Sebeovládání

Už uplynulo přes 50 let od sexuální revoluce šedesátých let a jedno je jisté. Když přijde na pohled naší generace na lidskou sexualitu, všechno je možné. "Když z toho máš dobrý pocit, udělej to" už není ničí mantra, protože to je dané. Dokonce i v církvi pohled lidí na sex jako kdyby začal žít svým vlastním životem. Jedna statistika uvádí, že přes 60% nezadaných křesťanů je sexuálně aktivních. Když si čteš Boží názor na sex, pak by ses měla v údivu drbat na hlavě. Jak to mohlo být? Ono to vlastně není až tak komplikované, jak si můžeš představovat. Když na to přijde, jádro problematiky spočívá v jádru problému. Kdo má rozhodnout, co je pro tebe správné? Rozhoduješ se sama za sebe, nebo se na každém kroku podřizuješ Duchu svatému? Vyhradíš sexualitu svým hormonům, nebo tuto část života odevzdáš Bohu, který tvou sexuální touhu stvořil? V 1 Korintským 6 nám Pavel připomíná, že jako následovníci Ježíše Krista jsme byli vykoupeni za vysokou cenu. Už sami sobě nepatříme. Ale to všechno se redukuje na odevzdání. Kdo ovládá tvé tělo? Jsi to ty, nebo tvůj život ovládá Bůh? Je toho tady v sázce příliš mnoho, zvlášť v případě sexu? 

Otázky: 

Které konkrétní oblasti tvé sexuality potřebuješ podřídit Pánu? Které praktické kroky potřebuješ udělat, abys Bohu předala kontrolu nad svým tělem?