MARK 1
1
John Tó Yee Asį́įhii nahalne'
(Mt. 3:1-12; Lk. 3:1-18; Jn. 1:19-28)
1Diyin God biYe' Jesus Christ baa hane' yá'át'éehii bee deezt'i'ii. 2T'áá Diyin God yá halne'ii, Aizéíyah wolyéhígíí yee ak'e'ashchínígi át'éego:
Jó'akon, shá halne'ii nilą́ąjį' deesh'aał,
Éí ná honít'i'ii hasht'eidoolííł;#Mal. 3:1.
3Honoojíidi ła' chánahgo kójíníigo hwiinéé' diits'a'go hojilne':
Bóhólníihii bá honít'i'ii hasht'edahohłééh,
Be'atiin k'éhézdongo ádaahłééh.#Is. 40:3.
4Honoojíidi John tó yee asį́įhgo níyá.#1:4 John éí A.D.27 íídą́ą́' hojilne'. Łahgo át'éego Diyin God bich'į' tsínáhodiikeesgo habąąhági át'éii há yóó'iididoo'áałgo tó bee ho'didoolzįhjí yee na'neeztą́ą́'. 5Áádóó Judíya kéyahdóó t'áá át'éé nít'éé' índa Jerúsalemdóó ałdó' t'áá ałtso haa haaskai, áko bibąąhági ádaat'éii yę́ę yee ádaa dahalne'go Jórdan tooh nílínígíí biyi' tó bee dadzíísį́į́'. 6John éí ghą́ą́'ask'idii bighaa' éé' bee ályaago ha'éé', áádóó akał sis bee áká dzíszaaz, índa nahachagiitsoh índa tsés'ná bitł'izh bikiin nijighá.#2Kgs. 1:8. 7Áko hojilne'go ájíní, Shikéédę́ę́' ła' shiláahgo át'éii náánáádááł, éí yaa ádeeshníiłgo#1:7 Yaa ádeeshníiłgo bikétł'óól k'e'deesh'ał nínígíí éí naalte' binaanish át'éé nít'éé'. bikétł'óól k'e'deesh'ałgi nidi doo bą́ą́h nishłį́į da. 8Shí éí tó t'éiyá bee danihisį́į́h nít'éé', nidi bí t'éí Níłch'i Diyinii yee danihisį́įh dooleeł.
Jesus éí tó bee bi'doolzį́į́'
(Mt. 3:13-17; Lk. 3:21,22)
9Áko éí yoołkááł yę́ędą́ą́' Gálilii kéyah biyi'gi Názareth hoolyéédóó Jesus jiníyáago John éí Jórdan tooh biyi' tó yee hóósį́į́'. 10Tó biyi'dę́ę́' hajííyáago, t'áá áko yádiłhił ąą ádzaago Níłch'i Diyinii éí hasbídí nahalingo hak'ijį' hadahooleełgo jiiłtsą́, 11áádóó yádiłhił biyi'dę́ę́' iinéé' diists'ą́ą'go ání, ShiYe' ayóó'óósh'níinii nílį́; t'áá íiyisí naa shił hózhǫ́.#Gen. 22:2; Ps. 2:7; Is. 42:1; Mt. 3:17; 12:18; Mk. 9:7; Lk. 3:22.
Jesus bóhodi'neestą́ą́'
(Mt. 4:1-11; Lk. 4:1-13)
12T'áá áko Níłch'i Diyinii honoojíígóó ahoyíísá. 13Áko honoojíidi dízdiin hwiiską́, áádóó Séítan níłch'i bida'iiníziinii binanit'a'í nahóneeztą́ą́'; áadi nidaaldlooshii dahashkéii bił nijildeeh nít'éé', índa diyingo nidaal'a'í há chodaoz'įįd.
