PojďmeUkázka

Věrnost, ne úspěch

Autor S. George Thomas

V mládí, bylo mu 24, se William Wilberforce statečně rozhodl ucházet se o nejmocnější a nejvlivnější křeslo britského parlamentu. Po dlouhé a vyčerpávající kampani ho zvolili. Aby to oslavil, rozhodl se pro cestu po Evropě s několika přáteli a rodinou, včetně jeho starého učitele Isaaca Milnera. Jednou, když tak seděli ve voze cestou z Nice ve Francii do švýcarských Alp, Milner vyzval svého bývalého studenta, aby si vzal Bibli a začal ji číst. Ta výzva Williamovi změnila kurs života.

Během měsíců, strávených cestováním po cizině s Milnerem, se William rozhodl a stal se křesťanem, ale nevěděl jak - nebo dokonce jestli - by se křesťan měl zapojovat do politiky. Pociťoval nejistotu a zmatek, únavu i pochybnosti o své budoucnosti, a myslel si, že by Bohu mohl lépe sloužit jako kazatel než jako politik.

Protože nevěděl, kam jinam se obrátit, William hledal radu u svého přítele Johna Newtona, bývalého kapitána otrokářské lodi, který se pak stal kazatelem a proslul tím, že napsal píseň "Amazing Grace" (Tvá vzácná milost). Newton pomohl Wilberforcovi pochopit, že ho Bůh postavil tam, kde je, s důležitým cílem, a že by to mohlo přinést úžasný výsledek, když bude Bohu sloužit na svém místě v politice. John Newton mu tehdy řekl: "Pán tě pozvedl pro dobro své církve a pro dobro národa." Wilberforcův celoživotní kamarád William Pitt - nejmladší ministerský předseda v anglické historii - potvrdil Newtonovu radu slovy: "Rozhodně jsou principy a praxe křesťanství prosté a nevedou jen k meditování, ale i k činům." Po dlouhém a usilovném modlení za to, co po něm Bůh chce, si William uvědomil, že ho Bůh vede, aby v politice zůstal.

Následující dva roky se William pral s tím, jak má jeho víra formovat jeho zapojení do politiky jako křesťana. Uvědomil si, že ho Bůh nezachránil jen proto, aby nešel do pekla, ale že ho zachránil i ke službě a k dalšímu šíření Božího království. Čím víc studoval Boží Slovo a trávil čas s Johnem Newtonem, tím víc na něj doléhalo břímě používat svého místa vlivu tak, aby se postavil proti hříchu, zlu a nespravedlnosti. Přestože čelil obrovské opozici od těch, s nimiž v parlamentu pracoval, dal dohromady skupinu přátel, aby se sjednotili a odevzdali svůj život prosazování a nastolování Boží pravdy, práva a milosrdenství tak že budou bojovat za reformu vězeňství a podporovat úsilí řady misionářů vymýtit otroctví z britského impéria.

William a jeho přátelé riskovali všechno, co měli - svou karieru, majetek i vlastní život - protože z celé duše věřili, že následovníci Krista se musí podřídit jeho příkazu být solí a světlem světa. Chápali, že soukromá víra, která se nikdy veřejně neprojeví, žádná víra vůbec není. Společně pracovali víc než padesát let, a díky jejich sjednocenému úsilí a neochvějné vytrvalosti probudili svědomí národa a přispěli ke zrušení britského obchodu s otroky.

Když William Wilberforce a jeho přátelé neviděli okamžité výsledky svého úsilí, bylo by bývalo víc než snadné ztratit odvahu a vzdát to. Přestože často prožívali neúspěch, jejich duchovní zaměření dodávalo jejich úsilí význam, smysl a cíl. Uvědomovali si, že je Bůh povolal k věrnosti, ne k úspěchu.

Leží ti na srdci jen tvoje záležitosti a staráš je jen o to, co potřebuješ ty? Nebo vkládáš svou víru do činů? Následovat Krista a podřizovat se jeho učení znamená přenést to učení do života a šířit ho dál mezi lidi. Znamená, že ve světě máme být agenty změny. Čím víc chápeme hloubku své vlastní víry, tím víc nás to ze života pouhého rozjímání vytlačuje do akce. Boha nemůžeme víc a blíž poznávat, než když také přenášíme víc lásky k lidem - a zaníceně nám záleží, aby ve světě docházelo k upevňování Boží milosti, lásky, milosrdenství, spravedlnosti a pravdy. Byli jsme osvobozeni, abychom druhým pomáhali k osvobození.

Jako William a jeho přátelé, i v Bibli je řada jednotlivců, kteří používali své postavení vlivu ve vládě a politických systémech, aby završili Boží cíle - Josef, Ester, Nehemiáš i Daniel, jen jich pár namátkou zmiňuji. Vložil tuto touhu do tvého srdce? Je tolik způsobů, jimiž můžeš to povolání naplnit. Můžeš být solí a světlem tím, že se budeš ucházet o veřejný úřad, lobovat pro spravedlivou věc, nebo se prostě zapojit do dobrovolné služby jako člen třídního výboru ve škole, kam chodí tvoje dítě. Jestli tě Bůh volá ke službě na politické scéně, neztrácej odvahu a nevzdávej to, bez ohledu na velikost opozice nebo jestli se nesetkáš s okamžitým úspěchem. Nezapomínej, že kriterium tu není úspěch, ale věrnost. Nakonec můžeme věřit, že i ty nejtěžší politické situace jsou v rukou svrchovaného Boha. A bez ohledu na to, jestli tě Bůh volá nebo nevolá, abys mu sloužil skrze nějaký druh aktivní angažovanosti na politické scéně, každý z nás má pořád odpovědnost volit naše politické představitele a Bible nám dává přímo pokyn modlit se za ty, které Bůh nad námi postavil v pozici autority - za kazatele, vedoucí, vládu, funkcionáře.

Požádej Boha, aby ti ukázal, jestli chce, abys své okolí ovlivňoval nějakou službou Bohu v určité roli ve vládě nebo v politice. Pak dnes věnuj nějaký čas modlitbám za lidi v "moci postavené", aby přijali Boží moudrost, rozpoznání a odvahu.

Verš zpaměti

“Vy jste sůl země. Kdyby sůl ztratila svou chuť, čím se zas osolí? Nebude už k ničemu, jen se vyhodí ven a lidé ji pošlapou. Vy jste světlo světa. Město ležící na hoře nemůže být skryto.” Matouš 5:13–14