Lúù 23
23
Zízɛ̀ lɛ Pálɛ̀ wɛlɛ líé
(Máfìù 27.1-2, 11-14; Máà 15.1-5; Zɔ̃̀ɔ̃́ 18.28-38)
1O séĩ́ o wɛ̀lɛ̀, o dɔ Zízɛ̀ ká Pálɛ̀ wɛlɛ mɔ̀. 2O gbɛ̃̀ gbaa, wáà gèè Zízɛ̀ e wɔ̃́ yɔɔ kɛ, wáà gèè kélɛ̀, “Ko gɔ̃́ e kéa gɛ̃̀, áà kò mia nì kɛ̀, wáà tò zi yɔɔ píé. E kɛ à gèepìà o lɛ̀ɛ kélɛ̀ yékɛ̀ ó ɓo‐pɛ̀ ɓo Sízà lɛ̀ɛ, tó zeĩ́, áà gèè o lɛ̀ɛ kélɛ̀ à ye lɛ́ e Kɛ́lɛ̀ì, lɛ́ e sɛ́lɛ́ líé‐sí‐mì dò káa káa.”
3Pálɛ̀ e Zízɛ̀ wɛ̃́ĩ́‐lɔ̀ɔ kɛ, áà gèè, “Ƃi lɛ́ i Zúù‐mìà líé‐sí‐mì káa?”
Zízɛ̀ a gèe à lɛ̀ɛ, “Zí ɓa gèe à káa lɛ.”
4Pálɛ̀ a gèe sálà‐ɓò‐Wálà‐mɔ̀‐mìà kpànazɛ̀ ɛ̃́ɛ̃́ mia gbũa o lɛ̀ɛ, “Wɔ̃́ yɔɔ lɛ́ gɔ̃́ e kéa a kɛɛ, m̀ḿ à gɛ̃̀ nɛ́.”
5Kɛɛ o kɛ tĩã́ nɔ́ à gèepìà kpó‐kpó ɓo kélɛ̀, “Pɛ lɛ́ è à zɔ̃̀ɔ̃̀ɔ, aà wéé kã́ à ká mia séĩ́ lɛ́ o Zùdíà lɛ̀ séĩ́ mɔ̀ɔ, o fĩ̀ã̀. E à zi gbɛ̃̀ Gálàlíì, kɛɛ aà ɓɔ gbaa à ká lɛ̀ e kéa mɔ̀.”
Zízɛ̀ lɛ Hɛ́lɔ̀ wɛlɛ líé
6Lɛ̀ Pálɛ̀ e wɔ̃́ e kéa maa, e wɛ̃́ĩ́‐lɔ̀ɔ kɛ weeá kélɛ̀, “Gɔ̃́ e kéa lɛ Gálàlíì mi ká?” 7Lɛ̀ Pálɛ̀ a yí dɔ gbaa kélɛ̀ Zízɛ̀ lɛ́ɛ̀ go sɛ́lɛ́ lɛ́ Hɛ́lɔ̀ è à líé sia yía, e à vɔ gbaa Hɛ́lɔ̀ píé. Hɛ́lɔ̀ e kɛ Zùlúsàlɛ̀ lúó e kília ká. 8Lɛ̀ Hɛ́lɔ̀ e Zízɛ̀ gɛ̃̀ɛ, à zò e dà nyɔ́ɔ̀ɔ, ɓii aà à wɔ̃̀ ma, ɛ̃́ɛ̃́ Zízɛ̀ gɛ̃̀‐lɔ̀ aà à kɛ ɓɛ̀lɛ̀ píé gbèĩ zɛ̀ɛ mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀. À zò e kɛ à mɔ̀ kɛ Zízɛ̀ é wɔ̃́ kpàlézɛ̀ kɛ, á gɛ̃̀. 9Lɛ̀ e kɛ kília, Hɛ́lɔ̀ e Zízɛ̀ wɛ̃́ĩ́‐lɔ̀ɔ kɛ kpolà búnùzɛ̀, kɛɛ Zízɛ̀ lɛ̀ɛ́ gbaa à dò nɔ́ɔ fé là nìɛ̀. 10Sálà‐ɓò‐Wálà‐mɔ̀‐mìà kpànazɛ̀, ɛ̃́ɛ̃́ Wálà kii‐dɔ‐mìàa o dɔ o gã̀ mɔ̀, wáà gèè lé‐gáàa‐lɛ̀ kpó‐kpó ká kélɛ̀ Zízɛ̀ e wɔ̃́ yɔɔ kɛ. 11Hɛ́lɔ̀ wà là sóyà vɔ̀ o yéí sí Zízɛ̀ mɔ̀, wáà o wè sì à mɔ̀. O gbàà‐wíì yiè dò dà à mɔ̀, wa vɔ e mɛ̀ĩ́ Pálɛ̀ píé. 12Lúó nɔ́ doó e kília káa, Pálɛ̀ wà Hɛ́lɔ̀ o ɓɛ́ɛ‐là kṹ à ká o kíe mɔ̀. Kɛɛ lúó e kília é tĩã́ ɓɔɔ̀ɔ, o kɛ o kíe nì dàa‐gbe ká.