Gáliliigi Jesus éí hane' yá'át'éehii yaa aho'niilne'
(Mt. 4:12-17; Lk. 4:14,15)
14Áko John yah abi'doolt'e'dóó bik'ijį', Jesus, Diyin God baa hane' yá'át'éehii baa nahojilne'go Gálilii kéyahgóó ajííyá, 15kójíníigo, K'ad áajį' ahoolzhiizh, Diyin God bee bóhólníihgo bił haz'áanii baa hodoogáałjį' bílátah dah hashzhiizh; łahgo át'éego tsíńdahidohkeesgo#Mt. 3:2. hane' yá'át'éehii deinohdląąh.
Jesus éí łóó' hadayiileehí dį́lt'éego yíká ádííniid
(Mt. 4:18-22; Lk. 5:1-11)
16Áádóó Gálilii be'ek'id bąąhgóó joogááł, nít'éé' Sáíman índa bitsilí Andrew łóó' bee hahaltsósí taah yiłtsóosgo jiiłtsą́, háálá éí łóó' hayiileehí nilį́. 17Nít'éé' Jesus áhodííniid, Tį', shikéé' woh'ash, áko diné hayiileehí doohłeełgo ánihideeshłííł. 18T'áá áko hałóó' bee hadahaltsósí t'áá ákǫ́ǫ́ nizhnínilgo bikéé' dashdii'áázh. 19Áádóó t'áá áyídígóó joogááł, nít'éé' James éí Zébedii biye' áádóó bitsilí John, éí tsinaa'eeł biyi'gi łóó' bee hadahaltsósí hasht'éédeidle'go jiiłtsą́. 20T'áá áko hágo bizhdííniid, áko bizhé'é Zébedii índa bá nidaalnishígíí t'áá ákǫ́ǫ́ tsinaa'eeł yii' naháaztą́ągo bits'ą́ą́' dashdii'áazhgo Jesus bikéé' jiní'áázh.
Diné níłch'i nichxǫ́'í bii' hólóonii
(Lk. 4:31-37)
21Áko Kapérniyamgi jíkai, áádóó t'áá áko háá'áyį́į́h jį́ azlį́į'go kin bii' áłah ná'ádleehí biyi' góne' yah ajííyáago naz'neeztą́ą́'. 22Áko naz'neeztą́'ígíí yik'ee t'óó bił adahóóyóí, háálá naat'áanii nilį́įgo na'nitinígíigi át'éego naz'neeztą́ą́', bee haz'áanii yínda'niłtinii nahalingo éí dooda.#Mt. 7:28,29. 23T'áá áko kin bii' áłah ná'ádleehígíí biyi' góne' diné léi' níłch'i nichxǫ́'í bii' hólǫ́ǫgo sidáá lá, 24áko hadoolghaazhgo ání, [T'áadoo nihaa nánít'íní.] Haashą' nihidíílííł, Jesus Názarethdóó nílíinii? Da' ánihidííłdįįłgoósh yíníyá? Ánít'íinii shił bééhózin, Diyin God bits'ą́ą́dóó Diyinii nílį́. 25Nidi Jesus éí yideeztehgo ííłní, T'áadoo ádíníní, hayi'dę́ę́' haninááh! 26Áko níłch'i nichxǫ́'í nihihodiyiiłhan áádóó yéego hadoolghaazhgo hayi'dę́ę́' hahóóle'. 27Áádóó t'áá ádzíłtso t'óó hoł adahayóigo nida'ahízhdílkidgo ádajiní, Díí lá ha'át'íí át'é? Jó, na'nitin ániidíii át'é! Níłch'i danchxǫ́'í nidi bee óhólnííh yee yich'į' hahadziihgo bik'eh dahół'į́. 28Áádóó t'áá áko Gálilii kéyah binaagóó t'áá át'éé nít'éé' bee haa hane'go dadideezdláád.
