoŋ pú ńcʉ́’ʉ, èpʉ̀a ne ńzɛ́te ngie: Wɔɔn nyìŋ gwɔ́ pɔ́ wɔ̌? 11Àlá’ tsɔ́’ ngie: Aa Yěsô á *ntsẅì nkʉ̀ Ssé, à fóo tÿǒsoŋo Nǎzarɛd nà pàga ngwòŋ Galilea.
Yěsô jwǒŋ pàsẅiŋ shúm tsɛ̀ɛ jʉ’ʉ Ssé
(Malékuse 11.15-19; Lukase 19.45-48; Jâŋ 2.13-16)
12Yěsô gʉa tà ńkúu tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé, ńtág pàsẅiŋ shúm pâ pàjúu, ńtsó mekǔ metʉ̌a pàkube nkáb ḿma’a ssé, ńgíŋe ńtág melʉŋ pàsẅiŋ mekàpʉ̀ŋ ńgwá’, 13ńdeen ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Áa tsɛ̀ɛ ŋwà’ne Ssé, e Ssé gɔɔn ngie: «Mé ge lá’a tóŋo ndá yɔ̀ɔn ngie: Ndá sẅíŋtè Tá pi ne ńdɔgɔ ńgÿo nkʉ̀a metsǒŋ» 14Pàfʉ̀ menÿɔ́g mbɔɔ pàpwɔ́’te mekwò piŋ tóo lejʉ́ŋ Yěsô tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé, á gÿo pɔ́ zeŋe. 15*Metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ *pàkyagte lepʉ̌ Mǒsê, gyá menò mmɔɔn mmɔɔn mie Yěsô gÿǒ, ńgíŋ ńjú’ pá’ penkʉ́ ée tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé ńzɔbɔ ńgɔɔn ngie: Gugẅî, àgù’te áa mbwó nyìŋ na ngẅɛ fùɔ Ndavíd, ńgyáŋa lóŋ, 16ńdeen ńké ńzɛ́te Yěsô ngie: Tá ɔ̀ ne ńjú’u mmó gie penkʉ́ ne ńgɔɔn lɛ? Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: N ne ńjú’u! MÀbiŋ ngie: Pi laa fó ńtóŋ nkàŋ ŋwà’ne Ssé gẅie é gɔɔn ngie: «Penkʉ́ tà mbɔɔ pûɔ mepÿɛ́, ńne ńdɔgɔ ncwò wɔ́b ńgu’te gú pá’ ɔ̀ ka tsɔ̌ɔn» wɔ ka? 17Ńgɔɔn pú’u, ńnyé wɔ́b, éfó tÿǒsoŋ ńkẅɛ ńgʉa né Mbetáni, ńkúu wó ńdá’.
Yěsô něŋ ndòon ná tsɔ́ tÿǒ mbÿě ngem #21.17 A lɔgɔ ngwɔ́ tÿǒ gie me toŋo le figue, a gwɔ pɔ pá’ mbÿe ngem. Me pye tsɛ menká’ a Israel, a zém mentɔ̌ɔn e faŋte ncʉa membÿe gem.
18Njÿó gÿo ńdʉ́a pɔ́ gwaa piŋ né tÿǒsoŋ, nzyè gyáŋa Yěsô. 19Á gyá tÿǒ mbÿě ngem ngʉ̀ŋe mánzsè, ńgʉa tsìŋe wó, ńgyá pɔ́ ndà’ meffo mǒ, ńgɔɔn né tÿǒ ayɛ̌ ngie: Ɔ̀ tě ńdá’a ńgíŋe ńzéme ntɔ̌ɔn wɔ́! Àtÿǒ ayɛ̌ gwóon ńjúm. 20*Ngàŋa kwò yé gyá pá’ á jǔm, á pú ńcʉa wɔ́b, pɔ́ gɔɔn ngie: Á gÿo lêkɔ́ tá tÿǒ yɔɔn tyé pɔ́ fʉ̀’ yɔɔn ńjúm? 21Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: Mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, pi lɔɔn ńzáb ntʉ́m nà Ssé, tà pi tè mʉ́’te, mbà pi ge ku’u légÿo mmó gie mèŋ n gÿǒ nà tÿǒ mbÿě ngem lɔɔn. Mbà à lɔɔn ńgwɔ́ pi gɔɔn né lekwɛ́ sɛ̂ ngie: Fó jʉ’ɛ ńgʉa ńtyé tsɛ̀ɛ ntse té pàa! É jú’ ncwò gẅí 22Pi lɔɔn ńzáb ntʉ́m nà Ssé, ésẅíŋte yé ńdúɔ kɔ́ɔkɔ́ wɔ́, mbà à ge ná.
Yěsô lɔgɔ lezíŋ wɔ́ fa’a?
