MATTHEW 25
25
Ch'ikéí neeznált'éego binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
1Ákohgo yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí ch'ikéí neeznált'éego bee hool'iní dah deidiijaa'go#Lk. 12:35. iiyehii yidááhgóó eekaígíí nahalin. 2Áko nít'éé' ashdlalt'éego éí dahóyą́ą́ lá, ashdlalt'éego éí doo ádahalyą́ą da lá. 3Doo ádahalyánígíí bee hool'iní dah deidiijaa'go ak'ah iih nídoodziłígíí t'áágééd dah diikai, 4nidi dahóyánígíí éí bee hool'iní dah deidiijaa', índa ak'ah iih nídoodziłígíí tózis yee dah deidiijaa'. 5Nít'éé' iiyehii doo yíghááhgóó, t'áá ádzíłtso bił dazniizį́į'go da'jiiłhaazh. 6Nidi tł'é'ííłníi'go ła' hazhdoolghaazh yists'ą́ą́', Aadę́ę́' iiyehii yigááł! Nihílááh bidááh nohkááh. 7Áko ch'ikéí t'áá ałtso nídiijée'go bee hool'iní biih yít'i'ígíí bílátahgi hasht'e' niyída'azhgizh. 8Nít'éé' doo ádahalyánígíí éí dahóyánígíí ádeidííniid, Ak'ah ła' nihaa danohsííd, háálá nihibee hool'iní nihits'ą́ą́' dantséés. 9Nidi dahóyánígíí hadaasdzíi'go ádaaní, Ak'ah nihada'niidzíidgo doo bíighah da; doo hanii baa nidahaniihígíí bich'į' dohkáahgo t'áá nihí ádá nidahołniih da. 10Áko nidazhdi'yoołnihgóó ajookaigo, iiyehii níyá, áko hasht'e' ádazhdólzinígíí iiyehii ída'íísįįd góne' iiyehii bił yah ajookaigo dá'deelkaal. 11Áádóó bik'ijį' náánáła' ch'ikéí yę́ę ałdó' yíkaigo ádaaní, Bóhólníihii, Bóhólníihii, nihá ąą ánílééh. 12Nidi haadzíi'go ání, T'áá aaníí ánihidishní, Doo nihéédahasin da.#Lk. 13:25. 13Éí bąą hada'ísídół'į́į́', háálá [Diné Silį́į'ii] yoołkááł áádóó oolkił góne' [doogáłígíí] doo nihił béédahózin da.
Béeso tálent wolyéhígíí binahjį' hane' bee ak'idi'dootį́įłii
(Lk. 19:11-27)
14Yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii éí kót'é: diné léi' náánáła' kéyahgóó deeyáago bá nidaal'a'í hágo yidííniidgo, hanaalye'é há yaa ádahalyą́ą doo biniyé bitaazdeez'ą́, 15nít'éé' ła' béeso tálent#25:15 Béeso tálent wolyéhígíí t'ááłáhídi mííl béeso bíighahgo óolyé. wolyéhígíí ashdla' bazh'nínil, ła' éí tálent naaki áádóó náánáła' tálent t'ááłá'í, t'áá yídaneel'ánígíí bik'ehgo bada'dziiznilgo índa dashdiiyá. 16Nít'éé' tálent ashdla' ba'í'nilígíí t'áá áko naanish yee yaa nídiidzáago tálent ashdla' bá bínániidee'. 17T'áá ákót'éego ałdó' tálent naaki ba'í'nilígíí tálent naaki bá bínániidee'. 