LUKE 1
1
Hane' Thiyáfilas bá bee ak'e'ashchíinii
1T'áá aaníí woodláanii nihitahgóó bidahoolyaii lą'í yaa dahalne'go ak'eda'ashchį́. 2T'áá ch'óóshdą́ą́dą́ą́' áádóó wóshdę́ę́' dabíínáłígíí índa Diyin God bizaad yaa dahalne'ii yee nihił dahoolne'ígíí bik'ehgo ak'eda'ashchį́. 3Éí bąą shí ałdó' díí t'áá ałtso t'áá dadeezt'i'dóó wóshdę́ę́' hazhó'ó bik'i'diitą́ągo t'áá ádaat'éégóó ałkéé' sinilgo bee nich'į' ak'e'deeshchíiłgo yá'át'ééh nisin, Thiyáfilas t'áá íiyisí ił nílíinii,#1:3 Thiyáfilas éí díí naaltsoos t'áá sahdii bá bits'át'áanii ályaaígíí éí Acts 1:1 ałdó' baa ch'óhoot'ą́. Díí diné óhólnííh bąąh siláago áádóó hane' yá'át'éehii t'áá bił bééhózin nít'éé'. 4bee nił hóóne'ígíí t'áá aaníigo nił bééhodoozįįł biniyé bee ak'e'deeshchííł.
John Tó Yee Asį́įhii doochíiłgi t'áá bítséedi baa hóóne'
5Hérad éí Judíyagi aláahgo naat'áanii nilį́įgo yoołkááł yę́ędą́ą́',#1:5 37 B.C.dóó 4 B.C.jį' Hérad Ayóó'át'éii hodi'níinii éí t'áá át'é Ízrel dine'é binanit'a'í jílį́į́ nít'éé'. náá'iiłniihii léi' Zekaráíyah joolyéii Abáíjah#1Chr. 24:10. yił danilínígíí ła' jílį́. Hwe'asdzą́ą́, Elízabeth wolyéii, éí Éran bits'ą́ą́dóó oochíłígíí ła' nilį́. 6T'áá ájíłah Diyin God binááł ts'ídá t'áá ákogi ájít'é, Bóhólníihii yee has'áanii índa bibik'eh ó'oo'níiłii t'áá át'é bee t'áadoo bee hak'íhót'ahígóó jiiná. 7Ha'áłchíní ádin, háálá Elízabeth doo ałchíi da, áádóó t'áá ájíłah t'áá hazhó'ó hadzistih.
8Zekaráíyah áádóó bił nidajilnishígíí Diyin God bich'į' náádajiiłniih baa hoolzhiizh. 9Áko t'áá nááda'iiłniihii bee bá haz'ánígíí bik'ehgo tsin bijeeh dilidgo łikání halchinii jidiłid doo biniyé yáá'iilt'e', áko éí bee hak'i hodiinii'go Bóhólníihii bikin bii' sohodizin góne' yah ajííyá. 10Tsin bijeeh dilidgo łikání halchinii didoodlił baa hoolzhiizhgo tł'óo'di diné haal'áhígíí t'áá át'é sodadilzin. 11Áádóó Bóhólníihii bidiyingo naal'a'í ła' hach'į' niníyáago tsin bijeeh dilidgo łikání halchinii bikáá' náá'iiniihí nish'náájígo yíighahgi sizį́įgo hoł ádzaa. 12Áko Zekaráíyah díí yiyiiłtsą́ągo bitah hodiisnáa'go bik'ee t'óó bił hóóyéé'. 13Nidi diyingo naal'a'í ábidííniid, T'áadoo nił yé'í, Zekaráíyah, háálá nisodizin ná yidiizts'ą́ą́', áko ne'asdzą́ą́ Elízabeth éí ashkii ná yidoołchííł, áko John bee yídíízhiił. 14Ił hózhǫ́ índa t'áá íiyisí ił hózhóonii nee hólǫ́ǫ doo, áádóó yizhchį́įgo lą'í baa bił dahózhǫ́ǫ dooleeł, 15háálá éí Bóhólníihii binááł ayóó át'éii dooleeł, wáin índa tó diłhił doo yidoodlį́įł da,#Num. 6:3. áádóó t'áá bí'ootsą́ą́dę́ę́' Níłch'i Diyinii bii' hadeezbin doo. 16Ízrel bidine'é lą'í yilt'éego biBóhólníihii t'áá éí biDiyin God yich'į' t'ą́ą́' ninéidiyoo'ish. 17Iiláíjah yee át'éé nít'éé' yę́ę índa yee bidziil nít'éé' yę́ę bee Bóhólníihii yilą́ąjį' yigáał doo, áko azhé'é danilíinii t'áá bijéí tł'ááhdę́ę́' bada'áłchíní dayoosánígo áńdeidoodliił#Mal. 4:5,6. índa doo ak'eh dahół'íinii éí t'áá ákogi ádaat'éii bibee hódzáanii yik'eh dayíkáahgo áńdeidoodliił. Diné éí Bóhólníihii yiba' hasht'e'ádadólzingo íidoolííł yiniyé doogááł. 18Zekaráíyah éí diyingo naal'a'í áyidííniid, Ha'át'éegoshą' díí shił bééhodoozįįł? Jó, t'áá íiyisí hastiin sání sélį́į́', áádóó she'asdzą́ą́ ałdó' t'áá hazhó'ó bi'niitih. 