Wa gèe Zízɛ̀ é ga
(Máfìù 27.15-26; Máà 15.6-15; Zɔ̃̀ɔ̃́ 18.39—19.16)
13Pálɛ̀ e sálà‐ɓò‐Wálà‐mɔ̀‐mìà kpànazɛ̀, ɛ̃́ɛ̃́ mia wũ‐là‐mìà é dàá míáa bàa, e o súo kɛ o kíe là. 14A gèe o lɛ̀ɛ, “Ka nu gɔ̃́ e kéa ká m píé, káà gèè lɛ kà mia nì kɛpìà, wáà tò zi yɔɔ píé. Kɛɛ maà mɛ̀ĩ́‐sà dɔ à mɔ̀ ka wɛlɛ mɔ̀, tó m̀ḿ wɔ̃́ yɔɔ lɛ́ kà gèe a kɛɛ, gɛ̃̀ nɛ́ kɛ é kɛ à dò nɔ́ɔ fé kɛ‐mì ká. 15Ɛ́ɛ̃́ é kɛ bɛ̃̀ɛ̃ Hɛ́lɔ̀ káa, lɛ̀ɛ́ gbaa wɔ̃́ lɛ́ a kɛ yɔɔ gɛ̃̀, ɓii à vɔ́ a ɓo ko píéa mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀. Kɛɛ ḿm̀ gèe ka lɛ̀ɛ, gɔ̃́ e kéa lɛ̀ɛ́ wɔ̃́ lɛ́ ò kɛ̀, tó wáà mɔ́ɔ̀ mi zɛ ɓòa, kɛ nɛ́. 16À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, ḿm̀ lo à mɛ̀ɛ̀ gbàtò ká, tó m kã́ à mɔ̀, e là ló ɓo.”
[ 17E kɛ Pálɛ̀ mɔ̀ é mia lɛ́ o kɛ bĩ́‐kɛ̀ìa doó‐mì ɓo bĩ́‐kɛ̀ì Dìè‐mia‐là Kpílì lúó ká.] 18Míá o kɛ yía, o séĩ́ o gbɛ́ɛ́ weeá kélɛ̀, “Ì à zɛ. Ì Bàlábà ɓo bĩ́‐kɛ̀ì ko lɛ̀ɛ.” 19Bàlábà e kília wa dùò bĩ́‐kɛ̀ì, ɓii aà gèlè gɔ̃ do gòmɛ́nɛ̀ ká pɛ́lɛ e kília yía mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀, ɛ̃́ɛ̃́ e kɛ mi zɛ‐mì ká.
20Pálɛ̀ a naa é kã́ Zízɛ̀ mɔ̀ é là ló ɓo. A mɔ́ɔ̀ mɛ́ĩ́ ɓo zeĩ́ mia gbũa lɛ̀ɛ. 21Kɛɛ míáa o gbɛ́ɛ́ kélɛ̀, “Ì à pá nélè ká kɔ́lɔ́sì mɔ̀. Ì à pá nélè ká kɔ́lɔ́sì mɔ̀.”
22Pálɛ̀ e bɛ̀i e wéé kpolà yààka zɛ̀ o lɛ̀ɛ kélɛ̀, “Mɛɛ wɛ̃́ĩ̀? Mɛɛ wɔ̃̀ yɔɔ lɛ́ a kɛ? Wɔ̃́ lɛ́ ò bɛ̀i à mɔ̀ ó mɔ́ɔ̀ à zɛ ɓoa, m̀ḿ à gɛ̃̀ nɛ́ kɛ á kɛ. À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, ḿm̀ lo à mɛ̀ɛ̀ gbàtò ká, tó m kã́ à mɔ̀ e là ló ɓo.”