Jesus éí diné t'óó ahayóí hadaałt'é áńdayiidlaa
(Mt. 8:14-17; Lk. 4:38-41)
29T'áá áko kin bii' áłah ná'ádleehídóó dashdiikai, áko Sáíman índa Andrew bighan góne' James índa John bił yah ajookai. 30Nít'éé' Sáíman be'asdzą́ą́ bimá bitah honeezgaigo sitį́į́ lá, t'áá áko yee hoł dahoolne'. 31Baazhníyáago bíla' jiiłtsoodgo nízdiidzį́į́z, áádóó tah honiigááh bits'áldoh, áko diné yá chooz'įįd.
32Íídą́ą́' i'íí'ą́ągo diné bąąh dah nahaz'ánígíí índa níłch'i bi'iiníziinii bii' dahólóonii Jesus yił yaa dahaaskai. 33Kin haal'áhídóó diné t'áá át'é ch'é'étiingi áłah silį́į́'. 34Áko diné t'óó ahayóí naałniih ał'ąą ádaat'éii bee bąąh dah nidahaz'áanii hadaałt'é áńdajiidlaa, índa níłch'i bi'iiníziinii lą'í dabiyi'dę́ę́' hahizneeskaad, áko níłch'i bi'iiníziinii hwéédahósingo bąą hadadoodzihígi t'áadoo bee bá hojiił'a' da.
Jesus éí Hane' Yá'át'éehii yaa nahodoolnihgóó dah diiyá
(Lk. 4:42-44)
35Biiskání t'ah ni' halzhingo nízhdii'na'go doo naagháhígóó ajííyá, ákwe'é sozdoolzin. 36Sáíman áádóó yił naakaígíí hakéé' yíkai, 37áko hak'ídaneeztą́ą'go ádahodííniid, Diné t'áá ałtso níkadantá. 38Áko ábizhdííniid, Tį', kin dah naazhjaa'góó diikah, áko áadi ałdó' Diyin God bizaad baa nahodeeshnih, háálá éí biniyé níyá. 39Áko Gálilii kéyah t'áá át'éé nít'éé' yii' kéédahat'íinii kin yii' áłah nídaadleehgóó Diyin God baa nahojilne'go, índa diné biyi'dę́ę́' níłch'i bida'iiníziinii hahizhniłkaadgo tázhdííyá.#Mt. 4:23; 9:35.
Jesus éí diné ła' łóód ats'íís yiyáanii naałdzidii bee bąąh dah haz'ą́ągo néidiisá
(Mt. 8:1-4; Lk. 5:12-16)
40Nít'éé' diné ła' łóód ats'íís yiyáanii naałdzidii bee bąąh dah haz'ą́ą́ léi' haa níyá, áko hach'į' nitsidinígo'go náhookąąhgo áháłní, Íinínízin ládą́ą́' nááshididííłááł. 41Áádóó Jesus haa a'ááh niizį́į'go k'ídeesnii'go hodeelchidgo ání, Íinisin lą́ą; łóód nąąh óodįįh. 42T'áá áko łóód ats'íís yiyáanii naałdzidii yę́ę hąąh ásdįįdgo náázdiidzá. 43Áko hach'į' haadzíi'go dahodiił'a'go 44áhodííniid, T'ááká diné ła'da bił hóólne' lágo, nidi nílááh dah diináahgo náá'iiłniihii átsé nidínóoł'įįł, áádóó nááni'diilzáhígíí bąą nááhániihii Mózes yee nihoní'áanii bik'ehgo náá'ayíłniih,#Lev. 14:1-32. áko éí bee nilóód náádzíi'ii diné bił béédahózin doo. 45Nidi dashdiiyáago t'áá ałtsogóó baa ahozh'niilne' áádóó áhoodzaaígíí da'níłts'ą́ą́góó bee ahozhdííłdláád, áko kin haal'áajį' Jesus doo t'áá yit'íní jidóya' át'ée da silį́į́', nidi kéyah doo naagháhídi t'éí nijighá, ákondi t'áá da'níłts'ą́ą́dę́ę́' diné haa dahakááh.
Currently Selected:
MARK 1: NVJOB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).