19Áko diyingo naal'a'í hanáánáádzíi'go áháłní, Shí Géíbriyel,#Dan. 8:16; 9:21. Diyin God yich'į' sizínígíí ásht'į́, áko nich'į' hadeesdzih biniyé shi'deel'a', díí hane' baa hózhóonii bee nił hodeeshnih biniyé. 20Áádóó jó'akon, díí ałtso ádaadzaa bijį́įjį', nidi'doolyiłgo doo yáníłti' da dííleeł, háálá shizaad baa hoolzhiizhgo bohodoolníłígíí t'áadoo yisínídląąd da. 21Áko diné áłah nilínígíí Zekaráíyah kin bii' sohodizin góne' t'áá yah ajííyáá nít'ée'go, haa lá hóót'įįd lá danízingo haba' áłah nilį́. 22Áádóó ch'éédzídzáago ch'ééh bich'į' hadzidziih, áko kin bii' sohodizin góne' hoł áhoodzaa lá daniizį́į́', háálá doo yájíłti'góó t'óó nabí'jígizh. 23Áádóó hanaanish ałtso bíighah azlį́į'go, haghangóó dah nízdiidzá.#1Chr. 24:19.
24Díí ákódaadzaadóó bik'ijį' hwe'asdzą́ą́ Elízabeth i'niiltsąąd, áko ashdla' nídeezidjį' ná'ádees'į́į'go ání, 25Bóhólníihii nilíinii diné bitahgi baa yánísin nít'éé' yę́ę,#1:25 Jew asdzání doo ajiłchííhgóogo t'áá íiyisí haa yáhásinii jílį́į́ nít'éé'. shits'éidee'aahgo shinééł'į́į́' yę́ędą́ą́' kót'éego shá ádzaa.
Jesus doochíiłgi alą́ąjį' baa hóóne'
26Ákohgo hastą́ą́h nídeezidgo diyingo naal'a'í Géíbriyel éí Gálilii kéyahdi Názareth kin haal'áhíjį' Diyin God bits'ą́ą́dę́ę́' bi'deel'a', 27ch'ikę́ę́h Mary yolyéhígíí t'ah doo diné bee haleehii bich'į' bi'deel'a', diné ła' David ba'áłchíní náás ahoolchíłígíí Jóseph yolyéhígíí éí ch'ikę́ę́h yił ahaa doot'ashgo baa deet'ą́.#Mt. 1:18. 28Áko diyingo naal'a'í hoł yah ííyáago áhodííniid, Nił hózhǫ́ǫ le',#1:28 Nił hózhǫ́ǫ le', ha'nínígíí éí diné yee k'é hałníigo át'é. agháago nich'ohas'ne'ii, Bóhólníihii nił hólǫ́! Asdzání bitahgi nik'ihojisdli'! 29Áko áho'doo'niidígíí t'áá íiyisí bik'ee hatah hodiisnáá', áádóó, Ha'át'íí lá shiłní, jinízingo hazhó'ó baa nitsídzíkees. 30Nít'éé' diyingo naal'a'í áhodííniid, T'áadoo bik'ee nił yé'í, Mary, háálá Diyin God bił nílį́ sínílį́į́'. 31Jó'akon, idí'nííltsąąłgo ashkii dííłchííł, áko Jesus bee yídíízhiił.#1:31 Jesus éí yisdá'iiníiłii jiníigo óolyé. Mt. 1:21. 32Éí ayóó át'éii nilį́į doo, áádóó Aláahdi Ayóó'át'éii biYe' yolyée doo; bizhé'é David naat'áanii nilį́į́dą́ą́' bee bóhólnííh nít'éé' yę́ę Bóhólníihii Diyin God beididoo'ááł, 33áko hool'áágóó Jéíkab bidine'é yá hoo'áał doo, áádóó bee bóhólníihgo bił haz'áanii doo ninít'i' da dooleeł.#2Sam. 7:12,13,16; Is. 9:7. 34Mary éí diyingo naal'a'í áyidííniid, Haash yit'éego díí ákódoonííł? Jó, diné t'ah doo shee haleeh da. 35Áko diyingo naal'a'í hanáánáádzíi'go áhodííniid, Níłch'i Diyinii nik'i hwiidooleeł, índa Aláahdi Ayóó'át'éii bibee adziilii nik'iidooldoh, éí bąą awéé', Diyin nilíinii, dííłchíłígíí Diyin God biYe' bee yídóojiił. 36Áádóó jó'akon, nik'éí Elízabeth haastih nidi ałdó' ashkii yééltsą́, áádóó doo ałchíi da bi'doo'niidii éí k'ad yiltsą́ągo hastą́ą́h nídeezid. 37Háálá Diyin God ha'át'íhída doo ch'ééh íidooł'įįł da.#Gen. 18:14. 38Áko Mary ádííniid, Lą́'ąą, Bóhólníihii bá naal'a'í nishłį́; bíni'dii nizaad k'ehgo shich'į' áhodoonííł. Áko diyingo naal'a'í hats'ą́ą́' dah nídiidzá.