(Malékuse 11.27-33; Lukase 20.1-8)
23Yěsô gíŋe ḿbiŋe tsɛ̀ɛ *jʉ’ʉ Ssé tà ńzye lézí’i pʉ̀a nò Ssé, *metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ melÿò tsɛ̀ɛ lá’ tó ńzɛ́te yé ngie: Ɔ̀ lɔgɔ lezíŋ wɔ́ ńgÿo mɔɔn menò? Kwà’ wɔ̌ zɔ túmo ɔ́ ngie ɔ̀ gÿo pú’u? 24Yěsô tsɔ́’ɔ mbwó pɔ́b ngie: Mbɔɔ mèŋ yɔ́ɔn n ge zɛ́te gẅi tà’a nò. Pi tsɔ́’ɔ mbwó mèŋ, mèŋ n deen ńké shwóŋó gẅi kwà’ nyìŋ gẅie à ka túmo wɔ̀ɔn ńgÿo mɔɔn menò. 25Àwɔ̌ la túmo Jâŋ lénu’ pʉ̀a ntse? E Ssé ka nyìŋ mesoŋ? Pɔ́ jú’, ńkwaŋte tsetsɛ̀ɛ pɔ́b ngie: Pege lɔɔn ngie e Ssé zɔ la túmo yé, mbà à ge zɛ́te wégè ngie tà mélà’a kɔ́ pege la tè zẅíŋe nò gie Jâŋ lɔ̌ɔn ńgɔɔn wɔ́? 26MÀbiŋ ngie pʉ̀a mesoŋ, mbà lá’ té ge nyé wégè wɔ́, mélà’mie pʉ̀a metsèm ne ńzsé ngie Jâŋ laa *ntsẅì nkʉ̀ Ssé. 27Pɔ́ kwaŋ pú’u, ńcʉ́’ ńtsɔ́’ pɔ́ ngie: Peg kaa zsé. Yěsô gɔɔn né pɔ́b ngie: Mbɔɔ mèŋ yɔ́ɔn n te shwóŋó gẅi nyìŋ gẅie n dɔgɔ lezíŋ sé ńgÿo mɔɔn menò wɔ́.
Sagá nò ná penkʉ́ nyìŋ mépʉ́a
28Yěsô gíŋe ńgɔɔn ngie: Pi jú’u yɔɔn nò, éshwóŋó wɔ̀ɔn gí nò gie pi kwaŋá mǒ. Àtsɔ̌ nyìŋ lǎ’ ńgẅiin penkʉ́ pé mépʉ́a, ńgɔɔn mbwó mvɔ́g mvfò ngie: Míŋ wɔ̀ɔn, gʉa nká’ lyɛ̌’ yɔɔn ńzɔ́gɔ wó fa’. 29Á tsɔ́’ ngie: Mèŋ n dʉ̌’. Mbiŋ ńnéŋe, ńdʉa mmó gie á ně ńgÿo á gɔɔn pú’u, ńgʉa né nká’. 30Tá wɔb gíŋe ńgɔɔn pɔ tà’a nò mbwó wetsɔ́ múɔ, wɛ̌ múɔ tsɔ́’ ngie: Oon, mèŋ n ge gʉa, tá’, ńgɔɔn pú’u, ńké tè wó gʉa. 31Àwɔ̌ nà penkʉ́ pɔɔn mépʉ́a la gÿo mmó gie tá wɔ́b ne ńkwoŋo? *Mentándá pànùŋe pwɔ́’ pâ melÿò tsɛ̀ɛ lá’ tsɔ́’ ngie: Aa ndùŋ mvfò. Yěsô leen ńké ńgɔɔn né pɔ́b ngie: Mèŋ shwóŋó gẅí, kwà’ nénʉ́, pàkẅé ncùb pà *Roma pâ pàkáa tÿǒ pànzwě ne njÿó pì *lefùɔ Ssé ńcʉa gẅí, 32ńti pá’ Jâŋ la tó ńnyɛɛ gẅi mánzsè gẅie e Ssé ne ńkwoŋo ngie pi giŋe mǒ, tá pi lʉ’ʉ nò gie à gɔ̌ɔn lʉ’. Pàkẅé ncùb mbɔɔ pàkáa tÿǒ pànzwě ké ńzẅíŋ, pi piŋ ńké tè gyá pú’u, ńkúbe mà gẅi, ńzẅíŋ gí wɔ́
Sagá nò ná pʉ̀a pie mé la cʉ́me nká’ mbwó pɔ́b
(Malékuse 12.1-12; Lukase 20.9-19)