18Nidi tálent t'ááłá'í ba'ít'ánígíí éí dah diiyáago hahwiizgeedgo, ákóyaa binanit'a'í bibéeso łeeh yiyíí'ą́ągo néidees'į́į́'. 19Nít'éé' nízaad nihoolzhiizhgo éí nidaal'a'í binanit'a'í nádzá, áko bich'į' ninádazhdoodlééł biniyé béeso hada'iisnilii bił dajííłta'. 20Áko tálent ashdla' ba'í'nilígíí yich'į' niníyáago, tálent ashdla' bá bínániidee'ígíí yiníjaa'go kóní, Shinanit'a'í, tálent ashdla' sha'íínínil ni'; éí tálent ashdla' shá bínániidee'ígíí kǫ́ǫ́ níjaa'. 21Áko hananit'a'í áhodííniid, Yá'át'éhígi íinidzaa, yá'át'éehgo índa ba'ahódlíigo naal'a'í nílíinii; t'įįhdígo bee na'ahoosdli'ígíí yá'át'éehgo ninaanish silį́į́', k'ad éí lą'í bee nóhólníihgo ándeeshłííł; ninanit'a'í yaa bił hózhóonii bee ná'íldįįh doo. 22Áádóó tálent naaki ba'í'nilígíí ałdó' níyáago ádííniid, Shinanit'a'í, tálent naaki sha'íínínil ni'; éí tálent naaki shá bínániidee'ígíí kǫ́ǫ́ níjaa'. 23Áko hananit'a'í áhodííniid, Yá'át'éhígi íinidzaa, yá'át'éehgo índa ba'ahódlíigo naal'a'í nílíinii; t'įįhdígo bee na'ahoosdli'ígíí yá'át'éehgo ninaanish silį́į́', k'ad éí lą'í bee nóhólníihgo ándeeshłííł; ninanit'a'í yaa bił hózhóonii bee ná'íldįįh doo. 24Áádóó tálent t'ááłá'í ba'ít'ánígíí ałdó' níyáago ádííniid, Shinanit'a'í, nééhasingo diné hashkéii nílį́, háálá t'áadoo k'éé'dídléehgi ná'ígish, áádóó t'áadoo ná'oołch'ihgi hééł áná'iil'įįh, 25áko ninásdzidgo bąą dah diiyáago tálent t'ááłá'í sha'ííní'áanii łeeh yí'ą́ągo nídéł'į́į́'. Jó, kóoní, níí' nít'ée'ii níí' ánánídlééh. 26Nidi hananit'a'í hach'į' haadzíi'go áhodííniid, Bąąhági ánít'éii índa bił hóyée'go naal'a'í nílíinii! T'áadoo k'éé'díshdléehgi ná'áshgishgo, áádóó t'áadoo ná'ooshch'ihgi hééł áná'iish'įįhgo nił bééhózin lá ya'? 27Áko shibéeso éí béeso yaa ádahalyánígíí baa díínił nít'éé', áko nánísdzáago shibéeso ínáóltą'í bił shaa ná'nil dooleeł nít'éé'. 28Áko tálent t'ááłá'í ba'ít'ánígíí bits'ą́ą́' nídooh'aahgo tálent neeznáá neijaahígíí baa noh'aah. 29Háálá t'ááłá'í jinítínígo ha'át'íhída hwee hólónígíí biláahgo ła' haa náádoolyééł, áko lą'í hwee hólǫ́ǫ dooleeł, nidi ha'át'íhída hwee ádinígíí éí t'áá hwee hólónígíí nidi haghadoolyééł.#Mt. 13:12; Mk. 4:25; Lk. 8:18. 30Áádóó naal'a'í t'áadoo yee choo'ínígíí tł'óó'dóó nówehjį' chahałheeł góne' ahołhan;#Mt. 8:12; 22:13; Lk. 13:28. áadi diné daachxa áádóó biwoo' ahídeidiłk'ash doo.#Lk. 19:11-27.