Mary éí Elízabeth yaa hotah níyá
39Áko íídą́ą́' Mary dashdiiyáago tsxį́įłgo kéyahgi dził naaznilígóó, Júdah kéyahdi kin haal'áadi jiníyá, 40áko Zekaráíyah bighan góne' yah ajííyáago Elízabeth k'é bizhdííniid. 41Ákódzaago Elízabeth éí Mary k'é hodííniidígíí jidiizts'ą́ą'go, hatsą́ądi awéé' hidees'náá', áádóó Elízabeth éí Níłch'i Diyinii hwiih hóóle'go hwii' hadéébįįdgo 42yéego hadzoodzíi'go ázhdííniid, Asdzání bitahgi nik'ihojisdli', áádóó nits'ą́ą́dóó doochíłígíí ałdó' bik'ihojidlíi doo! 43Áko ha'át'éegoshą' shiBóhólníihii bimá shaa doogáałgo shaa deet'ą́? 44Háálá jó'akon, k'é shidííníniidígíí t'áá diséts'ą́'í awéé' bééstsánígíí bił hózhǫ́ǫgo naaztaz. 45Áko asdzání oosdląądii éí bik'ihojidlíi doo, háálá Bóhólníihii bee bich'į' ha'oodzí'ígíí bohodoolnííł.
Mary éí Diyin God yaa haniih
46Áko Mary ádííniid,
Shii' sizíinii t'áá íiyisí
Bóhólníihii yaa haniih,
47Áádóó níłch'i shii' sizíinii Diyin God Yisdáshííłtíinii yaa bił hózhǫ́,
48Háálá asdzání há naal'a'í nilíinii yee a'oh át'éii hoł nilį́.
Áko jó'akon, kodóó náás da'ahílchíhígíí t'áá ałtso nik'ihojidlí dashiłníi dooleeł.
49Háálá Ayóó'áhóodziilii éí ayóó ádaat'éii shá ájiilaa,
áádóó házhi' diyin.
50Áádóó dahodísinígíí da'ahílchííhdę́ę́' áádóó da'ahílchííhgóó hwe'aa a'ááh hasin bił dahólǫ́.
51Hagaan bee hwe'adziil bééhózingo ájiilaa,
diné bijéí biyi'dę́ę́' ádaa hodzódlí yee nitsídaakeesii taznooskaad.
52Ayóó át'éego nidant'áii a'ohgo ádaat'éego ájiilaa,
índa a'ohgo ádaat'éii ayóó ádaat'éego ájiilaa.#Job 5:11; 12:19.
53Dichin danilį́į́ nít'éé' yę́ę yá'ádaat'éehii yee hwiih danilį́įgo ájiilaa,
áádóó da'at'į́į́ nít'éé' yę́ę t'áá ákohígo adajiis'a'.
54Hwe'aa a'ááh hasin bee bééjoolnii'go
há naal'a'í nilíinii Ízrel bíká ajoolwod,
55t'áá danihizhé'é yę́ę bich'į' hadziisdzíi'go,
éí Éíbraham áádóó ba'áłchíní náás da'ahílchíihii hool'áágóó bee baa dzidzoozba'.#Gen. 17:7; 1Sam. 2:1-10.
56Áádóó Mary éí Elízabeth ya'ałk'ee sidáago táá' daats'í nídeezid, áádóó índa haghangóó anídzoodzá.