23Kɛɛ o kɛ nɔ́ tĩã́ gbɛ́ɛ́ gágà ɓopìà kélɛ̀ ò Zízɛ̀ pá nélè ká kɔ́lɔ́sì mɔ̀. Lɛ̀ e kɛ kília, o zì gbɛ́ɛ́ o kɛ à ɓopìàa, à kɔ̀ e die. 24À mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀ɔ, Pálɛ̀ e mɛ̀ĩ́‐sàa kã́ gbaa zi lɛ́ míáa wa naa à káa ká. 25Pálɛ̀ e gɔ̃ lɛ́ wa naa à káa ɓo bĩ́‐kɛ̀ì. Ye lɛ́ e kɛ gɔ̃ lɛ́ wa dùò bĩ́‐kɛ̀ì gèlè gɔ̃̀ gòmɛ́nɛ̀ ká, ɛ̃́ɛ̃́ mi zɛ‐wɔ̃̀ wɛ̃́ĩ̀a káa. Lɛ̀ e kɛ kília, e Zízɛ̀ nɔ gbaa o lɛ̀ɛ kɛ ó wɔ̃́ lɛ́ ò nàà ó kɛ à káa kɛ.
O Zízɛ̀ pá nélè ká kɔ́lɔ́sì mɔ̀
(Máfìù 27.32-44; Máà 15.21-32; Zɔ̃̀ɔ̃́ 19.17-27)
26Lɛ̀ e kɛ kília, o ló Zízɛ̀ ká. Lɛ̀ o kɛ lópìàa, o ɓɔ gɔ̃ lɛ́ ò si Sáímɔ̀, lɛ́ è go Sàlĩ́ĩ̀a là. E kɛ nupìà pɛlɛí, áà gò sɛ́lɛ́ kélé kélé e tóa yí píé. O à kṹ, o kɔ́lɔ́sìa kpɔ́ à gbãã̀, wáà kɛ̀ áà tò à ká Zízɛ̀ píé.
27Mia gbũ gbùò o kɛ tópìà à píé. Loà dò lɛ́ o kɛ gbóó ɓopìà, wáà à yéĩ̀ kũ̀a, o kɛ mia gbũ e kília bà. 28Zízɛ̀ e nìɛ̀ o píé, áà gèè, “Loà lɛ́ kà go Zùlúsàlɛ̀ ɓɛ. Yékɛ̀ ká gbóó ɓo m mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀. Kɛɛ kà gbóó ɓo ka dìè, ɛ̃́ɛ̃́ kà nɔ́ɔ̀ nì mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀. 29Ƃii lúó lɛ́ mia ò lo wɔ̃́ e kéa gèeè à káa, lɛ nupìà. Ye lɛ́ e kélɛ̀, ‘Zi sùu kpɛɛ̀ lɛ́ lúà kpɔ́ɔ̀ lɛ à ká kpómá vɔ̀, lɛ́ òó nɛ́ ye do, ɛ̃́ɛ̃́ lɛ́ òó nyɔ́ dɔ do nɛ́ léa mɔ̀ ké.’ 30Lúó e kília, lɛ́ɛ̀ lo kɛɛ̀ lúó lɛ́ mia ò lo à gèeè tɔ̃̀ũ̀ gbùò gbùò vɔ̀ lɛ̀ɛ, ‘Kà dà ko là,’ ɛ̃́ɛ̃́ tó wáà gèè à kélé kélé nì bɛ̃̀ɛ̃ lɛ̀ɛ, ‘Kà ko bĩ̀ĩ̀a’ káa. 31Yé mɔṹ ò wɔ̃́ sùua kɛ̀ lúó lɛ́ yílí lɛ tĩã́ à ká dɔ́lɔ́ɔ káa, zi sùu kpɛɛ̀ lɛ́ è lo kɛɛ̀ à ká yé yílí e kília aà kɔ̀ɔ̀ɔ ká?”
32O ló Zízɛ̀ wà gɔ̃à pèèlɛ o ká kɛ ó o zɛ. Gɔ̃à pèèlɛ o kília o kɛ lɔ́ɔ̀‐sìè‐mìà ká. 33Lɛ̀ o ɓɔ lɛ̀ lɛ́ ò si Kpò‐kòlò Wɛ́lɛ́ pàa mɔ̀ɔ, o Zízɛ̀ pá nélè ká kɔ́lɔ́sì mɔ̀ à lɛ̀ mɔ̀. O wɔ̃́ nɔ́ doóa kɛ lɔ́ɔ̀‐sìè‐mìàa ká. À doó‐mì e kɛ Zízɛ̀ kɔ̀ yiè yí, à doó bɛ̃̀ɛ̃ e kɛ à kɔ̀ gbiè yí. 34Zízɛ̀ a gèe, “M Dàa, ì wɔ̃́ e kéa ɓo o wũ mɔ̀. Ƃii wɔ̃́ lɛ́ ò kɛ̀ɛ, òó à yí dɔ.”