33Yěsô gɔɔn ngie: Pi gíŋe ńjú’ tsɔ̌ sagá nò. Àtsɔ̌ ndÿò lǎ’ ńgẅiin jʉ’ʉ nká’ yé, ńgʉa wó ḿbye metÿǒ mie mé kyéen mentɔ̌ɔn ńdɔg ńnyɛte melù’, ḿbwóon nkàŋ nká’ ńdɔg ḿbú ńkíle, ńgʉa tsɛ̀ɛ nká’ ńtúŋo jʉ’ gie mé ge kyéen mentɔ̌ɔn wó, ḿbwóon tà’ shʉ̀a ndá gẅie mé ge kwɔ́’ɔ tyé tsɛ̀ɛ wó tá pyɛ́bɛ nká’, ńgÿo pú’u, ńcʉ́me nká’ mbwó pànyɛte melù’, ńdeen ńké ńgʉa lé túm 34Àfʉ̀’ʉ lékáb ntɔ̌ɔn tÿǒ gÿo ńku’, á túm megàŋa fà’ pé mbwó pʉ̀a pie ée nká’ ngie pɔ́ gʉa ńkẅé mé mentɔ̌ɔn tÿǒ ńdɔg ńtó. 35Pɔ́ gʉa tà ńkúu wó, pʉ̀a pie ée nká’ yé la gwe ná mvɔ́g mvfò ńcúɔ yé, ńzẅé mbɔ́ɔntè, ḿbiŋ ńdɔg metóon ńtémte mbɔ́ɔntè yétá ńzẅé. 36Àndÿò wa gíŋe ńtúm petsɔ́ megàŋa fà’ tà pɔ́ gyɔ́ɔn ńcʉa pe mvfò. Tá pʉ̀a pa gíŋe ńgÿo pé pá’ pɔ́ zɔ̌ɔn ńgÿo ná petsɔ́ megàŋa fà’ la. 37Àndÿò leen ńké ńtúmo kwà’ míŋ we, ńne ńkwaŋa ngie á ge gǎ wɔ́, pɔ́ gÿo mekù’ mé. 38Tá pʉ̀a pa gyá míŋ ndÿò wa, ńgɔɔn tsetsɛ̀ɛ pɔ́b ngie: Ànjÿò ndá we wɛ̂ gẅie à tóo lɛ̂. Pi tó pege zẅé yé ńjÿó nká’, 39ńgɔɔn pú’u, ńgwoon yé, éshwoŋo yé ńdɔg fó nká’ ńkẅɛ, ńgʉa ńzẅé!
40Yěsô zɛ́te ngie: Tà ndÿò wɔɔn ge gÿo tó, é gÿo lêkɔ́ ná pʉ̀a pie à la cʉ́me nká’ né pɔ́b? 41Mé tsɔ́’ ngie: À ge tó gÿo mé zẅéte mefÿɛ́ apɛ̌, é piŋ cʉ́me nká’ mbwó petsɔ́ pʉ̀a mendyɛ̀’ɛ, pie á ge gÿo ku’ fʉ̀’ gie mé kyéen melù’, pɔ́ ná mé. 42Yěsô gɔɔn né pɔ́b ngie: Á lɔɔn tè kɔ́ wɔ́, mbà pi leen ńtóŋo jʉ’ʉ ŋwà’ne Ssé gie á gɔɔn ngie:
«Tóon gẅie pàpwóon ndá la gwá’,
leen ńcʉ́’ʉ tóon gẅie yé zɔ pi’ ndá.
Cʉ̀apʉ̀a zɔ la gÿo pú’u,
á gwɔ́ máa nò mbòŋo á menÿɔ́g pege»?
43Áa pú’u, tá mèŋ shwóŋó gẅi ngie mé ge kẅé jʉ’ʉ gí tsɛ̀ɛ *lefùɔ Ssé, é náa mbwó tsɔ́ túm gie á ge gÿo mmó gie e Ssé ne ńkwoŋo. [ 44Tóon ŋwɛ́ aa gẅie nyìŋ lɔɔn ńgwe mǒ, mbà ngàŋ ge pwɔ́’te, á piŋ ńgwe ná nyìŋ, mbà à ge pú gwɔ’ɔ ngàŋ.] 45*Metándá pànùŋe pwɔ́’ pâ pà *farisay jú’ yɔɔn sagá nò, ńdiŋ ngie à gɔɔn né pɔ́b, 46éfa’ shÿó légwoon yé, tá ḿbɔ́g nÿɔ́g lá’, á nue lá’ la ne ńzsé ngie Yěsô aa *ntsẅì nkʉ̀ Ssé.
Àwon tá yàn lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí:
:
Ìsàmì-sí
Pín
Daako
Ṣé o fẹ́ fi àwọn ohun pàtàkì pamọ́ sórí gbogbo àwọn ẹ̀rọ rẹ? Wọlé pẹ̀lú àkántì tuntun tàbí wọlé pẹ̀lú àkántì tí tẹ́lẹ̀
Nouveau Testament en Ngienboum © Alliance Biblique du Cameroun, 2007.