John Tó Yee Asį́įhii yizhchį́
57Áádóó Elízabeth azhdoołchíiłjį' ahoolzhiizh, nít'éé' ashkii jishchį́. 58Áko bił kéédahojit'ínígíí índa dahak'éí éí Bóhólníihii ayóó át'éego haa a'ááh niizį́į'go deidiizts'ą́ą́', áko t'áá ałtso hoł bił dahóózhǫǫd.
59Áádóó ákódzaadóó tseebíí yiską́ągo awéé' bąąh náhidínóolgish biniyé jíkai,#Gen. 17:9-14; Lev. 12:3. áko t'áá bizhé'é bízhi'ígíí bik'ehgo Zekaráíyah bee dayízhdóozhiił nít'éé', 60nidi bimá haadzíi'go ádííniid, Doo ákót'ée da, Johngo bee yídóojiił. 61Áko ádahodííniid, Nik'éí díí yízhíhígíí doo ła' bee wójíi da. 62Áko bizhé'é nabída'jigizhgo, Haash yolyée doo? dabijiníigo bíndabízhdíłkid. 63Áko bikáá' ak'e'alchíhí yíyííkeedgo ak'e'ashchį́, John yolyé, níigo. Áko t'áá ałtso t'óó bił adahayóí. 64T'áá áko hatsoo' náhii'na'go háádzoodzíi'go Diyin God baa hodziznih. 65Áko hanaagóó kéédahat'ínígíí t'áá ałtso bik'ee bił dahóóyéé' dahazlį́į́'. Áádóó díí ádaha'nínígíí Judíya kéyahgi dził naaznilígóó t'áá át'éé nít'éé' nidadeezdláád, 66áko t'áá ádzíłtso dazdiizts'ą́'ígíí dahajéí biyi'di hasht'e'nidadziiznilgo ádajiní, Ákoshą' díí awéé' hait'ée dooleeł? Áko Bóhólníihii bił hólǫ́.
Zekaráíyah nee'nijį' hoolne'ii
67Áádóó hazhé'é Zekaráíyah éí Níłch'i Diyinii bii' hadéébįįdgo, nee'nijį' hoolne'go ání,
68Bóhólníihii, Ízrel biDiyin God éí baa ha'niih!
Háálá bidine'é yaa níyáago nááyiisnii'go hááyoo'nil,
69áádóó há naal'a'í David ba'áłchíní náás ahoolchíłígíí bitahdóó
Yisdá'iiníiłii ayóó ábóodziilii nihá hasht'eyiilaa,
70hodeeyáádą́ą́' Diyin God yá dahalne'ii dadiyinii dabizéé' yee hadahaasdzí'ígi át'éego,
71éí nihí nihida'ana'í bits'ą́ąjį', índa nihik'ee dadiniihii t'áá ałtso bílák'eedę́ę́' yisdáhidiikah biniyé,
72áko danihizhé'é yę́ę éí aa a'ááh hasin yee yá nihoní'áanii yi'doolíiłgo bidiyingo bee aha'deet'ánígíí yéédoolnih,
73jó, éí nihizhé'é yę́ę Éíbraham yich'į' yee ádee hadoodzíí',
74éí nihida'ana'í bílák'eedę́ę́' yisdánánihi'doo'nilgo
t'áadoo nídeildzidí bich'į' nidahwiidláa doogo nihaididoo'ááł,
75nihí dayéełkaahgóó diyingo índa ts'ídá t'áá ákogi át'éego bá dahinii'náa doo biniyé.
76Áko ni, awéé' nílíinii, Ts'ídá Aláahgo Át'éii yá halne'ii yinílyée doo,
háálá Bóhólníihii bilą́ąjį' bá honít'i'góó hasht'ehóóliiłgo#Mal. 3:1. yínáał dooleeł,
77bidine'é bibąąhági át'éii yá yóó'iididoo'ááł,
éí bee yisdá'iildéehii bił béédahodoozįįł biniyé,
78nihiDiyin God bee ajooba' yee oosáanii binahjį', aghánáhóó'áádę́ę́' nihee hayííłką́ągo#1:78 Aghánáhóó'áádę́ę́' nihee hayííłką́, nínígíí éí, Jesus nihiYisdá'iiníiłii nihijéí bii' chadahatł'é'ígíí yii' dadi'doołdlał, níigo ání.
79chahałheełgi índa aniné bichaha'ohgi nidaháaztánígíí bik'i adinídíin doo,#Is. 9:2.
áádóó hózhǫ́ǫgo honít'i'góó nihoo'ish doo.
80Áko ashkii dínéesą́ągo bii' sizíinii bidziil silį́į́', áádóó Ízrel dine'é bitah nídzídzáajį' honoojíigi kééhojit'į́į́ nít'éé'.
Селектирано:
LUKE 1: NVJOB
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).