Ał'ąą dine'é baa náhódóot'įįł
31Nidi Diné Silį́į'ii bits'ádi'nílíidgo índa diyingo nidaal'a'í t'áá ałtso yił yíkaigo,#Mt. 16:27. áadi índa bikáá'dóó nahat'áii bits' ádi'nílíidii yikáá'dóó dah dínóodaał.#Mt. 19:28. 32Áádóó ał'ąą dine'é t'áá ałtso baa áłah ádoolnííł, índa na'niłkaadii bidibé éí tł'ízí yits'áyiiníłígi át'éego, éí t'ááłá'í nítínígo ałts'áidoonił, 33áko dibé éí binish'náájígo niidoonił, tł'ízí éí binishtł'ajígo niidoonił. 34Áko índa Aláahgo Naat'áanii binish'náájígo yíl'áhígíí áyididooniił, ShiTaa' nihik'ijidlíii, hágo, aláahgo bee óhólníihgo bił haz'áanii nahasdzáán niit'ą́ą́dę́ę́' nihá hasht'eelyaaígíí nihíí' ádaahłééh, 35háálá dichin nishłį́įgo shada'soołtsood, dibáá' nishłį́įgo tó shaa dasooką́, dé'éyóní nishłį́įgo shił yah adasoohkai, 36shi'éé' ádingo hadashidoohłaa, daastsaahgo shaa nidasinootą́ą́', awáalyaa góne' sédáago shaa dasoohkai. 37Ákohgo t'áá ákogi ádaat'éii kódaaníigo hach'į' hadadoodzih, Bóhólníihii, hádą́ą'shą' dichin nílį́įgo daniiltsą́ągo nada'siiltsood, éí doodaii' dibáá' nílį́įgo tó naa dasiiką́? 38Áádóó hádą́ą'shą' dé'éyóní nílį́įgo daniiltsą́ągo, nił yah adasiikai, doodaii' ni'éé' ádingo hadandiilyaa? 39Áádóó hádą́ą'shą' dantsaahgo, éí doodago awáalyaa góne' sínídáago daniiltsą́ągo naa dasiikai? 40Áádóó Aláahgo Naat'áanii hach'į' t'ą́ą́' háádoodzihgo áhodidooniił, T'áá aaníí ánihidishní, Díí shik'is ła' ts'ídá hojooba' ádaat'éii bá baa nidasoohkaígíí, éí shí shá baa nidasoohkai. 41Áádóó binishtł'ajígo jíl'áhígíí áhodidooniił, Nihí atídanihidi'doolníiłgo nihá hada'iisdzíi'ii hool'áágóó hodook'ą́ą́ł, níłch'i bida'iiníziinii binanit'a'í áádóó bá nidaal'a'í bá hasht'ehoolyaaígíí biyi'jį' shits'ánóhkááh, 42háálá dichin nishłį́įgo t'áadoo shada'soołtsood da, dibáá' nishłį́įgo t'áadoo tó shaa dasooką́ą da, 43dé'éyóní nishłį́įgo t'áadoo shił yah adasoohkai da, shi'éé' ádingo t'áadoo hadashidoohłaa da, daastsaahgo índa awáalyaa góne' sédáago t'áadoo shaa nidasinootą́ą' da. 44Ákohgo éí ałdó' kódaaníigo hach'į' t'ą́ą́' háádadoodzih, Bóhólníihii, hádą́ą'shą' dichin nílį́įgo, doodaii' dibáá' nílį́įgo, doodaii' dé'éyóní nílį́įgo, doodaii' ni'éé' ádingo, doodaii' dantsaahgo, doodaii' awáalyaa góne' sínídáago daniiltsą́ągo, t'áadoo naa ádahosiilyąąd da? 45Áádóó kóníigo hach'į' hanáádoodzihgo áhodidooniił, T'áá aaníí ánihidishní, Díidí ts'ídá hojooba' ádaat'éii t'áadoo bá baa nidasoohkaígíí, éí t'áadoo shá baa nidasoohkai da. 46Áko díidí hool'áágóó até'él'į́ biyi'jį' dashdidookah, nidi t'áá ákogi ádaat'éii éí iiná doo ninít'i'ii yiyi'jį' dah didookah.#Dan. 12:2.
Селектирано:
MATTHEW 25: NVJOB
Нагласи
Сподели
Копирај
Дали сакаш да ги зачуваш Нагласувањата на сите твои уреди? Пријави се или најави се
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).