O gɔ̃‐pɛ̀ gɔ̃, kɛɛ ó sɔ yé ò lo lóò à ká píéa dɔɔ̀ sí à mɔ̀. 35Míáa o dɔɔ̀ e kɛá yi, wáà lɛ̀ gɛ̃̀. Zúù‐mìà wũ‐là‐mìà o kɛ yéí sípìà à mɔ̀, wáà gèè, “Lɛ́ɛ̀ mia gbɛɛ la. É kɛ̀á lɛ Kɛ́lɛ̀ì, lɛ́ Wálà aà sía káa, è e dìè la kó gɛ̃̀.”
36Sóyà vɔ̀ɔ bɛ̃̀ɛ̃ o kɛ nɔ́ yéí sípìà à mɔ̀ nɔ́ kíli. O nu à píé, o yɔ yíí kpɔ̀nɔɔ̀ɔ zɛ̀ nɔ à lɛ̀ɛ á mi. 37Wa gèe kélɛ̀, “É kɛ̀á i Zúù‐mìà líé‐sí‐mì káa, ì i dìè la.”
38Wéé lɛ́ e kéa bɛ̃̀ɛ̃ɛ̃̀ e kɛá à to là kélɛ̀, “Zúù‐mìà Líé‐sí‐mì lɛ́ e kéa.”
39Lɔ́ɔ̀‐sìè‐mìà lɛ́ o kɛ dũ̀á yia, doó‐mì e kɛ wéé gana zɛ̀ dò gèepìà Zízɛ̀ lɛ̀ɛ kélɛ̀, “Ḿ gɔ̃̀, ɓi lɛ́ i Kɛ́lɛ̀ì káa? Ì i dìè la, í ko bɛ̃̀ɛ̃ ko la mɔṹ wɛ̀.”
40Kɛɛ mi doó‐mì yé e tóa bɛ̃̀ɛ̃, e mɛ́ĩ́ ɓo e ɓɛ́ɛ e kília lɛ̀ɛ kélɛ̀, “Ìí túó Wálà lɛ̀ɛ? I wɔ̃́ nyɔ́ɔ̀ɔ nɔ́ doóa yí. 41Wɔ̃́ nyɔ́ɔ̀ɔ lɛ́ ko pèèlɛ kò gɛ̃̀ɛ, lɛ ko mɔ̀ kó sɔ̀lɔ̀ ɓo. Ƃii wɔ̃́ lɛ́ lɛ à mɔ̀ kó gɛ̃̀ wɔ̃́ lɛ́ kɔa kɛ wɛ̃́ĩ̀a, lɛ́ kò gɛ̃̀ ɓɛ. Kɛɛ à yee, lɛ̀ɛ́ gbaa wɔ̃́ yɔɔ nɔ́ɔ fé dò kɛ.” 42Lɛ̀ e kɛ kília, a gèe Zízɛ̀ lɛ̀ɛ, “Zízɛ̀, yé ɓaà yíkɛ̀ gáàa lɛ́ è lo i kɛɛ̀ mia líé‐sí‐mì káa sɔ̀lɔ̀ ɓo, tó ɓáà nùa, i zò è vùò m mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ ká.”
43Zízɛ̀ a gèe à lɛ̀ɛ, “Wánà‐wɔ̃̀ lɛ́ m̀ gèe i lɛ̀ɛ ɓɛ. Kò ɓi kóò lo kɛɛ̀ pɛ́nɛɛ Pálédáà.”
Zízɛ̀ ga‐zì
(Máfìù 27.45-56; Máà 15.13-41; Zɔ̃̀ɔ̃́ 19.28-30)
44E kɛ nyɛ́nɛ́‐dɔ̀‐mia‐tùluù‐zèí‐lùò ká lɛ̀ lɛ́ nyɛ́nɛ́ e tèá ɓɔɔ̀ mɔ̀ɔ ká lèĩ. Bĩ́ e dà sɛ́lɛ́ e kília yí lɛ̀ séĩ́ mɔ̀, é tóá kíli nyɛ́nɛ́‐tɛ̃́‐nyɛ̀nɛ̀ é ɓɔ. 45Ɛ́ɛ̃́ sɔ lɛ́ à dũũ̀ e kɛá sálà‐ɓò‐Wálà‐lɛ̀ɛ‐kàa wìa, e pɛ́ɛ́ gbaa. À pɛ̃́ɛ̃́ e kɛ pèèlɛ. 46Zízɛ̀ e gbɛ́ɛ́ dóo gágà weeá kélɛ̀, “M Dàa, maà m zì gɛ̀ɛ̀ kpɔ́ gbaa i kɔ̀ là.” E wɔ̃́ e kéa gèe nɔ́ɔ, e e wúú líé‐nyɛ‐mɔ̀ káá gbaa, áà gà.
