PojďmeUkázka

Zachráněn k zachraňování

Autor S. George Thomas

Ma konci dvacátých let 19. století se narodil chlapec William v Nottinghamu - městečku ve východní Anglii s asi 50.000 obyvatel. Po tatínkově smrti si už rodina nemohla dovolit financovat jeho studia, a tak když mu bylo pouhých 13 let, poslali ho do učení k místnímu zastavárníkovi.

Přestože William nevěděl, o co přesně jde, cítil, že ho Bůh volá k něčemu velkému. Tak náš mladý muž začal číst každou knihu, která se mu dostala pod ruku, a naučil se dobře mluvit a psát. I když zápasil se zdravotními problémy, procházel všemi zadními uličkami a průchody Nottinghamu a nadšeně šířil evangelium. Nakonec se přestěhoval do Londýna, kde i nadále kázal a přitom pracoval jako zastavárník. Tam se setkal se spřízněnou duší Catherine Mumford, mladou ženou, s níž se nakonec oženil.

Každý den, kdy William a Catherine procházeli špinavými ulicemi Londýna, je děsilo, co tam viděli: putyky plné mužů a žen, kteří utápěli své trápení a propíjeli svůj život. Pětiletého opilého klučinu stát na ulici. Ženy, dívky a dokonce mladé chlapcem jak prostituují svá těla jen za jídlo, kterým by si naplnili břicho. Bití, loupežná přepadení, znásilňování a vraždy byly běžné. Chudoba a nemoci byly norma. Všude, kam se podívali, viděli jen beznaděj a zoufalství. William a Catherine věděli, že se tu odehrává duchovní bitva o duše těchto lidí, a že satan vítězí. Když si toto uvědomili, lámalo jim to srdce, ale také je to nutilo chtít s tím něco udělat... Nutilo je to chtít bojovat.

Tížila je devastace, které byli svědky, a tak William a Catherine otevřeli The Christian Revival Society—později nesoucí název The Christian Mission—ve slumech východního Londýna. Každý večer a v neděli ráno měli bohoslužbu pro ty nejchudší a nejpotřebnější, včetně alkoholiků, hazardních hráčů, kriminálníků a prostitutek. Podobně jako Jan Křtitel, i William kázal o pokání z hříchů a volal ke svatosti. Pevně věřil, že Boží moc, působící v lidském srdci, se sama prokáže v nadšeném životě lásky k Bohu a lidem. Jeho cíl byl vést lidi ke Kristu a pak je napojit na církev, kde by mohli duchovně růst a dozrávat. Přestože se setkávali s neuvěřitelnou opozicí - jejich bohoslužby narušovaly posměšky, rachejtle, házení kamením a horší - William a jeho spolupracovníci prostě nastavili druhou tvář a jako vojáci Ježíše Krista pokračovali v pevném hlásání evangelia.

Už dlouho si William uvědomoval moc populární hudby v pomoci k obrácení, ale jednoho dne si uvědomil, že dechové kapely také úžasné fungovaly k přilákání davu. A jako přidaný bonus, pomáhaly vypudit provokatéry. A tak od té chvíle kdekoli kázal, na nároží ulic nebo v kabaretu, William působil spolu s dechovkou.

Protože si William a Catherine uvědomili, že s prázdným žaludkem se nikdo nemůže soustředit, otevřeli po celém městě kuchyně s polévkou, aby pomohli poskytovat jídlo chudým. Pro ně postarat se o sociální potřeby byl jednoduše prostředek k mnohem vyššímu cíli - vést lidi do Božího království. Přestože na začátku nebylo lehké získávat finance, jejich práce se rychle rozšířila za hranice Londýna do zemí celého světa - do Spojených států, Kanady, Francie, Jižní Afriky, Austrálie, Nového Zélandu, Indie, Švédska, na Jamaiku a řady dalších. Jejich misie také rostla... od navracení vězňů do normálního života po odhalování obchodu s děvčaty k prostituci.

V době, kdy velká většina lidí zastávala názor, že chudí z těžkého údělu a hříchu můžou vinit jen sami sebe, William pomohl k mezinárodnímu povědomí chudoby a sociální nespravedlnosti... jen protože věřil, že to brání lidem v cestě ke spasení. Dokonce se mu podařilo získat audienci u krále Edwarda VII, prezidenta Williama McKinleyho a prezidenta Theodora Roosevelta.

V říjnu 1890 Catherina po dlouhém zápasu s rakovinou umřela. Na její pohřeb přišlo 36.000 lidí. Když 20. srpna 1912 umřel William, na smuteční slavnost a pohřeb se dostavilo skoro 150.000 truchlících. Praktický přístup ke křesťanství a šíření evangelia inspiroval bezpočet lidí po celém světě k následování jejich příkladu a k nabídnutí svých životů pro budování Božího království.

Dílo Williama a Catherine Booth založilo Armádu spásy - dnes je aktivní ve 118 zemích a pracuje v ní víc než 4,5 milionu dobrovolníků. Má se za to, že je to jeden z největších distributorů humanitární pomoci.

William a Catherine rozpoznali, že svět, v němž žijeme, je duchovní bojiště, a jako učedníci Krista se do této duchovní bitvy zapojili. Pochopili, že byli zachráněni proto, aby zachraňovali, takže jejich poslání bylo prosté - zachraňovat další duše pro Krista. Prolévali slzy za ztracené duše a kázali záchranu po celé Anglii. Věřili, že stát ve dveřích kostelů či modliteben a zvát lidi dovnitř nestačí. Křesťané musí vyjít ze zdí církevních budov a následovat příklad Krista - setkávat se s lidmi tam, kde jsou.

I dnes ta bitva ještě pořád zuří. Drogy, násilí, prostituce a zločin naši společnost stále sužují. Pořád jsou děti, které mají hlad. Pořád jsou mezi námi chudí. Z tváří rozbolavělých a ztracených na nás stále zírá beznaděj a zoufalství. Koloským 1:13 sděluje: "On nás vysvobodil z pravomoci temnoty a přenesl do království Syna své lásky." Bůh nás zachránil, abychom zaháněli satanovy "vojenské složky" a pomáhali Božímu království postupovat. Bůh dnes volá každého z nás, abychom vykročili a jako Boží vojáci zaujali své místo. Volá nás, abychom vyšli - ven ke světu, který se topí v temnotě. Volá nás, abychom do temnoty přinášeli světlo.

Verš zpaměti

Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe žádá Hospodin: Abys jednal spravedlivě, miloval milosrdenství a kráčel se svým Bohem v pokoře. Micheáš 6:8