PojďmeUkázka

Hádej kdo přijde na večeři?

Autor S. George Thomas

Micah se narodila a vyrůstala ve věřící rodině, a většinu života strávila aktivně zapojená do svého sboru až do doby, kdy se v 18 letech odstěhovala. Následujících sedm let se církvi vzdálila, protože prostě nemohla najít takovou, kde by se cítila "doma". Krátce po dovršení věku 25 let prošla několika situacemi, které ji donutily uvědomit si, že zoufale potřebuje svůj život radikálně změnit. Její hlad po Bohu začal nabírat na síle.

Zašla do několika sborů blízko svého bydliště, ale když tam byla, cítila se izolovaná a sama. Jednou se v neděli dopoledne rozhodla zkusit to v Gateway - místním sboru, který jí pár přátel doporučilo. Přišla 25 minut před začátkem a všimla si, že na rozdíl od církví, které předtím navštívila, se jí vítací služba u dveří podívala přímo do očí, a to okamžitě způsobilo, že se tam cítila vítaná a doma. Našla si volné místo dost vepředu a trpělivě čekala na začátek bohoslužby. Mike a Karen Maddoxovi spolu se svými třemi dětmi se posadili hned vedle ní a okamžitě se s ní začali bavit

Bohoslužba začala a Micah to okamžitě vtáhlo, zaujalo ji uctívání i kázání. Když nakonec zazněla výzva, Mical vstala a šla dopředu. Čekala, až se s ní někdo pomodlí. K jejímu překvapení to byla Karen Maddoxová, která také přišla dopředu a zeptala se jí, jestli se s ní může pomodlit. Po modlitbě se Karen otočila k Micah a zeptala se: "Jestli po bohoslužbě nemáš žádné plány, proč nezajít k nám na oběd?" Micah tu nabídku ráda přijala a pobyla u nich celé odpoledne. Mike a Karen se k ní chovali tak, že se okamžitě cítila jako součást rodiny. Toho dne vznikl vztah, který její život ovlivňoval i později.

Přestože se jí nesmírně líbila bohoslužba i čas strávený v rodině Maddoxů, do toho sboru se vrátila až po devíti měsících, když přišla o práci. Ten zážitek jí naprosto otřásl životem a Micah si uvědomila, že jí teď může pomoct jedině Bůh. Následující neděli se vrátila do církve, kde poprvé potkala Maddoxovy. Během té bohoslužby se rozhodla předat kontrolu svého života Bohu a záviset výhradně na něm.

Micah se rychle stala členkou Gateway a přidala se do skupinky, která se scházela u Maddoxů. Skupinka se modlila za její situaci v práci, a brzy v církvi dostala zaměstnání jako grafická návrhářka. Poté, když si vzala příklad z laskavosti a pohostinnosti Maddoxů, otevřela svůj domov pro skupinku mladých žen... jedině díky tomu, jak rodina Maddoxů citlivě zavnímala vedení Ducha svatého a mladou ženu pozvala na oběd.

Bible nám vypráví o jiném člověku, jehož život také změnilo pozvání na jídlo. Zacheus byl hlavní výběrčí daní pro město Jericho - něco jako zaměstnanec finančního úřadu. Byl notoricky známý tím, že okrádal lidi a nahospodařil si jmění tím, že vybíral víc než předepsané daně. Jako ten nejzkorumpovanější člověk ve městě byl sociální a náboženský vyvrhel, a lidé ho nenáviděli.

Když se Zacheus dověděl, že do Jericha přišel Ježíš, jeho zvědavost z něj vymámila to nejlepší, takže se rozhodl jít a podívat se, co všechen ten povyk znamená. Protože byl poměrně malý, přes zástup shromážděný kolem Ježíše neviděl. Ale Zacheus by se nedostal tam, kde byl, kdyby nebyl vynalézavý. Rozhlédl se a uviděl platan s větvemi až k zemi, které byl ideální pro vyšplhání. Rychle si strom prohlédl, aby si vytipoval místo, odkud bude mít nejlepší výhled na Ježíše jdoucího kolem.

Když Ježíš kolem procházel, vzhlédl a viděl Zachea pěkně usazeného na stromě. Protože Ježíš v Jerichu nebydlel, pozval sám sebe na oběd domů k Zacheovi. Z Bible se dovídáme, že Zacheus vzal Ježíše k sobě domů s velkým nadšením a radostí, takže z toho je vidět, že lidé v Ježíšově společnosti bývali rádi. Nikdy lidi nábožensky neodsuzoval ani nezatracoval, ani se na ně nedíval svrchu - kromě těch, kteří sami byli zákoničtí, pokrytečtí a soudili. Vlastně to byli právě ti, co rychle odsuzovali, kteří měli problém s Ježíšovou návštěvou u Zachea, ale to samozřejmě Ježíšovi nebránilo tam jít. A to Zacheovi úplně změnilo srdce. Když se setkali, Zacheus byl člověk pokřivený a zkorumpovaný, ale protože se k němu Ježíš pozval, skončil nejen tím, že rozdal polovinu svého majetku chudým, ale také slíbil, že čtyřnásobně splatí každému to, o co ho okradl.

“Jít” v žádném případě neznamená jen to, že jde pouze o záležitost spakovat si všechno, co máš, a jít do zámoří ke kmenům v džungli. Vlastně jeden z nejefektivnějších způsobů služby je jednoduše jít a na své cestě zvát lidi na jídlo. Každý někdy musí jíst, že?

Jak těžké je k někomu prostě přijít a říct: "Hele, pojď k nám tento týden na oběd/večeři," nebo "Zvu tě na kafe, dnes je to na mně"? Ano, opravdu to je takhle snadné, a vždycky to stojí za to!

Všichni jsme nastaveni celým srdcem hledat Boha a vzájemně se milovat bez výhrad. To je podstata dvou největších přikázání - milovat Boha a milovat lidi. Bůh po nás chce, abychom vztáhli ruku právě ve vztazích s lidmi. A jak lépe začít, než posadit se s nimi ke stolu?

Verš zpaměti

"Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem. Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem. Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé." Matouš 20:26–28