47Sóyà vɔ̀ líé‐sí‐mìa e wɔ̃́ lɛ́ à kɛɛ̀ e kɛáa gɛ̃̀. E Wálà tɔ́ ɓɔ, áà gèè kélɛ̀, “Gɔ̃́ e kéa e kɛ mi kpeĩ ká wánà kpó‐kpó ká.”
48Lɛ̀ lɛ́ mia lɛ́ o nu o kíe là yi kɛ ó lɛ̀ gɛ̃̀ɛ, o wɔ̃́ lɛ́ à kɛɛ̀ e kɛáa gɛ̃̀ɛ, o séĩ́ o ló gbaa o pà píé o zò là mɛ̀ɛɛ̀ ká. 49Mia séĩ́ lɛ́ o kɛ Zízɛ̀ dɔpìà, é dàá loà lɛ́ o tó Zízɛ̀ píé, wáà gò Gálàlíìa bàa, o dɔ gbèkèni kɛ ó wɔ̃́ nì e kéa gɛ̃̀.
Zízɛ̀ bĩ̀ĩ̀‐kɔ̀
(Máfìù 27.57-61; Máà 15.42-47; Zɔ̃̀ɔ̃́ 19.38-42)
50-51Gɔ̃ lɛ́ ò si Zósɛ̀, lɛ́ è go Zúù pɛ̀lɛ̀ yé ò si Alèmàtíàa yía, e kɛ yí. E kɛ gɔ̃ sɔ̃̀ɔ̃ yiè ɛ̃́ɛ̃́ kɛ‐wɔ̃̀ kpeĩ zɛ̀ ká. À nyìɛ e kɛ nɔ́ Wálà zì tò‐mia‐là nu‐lùò gɛ̀nɛ̀. Gɔ̃́ e kília, e kɛ mɛ̀ĩ́‐sà ɓo‐mìàa doó‐mì ká. Kɛɛ lɛ̀ɛ́ gbaa wéé wɔ̃́ lɛ́ wa yà o gé ó kɛ, ɛ̃́ɛ̃́ lɛ́ wa kɛɛ, kɛ‐wɔ̃̀ mɔ̀. 52Gɔ̃́ e kília, e ló Pálɛ̀ píé, e Zízɛ̀ bílí pɛ̃́ à mɔ̀. 53Lɛ̀ e kɛ kília, e Zízɛ̀ bílí ɓo lɛ̀í, e sɔ púlú kpɛ́nɛ́ à ká, e ló à ká, a wɔɔ bũ lɛ́ wa fòo gɛ̀lɛ̀ yía yí. Òó mi dò bĩ̀ĩ̀ do bṹ e kília yí. 54Lúó e kília, e kɛ kpílì pɛ̀‐kɛ‐lùò ká. Fĩ́ĩ́‐dɔ‐lùò zi e kɛ gbɛ̃̀pìà.
55Loà lɛ́ o kɛ tópìà Zízɛ̀ píé wáà gò Gálàlíìa, o tó Zósɛ̀ píé. O ɓɔ́àa gɛ̃̀. O zi lɛ́ o Zízɛ̀ bílí wɔɔ à ká à yía gɛ̃̀. 56Lɛ̀ e kɛ kília, o ló o mɛ̀ĩ́. O nyɔ́nɔ́ gĩĩ yiè zɛ̀ wà pɛ gĩĩ yiè zɛ̀ dò pɛ̀ kɛ Zízɛ̀ bílí mɔ́ɔ̀ wɔ̃̀ mɔ̀.
O kɛ o fĩ́ĩ́ dɔpìà fĩ́ĩ́‐dɔ‐lùò ká lɛ̀ zí wà lɔ́ɔ̀ɔ a gèe à káa lɛ́ ɓe.
انتخاب شده:
Lúù 23: MNT
هایلایت
به اشتراک گذاشتن
کپی
می خواهید نکات برجسته خود را در همه دستگاه های خود ذخیره کنید؟ برای ورودثبت نام کنید یا اگر ثبت نام کرده اید وارد شوید
Mann New Testament © Bible Society in Liberia, 1978.