Od zkázy k obnověUkázka

SOAP: Marek 2:27

Duchovní obnova Božího lidu neproběhla přes noc. Skutečností je, že závěrečné části knihy Nehemiáš pokrývají několik desetiletí a ukazují, jak Nehemiáš a další tehdejší vůdci neustále napomínali izraelský lid, když se odchýlil od zákona. Lidé si opakovaně brali za ženy či muže někoho z cizích národů a upouštěli od návyku ctít sobotu.

Nehemiáš lid napomínal, a dokonce ustanovil i strážce, aby zajistil, že sobota bude ctěna tak, jak ji Bůh zamýšlel. Jeho záměrem bylo ochránit lid před tím, aby upadl do hříchu pohrdání sobotou, což byl jeden z faktorů, který vedl k modlářství a také vyhnanství v dřívějších generacích. Nehemiáš se rozhodl pomoci lidu žít podle Božích přikázání a nesklouznout do hříšného vzorce chování. Touhou jeho srdce bylo ctít Boha a zachovávat svůj lid, jak to dělal od chvíle, kdy začal znovu stavět hradby.

Postupem času se zákony týkající se soboty zpřísnily. Náboženští představení ustanovili další pokyny a pravidla, která měla zabránit tomu, aby někdo ustanovení ohledně soboty nebo jakýchkoliv jiných zákonů porušil. Problém byl v tom, že jejich srdce nebyla na správném místě. Ztratili ze zřetele to, co bylo skutečně důležité – úcta k Bohu a důvěra, že se o ně postará, i když si vezmou den odpočinku. Místo toho si vytvořili velmi přísná pravidla a cítili se spravedliví, když je dodržovali a odsuzovali ty, kteří je nedodržovali.

Ježíš nám ale ukázal jinou cestu. Náboženským představeným a svým následovníkům odhalil, jaký je skutečný smysl tohoto zákona – poskytnout Božímu lidu čas na odpočinek a oslavu. Uzdravení, které vykonal v sobotu, vedlo k odpočinku a oslavě. Sobota byla stvořena k tomu, aby Božímu lidu poskytla spočinutí a aby si lidé uvědomili, že jedině On sám je tím, kdo je živí a dává jim vše, co potřebují.

I dnes můžeme Boha uctívat tím, že budeme zachovávat sobotu. Nejsme již vázané zákonem o sobotě tak jako Židé, ale přestat na jeden den pracovat a oslavovat Boží dobrotu zůstává nadále důležitým návykem křesťanů. Přestáváme pracovat, čímž dáváme najevo svou důvěru v Boha a Jeho schopnost a ochotu se o nás postarat. Oslavujeme Jeho dobrotu a necháváme všeho, abychom si připomínaly Jeho neutuchající věrnost. Kéž můžeme být ženami víry, které všeho nechají, aby spočinuly v Boží moci a oslavovaly, jak dobrý náš Bůh je.